Aneta Konvalinová a její evropáčci jsou mistry!

Patříte také mezi fandy mushingu a rádi byste se blíže seznámili s mistryní světa pro rok 2022 ve scooteringu? Ano, čtete správně! Pro zlato si tentokrát opravdu dojela žena a navíc Češka, která si vybojovaný titul rozhodně zaslouží! Dařilo se ale i dalším našim krajanům! Pojďme tedy na to!

Sympatická Aneta Konvalinová jednou zapřáhla psa a od té doby už nebylo cesty zpět. S individuálním mushingem začínala už v roce 2014 a od té doby se s ní také na závodních tratích můžeme pravidelně potkávat a vždy je třeba s ní počítat. Jaká však byla její cesta až k titulu mistryně světa a ČR, se už dozvíme v následujícím rozhovoru…

K tomuto sportu jsem se dostala díky Arwinovi. Neustále jsem hledala zábavu, která by bavila oba. No, a najednou se ukázala koloběžka a bylo jasno. Koupila jsem první stroj a společně absolvovali několik závodů, díky kterým se nám individuální mushing dostával hlouběji a hlouběji pod kůži, až se z něj stala závislost. Postupně začali přibývat psi a najednou jsem se Scottym stála na startu MS.

Objevila jsem krásu něčeho úžasného, kde se snoubí rychlost, odhodlání a oddanost psa s člověkem. Koloběžka byla jasnou volbou, protože mě neskutečně bavila. Evropáčči jsou úžasní kříženci, kteří získali snad jen ty nejúžasnější vlastnosti plemen, ze kterých vznikli. Jsou láskyplní, chytří, dobrosrdeční, milí a oddaní své smečce, do které patříte hlavně vy. Jsou zároveň hodně energičtí a potřebují denně svou hyperaktivitu vydat, a to mě vyhovuje – mám to sama úplně stejně. Evropácči nejsou psi jen do tahu, ale ukazují se i jako všestranní psi do spousty dalších sportů.

V roce 2017 jsem si pořídila prvního evropáka Toníčka. Už před tím jsem vnímala scootering jako osudový sport! A tak to také zůstalo. Prakticky rok 2014 byl pro mě změnou životního stylu.

Během roku se snažím sebe i psy udržovat v co největší pohodě a stabilitě. Vymýšlím různorodé aktivity mezi tréninky. Investuji hodně času do fyzioterapií a zdravotní péče. V létě dbám na to, abych smečku udržovala v kondici hlavně dlouhými procházkami a zbytečně je ve vysokých teplotách nepřetěžovala. Léto je pro nás kompletně bez tréninků, to má smečka odpočívá.

Závody bereme vážně, ale hlavní roli pro nás hraje zdraví psů. Naši psi jsou pro mě vším a držím s nimi „basu“ v každé situaci. Už jednou jsem musela zrušit účast na MS v Nybru. Bohužel se Toník čtrnáct dní před odjezdem zranil a odjet jsme tudíž nemohli. Nabízela se možnost si psa půjčit od jiného mushera, ale pro mě je hlavní jet tak důležitý závod se svým vlastním psem. V roce 2021 a 2022 se mi tento sen splnil a byl odměnou za všechna ta odložená mistrovství. Za nejdůležitější v tomto sportu považuji vztah mezi člověkem a psem! 

Když jsem zajela nominační kritéria na MS, měla jsem velkou radost. Ale očekávání jsem neměla žádná, přála jsem si jen zažít tu atmosféru, závodní trať, postavit se na start a závod si naplno užít. Moje pocity byly rozpolcené, nechávala jsem doma zbytek smečky, protože původní závodní psi v mé disciplíně se bohužel několik týdnů před odjezdem zranili (jak Toníček, tak i Traccy ) a tak „zbyl“ jen jediný pes, Scotty, se kterým jsem mohla jet. Scotty měl za sebou skvělou zimní sezónu a hráli jsme prakticky vabank, jak to dopadne. Původně měl trať MS absolvovat Traccy, který přes zimu odpočíval. 

Ve Francii jsme si procházeli trať a mě bylo okamžitě jasné, že musím zúročit vše, co jsme do přípravy investovali. První úsek byl celý do mírného kopce s velkou řádkou technických prvků a záludností, zatáčky, hupíky, bláto, kořeny, změny povrchů – to vše se na trati promítalo. Druhá část byla hodně technická se zatáčkami a poslední poměrně rychlý sjezd byl zakončený ostrými zatáčkami a za nimi následovalo opět bahno.

První den závodu jsme nastupovali na start s pokorou, ale také s tím, že pojedeme naplno. V hlavě jsem si stále přemítala zatáčky, na první úsek do kopce jsem se ujišťovala o své připravenosti a dál jsem věřila jen Scottymu. 

Startovali jsme jako druzí v pořadí. Soupeřku jsme měli stále v dohledu, za mě to byla jistá favoritka závodu. Hodně nás to motivovalo. Věděla jsem, že Scotty nasál atmosféru závodu a cítil soupeře velice blízko. Po tom, co jsme tým před námi dojeli v technickém úseku, čekali jsme na příležitost, kdy budeme moci předjet. Ta na sebe nechala chvíli čekat, ale najednou se otevřela a my ji využili. První den jsme dojeli pro první místo, druhá závodnice na nás ztrácela třináct vteřin. 

Neděle nás postavila na start z první pozice. Věděla jsem, že musíme jet na jistotu, ale nervozita pracovala hlavně u mě. Scotty stál na startu odhodlán předvést skvělý výkon. Kvůli mojí nervozitě jsem na trati udělala mnoho chyb. Scotty jednou ošklivě uklouzl v zatáčce, nicméně vše dobře dopadlo. V půli trati jsem přepnula soustředění a už jelo vše jako po másle. První místo jsme prostě zvládli udržet!

Titulu mistrů světa v kategorii Scooter Senior Woman s jedním psem si moc vážím! Scotty je špičkový pes! 

Všem těm, kteří závodí, bych moc přála tento pocit zažít! Na stupních vítězů jsem mohla stát s kamarádkou Nicole Blažek Marešovou, která byla třetí, a to jsou ty nejhezčí okamžiky. Češi odvezli zase hromadu medailí - celkem šestnáct „krásek“!

Mezi medailisty roste hodně šikovná skupina českých dětí a juniorů! 

Všichni, kteří se za Českou republiku jeli rvát o medaile, by si ji zasloužili, byli úžasní!

Medailisté z Česka:

SCW: 

1. místo Aneta Konvalinová
2. místo Nicole Blažek Marešová

SCWJ:

2. místo Viktorie Půlpánová
3. místo Eliška Smrčková

SWCM:

1. místo Martina Štěpánková
2. místo Jana Tomášková

BKJW:

3. místo Nicole Blažek Marešová

CCM:

2. místo Tomáš Jaša

CCMJ:

1. místo Sebastian Bohun

CCW:

2. místo Jana Draslarová

CCWJ:

1. místo Anna Kučírková

CCWM:

1. místo Zuzana Kynclová

CCW young:

2. místo Sára Kdýrová
3. místo Sofie Erbsová

CCW School:

3. místo Ela Matoušková

Chtěla bych poděkovat všem, kteří nás podporují v našich snech. Jmenovitě:

Báře a Fabiánovi za podporu ve výživě naší smečky granulemi Firstanimal.cz.

Jardovi Soumarovi za dlouholetou spolupráci s vybavením pro pejsky od ManMat a speciálně děkuji Pavlovi a Petrovi, protože oni musí neustále řešit moje požadavky na skvěle padnoucí postroje. Kluci, moc děkujeme!! Také Renče za super přátelství, které díky ManMat máme.

Krmiva Hulín, kteří nám pomáhají při výběru správných výživových doplňků! 

Hurtta - Colection, se kterými jsme dlouhá léta spokojeni s oblečky pro pejsky!

CBD Pharma za pomoc s našimi marody, zároveň se stará o to, abychom i my v lidské smečce měli kvalitní regeneraci a péči o nás samotné!

Geloren, který pečuje o naše i psí klouby!

Pet2Me děkujeme za vybavení lékárničky pro pejsky na cesty a super psí známky!

PetExpert za Toníčkovo pojištění a uhrazení jeho léčby utrženého křížového vazu!!

CanineCentrum, které se naší smečky ujalo ve fyzioterapii!!!

Našemu osobnímu trenérovi Vladimíru Šáfrovi za to, že z nás chce dostat to nejlepší!

Děkuji z celého srdce všem výše zmíněným a také své rodině – mamce Romče a taťkovi Vlastimilovi, že pochopili můj koníček a už je netrápí počet psů, které doma máme, sestře Elišce za hlídání smečky, když musíme věnovat více času práci!

Liborovi za pomoc při budování dodávky a Pavlíně za „technickou“ podporu! 

Sousedům Lídě a Ládovi s rodinou, že nám často pomáhají pečovat o domácí zvířata, která s námi nemohou vyrazit na cesty.

Poděkování patří i všem soupeřům (úžasným přátelům), které díky tomuto sportu máme a kteří nás svými sportovními výkony ženou stále dopředu! 

Také všem, kteří nám svěřili do péče svá štěňátka a ona s námi mohou prožívat naše životy (Veronika N. a Vašek V., Linda S. a Jirka S., Michal K., Veronika L. a Pavel L., Andrej D.)

Pořadatelům závodů, protože díky vám máme, kde poměřovat své síly s ostatními. 

A samozřejmě všem těm, kteří nám drží palce!

Ještě chci poděkovat fotografům, kteří svědomitě objíždějí závody a dokumentují naše vzpomínky!

Bez nikoho z vás by to, co děláme, nemělo smysl a ani by to nešlo!

Speciální dík patří Ondrovi za to, že doma pohlídal zbytek celé smečky a přichystal nám krásné přivítání.

Tento sport už se stal životním stylem, oddaností a jediným, co má vlastně smysl. 

A pokud to dává smysl i vám, můžete nás sledovat na FB a IG pod označením Evropáčci.

Děkuji za rozhovor.

Markéta Bělíková

Foto: Camille Paris, Kristýna Bečvářova, Nikola Matoušková, Tereza Šolcová