Bígl je kamarádské a nekonfliktní plemeno!

Líbí se vám plemeno bígl a zajímalo by vás, co obnáší jeho držení a jak moc důležité je tohoto aktivního a chytrého psa dostatečně zaměstnat po všech stránkách? Nechte se tedy inspirovat následujícím rozhovorem!

Marcel Stejskal vede se svými dvěma fenkami celkem spokojený rodinný život, věnuje se s nimi celé řadě aktivit, cvičí pozitivní motivací a velmi rád chodí do přírody a na výlety. Uvědomuje si totiž velmi dobře, že bígl není jenom krásný, ale také značně temperamentní.

Zcela upřímně přiznávám, že podle vzhledu. Bígl je nejkrásnější pes.

Rozhodovala celá rodina a definitivnímu ANO pochopitelně předcházelo vyhledávání a studium informací o plemenu. Věděli jsme, že bígl je temperamentní, pažravý a tvrdohlavý rošťák, na druhou stranu ale velice učenlivý, přátelský a aktivní, a to byla pro nás výzva.

Benetta (Beny, Benetka) bude mít deset let, takže je to starší dáma a přesně tak se i chová. Má své vrtochy, ale dokáže být i okouzlující. Miluje agility, přestože kvůli jejímu zdraví jsme museli tuto aktivitu značně omezit. Dříve složila i lovecké zkoušky, takže má ráda i stopování v lese, i když díky tomu, že zpohodlněla, už se nepustí za vším, co se v lese pohne. Bíglové jsou aktivní a hraví, proto ji náramně baví jakékoli další aktivity – čmuchací hry, hlavolamy i výcvik, hlavně, když jsou za všechno odměny. Není už takový mazel, jako byla, když bývala mladší, ale čas od času se přijde potulit a nechat se podrbat, zejména když vidí, že se mazlíme s tou druhou.

Pussycat (Kity) bylo šest let, ale chová se stále jako potřeštěné štěně. Je nesmírně energická a aktivní, pořád nám nabízí nějaké chování, za které by mohla dostat nějakou odměnu. Také ona zbožňuje agility a čmuchací aktivity, stejně tak i výcvik a cokoli nového. Oproti Benetce je to velký mazel, takže denně vyžaduje tulení a mazlení. Je také poměrně žárlivá na Benetku. Když jsme si ji přivezli domů, trvalo poměrně dlouho, než ji Benetka přijala. Brala ji jako vetřelce, který jí leze do pelechu, ujídá z misky, omezuje její prostor a ruší její pohodu a klid. Dnes jsou nerozlučné kamarádky, které jedna bez druhé nedají ránu, hrají si spolu, škádlí se, provádějí lumpárny a „svádějí“ je na tu druhou.

Je to přesně tak, dokonce bych řekl, že aktivity, kdy musí pes zapřáhnout hlavu, čich a další smysly, ho unaví spolehlivěji než fyzická aktivita. Navíc po fyzické aktivitě hrozně rychle regenerují, takže jim stačí si po celodenním výletě zdřímnout hodinku ve vlaku a jsou zase fit, což se o nás ale říci nedá. Jak už jsem naznačil, nejraději mají čichací hry, hledání předmětů, pamlsků a všelijaké hlavolamy. Rádi objevují věci nové, takže cokoli si člověk vymyslí, je pro ně zajímavé. Baví je i výcvik, je-li „správně“ odměněn. Jsou i velice soutěživé, takže pokud dělají aktivity společně, předhánějí se v plnění úkolů.

Ty aktivity jsou velice rozmanité. Především jsou to výlety do přírody a ideálně s dalšími bígly. Nezřídka se stává, že se na takovém výletě sejde i přes dvacet bíglů, to jsou, myslím, nejspokojenější. Pak jsou to všelijaké bíglí sporty, hlavně agility, které s nimi dělá dcera. Občas se potkáváme s našimi bíglími kamarády na cvičáku, kde hrajeme nejrůznější hry. A jak jsem již zmiňoval, bígl je lovecký pes a proto má rád čichací a hledací hry. Každý rok v létě také jezdíme na bíglí tábor, kde se zase potkáváme s kamarády ve velké smečce. Tábor je naplněn výlety, výcviky, hrami a novými aktivitami pod vedením lektorů, takže psi jsou náramně spokojení.

Těžko říci, těch disciplín se alespoň pro mne v poslední době objevuje hodně a je těžké vybírat. Bígl je velice vytrvalý a všestranný pes, ale všestrannost bývá na úkor specializace. To například znamená, že bígl miluje agility, ale jsou plemena, která mají na agility lepší předpoklady. Bígl je lovecký pes, proto je specialistou na stopování a práci v lese. Naše aktivity jsou vesměs rekreační (nesoutěžní) a takové, které holky baví. Třeba objevíme nějakou novou disciplínu na bíglím táboře.

Přiznám se, že než jsem poprvé absolvoval kurz pozitivního posilování, vychovávali jsme naše psy „tradičním“ způsobem, kde měly často své místo i tresty. Myslím, že až po kurzu jsem svým psům lépe porozuměl a prohloubila se naše vzájemná důvěra, což se projevilo i v jejich chování. Nechci se rozmlouvat do detailů, ale hlavní místo při pozitivní motivaci má odměňování za správné chování. Pes pak nabízí takové chování, které se mu „vyplatí“.

Bígl je vytrvalý pes a dokáže nachodit za den i desítky kilometrů. Na výletech je velice aktivní a projevuje o vše zájem. Během „pauzy na oběd“ pak dokáže rychle zregenerovat. Důležité je výlety plánovat tak, aby v okolí byla dostupná voda, případně s sebou vodu pro psy nést. My už dnes musíme přizpůsobovat délku vycházek věku té starší. Co se týče otázky, zda je bígl vhodným parťákem pro cyklistu, musím za sebe říci, že bych si netroufl jet na kole a mít bígla na vodítku. Vzhledem k jeho povaze a zájmu o zvěř bych měl strach, že by mi při první příležitosti mohl „vystřelit“ po stopě. Vše asi záleží i na výchově psa. Mám však kamarády, kteří jezdí s bígly na koloběžce.

Myslím, že bígl není nikdy stoprocentně pod kontrolou, je-li na volno. My pouštíme psy na volno většinou jen tehdy, když opravdu žádné riziko útěku nehrozí – doma na zahradě, na cvičáku, v místech, kde nepředpokládáme stopy zvěře. Jednodušší to máme s tou starší, která už je na útěky líná a dává přednost pamlsku, takže se drží u nás nebo se dá snadno odvolat. Ta mladší se také drží většinou u nás, ale je-li na výletě více bíglů a některý vystartuje, okamžitě se jako správný smečkový pes připojí a je schopna bleskově zmizet. Vše je to o tom, že je třeba na výletech či procházkách hlídat jak okolí, tak i chování psů. Je to jako s malými dětmi, na výletě nenecháte děti napospas sobě samým s tím, že je čas od času zkontrolujete, ale spíše je nespustíte z očí.

Naše holky si kamarády vybírají, se známými psy problém nemají, u nových záleží na jejich chování a míře socializace. I při setkání s cizími psy je třeba pozorovat chování psů, kteří většinou dávají najevo, zda se chtějí s cizím psem potkat, či nikoli. Obecně si myslím, že bígl je spíše kamarádské nekonfliktní plemeno.

Oblečky ani pláštěnky nepoužíváme. Zastávám názor, že psi mají „od přírody“ srst, která je chrání. Pravdou je, že ačkoli mají venkovní boudu, na noc bývají s námi doma. A při plánování výletů a procházek zohledňujeme i počasí.

Benetka je sice uchovněná, ale v době, kdy jsme plánovali, že bychom si pořídili štěňátka, jsme měli pocit, že je „přebíglováno“. Člověk má ke štěňatům vlastních psů vztah, jako by to byly jeho vlastní děti. A nese i zodpovědnost za to, k jakým lidem se dostanou. My jsme chtěli vlastně jen další fenku k Benetce, což by znamenalo, že ostatní štěňata z vrhu bychom museli udat. Proto jsme se nakonec rozhodli, že si novou fenku koupíme.

Už ty myšlenky pomalu přicházejí. Musí to být ale zodpovědné rozhodnutí a rozhodnutí celé rodiny. Výchova a starost o psa není jen zábavou pro člověka, ale i zodpovědnost náročná na čas. A až přijde čas na pořízení dalšího člena domácnosti, budeme se rozhodovat mezi štěnětem bígla s PP a psem z útulku.

Našim holkám přeji hlavně pevné zdraví a všem ostatním psům šťastný život a hodné a zodpovědné páníčky.

Děkuji vám za velmi poutavý rozhovor.

Foto: archiv Marcela Stejskala