Chovatelé, co říkáte? 12. díl

Zabýváte se také myšlenkami, zda je správné a efektivní psa preventivně odčervovat nebo zda existují i jiné cesty? Co člověk, to jiný pohled na věc. A my vám nyní nabízíme názory několika různých chovatelů a majitelů, tak si vyberte…

Dotaz: Jakým způsobem řešíte u svých psů preventivní odčervení?

Toť otázka do pranice! Nabízí se samozřejmě mnoho různých možností řešení. Někdo odčervuje v pravidelných intervalech veterinárními přípravky, jiný podává preventivně různé přírodní preparáty, další nasazuje nějaké „zbraně“ až v momentě potvrzené přítomnosti vnitřních parazitů a jsou i tací, kteří případnou invazi těchto cizopasníků neřeší vůbec. Zcela odlišná situace nastává v případě březích a kojících fen a také štěňat u chovatele. Jak tedy přistupujete k této problematice právě vy?

Odčervení neberu na lehkou váhu!

Myslím, že tohle je spíše otázkou pro nějakého odborníka. Já odčervení svých psů na lehkou váhu vůbec neberu. Dospělé psy odčervuji pravidelně, ale asi ne tak často, jak je doporučováno veterináři, tedy čtyřikrát za rok. Provádím to dvakrát ročně. Během roku dostávají podle rady mé babičky také spoustu česneku. Ovšem jestli to má účinek na vnitřní cizopasníky, to nevím, ale mí psi žádné viditelné parazity nemají. Samozřejmě štěně odčervuji častěji, jelikož chodíme na procházky bez vodítka a nelze ho dokonale uhlídat, kdeco totiž baští.

Psi jsou členy mé rodiny a sdílí se mnou společnou domácnost, beru je různě na návštěvy v rodině, kde jsou v kontaktu s malými dětmi, takže představa, že by mí psi nebyli v tomto ohledu ošetření, mě děsí.

Letos v zimě jsem poprvé nakryla svou fenku německého ovčáka. Před krytím jsem ji odčervila. Štěně jsem poté od čtvrtého týdne věku co čtrnáct dní odčervovala pravidelně podle doporučení veterináře a zároveň s ním také celou smečku.

Má druhá starší fenka je anglický kokršpaněl bez PP. Když jsem si ji před jedenácti lety brala jako štěňátko, byla zavřená v koňských stájích. Chovatelka mi řekla, že je štěně odčerveno a bylo to napsáno i v očkovacím průkazu. Po pár dnech doma jsem však zjistila, že má tasemnici. Uvědomila jsem si, kolika polibky už jsem to roztomilé štěňátko zahrnula a bylo mi hrozně. Preventivně jsem se tenkrát přeléčila s ní.

Když si dnes kupuji štěně, první co udělám, je odčervení i přesto, že se tak stalo již u chovatele. Můj názor je ten, že raději těmhle věcem preventivně předcházím a proto pravidelně odčervuji.

Alexandra Dobrovičová, CHS Savigi
majitelka anglického kokršpaněla a chovatelka německých ovčáků

Nemám to zcela ujasněné!

Přiznám se, že tohle je zrovna téma, které sama ještě nemám úplně ujasněné. Respektive zatím odčervuji preventivně, i když si už nějakou dobu říkám, že musím začít s vyšetřením stolice, abych pejsky neodčervovala zbytečně. Část smečky mi stárne, a tak není potřeba zatěžovat jejich organismus ještě i léky, které třeba ani nepotřebují.

Hana Kašparová, CHS Banzette,
chovatelka pudlů
www.banzette.cz

Nejdříve nechávám vyšetřit trus!

Okolo psů se pohybuji více než dvacet let a za ten dlouhý čas jsem vystřídala různá plemena. Mění se doba a s ní i můj postoj k této problematice. Zpočátku jsem o tom příliš nepřemýšlela a odčervovala jsem podle klasického schématu buď pastou, nebo pomocí tabletek, jak i dnes doporučuje většina veterinářů. To znamená, že štěně a mladý pes dostával antiparazitika častěji a dospělák potom zhruba třikrát za rok. V současné době se ale snažím organismus svého zvířete nezatěžovat chemií více, než je nezbytně nutné. Řeším i s tím související stravu a ošetření proti vnějším cizopasníkům. Za sebe tedy rozhodně doporučuji nechat svému psovi jednou až dvakrát do roka vyšetřit trus a teprve v případě pozitivního nálezu nasazovat nějaké „zbraně“! Odčervovat tzv. preventivně dospělého jedince je dle mého názoru zbytečné a spíš zdraví škodlivé! Jediným případem, kde bych tyto přípravky nasadila, je při odchovu štěňat, a to včetně matky vrhu. Tam to je podle mne dokonce nutné, jinak jsem spíš proti. „Naštěstí“ ale nejsem chovatelkou, tak toto řešit nemusím. 

Petra Vávrová
majitelka německého ovčáka

Je to důležitou součástí prevence! 

Odčervení pejsků patří k základním chovatelským úkonům. Každý, kdo má nějakého doma, by měl řešit otázku, čím a jak často ho odčervovat. Pravidelné podávání antiparazitik je velmi důležitou součástí prevence závažných onemocnění.  První odčervení u štěňat se provádí pomocí pasty ve věku tří týdnů, druhé za dva týdny a poté pak následuje v šestém týdnu první očkování. Dospělý pes by měl být odčerven alespoň jednou za tři až šest měsíců, aby se zamezilo nepříjemnému onemocnění také v případě člověka. Spousta parazitů je totiž přenosných právě na lidi. Navíc tito cizopasníci způsobují pejskovi nepříjemné pocity, bolest, svědění apod. Buďte  tedy svědomití a sledujte svého pejska, parazité nejsou často vidět, ale zkušený chovatel a majitel psího miláčka dokáže poznat, že v jeho chování jsou určité změny. Proto pravidelným a správným odčervováním chráníme nejen naše zvířátka, ale zabráníme tím i případnému nakažení lidí a dětí.

Jaroslava Kosová
majitelka bernského salašnického psa a kavalír King Charles španělů

Odčervovat ano, ale přírodní cestou!          

U mne se četnost i způsob odčervení postupně měnil a vyvíjel, a to podle získaných zkušeností, stejně tak jako v případě krmení. U prvního pejska jsem nad tím moc nepřemýšlela a odčervovala jsem dle rad veterináře. S pořízením dalšího to už tak jednoduché nebylo. Mé fence, tehdy ještě ve štěněčím věku tento úkon natolik podráždil organismus, že se snažila se nepříjemného přípravku zbavit tak, že se nažrala písku a následně to i s krví vyzvracela. To mne nejen vyděsilo, ale začala jsem hledat nějaké jiné alternativní řešení. V té době jsem ale bohužel nic jiného neobjevila. Tak jsme pokračovaly, byť s jinou značkou, kterou snášela lépe, ale s delšími intervaly, ovšem rozhodně to nebylo dle mých představ. Stav se trochu zlepšil při změně stravy, tedy když jsme přešli z krmení klasickými granulemi na BARF. To se mi osvědčilo i v boji proti parazitům, psi nejsou tak náchylní na napadení a nemusím je tedy odčervovat tak často.

Poslední dobou používám bylinkovou směs, která parazita paralyzuje a zrychlí funkci střev psa tak, aby odsud v tomto stavu vše vyloučil. Jedinou nepříjemnou věcí po nasazení bylinek může být lehčí průjem, chce to tedy vzít pejska na delší procházku. Pro mne bylo asi tou poslední kapkou, kdy jsem se rozhodla pro přírodní cestu, zkušenost z veteriny, kde mne tamní lékař „přesvědčil“ o nutnosti odčervení březí feny, což bohužel nedopadlo úplně dobře. V dnešní době je už na trhu naštěstí dostatečný výběr, a to nejen pro psy.

Závěrem bych to tedy shrnula asi takto: Štěňátka do odstavu odčervuji dle schématu, později už se však přikláním k přírodní cestě, pokud tedy není závažný důvod konat jinak. Nyní začínám používat nový přírodní přípravek a věřím, že ve spojení s BARF stravou dělám pro své psy to nejlepší.

Jana Traitz, CHS Frisian Legendario
chovatelka frízských ohařů
http://www.staby.cz/

Foto: archiv chovatelů, Jitka Metličková, Adéla Tůmová

Také vám vrtá hlavou nějaká konkrétní otázka a zajímalo by vás, jak se k ní staví ostatní chovatelé?
Tak neváhejte a pošlete nám ji na redakce@ecanis.cz a my jim ji položíme!