Chovatelská poradna – Chovatel nás podvedl

Stalo se vám někdy, že jste se dostali s chovatelem vámi vybraného štěněte do konfliktu, který jste museli následně řešit? Víte, jak si v takové situaci poradit a kde hledat pomoc? Nikdo si sice nic takového nepřejeme, ale na druhou stranu kdo je připraven, není překvapen. A odpovědi na některé frekventované otázky jistě naleznete třeba v následujícím případu…

Spory mezi chovateli a novými majiteli štěňat naštěstí nejsou časté, ale občas se vyskytnou, určitě nejsou příjemné a jedna či druhá strana se pak cítí ukřivděná. Kde hledat pravdu je mnohdy obtížné a v některých případech ne zcela jednoznačné. Nicméně taková spodní věková hranice pro odběr štěněte je příslušnými předpisy pevně stanovená a nelze ji posouvat níž. A i této problematiky se týká část dotazu jedné naší čtenářky. 

Dotaz: Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. Koupili jsme si štěně z chovatelské stanice, tedy s průkazem původu. Bylo nám řečeno, že vrh narodil 11. 6. 2024. Odběr jsem chtěla v osmi týdnech, tedy 6. 8. 2024. Brali jsme si nejmenší fenku ze všech, a proto jsem na tom trvala. Z dřívějších zkušeností vím, že je to tak pro štěně lepší. Chovatel však na mne tlačil, abych si štěně vyzvedla dříve.

Po odběru, kdy jsme čekali na doklady, jsem našla na stránkách KCHJ, že datum nerození vrhu je 18. 6. 2024. Upozornila jsem tedy chovatele, že tam mají chybu. Bylo to bez odezvy. Při čekání na průkaz původu jsem si telefonicky ověřila, co tam mají za datum i na ČMKU a bylo to opravdu 18. 6., tedy týden později než zněla původní informace. Dnes jsem obdržela doklady s datem narození 18. 6. 2024, chovatel nás tedy z mého pohledu podvedl. Navíc v PP chybí jeho podpis. V kupní smlouvě máme uvedený datum narozeni 11. 6. 2024, stejně tak je tomu v očkovacím průkazu.

Moje štěně je alergické, mělo alergii na granule (nejspíš na kuřecí složku), asi je to spojené i s očkováním. Chovatel mi na x výzev nebyl schopný odpovědět, čím štěňata krmí, nakonec jsme zjistili, že to bylo x druhů granulí. 

Když to shrnu, tak odběr naší fenky proběhl na 50. dni věku a ostatní štěňata šla ještě před 50. dnem. Zajímalo by mne, co můžeme proti chovateli podniknout. Takové jednání se nám opravdu nelíbí, prodal nám vědomě mladší štěňata dříve, než jsme od začátku chtěli. 

Děkuji JŘ

Dobrý den,

pokusím se na dotaz odpovědět a to přesto, že je v něm jedna nesmyslná informace. Ta se týká toho, že se nabyvatelka štěněte dotázala chovatelského klubu KCHJ, což je zkratka Klubu chovatelů jezevčíků a pak si informaci ověřovala na ČMKU. Jezevčíci se ale zapisují na pracovišti plemenné knihy č. 3 – Českomoravské kynologické jednotě (ČMKJ) a na ní by také ČMKU odkazovala. Přesto jsou položené otázky důležité a určitě stojí za to něco okolo toho vysvětlit.

1. Obecně platí, že neshody mezi chovatelem a nabyvatelem štěněte by se měly řešit občansko-právní cestou. Kynologické organizace mají vzhledem ke znění zákonů minimální možnost zasahovat.

2. Je na dohodě mezi oběma stranami, v jakém věku si nabyvatel štěně vyzvedne, musí ale být dodrženy platné předpisy. Zákon na ochranu zvířat a Zápisní řád ČMKU stanovují minimální věk pro odběr štěněte ve věku 50 dní.

Některé chovatelské kluby ve svých předpisech tento věk zpřísňují, zmírnit jej nemohou. Při podezření, že chovatel požadavek zákona nedodržel, měl by to ten, kdo to zjistil, oznámit příslušnému pracovišti Státní veterinární správy a informovat chovatelský klub. Státní veterinární správa bude ověřovat celou řadu informací včetně toho, zda byly vypracovány evidenční listy štěňat a jaké je v nich uvedené datum vrhu. Chovatelský klub může, při prokázání přestupku, zahájit disciplinární řízení a chovatele v rámci svých předpisů potrestat. Pravdou je, že zpětně se věk nebo přesněji řečeno přesné datum vrhu obtížně prokazuje.

3. Povinnost chovatele informovat o základní péči o štěně, tedy dávat jakýsi „návod k použití“, je rovněž zakotvena v zákoně (poskytnout novému majiteli informace o dosavadním způsobu krmení štěněte a popis následné péče o ně) a pokud jej chovatel neposkytne, je to opět důvod k informování Státní veterinární správy.

4. To, že PP není podepsaný chovatelem, je častý problém, na který se opakovaně naráží. Pravdou je, že se to stane i slušnému chovateli. Pravdou také je, že bez podpisu chovatele není PP platný a je tedy třeba jej chovateli s žádostí o podpis vrátit.

5. V poslední době se občas řeší stížnosti na nějaká onemocnění štěňat nebo dospělých psů. Alergie je věc složitá. Nelze u ní vyloučit genetický základ, nelze ale na 100% tvrdit, že je vždy příčinou. Odůvodňovat alergii přístupem chovatele ke krmení je nesmysl, stejně jako to spojovat s očkováním. Vina není ani na volbě krmení ani na typu vakcíny, ale na neadekvátní odezvě štěněčího organismu. Alergie jsou stále častějším problémem v chovu psů, jsou ale i častějším problémem u lidí. Hledat vinu u chovatele je velmi zavádějící.

6. Pokud došlo k porušení smlouvy mezi chovatelem a nabyvatelem štěněte, je třeba to řešit cestou občansko-právní. Kynologické organizace nemají právo do toho zasahovat.

Na závěr drobné povzdechnutí…

Chovatel by se měl ke svým psům, ke svým odchovům i k nabyvatelům štěňat chovat slušně a odpovědně. Naopak nabyvatel štěněte by si měl uvědomit, že si kupuje živého tvora a i pokud je ten tvor odchováván s těmi nejlepšími úmysly, nelze předpokládat, že si pořizujeme psa, který bude ve všech požadavcích stoprocentní. To se týká výstavních úspěchů, zařazení do chovu a bohužel někdy i zdravotních otázek.

Bc. Vladimíra Tichá

Foto: Pixabay