Chovatelská poradna – Jak správně postupovat při měření kohoutkové výšky?

Setkali jste se někdy s tím, že vašemu psovi byla při různých příležitostech naměřena rozdílná výška v kohoutku? Jak je to vůbec možné? A jak se to má vlastně správně dělat? Přesně to je dotaz, který nám do redakce přišel od jednoho našeho čtenáře, a my mu na něj nyní nabízíme fundovanou odpověď.

Kohoutkovou výšku psa je třeba měřit při nejrůznějších příležitostech. Nejčastěji se tak děje na svodech mladých, při bonitacích, ale také například na výstavách v případě, že si rozhodčí není jistý, zda předváděný jedinec odpovídá v tomto parametru standardu plemene. Dále se s tím můžeme setkat rovněž na některých sportovních soutěžích, kde je podle výsledku nutné zařadit psa do určité výškové kategorie (např. agility).  Pojďme se tedy na to společně podívat…

Dotaz:   Dobrý den, zajímalo by mne, zda je v nějakém předpisu specifikováno, jak správně naměřit psovi kohoutkovou výšku. S tím určitě souvisí i to, jak u toho má zvíře stát (případně kde) a kam přesně se dává měřidlo. Setkal jsem se totiž jednak s měřením na bonitaci, ale také na závodech agility a jednotlivé způsoby se od sebe dost lišily. Předem moc děkuji.

Měření kohoutkové výšky je popsáno snad ve všech článcích a publikacích zabývajících se hodnocením exteriéru psa. Podrobněji uvedeno v dostihových řádech, kde je požadováno měření vipetů a italských chrtíků. Platí, že pes by měl stát na rovné podložce, hrdlo mít cca v úrovni kohoutku, hrudní končetiny kolmo postavené a pánevní končetiny lehce natažené dozadu. Postoj psa se ale může trochu lišit dle standardu jednotlivých plemen. Kohoutková míra by měla být postavena vedle hrudní končetiny nebo lehce za jejím loktem. Je-li vedle hrudní končetiny a má i spodní rameno, technicky by šlo měření těžko provést.

Existuje několik typů kohoutkových měr a většinou nejsou používány míry kalibrované.  Naměřenou hodnotu ovlivňuje celá řada faktorů a je třeba počítat s tím, že tím nejdůležitějším je pes sám a to, jak se k měření staví. Uvědomit si je rovněž třeba, že pracujeme s živým tvorem a že se kohoutková výška může v čase měnit. Např. u starších psů může dojít k povolení nadprstí nebo naopak se na kohoutku vytvoří svalový nebo tukový polštář a míra naměřená před dvěma lety a dnes může být mírně rozdílná.

Bc. Vladimíra Tichá

Foto: Jan Tichý, archiv redakce