Čtyřnozí četníci 15 – Splněný rozkaz

Letos náš čekají oslavy stého výročí vzniku samostatného Československa a my se při této příležitosti v našich četnických příbězích společně vrátíme o devadesát let zpátky, konkrétně až do roku 1928. Tehdy totiž probíhaly oslavy desátého výročí stejné události. Jste zvědaví, co se při tom tenkrát odehrálo? Uvidíte…

Úvodní foto: Strážmistr Arazim s Derešem

Rok 1928 byl rokem desátého výročí vzniku samostatného československého státu. Vůdce služebního psa pátrací stanice u okresního četnického velitelství v Hradci Králové erdelteriéra Dereše, strážmistr Josef Arazim, trávil podzim tohoto roku se svým svěřencem v kurzu pro výcvik vůdců služebních psů četnictva v Pyšelích u Benešova. Zde totiž od roku 1925 sídlil Ústav pro chov a výcvik služebních psů četnictva.

Vzhledem k této slavnostní příležitosti se bývalý italský legionář rozhodl pořídit si nový vycházkový stejnokroj s ramenními páskami, na nichž byla vytkána stylizovaná stříbrná lipová ratolest.

Strážmistr Arazim v extrovní uniformě

Frekventanti pyšelské psí univerzity se samo sebou účastnili veškerého společenského života v obci, nevyjímaje slavnosti u pomníku obětí světové války. Čestnou stráž u pomníku na návsi v neděli 28. října 1928 nestál nikdo jiný než právě strážmistr Arazim, který se coby legionář osobně zasloužil o vznik samostatného státu. Spolu se strážmistrem Arazimem stál čestnou stráž vůdce služebního psa pátrací stanice u okresního četnického velitelství v Jihlavě strážmistr František Bařinka, rovněž nositel několika vyznamenání.

Slavnost

U příležitosti státního svátku se kuchařka rozhodla upéct republikánské řezy, na kterých si všichni strávníci velmi pochutnali. Záhadou pro všechny přítomné ale zůstalo, proč se uvedený moučník nazývá právě republikánské řezy. Moučník je tvořený dvěmi vrstvami z hněděho oříškového těsta slepenými zavařeninou a se žlutou polevou.

Řeč v jídelně se stočila na dobu vyhlášení samostaného státu Čechů a Slováků a na podíl četnictva při jeho vzniku.

Bylo bezesporu, že o klidný průběh státního převratu se zasadil tehdejší zemský velitel četnictva v Čechách generál Václav Řežáč, který převedl podřízené četnictvo do služeb tehdy nedávno vzniklého Národního výboru československého a hned dne 29. října 1918 rozeslal přípis adresovaný veškerému četnictvu v Čechách. V něm mimo jiné stanovil, aby byla služba vykonávána v čapkách s národními odznaky aneb v přilbách bez orla.

K tomu další z účastníků kursu, strážmistr Josef Najman sloužící na četnické stanici v Krucemburku v politickém okrese Chotěboř, začal vyprávět o době vzniku republiky v jejich obci.

Dodnes se zde vypráví, jak byl uprostřed náměstí zapálen oheň, do něhož byly házeny černo-žluté rakousko-uherské prapory a další symboly monarchie. Lidé poskakovali kolem ohně a na přítomného velitele četnické stanice strážmistra Františka Rába volali, ať do ohně hodí i čepici s orlíčkem. Pan strážmistr Ráb pronesl, že čepice je erární a tudíž by ji musel zaplatit, a že stačí, když do ohně hodí pouze orlíčka. Jak ale odznak z čepice odtrhoval, roztrhl i látku, čímž celou čepici zničil a tak ji nakonec hodil do ohně, jak si obyvatelé obce původně přáli. Přítomní pak provolávali slávu panu strážmistrovi za to, jak jim pomáhal za války a jak vyreklamovával jejich syny a muže z vojny.

Tím pádem krucemburský pan strážmistr splnil výše uvedený rozkaz zemského četnického velitele ještě dříve, než byl vydán.

Spolu s republikánskými řezy si četníci pochutnávali na pravé pražené kávě, a zarytí odpůrci kávy na čaji s rumem, i přesto, že jak řezy, tak i jejich poleva rum obsahovaly.

Republikánské řezy

Rozpočet:

• 14 dkg másla
• 10 dkg hladké mouky
• 10 dkg cukru
• 10 dkg mletých oříšků
• Oetkerův prášek
• 1 žloutek
• 2 polévkové lžíce rumu a zavařenina.

Na polevu:

• 1 žloutek
• 3 polévkové lžíce cukru
• 1 polévková lžíce rumu.

Předpis: Na vále rozdrobíme máslo a smícháme ho s moukou, cukrem, mletými oříšky a trochou Oetkerova prášku. Žloutkem a rumem vše zaděláme na vláčné těsto, které vyválíme do placky obdelníkového tvaru silnou jako stéblo. Placku položíme na trochu omaštěný plech a pečeme v dobře vyhřáté troubě. Upečenou placku rozkrojíme na dvě části a slepíme je na sebe zavařeninou. Na talíř dáme žloutek, cukr a rum a třeme vše do zhoustnutí. Vyrobenou polevu nalejeme na slepené placky a dáme je do mírně vyhřáté trouby usušit. Nakonec se řezy nakrájí na kostky.