Čtyřnozí četníci 17 – Vyděrač

Také jste si oblíbili seriál „Čtyřnozí četníci“ z pera Michala Dlouhého? Máme pro vás již sedmnácté pokračování. Tentokrát nás napínavý příběh zavede do horkého léta roku 1932, kdy na Kutnohorsku řádil žhář. I zde hrál svou roli četnický pes. V tomto případě to byla fena Ada, která záškodníka nekompromisně zastavila.

Úvodní foto – Četníci se služebním psem

Horké letní počasí počátkem srpna roku 1932 bylo doprovázano řadou požárů, které s sebou nesly značné škody jak na úrodě, tak i na ostatním majetku. Úkolem četnictva bylo zjistit příčinu požáru a v případě jeho úmyslného založení vypátrat a usvědčit žháře. Svůj význam mělo i to, zdali pachatel, který zapálil svůj majetek s cílem získat vyplacení pojistky, přitom vydal v nebezpečí ohně cizí majetek či nikoliv. Ve druhém případě se totiž nejednalo o zločin žhářství, nýbrž o zločin podvodu.

Kancelářský pomocník kutnohorské pátrací stanice štábní strážmistr Stehlík v polovině srpna 1932 mimo jiné registroval již pátý případ založení ohně v obci Kaňku u Kutné Hory. Zvláštností těchto případů bylo, že neznámý pachatel vždy předem anonymním dopisem oznámil, kde a v některých případech dokonce i ve kterou dobu bude na Kaňku hořet. Způsobené škody šly do statisíců.

Na případ, který samozřejmě neušel pozornosti tisku, který se v době takzvané okurkové sezóny, chytal doslova všeho, vyrazil automobil pátrací stanice řízený štábním strážmistrem Králem a jeho osádku tvořili praporčík Novotný a štábní strážmistr Šíma s Adou. 

Novinový titulek Řádění paliče na kutnohorsku 

Na kaňkovském náměstí před radnicí oslovil četníky rolník a člen místního zastupitelstva Jan Koláček s tím, že předchozího dne obdržel dopis sdělující jména dvou místních rolníků, u nichž neznámý vyděrač hodlá založit další požár. Jedná se o Jaroslava Šátka a Petra Nováka. Oběma ohroženým to Koláček samozřejmě sdělil. On jako člen místní samosprávy okamžitě zorganizoval dobrovolné požární hlídky, které místní obyvatelé v noční době drží. Obyvatelstvo obce je těmito případy silně rozrušeno a někteří z obyvatel dokonce na noc vynášejí své věci ze stavení do zahrad a na dvorky, aby se v případě založení požáru alespoň něco zachránilo. Tím samozřejně hrozí možnost krádeže uvedených věcí.

Praporčík Novotný zajistil dopis, který byl odeslán z poštovního úřadu Kutná Hora 2, který sídlil v Jungmannově ulici č. p. 492 na kutnohorském Dolejším městě. Ze stejného poštovního úřadu byly odeslány i ostatní vyděračské dopisy adresované obyvatelům Kaňku.

Požáry na Kaňku díky přijatým opatřením ustaly a žádný další vyděračský dopis již nepřišel. To vedlo ke zklidnění situace v obci.

Na četnictvu nyní bylo dopadení pachatele těchto podlých činů. Dopisy byly psány jednou osobou a dle vzhledu písma je pisatelem mladší, manulálně pracující osoba. Přes veškerá opatření spočívající v rozeslání pátracích oběžníků, zjišťování v evidencích pátrací stanice i Ústředního četnického pátracího oddělení v Praze, kde byl již od loňského roku odkomandován pracovník kutnohorské pátračky štábní strážmistr Oppelt, jakož i využívání konfidentů, zůstalo pátrání po pachateli na mrtvém bodě.

Zhruba v polovině září 1932 byl kutnohorskému obchodníku Václavu Lebduškovi na Komenského náměstí č. p. 73 doručen výhružný dopis, v němž byl vyzván, aby na určeném místě, na terasách pod Vlašským dvorem, složil 50.000 Kč.

Obchodník Lebduška se obrátil přímo na pátrací stanici. Dopis byl odeslaný opět z poštovního úřadu Kutná Hora 2 a byl psán stejnou osobou, jako v případě výhrůžek kaňkovským obyvatelům.

Vrchní strážmistr Eidlpes vyslal ke skrytému střežení teras pod Vlašským dvorem praporčíka Novotného a spolu s ním štábního strážmistra Šímu s Adou. Mělo se jednat o rozhraní teras s městem nedávno pronajatými pozemky na vybudování hlavního městského parku. Zřejmě zvýšený pohyb osob, podílejících se na přípravách budování parku, odradil vyděrače k vyzvednutí balíčku s nastříhanými papíry ve velikosti tisícikorunových bankovek, uloženého sem obchodníkem Lebduškou.

Na svátek sv. Václava, ve středu 28. září 1932 ráno, byl vdově Hákové, žijící na Dolejším městě v domě u Jelena v Jungmannově ulici č. p. 487 doručen vyděračský dopis, aby uložila následujícího dne, tedy ve čtvrtek 29. září přesně v 10 hodin večer částku 5.000 Kč Na Rovina. Jelikož je vdova již delší dobu dle pisatele sledována, musí peníze donést osobně a uložit je pod velký kámen za Žižkovým dubem. Jakékoliv upozornění četnictva či místní policie bude mít za následek pomstu s hroznými následky.

Přes svůj věk stále vitální Háková nedala na výhružky pistalete a obrátila se přímo na kutnohorskou pátrací stanici, které předala obdržený dopis. Ten byl odeslán stejně jako všechny ostatní vyděračské dopisy z poštovního úřadu Kutná Hora 2 nacházejícího se v téže ulici jako dům adresátky.

Krátce po poledni byl prostor vojenského cvičiště Na Rovinách obsazen deseti četníky a z pátračky a z místní četnické stanice, samozřejmě se služebním psem Adou a pěti městskými policejními strážníky.

Okresní četnický velitel kapitán výkonný Němec, který byl o případu neznámého vyděrače podrobně informován, se dohodl s kurážnou vdovou Hákovou, na její vlastní návrh, že večer, přesně dle požadavku vyděrače donese na udané místo pouze papírovou obálku s čistými papíry, tedy bez požadovaných peněz. Když se to následně druhý den dozvěděl velitel četnického oddělení v Kutné Hoře major Jaroslav Stukavec, myslel, že zešílí.

Po uložení obálky na požadované místo začalo pro četníky a strážníky takřka nekonečné čekání. Minula půlnoc, poté dlouhé hodiny do rozbřesku a až v pátek ráno, přesně v 6.05 hodin, k pečlivě střeženému místu přišel ze směru od vojenského cvičiště, a nikoliv od Dolejšího města, jak bylo předpokládáno, mladík a zastavil se u Žižkova dubu. V okamžiku když se sehnul k velkému kameni, byla štábním strážmistrem Šímou vypuštěna na volno Ada, která se s chutí zakousla do paže své dlouho kýženě očekávané a vyhlížené oběti.

Než se mladík stačil vzpamatovat z úleku, stál obklíčení četníků a policejních strážníků. Byl v něm zjištěn teprve devatenáctiletý obuvnický dělník, toho času bez zaměstnání. Jan Černý narozený roku 1913, žijící se svými rodiči v Zahradní ulici na kutnohorském Dolejším městě, v těsném sousedství domu u Jelena obývaného vdovou Hákovou.

Po předvedení do kanceláře pátrací stanice byl podroben zkoušce rukopisu, který se na první pohled shodoval s písmem autora vyděračských dopisů.

Při následně provedené prohlídce v bytě rodiny Černých byly nalezeny ve věcech zadrženého obálky a papíry použité při psaní výhružných dopisů

Na základě výše uvedeného důkazního materiálu byl Jan Černý zatčen a dodán do vazby kutnohorského krajského soudu.

Motivem jeho výhružek a žhářských útoků na Kaňku byla zášť ze ztráty zaměstnání, neboť na jeho místo, které musel nedobrovolně opustit, nastoupil rolnický synek právě z Kaňku. Vyděračské dopisy adresované obchodníku Lebduškovi a poté zámožné vdově Hákové, byly motivovány snahou nezaměstnaného o snadné získání peněz