Čtyřnozí četníci 4 – Potulné tlupy

V noci na 15. srpna 1912 asi o jedné hodině noční se neznámí pachatelé vloupali do domu Josefa Hrubše v Kobylnicích. Vzhledem k teplému počasí byla v domě po celou noc otevřena okna, čehož pachatelé využili.

Krádež zjistili obyvatelé domu až ráno, kdy začali postrádat peřiny a šatstvo. Majitel domu si uvědomil, že v noci slyšel nějaký šramot, ale myslel si, že je způsobený myší. To se mu stalo osudným.

Poslali tedy do Záboří nad Labem pro četníky. Při ohledání místa činu se četníkům nepodařilo nalézt sebemenší stopu vedoucí k pachateli krádeže. Domácími byl upřesněm výčet odcizených věcí: peřina se dvěmi polštáři, tmavé pánské šaty, tři košile a dvoje pánské boty, z nichž jedny byly vysoké, vše v ceně 460 korun. Podle množství ukradených věcí se musely činu dopustit nejméně dvě osoby.

                                Rakouský četník na obchůzce

Zábořský závodčí Jan Skalák čin přiřkl brusičské tlupě Karla Holečka a Jiřího Pazdery, která se v posledních dnech potulovala po jejich staničním obvodě. Rozhodl se k jejich vypátrání použít nejnovější prostředek, kterým začalo c.k. četnictvo disponovat. O nedávném zařazení policejního psa na četnikou stanici v Hradci Králové se dozvěděl z denního rozkazu zemského četnického velitele.

O zavedení cvičených psů u četnictva na našem území se zasadil velitel četnického oddělení na Kladně nadporučík Theodor Rotter, který si v roce 1909 přivezl z německého Saarbrückenu párek německých ovčáckých psů, které pojmenoval Vlk a Vlčka. Své psy cvičil pro potřeby bezpečnostní služby, v a roce 1911 zpracoval první služební předpis o používání policejních psů u četnictva s názvem: „Výcvik a použití služebních psů“. Následně se již s hodností rytmistra podílel na výcviku četnických služebních psů.

Telegraficky tedy závodčí Skalák vyžádal u četnického oddělení v Hradci Králové vyslání policejního psa. Rovněž o případu telegraficky vyrozuměl kutnohorské okresní četnické velitelství.

Krátce po poledni pěšky dorazili z kutnohorské četnické stanice dva četníci a odpoledne byl do Kobylnic povozem přivezen závodčí František Krejzar s policejním psem, německým ovčákem Petardem.

Přestože se počasí díky letní bouřce nepatrně zkazilo, dal se závodčí Krejzar do práce. Po seznámení se s místními poměry, zasvěceně svým kolegům vystětlil, že jsou velmi vhodné poměry pro použití policejního psa. Vykradený dům je na kraji obce a pachatelé k němu přišli přes louku, po níž se pohybuje málo osob. Deštivé počasí způsobilo, že obyvatelé obce se převážně zdržují doma a nebudou tudíž rušit svojí přítomností německého ovčáka Petarda při práci. A za poslední, vlhké počasí zvýrazní několik hodin starou pachovou stopu.

 Za všeobecné zvědavosti, jak četníků, tak i místního obyvatelstva, kterému příjezd četníka s policejním psem nemohl uniknout, byl Petard uveden svým pánem na stopu pachatelů krádeže. Na dlouhém řemeni vedl závodčího a za ním jdoucí četnickou hlídku od domu Hrubšových, přes louku, pole a lesy až za obec Zdechovice. 

                              Rakouský četník se služebním psem

Zde na polní cestě stopu Petard ztratil. Bylo zřejmé, že pachatelé zde naložili svůj lup na vůz a odjeli neznámo kam. Zábořská četnická stanice zpracovala o případu pátrací oběžník, který rozeslala na četnické stanice v širokém okolí. Pátráno mělo být jak po odcizených věcech, tak i po potulných brusičích Karlu Holečkovi a Jiřím Pazderovi a po dalších členech jejich potulné tlupy. Kromě toho četníci ze Záboří nad Labem i z Kutné Hory pátrali po zmizelých brusičích.

Potulní brusiči, stejně tak jako další kočovní řemeslníci, kotláři a deštníkáři či kramáři a trhovci se potulovali ponejvíce po venkově provozujíc oprávněně či neoprávněně svoji živnost a při tom páchali krádeže, podvody a různé jiné trestné činy, kterými si z velké části opatřovali prostředky k obživě. Jejich povolání bývalo zpravidla zástěrkou k páchané zločinecké činnosti usnadňované potulným stylem života. Páchali odvážné krádeže a loupeže, při nichž nešetřili násilnostmi a surovostí. Před spravedlností unikali touláním se z místa na místo.

Druhý den narazila hlídka kutnohorské četnické stanice na cestě k obci Suchdol na vůz potulné brusičské tlupy Chadrabů. Při důkladné prohlídce jejich věcí, bylo četníkům jasné, že je mezi nimi značné množství kradených věcí. Jednalo se o peřiny, látky, oděvy a dokonce i o několik skvostů. Členové tlupy byli zadrženi a dodáni do vězení krajského soudu v Kutné Hoře.

Mezi věcmi však nebylo nic, co bylo odcizeno při vloupání v Kobylnicích. Majetek tlupy byl podroben soupisu a dle pátracích oběžníků četnických stanic ze sousedních okresů, jakož i podle zpráv uveřejněných v Policejním oznamovateli vydávaném c.k. policejním ředitelstvím v Praze, bylo zjišťováno, kdy kde a komu byly odcizeny.

Postupně se podařilo zjistit, že věci zabavené Chadrabovým byly odcizeny při krádežích spáchaných v obvodech četnických stanic Uhlířské Janovice a Kouřim. Tudíž držení členů Chadrabovic brusičské tlupy ve vězení kutnohorského krajského soudu bylo odůvodněné.

Bezvýsledné však prozatím zůstávalo pátrání po Karlu Holečkovi a Jiřím Pazderovi. Ti byli dopadeni až počátkem měsíce září četnickou hlídkou u Pardubic. Při prohlídce jejich vozu četníci nalezli téměř všechny věci ukradené v domě Josefa Hrubše v Kobylnicích, i když peřina a polštáře byly po několikatýdenním používání zašpiněny k nepoznání. Stejně tak své boty původní majitel sotva poznal.

Členové tlupy se marně oháněli živnostenským listem. Byli dodáni do vězení okresního soudu v Pardubicích a pro pardubické četníky nastalo sepisování zabaveného majetku a dohledávání případů, při nichž byly ukradeny. Zkrátka nekonečná činnost spojená s nekonečným putováním potulných tlup z místa na místo a s ním spojeným pácháním krádeží všeho druhu.

Výsledek četnického snažení se ale dostavil. Tlupa byla usvědčena z krádeží spáchaných u Heřmanova Městce, ve Vrdech, Chotusicích a po případě v Kobylnicích i u Přelouče a ve Valech.

Na pár měsíců tedy bude od dvou z mnoha potulných tlup pokoj. Jako účinný nástroj k usvědčování členů potulných tlup začalo četnictvo využívat daktyloskopické sbírky, kterou od roku 1910 vedl na okresním četnickém velitelství na Královských Vinohradech velitel pražského četnického oddělení rytmistr Josef Powondra.

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého Za císaře pána, vydané nakladatelstvím Pragoline. Kniha byla vydána v tištěné i v elektronické podobě, která je k dostání na www.kosmas.cz.  Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý.