Čtyřnozí četníci 5 – Úspěšné stopování

Již čtvrtý rok trvající válka, která postupně nabyla „světových“ rozměrů si vynutila mimo jiná opatření i zavedení přídělového systému zásobování. Potraviny byly prodávány na lístky, přidělované pro jednotlivé osoby úřady.

První prosincové pondělí roku 1917 byl v Krahulově vykraden konzum, v němž bylo soustředěno lístkové zásobování potravinami pro všechny doly a rodiny horníků v nučickém kraji. Pobouření lidé se srotili u vykradeného obchodu v obavách, že v kraji nastane ještě větší bída a hlad. Vzrušení a zmatkům zabránil příchod strážmistra Václava Komárka, který šel z Nučic na obchůzku staničním obvodem.

Velitel nučické četnické stanice od majitelky konzumu zjistil, že v noci z neděle na pondělí byla vykradena chladírna a z ní zmizelo několik více než metrický cent masa a sádla určených pro zásobování širokého okolí. To je páne malér, pomyslil si strážmistr. Takové množství potravin. Vždyť týdenní příděl kukuřičného chleba na osobu je kilo čtřicet. Lidé z nouze konzumovali různé náhražky, do mouky přidávali sušenou zeleninu, jen aby získali tochu kaše. Lidé jedli to, co by za mormální situace člověk nikdy nepozřel.

Dav před konzumem se zvětšoval a napětí rostlo. Strážmistr vyzval rozčílený lid k pokoji. Uvědomil si, že lidé zničí pachové stopy pachatelů v okolí obchodu. Místo činu opustit nemohl, a proto vyslal jednoho z občanů na četnickou stanici pro posilu. Podřízenému četníkovi poslal na papírku napsaný vzkaz, aby cestou na místo odeslal z poštovního úřadu na četnické oddělení do Kladna telegram se žádostí o vyslání policejního psa.

Na druhé straně strážmistra napadlo i podezření, zdali není krádež fingována s cílem zakrýt manko. V případě skutečného vloupání se muselo jednat o práci nejméně dvou pachatelů. Dveře konzumu i do chladírny byly vypáčeny způsobem potvrzujícím věrohodnost vloupání .

Do hodiny byl na místě jediný podřízený četník z nučické četnické stanice. Dav byl oběma četníky ve jménu zákona několikrát vyzván, aby se rozešel, neboť je na cestě z Kladna speciálně cvičený policejní pes, který vystopuje jak pachatele činu, tak i odcizené maso. Lidé se rozcházeli s nevolí, neboť nikdo z vesničanů dosud neviděl policejního psa.

Až kolem desáté hodiny dorazil do Krahulova na povoze četník s německým ovčákem Uxem. Ux byl potomkem páru německých ovčáckých psů Vlka a Vlčky, které si pořídit tehdejší velitel kladenského četnického oddělení nadporučík Theodor Rotter a začal je cvičit pro potřeby četnictva.  

Rozptýlení lidé se opět nahrnuli ke konzumu a začali pozorovat vůdce služebního psa, jak uvádí psa na stopu. Neuvědomovali si, že svojí přítomností nejen ničí stopy pachatelů činu, ale také ruší soustředění psa na práci. Proto je musel strážmistr Komárek opakovaně vykázat do patřičné vzdálenosti.

Ux byl svým pánem uveden uvnitř konzumu na stopu, obešel s hlavou skloněnou k zemi budovu a dále vedl svého pána na dlouhém řemeni polní cestou směrem k Mezouni. Za nimi se vydal strážmistr Komárek, zatímco podřízeného četníka nechal na místě činu k udržení klidu a pořádku.

                              Rakouský četník se služebním psem na řemeni

Přes obec Mezouň sledoval Ux stopu až do tři kilometry vzdáleného Vysokého Újezdu. Zde zavedl četníky do domu kováře Petra Jiráta.

Kovář, pracující na směny v nedalekém dole, byl zastižen ve své dílně při práci. Pes vedený četníky na něho začal štěkat a cenit zuby. Ačkoliv Jirát popíral vloupání do konzumu, provedli u něho četníci domovní prohlídku. Kromě většího množství masa a sádla, které však zdaleka neodpovídalo udanému odcizenému množství, bylo nalezeno větší množství nářadí, pocházejícího z nedávné krádeže na dole. Až po delší době vyslýchání se Petr Jirát doznal ke krádeži nářadí na dole a prozradil svého společníka Pavla Vyšatu z nedalekých Lužců. Jirát byl pro spáchané činy prohlášen za zatčeného a přenechán obecnímu starostovi. Strážmistr si pomyslel, jaká je to dvojize Petr a Pavel, do stejnojmenných světců však mají oba dva hodně daleko.

Četníci se vydali se cvičeným psem do necelé dva kilometry vzdálené obce Lužce. Ux po chvíli opět navětřil stopu a vedl svého vůdce až k Vyšatovic domku. Pavel Vyšata byl zastižen ve světnici spící na kanapi. Zřejmě odpočíval po „náročné“ práci. Uxův štěkot jej doslova vyděsil. Byl rád, když četník Uxe odvolal a na strážmistrovu výzvu ukázal, kde má uložené v krahulovském konzumu ukradené maso a sádlo. Bylo pověšené na trámech na půdě.

Při výslechu uvedl, že jej Jirát vyzval ke společné krádeži masa z konzumu. Do Krahulova se vypravili s Vyšatovým trakařem a o ukradené maso a sádlo se rozdělili. Domnívali se, že ho bude ve chladírně více. Vyšata uvedl, že zatímco Jirát provedl v minulosti i jiné krádeže, v jeho případě se jedná o jeho první přestoupení zákona. Čert mu věř, pomyslil si strážmistr Komárek.

Vyšatův podíl byl naložen na jeho trakař a spolupachatel činu byl strážmistrem vyzván, aby jej dovezl na místo, odkud byl odcizen. Cestou byl ve Vysokém Újezdu naložen i Jirátův podíl. Aby Jirát nešel s prázdnou, musel nést nářadí odcizené při vloupání na dole.

Příchod četníků i s odcizenými potravinami do Krahulova, byl kvitován místními občany s povděkem. Pachatelé tohoto zločinu, nebýt přítomnosti četníků, by byli opětovně sroceným davem doslova rozsápáni. Dvojice zločinců byla dodána do věznice okresního soudu v Unhošti, aby byli uchráněni násilností. Ze svého činu se zodpovídali pro zločin krádeže před krajským trestním soudem na Kladně.

                                          Četnická eskorta za rakouska

Navrácením odcizeného masa a sádla bylo zjištěno, že majitelka konzumu měla manko, a to nejen v množství masa a sádla, ale i u dalších potravin. Její delikt byl nučickou četnickou stanicí oznámen okresnímu hejtmansví v Kladně.

Dlouhou dobu se krajem nesly doslova legendy o úžasné práci cvičeného policejního psa Uxe. Kdykoliv se v šikorém okolí stal nějaký trestný čin, veřejnost volala po vyžádání policejního psa. To že nebyly pro jeho použití vhodné podmínky, vůbec nikoho nezajímalo. Pravdou je, že Ux byl doslova postrachem všech zlodějů v širokém okolí.

Kladenský Ux a jeho pán se dostali díky svým úspěchům na stránky tisku, čímž se Uxova legenda dále šířila po celých Čechách.

V té době již rytmistr Theodor Rotter působil coby velitel četnického oddělení v Písku, kde byl v roce 1915 zřízen první četnický psinec na našem území, který vychovával a cvičil psy pro potřebu četnictva v Čechách na Moravě a ve Slezsku.      

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého Za císaře pána, vydané nakladatelstvím Pragoline. Kniha byla vydána v tištěné i v elektronické podobě, která je k dostání na www.kosmas.cz.  Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý.