Další perla z dílny nejen Karla Hartla

Co si asi tak představíte pod pojmem služební pes? Většina z vás jistě psa, který neváhá nasadit život za svého pána, nebo psa, který hrdě a statečně pronásleduje zločince. Ale služební pes je i ten, který dokáže vést třeba nevidomého… A nejen tak představuje tento pojem MVDr. Ing. Miroslav Kužel, CSc. v knize Výcvik psa od Ing. Karla Hartla, Karla Němce a Jana Skuhrovského.

Skromná redakční knihovna ukrývá celkem dost zajímavých knižních titulů. Mezi naše nejoblíbenější patří ty starší, jako je třeba dnešní „vylosovaná“ kniha. Autorem je hned několik významných kynologů té doby – Ing. Karel Hartl, Karel Němec a Jan Skuhrovský. Její přesný název zní Výcvik psa (Výchova a výcvik služebních plemen). No, a co nám tato knižní perla z let osmdesátých vlastně přináší?

Není sporu o tom, že pokud za jakoukoliv knihou stojí Ing. Karel Hartl, pak se jedná opravdu o čtenářský zážitek a pokud se k tomu přidají pánové výše jmenovaní, jistě nás čeká čtení přínosné i v dnešní době, kdy je kynologie posunuta o několik levelů dál.

Co nám prozradí obsah?

Kniha je celkem tenká, má pouhých 230 stran. A tak se dá rychle, jak se říká, zvládnout. A pokud napřed opravdu skočíme dozadu k obsahu, jistě nás kapitoly v něm vypsané zaujmou. Jak nadpis napovídá, publikace je věnována výcviku a tak také kapitoly jsou dle výcviku rozložené. Jsou to například: Teoretické základy výcviku psa, Metodika výcviku psa, Organizace výcviku, Všeobecný výcvik, Sociální výcvik. To je jen pár ukázek, které jsou výcviku věnované. Není to ale vše, co vás na obsahu zaujme. Opět tam najdeme to co u všech starých knih – základy anatomie a fyziologie, výchovu štěněte, nejznámější nemoci psů nebo ustájení a ošetření. Prostě samé důležité věci. Ihned po Předmluvě následuje kapitolka nazvaná „Jak to asi začalo“. Kouknete a vidíte starogermánské či egyptské obrázky. Mám ráda historii a ráda si o ní i čtu a tak mi těchto pár stránek udělalo velkou radost. Je jich na můj vkus málo, ale jsou velice krásně a poutavě napsané. No, a závěr vás přivede někam, kde jsme vlastně i dnes. Tak vidíte, že dříve to nebylo jen o drilu...

Na knize je hned několik věcí, které se mi opravdu líbí. Pokud je někdo podobně naladěný jako já, je zvědavý, rád srovnává a hrabe se v minulosti, pak ho toto čtení bude bavit. Tak například když se podíváme na služební plemena, to je pojem, který se dnes bere jinak než před rokem 1989. A zde například nalezneme pěkně zpracovaný přehled právě služebních plemen. V tabulce najdete celkem sedm plemen a základních údajů, jako jsou výška a formát, srst a barva, charakteristické znaky, původ a využití. Naprosto stručně a jasně vypracovaný kompletní souhrn. Stejně tak pokračuje i další tabulka, která je ale věnovaná základním povelům. Velmi pěkná záležitost na prozkoumání a zjištění, co se dnes už nepoužívá a co třeba zase ano. Jak říkám, pro mě je to něco, v čem jsem schopná být opravdu dlouho zavrtaná. No, a třešničkou na dortu jsou zkušební řády v závěru knihy. Vtipné je, že dříve je stačilo vepsat na pár stránek do knihy. A dnes je z nich samostatná brožura. Je zábavné pro mě – milovnici NZŘ si přečíst, jak skvěle byl vypracovaný. A ta ZVV3, tak při té mé srdce plesá nadšením. No, ale co dělat. Co bylo, to bylo...

Nebylo by fér

Dá se říci, že jsem se trochu rozvášnila. Je to ale asi tím, že mě ta kniha opravdu bavila. Je však třeba říci, že je v ní celkem dost ilustrovaných obrázků. Nenašla jsem ale údaje o tom, kdo je nakreslil. Uvnitř nalezneme celou řadu černobílých fotografií od Karla Štěpánského. A asi by nebylo úplně fér odejít od psaní a nechat čtenáře v tom, že se jedná o klasický služební výcvik psů ozbrojených složek či SAZARMu, tak to není. Je to první kniha o výcviku zaměřená i na výcvik vodících psů. Jsou tam krásné ilustrace, které vysvětlují například prostor, na který se musí pes naučit reagovat – rozpoznat ho, upozorňovat na překážky atd. Nikdy dřív jsem podobnou literaturu zaměřenou na vodící psy nečetla a toto mě nadchlo. Jen je toho málo. Je to opravdu zajímavé čtení.

To ale není vše. Najdeme i to jak cvičit psa hlídacího nebo jak udělat lana, na kterých se pes pohybuje kolem objektu. Toto není dnes obvyklé a mám i pocit, že když by někdo takto postupoval, byl by obviněný z týrání, protože doba je dnes úplně jiná. Narazíme také na kapitoly o mushingu, o pasení nebo třeba o záchranářském výcviku. Kniha je doslova našlapaná zajímavostmi z výcviku a rozhodně nebudete z jejího čtení zklamáni.

Co dodat na závěr?

Psaní této recenze mne opravdu bavilo a ani se mi moc nechtělo ho ukončit. Prostě skvělá knížka se skvělým obsahem, to jde pak vlastně samo. Rozhodně mohu jen a jen doporučit. Bohužel sehnat ji momentálně není úplně snadné, ale třeba budete mít štěstí v některém antikvariátu. Budu vám držet palce!

Iveta Panýrková

Foto: redakce