Dejme šanci černým psům!

Přemýšlíte zejména teď před Vánocemi, že byste poskytli domov některému z opuštěných pejsků? A víte, že statisticky nejhorší šanci na umístění mají psi celočerné barvy? Proč tomu tak je? Těžko říct. Ale i mezi nimi můžete najít prima parťáka do nepohody! Pojďte s námi tedy navštívit mělnický útulek a třeba si vyberete!

Vánoční svátky se blíží mílovými kroky a konec roku už neúprosně klepe na dveře. Obdarováváme sebe i své blízké a mnoho z nás nezapomíná ani na zvířata v různých depozitech a útulcích. Tentokrát se prostřednictvím našeho magazínu podíváme do takového zařízení Mělníku a nabídneme vám i několik místních svěřenců, a to zcela záměrně pouze v černé barvě. Útulkem pro zvířata v nouzi Mělník nás nyní provede sympatická Jitka Kovaříková.   

Před více než deseti lety jste od města převzali do vlastní správy mělnický útulek. Co vás vedlo k tomuto kroku? A seznámila byste nás trochu i s jeho historií?

Zřizovatelem mělnického útulku je město Mělník, které ho mělo nejprve pod svou správou, nicméně později se rozhodlo svěřit ho do provozování jinému subjektu. Tehdejší členové spolku byli zároveň zaměstnanci útulku, a protože město se rozhodlo řešit jeho provozování externě, usnesli se zakládající členové pro založení občanského sdružení a do výběrového řízení na útulek se tehdy přihlásili.

Prozraďte nám, jak to u vás vlastně chodí a jakým způsobem organizujete celý provoz?

Provozní doba útulku je každý den od 8.00 minimálně do 18.00 hodin, ale většinou jsme na útulku déle. Návštěvní hodiny jsou potom v době od 13.00 do 16.00 hodin, v této době je možné si prohlédnout umístěné pejsky. V průběhu provozní doby probíhá venčení s úklidem kotců a ubikací, následně probíhají další dvě „kolečka“ venčení (v případě potřeby spojená s dalším úklidem). Na útulku máme tři samostatné venčící plochy a na tyto plochy jsou vypouštěni psi vždy jeden po druhém, takže v jednu dobu se venčí maximálně tři psi. Všichni pejsci se tak z kotce dostanou na venčení každý den třikrát na cca čtvrt hodiny. Někteří z nich jsou již natolik socializovaní a ovladatelní, že je můžeme pouštět na procházku s dobrovolníky. V průběhu venčení musí na útulku proběhnout další úklid a dezinfekce provozních prostor, úklid venčících ploch, mytí misek, denně např. vypereme několik praček prádla, ale je potřeba zajistit další činnosti, jako jsou sekání trávy, řezání dříví, drobné opravy apod. Pokud nám někdo zavolá, že v oblasti, která spadá pod náš útulek, se pohybuje toulavý pes, musíme jet na výjezd a pejska odchytit a ubytovat ho, a to i v nočních hodinách. V průběhu provozní doby je potřeba s některými jedinci pracovat (někteří jsou natolik nesocializovaní, že potřebují intenzivnější kontakt s člověkem, nebo zkoušíme chůzi na vodítku apod.), dále je potřeba všem zajistit veterinární péči a ke konci pracovního dne všichni dostanou večeři, na kterou se těší snad ze všeho nejvíc. Večer po uzavření útulku obvykle zpracováváme administrativu, aktualizujeme webové stránky a dáváme naše svěřence do inzerce, vyřizujeme e-maily a procházíme vyplněné dotazníky s žádostmi o adopci. 

Má vaše sdružení nějaký konkrétní cíl nebo myšlenku, se kterou jste do toho tehdy šli?

Myšlenka tehdejšího převzetí tohoto zařízení byla dál se postarat o zvířata v útulku umístěná, ale samozřejmě i o další, která potřebovala pomoc. Cílem je o ně dobře pečovat a hledat jim stabilně dobré domovy. Snažíme se i širokou veřejnost informovat o prospěšnosti kastrace a vysvětlovat lidem, proč nemají množit svá zvířata, která nejsou uchovněna. Zveme si na návštěvu i školy a pokoušíme se v rámci možností vzdělávat i malé děti.

Problémem mnoha podobných zařízení jsou samozřejmě finance. Dostáváte od státu nebo města nějaké dotace, kdo jiný vám případně pomáhá?

Jsme částečně financování městem Mělník, to však pokryje jen necelou třetinu nákladů, které provoz útulku stojí. Další část finančně pokrývají spolupracující obce, zbylé prostředky však musíme shánět sami. Pokud chceme např. krmit kvalitními granulemi nebo kastrovat, jako že chceme, tak na to musíme shánět peníze od dárců. V současné době pokrýváme celodenní provoz (24 hodin) ve třech lidech a dvou stálých dobrovolnících. Strašně moc bychom potřebovali alespoň jednoho dalšího člověka (ale nejlépe dva lidi) na stálo, ale bohužel na ně nemáme finance. Snažili jsme se pokrýt provoz zapojením dobrovolníků, ale vždy to bylo jen na krátkou dobu. Obvykle poté, co dobrovolník zjistil, že se nejedná jen o „mazlení se s pejsky“, tak stejně jak rychle začal, tak rychle skončil. Vydrželi jen dva, kteří s námi v rámci možností táhnou provoz. Pak máme další dva, kteří nám pomáhají s inzercí a se sháněním finančních prostředků. Máme však i několik stálých venčitelů a občas k nám zajede fotografka. Tímto bych jim všem moc ráda poděkovala. Nicméně spolehlivých dobrovolníků bychom samozřejmě potřebovali víc.

Poskytujete azyl psům i kočkám, kolik svěřenců nyní obývá vaše zařízení?

V současné době u nás bydlí padesát tři psů a osmdesát jedna koček.

Odkud k vám psi nebo kočky přicházejí? Jsou to spíš jednotlivé případy nebo přebíráte i různé kauzy apod.? 

Kočky přijímáme pouze zraněné, či nemocné, a to výhradně z katastrálního území města Mělníka. Psi se k nám dostávají též z Mělníka a ještě z okolních obcí. Většinou se jedná o toulavá zvířata, ale spolupracujeme také s krajskou veterinární správou i na odebírání psů z nevhodných podmínek.

Všimla jsem si, že v nabídce máte poměrně dost celočerných pejsků. Říká se, že právě takto zbarvení jedinci mají nejmenší šanci na umístění. Čím si to vysvětlujete a mohla byste se případně pokusit lidem vyvrátit mýty spojené s černou barvou? 

Ano, to je pravda, černí psi se udávají hůře, a tak zůstávají v útulku i déle. Proč? To je dobrá otázka, na kterou však neexistuje jasná odpověď. Je to možná proto, že nemají takový „výraz“ jako psi světlé barvy nebo s maskou. Možná podvědomě fungují nějaké pověry. Těžko říci. Nicméně mezi černými psy máme i takové, kteří opravdu potřebují speciální péči, ale zase naopak úplné mazlíky.

Bude-li si od vás chtít někdo adoptovat pejska, co musí takový člověk splňovat a jak to vlastně celé probíhá? Máte i třeba možnost později zkontrolovat zvíře v jeho novém domově?

Primárně chceme, aby se pes od nás z útulku stal členem rodiny, nikoli hlídačem majetku, či sloužil majiteli jako doplněk nějakého outfitu. Od zájemců v první řadě požadujeme vyplnit celkem podrobný dotazník, rádi si s lidmi také popovídáme telefonicky, abychom věděli, co jsou oni schopni našemu pejskovi nabídnout a poté je teprve zveme na návštěvu. To, že zájemce pozveme na návštěvu, ale ještě neznamená, že mu pejska vydáme. Rozhodně nedoporučujeme vybírat si ho jen podle toho, jak vypadá, ale rovněž podle povahy. A tak je dost možné, že lidé vyplňují dotazník na určitého jedince, ale domů nakonec odjedou s úplně jiným psem, protože jejich podmínkám a životnímu stylu odpovídá lépe. Snažíme se prostě vybrat vždy takové zvíře, aby splnilo očekávání budoucích páníčků, ale zároveň, aby žilo v podmínkách, které odpovídají jeho konkrétním potřebám. Již v dotazníku se lidí ptáme, jestli jsou ochotní s námi i po adopci komunikovat a dávat nám vědět, jak se zvířeti daří. Součástí adopce je pak podpis adopční smlouvy, ve které osvojitelé podepisují, že rok mají zvíře v pěstounské péči, která po roce od podpisu smlouvy přechází do péče trvalé. V adopční smlouvě je i souhlas s tím, že v podstatě kdykoli můžeme přijet zvíře zkontrolovat a to nejen během toho prvního roku, ale v podstatě pořád. Jelikož ne všechna zvířata jsou kastrovaná, tak podpisem smlouvy stvrzují i souhlas s tím, že zvíře není určeno k další reprodukci a že jsou povinni zajistit jeho kastraci.

Primárně chceme, aby se pes od nás z útulku stal členem rodiny, nikoli hlídačem majetku, či sloužil majiteli jako doplněk nějakého outfitu!

Vzpomněla byste si na nějakého opravdu jedinečného psa, který za ty roky prošel takříkajíc vašimi rukami? Nebo na nějaký dojemný příběh či nezapomenutelnou historku z praxe?

Takových psů je celá řada. Všichni jsou v podstatě jedineční, nicméně zmíním Jerryho, který nás bohužel v červenci letošního roku navždy opustil. Dostal se k nám 31. října 2006 jako zubožený a týraný pes. Jakmile však zjistil, že mu u nás žádné ubližování, týrání, ani hladovění nehrozí, zafixoval se na nás i na kotec, ve kterém bydlel. Měli jsme na něj i dost zájemců o adopci a párkrát i v novém domově byl, ale vždycky dělal všechno pro to, aby se vrátil DOMŮ (k nám do útulku). A přestože jsme pro něj nejednou měli opravdu skvělé a ověřené pěstouny, několikrát se vrátil sám a čekal na nás u brány. Po poslední adopci, kdy se Jerry při útěku odtamtud zranil, jsme již další osvojení zamítli a rozhodli se, že ho necháme navždy tam, kde je šťastný. U nás našel skutečný DOMOV, který si sám vybral, a ve kterém sice nakonec zemřel, ale zemřel šťastný.

Blíží se nejkrásnější svátky v roce a následně i bujaré oslavy příchodu Nového roku a právě v tomto období končí za branami českých útulků celá řada psů, ale i koček. Někdy to jsou nevhodné vánoční „dárky“, jindy naopak ztracená zvířata, zcela zjevně vyděšená po osobním zážitku se zábavní pyrotechnikou. Chtěla byste nějak apelovat na majitele psů i v tomto ohledu?

Každý rok apelujeme na majitele psů, aby v průběhu prosince a začátkem ledna měli svá zvířata dobře zajištěná, protože v podstatě už od Mikuláše je se zábavní pyrotechnikou problém. Bohužel rok co rok pak sdílíme a informujeme o tom, kdo se kde ztratil, protože byl bez vodítka (jejich pes se přece nebojí petard) nebo že přeskočil plot, když se lekl apod. Takže se budeme opakovat a stále budeme zmiňovat jedno jediné: „Mějte v tomto období své pejsky na vodítkách, i když jste si jistí, že by vaše zvíře nikdy neuteklo.“

Adventní čas je tady a lidé k sobě v tomto období mají tak nějak blíž než jindy, jsou ochotni pomáhat potřebným a nezapomínají ani na opuštěná zvířata. Jak konkrétně by třeba mohli naši čtenáři přispět vašemu útulku, ať již finančně, materiálně nebo i jinak?

Finanční dary na provoz útulku je možné posílat na transparentní bankovní účet číslo 2400421428/2010, dary na veterinární péči je možné poukázat na bankovní účet číslo 2400727072/2010. Co se týče materiální pomoci, tak uvítáme kvalitní granulované krmení (používáme krmení Sam´s Field jehněčí, Brit pro dospělé psy, Calibra Premium a Husse), každý pejsek u nás dostává to, co mu nejvíce vyhovuje. Pro kočičky používáme krmení Nativia pro dospělé kočky i pro koťata. Máme obrovskou spotřebu kočičí podestýlky, takže kočkolitu potřebujeme opravdu hodně. Dále uvítáme piškoty, kapsičky, konzervy a třeba pamlsky nebo hračky. Ráda bych uvedla, že pejsky ani kočičky nekrmíme supermarketovými granulemi, protože po nich měli dlouhodobě zažívací potíže a to, co se ušetřilo na krmení, se pak většinou z druhé strany vynaložilo na veterinární péči. Jsme raději, když nám lidé přinesou malý pytlík kvalitního krmení, než patnáctikilový pytel supermarketovek. Dále v útulku hodně využíváme ložní prádlo (cíchy, prostěradla), které dáváme pejskům do ubikací, aby v případě vykonání potřeby nebyli v mokrém. Další věci, které jsou na útulku používány denně, jsou prací prášky, běžné úklidové prostředky a přípravky veterinární péče (odčervovací tablety, antiparazitní tablety apod.), ale uvítáme také nerezové misky na krmení, smetáky, lopatky, nebo konve na vodu.

A co byste na závěr nám všem popřála do nového roku?  

Zdraví, štěstí a pohodu si, myslím, přejí všichni. Já bych navíc všem popřála, ať nikdy neztrácejí úsměv a každý den ať udělají něco, co je učiní šťastnými. Stačí malé štěstí každý den, a když se to pak poskládá dohromady, je z toho jedno velké celoročně trvající štěstí. A kdo je veselý a šťastný, je obvykle i zdravý.

Foto: archiv útulku

Kontakt: Útulek pro zvířata v nouzi Mělník, Řípská, 276 01 Mělník,                 Tel. 602 144 145, E-mail: info@msoz.cz, www.msoz.cz

Nabídku dalších pejsků k osvojení naleznete na https://www.msoz.cz/rubrika/psi-k-adopci/.