Do školičky do školy…

Bez ohledu na to jakého plemene je vaše štěňátko, zda má rodokmen, či je to „jen“ pouliční směska, vždy si můžete vytvořit věrné, spolehlivé a trvalé přátelství, které vám bude po celý společný život přinášet jen samou radost a potěšení. Jak toho docílíme?

Bez ohledu na to jakého plemene je vaše štěňátko, zda má rodokmen, či je to „jen“ pouliční směska, vždy si můžete vytvořit věrné, spolehlivé a trvalé přátelství, které vám bude po celý společný život přinášet jen radost a potěšení. Občas k tomu ale potřebujeme trochu pomoci a od toho zde máme dnes již velmi populární psí školičky, které nás postrčí tím správným směrem. Dnes si o nich něco málo povíme.

Život je zázrak, i ten psí

Štěňátka se rodí se zavřenýma očima a nikdy nám nekladou žádné otázky. Velmi brzy se naučí používat první smysly, a to především svůj vynikající čich a tak čenichají kolem sebe a hledají mámu s jídlem. I to malé štěňátko, které je slepé a tak bezbranné, si dokáže najít cecíček plný šťavnatého mléka. Ač je to neuvěřitelné, tak svět pochopí v okamžiku, kdy se poprvé nadechnou.

Štěněčí vnímání a schopnost se učit – jak to vlastně dělají?

Jakmile štěňátka otevřou očka, začínají vnímat svět kolem sebe nejen čichem a hmatem, ale také zrakem. Pomalu začínají reagovat na okolní podněty a vytvářejí si tak podmíněné reflexy – ono opravdu už tak brzy několikadenní chlupaté klubíčko vstřebává do svého podvědomí vše podstatné, aniž bychom si to my sami uvědomovali. Již ve štěněcím věku se naučí, že matka se následuje, že si má hlídat konkurenci sourozenců, aby mu třeba nesebrali „mlsku“ nebo třeba, že matčino vrčení znamená: „drž se dál“. A je jen na nás, jak dobře my sami využijeme toho, co dostalo malé štěndo do vínku již od sudiček.

Kdo je šéf?

Jasně, že to máte být vy, ale ne vždy tomu tak je. Téměř každý pes bude zkoušet stát se vůdcem smečky. A již nepatrné naznačování, které třeba nezkušenému majiteli může připadat vtipné či roztomilé, ukazuje ale něco zcela jiného. Mezi takové časté vrtochy patří například nevšímání si pána, sedání či lehání na špičky nohou, hídání si kostičky nebo vrčení, když jej majitel posílá na místo – to jsou jen nepatrné niance, které se však jednoho dne mohou dostat tam, kam opravdu nechcete. A nejen proto je dobré hned od začátku navštěvovat psí školičku, kde vám zkušení instruktoři poradí a nasměrují vás žádoucím směrem.

Co se v mládí naučíš…

Jak jsme si již řekli, štěňata se učí od mala a po celou dobu dospívání.  Čím dříve začnete, tím lépe pro vás a vašeho psa. Ideální je začít navštěvovat školičku již od tří měsíců věku psa, kdy má již za sebou povinná očkování. Nejenže si zde zautomatizujete, jak se svým čtyřnohým kamarádem správně komunikovat, ale on se také naučí tolik důležitému sociálnímu chování. Bude se setkávat se svými vrstevníky a naučí se, kdy se jak má chovat, kdy si může hrát, kdy se bude poslouchat nebo kdy by se naopak měl podřídit. Nebude se vám pak stávat, že při procházce potkáte jiného psíka a váš miláček vám skoro utrhne ruku s řevem, jak moc si chce pohrát nebo v horším případě se poprat.    

Ona je to někdy opravdová věda a bez pomoci či dobré rady se neobejdete

Ano, tak přesně takto to je. Jsou lidé, kteří mají přirozený talent a svého psíka zvládnou i bez pomoci. Těch ale mnoho není, a obzvláště nemají-li žádné zkušenosti. Pak je tu skupina lidí, která se snaží, ale nedokáže najít správnou cestu, vhodnou komunikaci a potřebují prostě pomoc. Některá štěňátka jsou od přírody živější a jen jak trochu povyrostou, dokáží páníčkům pěkně zatápět.

Správná komunikace je základ

Školička by neměla být o tom, že vás postaví někam do řady a budou na vás „hulákat“ nesmyslné povely. Je to hlavně o tom naučit se ideální komunikaci, používat správnou intonaci hlasu při povelech a vůbec se naučit „číst“ rozmanitou řeč těla vašeho pejska. Ne každý to umí od přírody, naopak mnoho z nás má tendenci psa polidšťovat, různě na něj šišlat a předpokládat, že vždy ví, co po něm chceme. A právě proto může později docházet k problémům a nedorozumění. Pejsek pak například utíká na vycházkách, honí zvěř, vrčí na nás, na jiné psy a podobně. Správná komunikace, ale i manipulace se psem, kterou se naučíte ve školičkách, vám pomůže nastavit hned od začátku zcela jasná pravidla a život bude pro všechny hned veselejší.

Zadarmo ani kuře nehrabe!

  Komunikace je sice stěžejní, ale ruku v ruce s ní jde také vhodná a správně načasovaná motivace. Věřte, že ne u každého jedince je snadné najít ten správný „motivátor“.  Jeden pes funguje na hračky a přetahování, jiný dá přednost chutnému pamlsku a dalšímu postačí vlídné slovo nebo podrbání za ouškem. Dokonce znám fenu, pro kterou bylo největší odměnou na agility, když prostě mohla běžet dál. Možností je celá řada. A právě proto jsou ve školičkách pro štěňátka instruktoři, kteří mají cit a vždy vám ten nejlepší motor pomohou najít. Představte si třeba, že by vás váš zaměstnavatel za odměnu poslal k moři a vy přitom bytostně nesnášíte vedro a slunce. To by asi nefungovalo, že?

Zkusíte to tedy?

Tento článek by vám měl být takovým malým pomocníkem při rozhodování, zda se svým štěňátkem budete školičku navštěvovat, či nikoli. Věříme, že jsme vás k tomu nejlepšímu možnému rozhodnutí tak trochu popostrčili, a že se vám povede najít tu pravou.

Foto: archiv eCanis