Dva sporty, jenž ovlivnily chov

Obojí začalo brzy po roce 1900. Nároční chovatelé začali hledat něco, co je naplní, něco co dokáže bezvadně prověřit schopnosti pracovního a sportovního psa a tak dali vzniknout dvěma populárním sportům. Schutzhund / IPO byla zahájena v Německu/ a KNPV, který vznikl v Holandsku téměř před 100 lety. Zpočátku jako holandské certifikační testy policejního programu.

Schutzhundu dal základy muž jménem Stephanitz, který byl velmi aktivní ve vývoji německého ovčáka. Schutzhund byl původně vyvinut s cílem umožnit testování vhodnosti německých ovčáků pro chov. Pro posouzení charakteru a pracovních schopností psa. Od té doby se vyvinul do mezinárodního sportu v podobě IPO, které v tuto chvíli asi nemá cenu moc představovat.  Tento sport je opravdu sportem, který by neměl být zaměňován s praktickou prací psů, jakou lze vidět v ozbrojených složkách.

Zatímco KNPV bylo původně navrženo jako program pro výcvik policejních psů. Někteří jej mohou znát také pod názvem Royal Dutch. Psi vycvičení v KNPV mají dobrý základ pro policejní práci, ale vyžadují další certifikační školení. V tomto smyslu KNPV představuje praktičtější formu využití psa pro praxi než IPO. Faktem je, že mnoho lidí, kteří trénují v KNPV mají stále pocit, že účelem tohoto sportu je poskytnout psy pro policejní práce. Mnohé z těchto cvičení úzce souvisí s dovednostmi, které jsou potřebné pro služební psy. Faktem je, že pes cvičený dle KNPV musí ještě projít 5 nebo 6 týdnů doškolení, aby byl připraven pracovat jako pes Policie.

 Rozdíl ve výcviku

Je třeba si uvědomit jak velký rozdíl ve výcviku psů dle Schutzhund a KNPV je. Jako příklad lze uvést, že při práci dle KNPV - ochrana zahrnuje kousání na ringo oblek. Útok je mnohem těžší, než útok dle IPO, a cvičení jsou četnější. Složitost přípravy ochrany je také větší zapojení cvičení, jako je odvolání z útoku, kde je pes s povelem zpět před útokem prakticky odvolán, a falešného útoku, kde se figurant zastaví. A pes nesmí kousat. Ochrana IPO zahrnuje stylistické vyhledávání (obíhání maket) s následným označením, útěkem, několika transportů a dlouhý kontrolní výkon. Pes se učí pouze kousat do rukávu. Rozhodčí dbá i na to, zda má pes plný a pevný zákus bez překusů. Naproti tomu u KNPV rozhodčí neřeší zda má pes plný zákus ale kde a s jakou razancí je zákus proveden. Na rozdíl od IPO, KNPV cvičí své psy v různých objektech a co je zajímavé, pes být agresivní vůči nevinným kolemjdoucím.

IPO stopování je poměrně přesné. Pes je vyškolen sledovat stopu rovnoměrným tempem a dle přesné dráhy. Musí rovněž identifikovat předměty zanechané na stopě. Způsob, jakým pes sleduje, je stylistický. Stejná rychlost, intenzita provonění, kvalita lomů a schopnost ignorovat rozptýlení. Tento typ tréninku je časově náročný a vyžaduje trpělivost.

 
KNPV nemá stopování v certifikačním programu PH 1 nebo PH 2, avšak oddělené stopování, které zahrnuje i identifikaci pachu. KNPV má cviky, ve kterých se hledá skrytá návnada v lese, nebo box ukrytý v poli. Zajímavým cvikem je i přinášení malých kovových předmětů z pole zpět.

Poslušnost v IPO je elegantní a velmi přesná. Úroveň poslušnosti v IPO je mnohem vyšší, než si mnozí lidé uvědomují a poněkud přísnější než KNPV, kterou  potřebuje pes pro svou práci. Tím nechceme tvrdit, že KNPV psi jsou méně ovladatelní, ve skutečnosti KNPV psovodi obecně mají velmi silnou kontrolu nad svými psy a mnohé z nich jsou tvrdší na své psy během tréninku, než jejich protějšky IPO. Velké množství psů, které jsme viděli v programu KNPV mívá mnohem vyšší kořistnický pud a bojovnost než jejich protějšky v IPO. V tomto smyslu tam byla míra odlišnosti ve šlechtitelských programech produkující psy KNPV na rozdíl od IPO. Mnoho psů, kteří jsou úspěšní pro sport, nemusí být vhodných pro chov.

V Holandsku, když policie zakoupí psa cvičeného v KNPV, musí pes nejprve projít výběrovým testem, kde je testován na policejní práci. Poté, co byl vybrán, prochází 6ti týdením tréninkem předtím, než je může být použitý ve službě. Kromě toho holandská policie vyhledává psy s vlohy pachových prací a tyto speciální sledovací psi jsou takřka výhradně jen v KNPV.

Co na to chov?

Jak bylo zmíněno již na začátku článku, tak Schutzhund neboli IPO bylo původně vyvinuto jako test pro psy vybrané do chovu. Zároveň podmínkou pro psa soutěžit na vrcholových soutěžích dle IPO je, že musí mít rodokmen. KNPV psi nemusí mít rodokmen, a většina z nich jej ani nemají. Mnoho současných psů v  KNPV jsou psi bez PP – Malináci, mnoho holandských ovčáků a občas německého ovčáka. Samozřejmostí jsou čistokrevní psi v rámci programu, ale jsou méně početní.

Tento sport získává v Holandsku na popularitě, protože lidé si uvědomují nedostatky Schutzhund a nejsou ochotni je přijmout. Tito lidé si myslí, že KNPV je mnohem náročnější sport a to je špatná myšlenka. KNPV je skvělý sport, pokud si uvědomíme, že je to „jen sport.“

Můžeme vidět mnoho KNPV psů, kteří jsou do Holanska dováženi, koušou jako aligátoři ale mají problémy s nervy. To z nich dělá nervózní a trochu nebezpečné, hůře ovladatelné psy. Toto není často viděno u německých ovčáků, ale není to neobvyklé například u malináků. Takovýto psi jsou téměř vždy prodáváni za ½ ceny. Na vině jsou amatérští dovozci, kteří se snaží vydělat pár dolarů navíc.

 A toto je jeden z důvodů, proč vznikají cílení kříženci, požadavky na dnešní kynologické sporty jsou stále vyšší a tak někteří sáhli ke křížení aby dostali to nejlepší z obou. Právě první křížence holandského ovčáka a maliňáka.

Malinák x holandský ovčák

A vzhledem k vysokým požadavkům se někteří chovatelé uchýlili ke křížení dvou zajímavých plemen, belgického ovčáka – malinois a holandského ovčáka. Tito kříženci mají na poli KNPV pěkné výsledky a štěňata jsou velmi žádaná.

Holandský ovčák x belgický ovčák malinois

Obě plemena, holandští a belgičtí ovčáci, pocházejí z podobných předků a mají velmi podobný vzhled. Všechny typy holandského ovčáka jsou žíhaní, to znamená, že mají černé pruhy ve své světlejší nebo tmavě hnědé srsti.

Holandský ovčák krátkosrstý

Holandský ovčák hrubosrstý

Holandský ovčák dlouhosrstý

Varianty belgického ovčáka mají své vlastní názvy. Mnoho lidí si myslí, že to jsou různá plemena, ale v původním Belgii jsou všechny stejné plemeno.

Čtyři druhy belgického ovčáka jsou následující:

Laekenois: hrubý potažené, blond

Malinois: krátké vlasy blond a maskované

Groenendal: dlouhosrstý, black

Tervueren: dlouhosrstý blond a maskovaný

 Obě plemena jsou pracovní psi, mnohem blíže k jejich pracovní původu, než je jejich bratranec německý ovčák, jehož popularita je dána jak fyzicky, tak psychicky. Nizozemští a belgičtí ovčáci jsou však stále obecně velmi zdraví psi, silní, soustředění a rozhodně nejsou vhodní čistě jako domácí mazlíčci, protože potřebují smysluplné aktivity, aby byli šťastní a vyrovnaní.

Foto: N. Aronová, I. Hojsak, R. Tvrdá, H. Frimmelová