Historie psích sportů – I. díl

Víte, že historie neodmyslitelně patří k našim životům? A není tomu jinak ani v případě dějin kynologie. I ty se píší mnoho let a rozhodně stojí za to si je připomenout. Pohodlně se tedy usaďte, právě začínáme!

Historie kynologie je dlouhá, a pokud bychom měli být spravedliví, sahá o několik tisíciletí zpět do doby, kdy první psi začali spolupracovat s pravěkými lidmi při lovu. Ale zachovejte klid, zas tak daleko v dějinách se vracet nebudeme. V našem novém seriálu si nebudeme povídat o historii psího rodu, ale o historii psích sportů, protože ta je nejen kratší, ale také pro mnohé z nás i daleko zajímavější. Ukážeme si i mnoho poutavých dobových fotografií, plakátů a dokumentů. Tak se těšte!

Mezi nejstarší kynologické aktivity u nás patří bezesporu služební a lovecká kynologie. První dochované písemné zmínky o psu jako pomocníku četnictva jsou z roku 1897. Naproti tomu o lovecké kynologii existují písemné zmínky již z dob našich panovníků. Tato dvě odvětví s prominutím vynecháme a vrhneme se na další nejstarší sport, a tím je sportovní kynologie. Jenže než se vyvinula do dnešní podoby, musela projít mnoha změnami. A základ pro sportovní kynologii rozhodně položila ta služební.

Bez organizace to prostě nejde...

Možná to nebude právě poutavé čtení, možná jsou mezi vámi ti, které to zajímá a možná se zde najde i někdo, kdo toto třeba bude potřebovat pro svou vysokoškolskou práci. Kdo ví... Ale bez organizací to prostě nejde a tak je třeba si připomenout, jak se ty české postupně vyvíjely.

Po roce 1924 začaly hromadně vznikat různé kynologické spolky a kluby pro neloveckou kynologii. Avšak jednotná zastřešující organizace prakticky neexistovala. Roku 1925 vydal Československý lovecký a kynologický říšský svaz Československou knihu rodokmenů, která obsahovala všechny tehdejší zkušební řády.

Svaz kynologických organizací neloveckých plemen a Kynologická jednota se v roce 1927 sloučily a vznikla tak ústřední organizace „Svaz organizací kynologických (SOK)“. Později byl přejmenován na Československý kynologický svaz. Obrovský zvrat v organizacích nastal o rok později tedy 1928, kdy vznikla mezinárodně uznávaná Československá kynologická unie (ČsKU). Sdružovala všechny lovecké i nelovecké kynologické organizace u nás a v Německu. Důležité je, že od té doby byly mezinárodně uznávané také naše plemenné knihy, byly pořádané mezinárodní výstavy a zadávaly se mezinárodní tituly.

Roku 1928 se ujal řešení organizačních a odborných reforem Dr. Antonín Hrůza, který shromáždil kolektiv kynologických odborníků a sestavil Kynologickou radu, která vypracovala výstavní a výcvikové řády, standardy a mnoho dalších dokumentů.

A právě Kynologická rada stála za založením a financováním prvního kynologického časopisu „Pes“, který byl určený převážně pro nelovecká plemena.

Dalším důležitým neloveckým kynologickým počinem byl vznik časopisů – věstníků. Avšak první periodický časopis založil redaktor Tichý v roce 1924 s názvem „Náš pes“.

V roce 1932 změnil Svaz organizací kynologických stanovy a svůj název. Nově se jednalo o Československý kynologický svaz (ČSK), jehož předsedou se stal již zmiňovaný univerzitní profesor Dr. Antonín Hrůza. Mezi další členy patřili například O. Pinkas nebo L. Czuřík. O dva roky později vystoupily z ČSK dva spolky a založily Českou ústřední jednotu kynologickou (ČÚJK).

Modrá armáda...

V roce 1935 byl v ČSR vytvořený sbor z řad železničářů, a to pro zamezení krádeží, byl to tzv. Ozbrojený strážní oddíl železniční. Tehdy dostali z chovatelské stanice četnictva pět psů, kteří byli přiděleni právě železničářům na Ostravsku. Tzv. modrá armáda má bohatou a velice zajímavou historii. Dnes už to však patří k dějinám...

Druhá světová válka a kynologie

Za druhé světové války byla činnost našich kynologů značně omezena, protože pro ni bohužel protektorátní úřady neměly příliš pochopení. I přes to se podařilo během války, a to konkrétně roku 1942 vydat zkušební řád, který obsahoval obranářské zkoušky OPI – III. O zkušebních řádech si u nás můžete přečíst speciální článek již 4. 2. 2020. Roku 1943 bylo protektorátem nařízeno sloučení časopisů Kynologie a Pes a do konce války tak vycházel pouze měsíčník Pes. Po válce pak přišly další změny spojené s kynologickou organizací.

Svazarm – základ dnešní kynologie

Další důležitou etapou v historii naší kynologie je, ať chceme nebo nechceme, doba spojená s organizací SVAZARM. Nadáváme-li na tzv. svazarmovské metody nebo ne, faktem je, že právě za Svazarmu byly položeny základy sportovní kynologie u nás. Založený byl roku 1951 po vzoru podobné organizace v SSSR a úzce spolupracoval s armádou, ostatně jak napovídá i jeho název. Je nutné připomenout, že nebyl vyloženě kynologickým orgánem. Soustřeďoval mnoho organizací s různými zájmy včetně těch sportovních a také naši milovanou kynologii. Svazarm připravoval brance pro ČSLA a školil občany ČSSR.

V dobových zkušebních řádech byste nenalezli cvik, který by nevznikl na základě praktické potřeby využití psů v ozbrojených složkách. Psi, kteří složili potřebné zkoušky, byli zařazeni do civilní ochrany státu.

Kynologii tehdy vládla Česká kynologická jednota, která byla vytvořena Československým svazem kynologů a ta se připojila do Svazarmu v listopadu 1951.

A na co se můžete těšit v dalším díle? Podíváme se na vývoj zkušebních řádů sportovní kynologie.

Foto: archiv Jaroslav Ebel