Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Hurá! Zas jeden zcela normální a fajn myslivec!

Také už jste někdy měli na procházce slovní „potyčku“ s myslivcem, který neskákal zrovna radostí nad vaším čtvernožcem pohybujícím se na volno? Ano, na jedné straně jsou samozřejmě předpisy a nařízení, ale na straně druhé určitě nikdo rozumný nenechá svého psa jen tak svévolně štvát zvěř. Možná by tedy občas nebylo na škodu zapojit zdravý rozum a trocha lidství. A právě o tom bude naše následující povídání.


Hurá! Zas jeden zcela normální a fajn myslivec!

Téměř všichni pejskaři nám dají jistě za pravdu, když budeme tvrdit, že většina myslivců, které při svých toulkách přírodou potkáme, nejsou zrovna jako hajný Robátko ze známého Večerníčku, ale spíš nerudní zelení mužíci, kteří na nás autoritativně nastoupí a budou vyhrožovat zastřelením našeho volně pobíhajícího psa, byť vychovaného. Pokud byste ale zavítali na Svitavsko a v lese náhodou narazili na Luboše Šmardu, člena tamního mysliveckého spolku, budete si připadat skoro jako v jiné galaxii. Pan Luboš totiž do této statistiky ani v nejmenším nezapadá, psy má velmi rád a kynologům a kynologii všeho druhu velmi fandí. A o tom by to mělo být vždy…

Luboši, vy jste myslivec tělem i duší, ovšem z pohledu „obyčejného“ pejskaře s poněkud netradičním smýšlením… Prozraďte nám ale nejprve něco o sobě a svých psech…

Hurá! Zas jeden zcela normální a fajn myslivec!

V první řadě, zdravím všechny pejskaře. Jsem pejskař, stejně jako převážná část čtenářů vašeho magazínu. Prvně byla otázka směřována na mou osobu, dovolte mi, prosím, abych začal právě o svých psech, protože právě oni jsou ti, kteří mě společně s kamarádem mého dědy dostali k myslivosti. Oni jsou ti, kvůli kterým právě myslivost dělám. A bez nich bych byl poloviční. Mám fenku bretaňského ohaře a psa plemene labradorský retrívr. Jsou to neskuteční pracanti s pravým a nefalšovaným ryzím srdcem. Jsou mým životem a já zase jejich. Víte, dle mého názoru, pokud chcete cokoliv se psem dělat na vysoké úrovni, musíte mít dvě srdce, avšak jeden tep. V mém případě jsme tedy tři srdce a jeden tep. Zrovna teď sedíme na horské chatě, kam jsme přijeli jednak na návštěvu za strejdou a jednak na soustředění v rámci tréninku, abychom změnili prostředí a obměnili tréninky. Co se týče mé osoby, jsem pouze obyčejný člověk jako každý jiný. Pracující student a myslivec.

Myslivost zdaleka není jen o střílení. Je to globální záležitost, která má spousty úhlů, které normální člověk nevidí!

Jak se to tak přihodilo, že se z vás stal časem myslivec a co vám osobně tento koníček přináší?

Hurá! Zas jeden zcela normální a fajn myslivec!

Na tom, že jsem se stal myslivcem, má velký podíl moje láska ke kynologii. Rukama mně prošly více než desítky psů. Ale také kamarád mého dědy Jirka. Tímto bych zde rád pozdravil Jirku Mazance. Jirka, je člověk, který nám, když jsme byli na základní škole, předváděl výkon svých psů. Prošel zkouškami s různými plemeny ohařů, ale vždy sám v sobě zůstával věrný plemeni český fousek. A právě jeden z jeho českých fousků se stal mou srdcovou záležitostí. Tento pes se jmenoval Alan a byl to pan Profesor pes s velkým P! Jeho um a klid při práci byl nevídaný. Jirka mě také uhranul, tím, že má psy dokonale poslušné, což se u většiny moderních rádoby myslivců, spíše řečeno lovců, nevidí. Už jako malý kluk jsem to ze širokého a dalekého okolí viděl jen u něj. Myslím, že měl standardy nastavené od německých ovčáků, se kterými jako malý kluk začínal. A když si vzpomenu na to, co mi kladl na srdce: „Nejdřív musíš se psem dokonale zvládnout poslušnost a pak toho psa naučíš cokoliv“, musím říct, že to skutečně platí. Nicméně ruku v ruce s tím vším začala i moje láska ke skutečné myslivosti. A co mi tento koníček přináší? Čas v klidu strávený smysluplně v přírodě, kde relaxuji od každodenního shonu. Někdo si myslí, že vám to přináší peníze skrze maso. Ano, někomu možná ano. Ale mně ne… Nebo snad, že mi přináší dobrý pocit, že něco zastřelím. To je člověk také na omylu. Myslivost zdaleka není jen o střílení. Je to globální záležitost, která má spousty úhlů, které normální člověk nevidí.

Proč podle vás vůbec vznikají konflikty mezi běžnými majiteli psů a „zelenými“ strážci lesa? Kde to drhne nejčastěji?

Je to jednoduché. Z devadesáti procent už se mezi myslivci nenacházejí skuteční kynologové. A my si jako myslivci nebo spíš lovci dnešní doby myslíme, že nám patří svět. Nejčastěji to drhne tehdy, když má někdo na volno puštěného psa, byť poslušného a potká zakomplexovaného lovce. A tam nastává problém.

Pes se nesmí pohybovat v honitbě na volno, pokud není pod přímým vlivem majitele!

Máme tady samozřejmě zákon, který říká, že se pes v honitbě, tuším, že ve vzdálenosti více jak 200 metrů od posledního obydlí, nesmí pohybovat na volno. Lze nějak specifikovat, co je to vlastně ta honitba?

Hurá! Zas jeden zcela normální a fajn myslivec!

No, honitba není pouze les. Je to i louka či pole. Je potřeba se tedy podívat, kde honitba začíná a kde končí na internetu či v mobilní aplikaci. Nicméně povětšinou, kde jedna honitba končí, tam další začíná. A myslím, že je tedy pro běžného občana zbytečné to hledat. Ano, tento zákon sice existuje. Nicméně, je zde důležitý dodatek. Pes se nesmí pohybovat v honitbě na volno, pokud není pod přímým vlivem majitele. Čili bych tento zákon klidně opomněl.

Někde jsem slyšela, že myslivci jsou ochotní spíš tolerovat volně pobíhající lovecká plemena, i když nejsou pod vlivem majitele a honí zvěř, než ostatní psy. Co je na tom pravdy?

No, ono… Když potkáte zakomplexovaného člověka, bude mít problém se všemi plemeny psů. Asi jakási pradivná paralela mezi loveckými psy a myslivci existuje. Ale rozhodně bych na ni nespoléhal.

Kdysi se říkalo, že ven stačí psa opatřit viditelným bílým obojkem, a myslivec na něj určitě nevystřelí. Pár mých známých mu zase nasadí reflexní vestičkou s nápisem „policie“ nebo „pes záchranář“ a myslí si, že mají vystaráno. Opravdu se na něco takového bere zřetel?

Hurá! Zas jeden zcela normální a fajn myslivec!

Na rovinu, jak jsem psal v předchozí odpovědi na předchozí otázku. Když potkáte zakomplexovaného člověka, tak vašemu pejskovi nepomůže ani svěcená voda. Bohužel, těchto chudáků je mezi námi spousta. Asi mi jich je i líto. Nevím, proč takoví jsou. Třeba je neměla ráda maminka či tatínek. Třeba byli šikanovaní, třeba nikdy nedokázali vycvičit psa. Těžko říct. Musíte doufat, že potkáte pravého srdečného myslivce. Pak vám nehrozí nic. Nicméně zastřelit psa může jen myslivecká stráž či hospodář mysliveckého sdružení. Ale pokud má v hlavě všech pět pohromadě, tak to nikdy neudělá. Podívejte, já když vidím psa hnát zvěř bez dohledu majitele, snažím se psa za jakoukoliv cenu přivolat či k sobě přilákat. Ještě se mi nestalo, že bych k sobě cizího psa nenalákal. A vzhledem k tomu, že dělám kynologii a mám u sebe spousty pamlsků, tak pejska většinou připnu na své vodítko a snažím se najít majitele. Vždy se mi to povedlo. Jen je potřeba chtít. Nicméně, co bych to byl za myslivce, kdybych vzal kulovnici a začal po pejskovi střílet? To bych se na sebe nemohl kouknout do zrcadla. Dovedu si živě představit, kdyby se mi můj pes ztratil a poté se našel s projektilem v těle a bez známek života. Asi bych zešílel. A toto zlo neudělám nikomu jinému. Co když to je pes, na kterém majitel teprve pracuje? Co když tento pejsek jinak zcela poslušný jednou chytnul stopu? Ano, doma by mu poté, co to udělá pod dohledem pána, mělo být vyčiněno, ale tím končíme. Nemám prostě takovéto jednání rád. Mám rád psy lovecké, to je asi jasné. Ale jsem kynolog, čili mám rád všechny psy bez ohledu na plemeno. A chtěl bych všechny majitele psů moc poprosit, aby v rámci prevence zainvestovali a pořídili svému pejskovi obojek se jménem, a hlavně s telefonním číslem. Je to pro mě velké ulehčení v případě že pejska někde najdu a chci jej vrátit majiteli. A pro vás to znamená nejrychlejší cestu, jak ho dostat zpátky domů. Prosím vás, říkám obojek. Psí známka se časem seškrábe, takže není téměř čitelná a mnohdy si jí ani nevšimneme. Obojek je vidět ihned a je to na něm napsáno dostatečně velkým písmem.

Zastřelit psa může jen myslivecká stráž či hospodář mysliveckého sdružení. Ale pokud má v hlavě všech pět pohromadě, tak to nikdy neudělá!

Myslím si, že bychom ale na tomto místě měli vysvětlit i pohled z druhé strany. Určitě není v pořádku, když pes štve zvěř. Zajímalo by mne tedy, jakou jinou újmu jí může způsobit za předpokladu, že ji nejspíš nemá šanci chytit…

Hurá! Zas jeden zcela normální a fajn myslivec!

V pořádku to není. To zajisté. Je však také velký rozdíl, když to majitel psa dělá schválně, anebo se to stane náhodou anebo během tréninku, když psovod cvičí přivolání. A pes se musí odvolání od zvěře nějak naučit. A pokud jste kynolog, tak zajisté víte, že jinak než praxí se to nenaučí. A prostě dokud ta zvěř nevyběhne a pes za ní, tak, vy od nín nikdy natrénovat odvolání nemůžete. A to je v pořádku. A vlastně jen dobře, že ji prožene. Aspoň si zvěř trochu připomene vlka, který tu stále chybí. A každý, kdo studoval alespoň trošičku biologii, ví, že zvěř, kterou zde pes prožene, je lovná. Čili ví, že má v genech zakódovanou informaci, že má tato zvěř své predátory, a že musí být rychlá. Tento adrenalin, potom co je pes přivolán, či přestane sám zvěř štvát, rychle klesá a zvěř se učí být ostražitá. Co však není v pořádku, když si psa pořídí člověk, který ho nechává celé dny bez dohledu. To je pak problém. Ale opět. Chcete snad trestat nevinné zvíře?

Hrozí nějaký postih pro v tomto ohledu neukázněného psovoda? A kdo vůbec smí beztrestně neovladatelného psa zastřelit?

Hurá! Zas jeden zcela normální a fajn myslivec!

Postih samozřejmě hrozí, ale je to legislativně hrozně táhlé a složité. Nicméně není nad dobrou domluvu. Jak jsem již zmiňoval v řádcích předchozích. Psa smí zastřelit jen myslivecká stráž anebo myslivecký hospodář a to pouze za zákonem daných podmínek. Nesmí to být plemena ovčáckých či loveckých psů. Nesmí to být pes služební či záchranářský. Viz. zákon. Ale dle mého názoru, kdo tento čin i za všech uvedených podmínek dle legislativy provede, patří mu sebrat zbrojní průkaz. Tento člověk mezi námi nemá co dělat. Jak říká můj kamarád Radek, který je v myslivecké praxi opravdu ostřílený pardál a myslivost dělá od svých, tuším, pěti let, čili to bude padesát let, co se tomuto koníčku věnuje. Cituji: „Máme spoustu jiných prostředků, jak tyto konflikty řešit, zbraň v tomto případě odložte, jsou z toho jen pletky ve zprávách a vždy trestáte nevinné!“. Možná, je tomu tak i proto, že je Radek bezvadný a velice úspěšný kynolog a mnoho toho se psy za život dokázal. Ale to je jen moje poznámka.

Které u nás volně žijící druhy zvěře mohou naopak ohrozit psa nebo člověka a jak se v rámci bezpečí pro všechny co nejlépe zachovat v momentě, když je někde potkáme?

Hurá! Zas jeden zcela normální a fajn myslivec!

U nás asi pejskovi nehrozí žádné nebezpečí ze strany volně žijící zvěře. Aby na vás zaútočila bachyně, to byste jí museli začít krást selata přímo před ní. Problém by však mohl nastat, když se omylem naskytnete u postřeleného prasete. Toto prase by v rámci zachování svého života mohlo zaútočit. Nicméně pokud jej obejdete a necháte jej na pokoji, nic by vám hrozit nemělo. Jinak je dobré samozřejmě s sebou nosit nůž, pepřový sprej a kdo má zbrojní průkaz, tak schovanou malou zbraň. Vždy jednejte v zájmu svého života! Nikdy se nekoukejte na vyhlášky!

Není nad to, když si psa pořídí někdo, kdo s ním chce cvičit a pracovat. A v dnešní době, kdy se z nich dělají jen neschopní gaučáci, je to opravdu úžasné! Takže tito lidé mají moji plnou podporu!

Spousta kynologů chodí se svými např. sportovně vedenými psy do lesa nebo na louku cvičit poslušnost nebo trénovat stopy. Smí se to vůbec? A jak se na to díváte vy sám?

Hurá! Zas jeden zcela normální a fajn myslivec!

Nevidím důvod, proč by se nesmělo. Já to vidím vždy s velkou radostí. Není nad to, když si psa pořídí někdo, kdo s ním chce cvičit a pracovat. Proč bych mu měl, i kdybych mohl dělat problémy. Je to krása na to pohledět a tyto lidi je třeba podporovat. Protože právě tito lidé mohou v mnohém obohatit i loveckou kynologii. Přeji jim jen absolutní úspěch za jejich snahy. A když by mě někdo z nich poprosil, zda by si nemohl udělat stopu v místech, kam se nesmí vjet autem, rád ho tam i s pejskem zavezu, pokochám se výkonem a zase odvezu. Je potřeba tyto lidi podporovat, a to za každou cenu. A v dnešní době, kdy se ze psů dělají jen neschopní gaučáci, je to opravdu úžasné! Takže tito lidé mají moji plnou podporu! Miluji psy stopaře,ať už jsou to sportovkáři, záchranáři či naši lovečáci!

Dost často si tak při procházkách venku říkám, že mnohdy nadělá v přírodě víc škody kdejaký teenager na terénní motorce nebo neukázněná partička odhazující všude odpadky, které nikdo neřeší, než slušný majitel psa. Co vy na to?

Hurá! Zas jeden zcela normální a fajn myslivec!

Absolutně s vámi souhlasím. Řekl bych, že jsem dost tolerantní člověk. Ale do lesa chodím také především kvůli klidu. A ten klid mi takovýto motorkář dost často narušuje. Takže bych byl rád, kdyby si tito lidé vybrali nějakou dráhu, kde je jim to povoleno a neobtěžovali v lese a na polích! Jednou jsem takto odchytil kamaráda. Poté mi řekl, že měl strach u mě zastavit, když viděl můj výraz již z dálky. No, popravdě se mu nedivím. Ne, motorka nemá v lese co dělat, pouze za účelem práce.

Asi se shodneme na tom, že všechno je jen a jen o lidech a o tom, jak jsou schopni se spolu domluvit. Měl byste ale třeba nějaké doporučení, čeho se vyvarovat nebo jak s myslivcem, na kterého v lese narazíme, jednat, aby bylo vše na pohodu?

Hurá! Zas jeden zcela normální a fajn myslivec!

Na tom se shodneme zajisté, kde jsou rozumní lidé, tam je i vzájemný respekt.

Bude moc hezké, pokud šlapete stopu, a potkáte myslivce, sundat pokrývku hlavy a slušně pozdravit. To je vše. Tím dáváte najevo úctu. On totéž pravděpodobně udělá také. Není to vaše povinnost, je to však velmi milé, gentlemanské a tradiční gesto. Pak si buď každý odkráčí po svých, anebo pokud je zvědavý myslivec stejně jako já, tak posečká na místě a následně se zeptá, na jakou zkoušku trénujete, a pak se podívá na výkon psa. Pokud narazíte na zakomplexovaného člověka, vůbec si ho nevšímejte.

Co byste ze svého pohledu na závěr rád vzkázal nám běžným pejskařům, kteří chodíme rádi do přírody?

Hurá! Zas jeden zcela normální a fajn myslivec!

Všem čtenářům bych chtěl vzkázat: „Užívejte přírody. Užívejte toho klidu. Užívejte tréninku se svými svěřenci. Užívejte života a nenechte se námi, jakkoliv rozhodit. A když narazíte na arogantního člověka, moc vás prosím, vzpomeňte si na mě. Nejsme všichni stejní. A vám, kdo opravdu trénujete se psy v jakémkoliv kynologickém odvětví, vám moc držím palce. A nenechte se rozhodit kdejakým zeleným mrzoutem! Pokud by čtenáře toto téma zaujalo a měli zájem o odpovědi na další otázky, moc rád na ně odpovím.“ S pozdravem Luboš.

Moc děkuji za milý a velmi podnětný rozhovor. Kéž by byli všichni takoví, jako jste vy! Za celou redakci vám přeji, ať se vám daří nejen v myslivosti, ale i s pejsky.

 

Michaela Weidnerová

Foto: archiv Luboše Šmardy, Zuzana Kemrová, Pixabay

Doporučujeme z našeho e-shopu
MERCH eCanis
Novinka
Interiérová klec pro psa

Krásná interiérová klec nabízí nejen místo k odpočinku pro vašeho psa, ale je i vkusným doplňkem dovnitř každého bytu, či domu. Její vrchní desku lze využít jako odkládací stolek na dekorace, či potřeby po vašeho čtyřnohého parťáka.

ZB000796
od 6 650
MERCH eCanis
Novinka
Plastová kartička Můj pes je sám doma!

Plastová kartička ve velikosti platební karty do peněženky pro případ nouze, pokud by váš pes zůstal doma sám. Na zadní straně je opatřena kontaktmíni údaji.

Skladem
ZB000505
59
Novinka
Sušené krůtí krky

Křupavý pamlsek s vysokým obsahem vápníku a hodnotných bílkovin. Blahodárně působí na kosti a srst.

ZB000462
od 22
Novinka
Sušené hovězí plíce

Vhodné pro obézní psy díky nízkému obsahu tuku. Jsou křehké a měkké a tak jsou skvělým pamlskem pro štěňata, starší psy, ale také pro psy, kteří mají problémy s chrupem. Prospívá rovnováze hladiny žaludečních šťáv. 

ZB000458
od 21
Novinka
Sušené hovězí srdce

Dietní pamlsek s vysokým obsahem bílkovin. Vhodné zejména pro psy s nadváhou. Hodí se také pro staré psy, kteří mají problémy se zuby.

ZB000453
od 26
Novinka
Obojek SOFTY
Obojek SOFTY
Vyberte barvu

Odolný perforovaný ručně vyráběný obojek Softy je navržen k maximálnímu pohodlí vašeho psa. Objektivně lehký a vzdušný materiál, který ovšem neztrácí svou pevnost a odolnost.

ZB000096
od 0
Lanové vodítko EASY LONG - TWIST | MINI

Kvalitní, ručně vyráběné vodítko s originálním posuvným systémem umožní zkracování a prodlužování vodítka v celé délce snadným pohybem několika prsty.

ZB000299
od 539
Kam dál ...



-->