Já ty čokli tak nesnáším!

Pamatujete si ještě z loňského Silvestra na Zůza storky? Že jste se opravdu od srdce zasmáli? My také a právě proto jsme jich i letos pro vás pár připravili. Takže ZŮZA STORKY POPRVÉ!

Daruji maliňáka a přidám k němu dva až tři vofčáky a to vše zcela zdarma! Du že si po zimě ňák uklidim to auto, což prvotně znamená vzít pytel a naházet do něho asi 389 petflašek, a že teda u teho vyvenčim tych čoklů…

Se po nich mrknu…

Tož uklizim auto, čokli behajo, dyž v tom se po nich náhodou mrknu a vidím, jak ten malej krypl Kokín a ta zasrata malina Arina se tahají vo moju zimní bundu, kero sem si položila na kapotu. Du po nich a řvu, načež zatímco malina to vyhodnotila tak, že průser, pouští svůj kus rukávu a dělá, že nic, že muzikant, vofčák z toho má prdel a zdrhá s bundou do pole.

Proč zrovna já?

Já za ním, čím víc běžím, tím víc běží aj von. Měním strategii a běžím vod něj. Funguje to tak na půl, Kokín běží za mnou, ale tu bundu nechal v tom polu. Ok, došmatlu tak, vemu totálně zaprasenou gappayku a du pokračovat, dyž v tom vidím, že sem nezavrela to blbý auto a Koule má v hubě moju kabelku, se kterou litá po polu, a ze které padajo všecky věci, ale upa všecko. Malina má v hubě můj starej mobil, Jazz moje vložky, maliňák Django, kterýho hlídám a považuji za hodnýho, litá s taškou na kameru a ten zasranej Kokín hňácá po autě a rabuje tam ten pytel s tým vyhazenym bordelem.... A já se ptám! Kurva, proč zrovna já?

Ilustrační foto: archiv autorky