Jak zajistíte svému pejskovi delší život? - 36. díl

Souhlasíte s tím, že i oboustranná pohoda ve vzájemném vztahu může velmi pozitivně ovlivnit kvalitu i délku života nejen nás samotných, ale i našeho čtyřnohého parťáka? Pokud vám to dává smysl a chtěli byste se dozvědět víc, pak je tento článek určený právě vám!

Vím, že toto je přání každého laskavého pejskaře. Věřím, že se každý snažíme maximálně udělat vše pro to, aby byl náš pejsek v pořádku. Je srozumitelné, že ho nedokážeme udělat nesmrtelným. Je to velká škoda. Délku života nikdo neznáme. Jsou věci, které nemůžeme ovlivnit, ačkoli bychom si to velmi přáli. Např. datum odchodu našeho pejska za duhový most. Co ovšem dokážeme, je zlepšit kvalitu života našeho čtyřnohého parťáka. Můžeme to dělat různým způsobem. Může toho být hodně. Důležité je mít pozornost na různých jednoduše proveditelných drobnostech, které můžeme dělat každý den vědoměji.

Pes „vidí“ více než my

Náš společný život je ovlivněný mnoha vlivy z vnějšího prostředí, které k člověku promlouvají viditelně a tak si jich všímáme víc. Ve velké míře ovlivňují život člověka a psa již dost markantně, např. formou neposlušností, potíží se zdravím, omezením při procházkách nebo v různých místech, kde se s pejskem vyskytujeme.

Ačkoliv si to mnozí z pejskařů ještě úplně neuvědomují, tak přichází vlivy pro člověka až neviditelné, ale pro pejska velmi jednoduše rozpoznatelné. Vlivy z vnitřního prostředí jsou např. naše emoce, nevědomé činnosti prováděné bez pozornosti v přítomném okamžiku, automatické chování vůdce bez ohledu na partnerství se psem, psychika, zdraví atd. 

Kam pro radu?

Toto téma je značně rozsáhlé, ale pro některé pejsky také dost naléhavé. Proto připravuji webinář, kde se budeme podrobněji zabývat důležitými drobnostmi, kterými dokážete pejskovi zkvalitnit jeho život.  Přejete-li si již nyní položit mi jakoukoliv otázku, na kterou chcete znát odpověď, přidejte se do FB skupiny Pes Partak a zeptejte se.

https://www.facebook.com/

Co napsal život sám…          

Pojďme se společně podívat na jeden příběh ze života, který nasvědčuje tomu, jak extrémně důležité je řešit situace, které jsou pejskovi nepříjemné, co nejdříve. Tento pejsek již nemusel být mezi námi.

Minulé léto na jedné pejskařské akci za mnou přišla majitelka nádherného útulkáčka velikosti westíka. Věřím, že některý z jeho předků mohl být zástupcem tohoto plemene. Panička předvedla obrovskou statečnost dovést ho až do mého stanu, který stál v prostoru, kde bylo dalších asi sto pejsků. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, ale on měl potíže se štěkáním a zastrašováním pejsků ve svém okolí.

Takto si ho již brala z útulku. Doma vycházel s ostatními fenkami i koňmi v pohodě, ale vše ostatní řešil po svém. Hlasitě a vytrvale se rozčiloval na okolí. Pravděpodobně měl špatné zkušenosti z dřívějšího života. O těchto je možné se pouze dohadovat, protože realita není známá.

Nejzajímavější byl důvod, proč mě jeho panička vyhledala. Velmi si ji za tento přístup vážím. Pejsek nebyl již mladý a měl slabé srdíčko. Majitelka si tedy přála, aby se nerozčiloval. Stres totiž velmi zvyšuje riziko infarktu nejen u lidí, ale také u pejsků. Chtěla mu pomoci k tomu, aby byl více v pohodě, klidnější a dokázal zvládnout stres.

Ponořili jsme se postupně otázkami do větší hloubky porozumění co děje, kdy a jak. Jak situace společně řeší i to, co se jim společně již podařilo zvládnout. Celou dobu pejsek bez otálení řešil jakéhokoliv pejska i v dálce na sto metrů od stanu. Vždy bylo potřeba ho držet, aby jiného pejska štěkotem a nepříjemným chováním nevyprovokoval k nějaké nepředvídané „odpovědi“. Atmosféra ve stanu i kolem stanu houstla jeho hněvem, hlasitostí i okamžitým projevem.

Pracovali jsme společně na usměrnění chování a také předání zodpovědnosti pejskovi tak, aby začal upravovat svoji reakci na vnější podněty – z negativní na k okolí vstřícnější. Vysvětlili jsme si několik neviditelných a nevnímaných drobností, které ho podpořily k postupně mírnější reakci. Snažila se panička. Bylo vidět, že i pejsek se velmi snaží. Bylo to náročné. Pro všechny strany.  Musím říci, že tak intenzivních třicet minut spolupráce pro podporu partnerství člověka a psa, jsem ještě za svoji více než třicetiletou praxi práci s pejsky nezažila. Ale vedla k tomuto neuvěřitelnému výsledku. Opravdu stálo za to.

Zvládli jsme něco neuvěřitelného

V případě našeho westíka se událo něco, v co jsem ani nevěřila, že je možné. Pejsek v jednom okamžiku jakoby „splynul s okolím”. Seděl v klidu. Nic neřešil. Pozoroval. Nereagoval. A to dokonce ani v momentě, když k nám do stanu přišel cizí pejsek velikosti bernardýna a stoupnul si do velmi těsné blízkosti nad něj. Nic. Žádná reakce. Pohoda. 

Pejsek prošel procesem obdivuhodného zvládnutí svého chování na základě zkušeností z minulosti a toho, co do nynějška znal, až k neuvěřitelnému zklidnění, nabití důvěry a nárůstu sebevědomí. Společně s paničkou jsme jej dokázaly podpořit tím pro něj správným způsobem, že se mu to podařilo. Bez její podpory by toto nikdy nebylo možné.

Dokážete si přestavit vděčnost paničky, která tento moment „splynutí s prostorem” u svého pejska pozorovala s dojetím až k slzám. Zvládli jsme – my tři – společně něco neuvěřitelného. Pejsek s paničkou strávili na akci ještě dalších několik hodin. Bez výpadů, štěkání a jeho náročných reakcí na pejsky, které zažívali, než jsme se setkali.

Když se chce, všechno jde…

Po několika týdnech jsme si volali a dokonce jsem je navštívila doma. Pejsek je spokojenější, klidnější a i když někdy doma hlídá, tak riziko infarktu ze stresu se snížilo na minimum. Ještě dnes cítím obrovskou vděčnost za vše, co se na akci odehrálo. Od té doby vím i to, že člověk s pejskem v podporujícím partnerství dokáže zajistit věci, o kterých se mu ani nezdá, že by mohly být reálné. Moje zkušenost je, že vše je možné, když se chce.  Člověk má své soužití se psem, jeho kvalitu života i partnerství v harmonii ve svých rukách.

Máte-li chuť se zlepšovat ve svém partnerství, přijďte na některou z mých akcí (www.pespartak.cz/akce). Nikdy dopředu nevíte, jakou drobností dokážete svému pejskovi pomoci k delšímu životu. 

Ing. Michaela Drábková, Ph.D.

Foto a ilustrační foto: archiv Michaely Drábkové, Pixabay

http://www.pespartak.cz/

http://www.znakovarecpropsy.cz/

https://www.facebook.com/pespartak/