Ježišmarjá, auto!!!

Děsí vás také představa, že by mohl váš pes v nestřeženém okamžiku skončit pod koly náhodně projíždějícího vozidla? Nebyl by první, ani poslední. Dávejte proto pozor! Ne vždy to totiž končí jako v následujícím příběhu.

Vracela jsem se včera večer z veteriny. Infarkt jsem opět po zjištění výsledku odložila na nějaký hezčí den. Za to finanční bankrot ne, protože samou radostí, po zaplacení účtu na veterině, stavila jsem se v domácím řeznictví, smraďochům pro nějaké to masíčko na oslavu...

Zaparkuji před domem, je tma, prší…

Vystoupím z auta, pustím Arniho, ten hned přeběhne silnici a nemá čas, musí přeznačkovat všechna ta křovíčka u domu, co mu tady nějaká cizí pakáž počůrala a já obcházím auto, abych vyndala tašku s masem a kabelku. Vtom vidím, jak do ulice vjíždí auto. Rychle se na Arniho otočím, abych viděla, zda čichá, čichá, přepisuje a on zrovna ne!!!
Uslyšel zvuk té masíčkové tašky a rozhodl se, že v té tmě a dešti přeběhne raději ulici!!! Co kdybych se mu v takovém počasí zrovna s takovou taškou ztratila! Okamžitě jsem dlaní udělala pokyn, ať stojí a ani se nehne a pokyn jsem ještě něžně potvrdila hlasem s jemnou hysterií (obávám se, že v tu chvíli stála i většina mých sousedů v obýváku...)

Taška nebo život?

Auto se blíží a Arni stále přemýšlí, taška nebo život a já přemýšlím, Arni nebo život... Auto zastavuje. Stahuje okýnka a já čekám, jak dostanu od řidiče a spolujezdce vynadáno. Uvnitř dva kluci okolo třiceti vysmátí jako blázen: „My jsme se nemohli rozhodnout, zda přejedeme vás nebo toho psa. Tak jsme raději zastavili...“

Takže prosím vás, milí řidiči...

Samozřejmě, že vždy raději majitele!!! Vyjde to levněji! Zvlášť pokud se majitel právě vrátil z veteriny a domácího řeznictví...

P.S. A jedna dobrá zpráva pro nás, od přírody krásné ženy. I když jste nenalíčené, tak vám zastaví dva mladší muži v autě! Jen musí být tma a pršet!

Foto: archiv Marie Krejčové, Lucie Bruchanová