Junior Handling má své místo na všech typech výstav!

Soutěž pro mladé vystavovatele se těší velké oblibě nejen v zahraničí, ale i na naší domácí půdě. Už dlouho po ní pokukujete, protože právě vaše dítko projevilo zájem a chuť to někdy také zkusit? A rádi byste se v tom trochu více zorientovali a dozvěděli se pár důležitých podrobností? Pak právě pro vás je určený tento náš článek…

Součástí většiny výstav jsou i tak zvané „závěrečné soutěže“. V nich mimo výběru těch nejlepších jedinců bývá věnován prostor i mladým vystavovatelům. Není to žádná novinka. Ti starší z nás pamatují soutěž Dítě a pes, která byla tradičně pořádaná na výstavě Intercanis v Brně. Mezi diváky to byla soutěž oblíbená. Trochu horší to asi bylo ze strany dětí. Věk nebyl omezený, takže ve výstavním kruhu nastupovaly malé děti leckdy vláčené velkým psem. Rodiče byli schopní v letním parnu např. obléci malou holčičku jako profesionálního rybáře od klobouku přes pláštěnku až po vysoké boty a poslat jí do kruhu s novofundlandským psem. Holčička plakala, diváci se smáli a obávám se, že z nešťastného dítěte nadšený kynolog nevyrostl.

I dnes je možné na klubem pořádaných výstavách vypsat soutěž Dítě a pes určenou pro malé vystavovatele ve věku 3 – 9 let.  Tím, že se jedná o klubem pořádanou výstavu, je do určité míry zajištěno, že pořadatel má představu o velikosti a povaze psů a nemusí dojít k tomu, aby dítě, které má samo problém vejít do kruhu, řešilo problém mezi německou dogou a pražským krysaříkem.

Junior Handling neboli Mladý vystavovatel

S dětskou soutěží se můžeme potkat na všech typech výstav. Není to jen záležitost česká, své místo má na výstavách na celém světě a nese také mezinárodní název „Junior Handling.“ Pokud si otevřeme anglický slovník tak zjistíme, že slovo junior značí někoho menšího nebo mladšího a slovo handling se dá vykládat jako manipulovat či zacházet. Je to tedy soutěž, na které se hodnotí, jak děti zacházejí se psem a protože je součástí psích výstav, hovoří o tom, jak psa umějí výstavně předvést. V České republice má samozřejmě český název a dlužno říci, že to je název výstižný – Soutěž mladých vystavovatelů. Soutěž je určena vystavovatelům ve věku 9 – 18 let, je zajímavá, je zaměřená i na teoretické znalosti o psech a dvou i čtyřnohým účastníkům se celkem líbí. Je rozdělená na dvě věkové kategorie a to na 9 – 13 let a 13 – 18 let.

Pravidla hovoří jasně

Bližší informace pro uspořádání uvádí Výstavní řád ČMKU. Děti se do soutěže předem hlásí a platí, že lze startovat se psem zapsaným v plemenné knize uznávané FCI  a že na mezinárodní výstavě není možné startovat s neuznaným plemenem. Platí také, že pes nemusí, ale může být na dané výstavě posuzován. Soutěž má svůj časový rozpis a podle posledních pravidel nastupuje vždy celá věková kategorie. V praxi to je pro někoho problém. Pokud je pes na výstavě posuzován, může se jeho hodnocení v kruhu s posuzováním Junior Handlingu překrývat. Rodiče nebo mladí vystavovatelé se prostě musí rozhodnout, zda Junior Handling nebo vystavení psa.

O čem tedy Junior Handling je?

Někdy stane, že dítě a jeho pes přijdou do výstavního kruhu a nevědí, co se po nich vlastně bude chtít. Jak tedy takový Junior Handling vypadá? Je to skoro stejné jako běžné vystavování psů. Na výstavě je většinou vyčleněn jeden kruh, ve kterém soutěž probíhá a jeden rozhodčí, který ji posuzuje. Soutěžící nastupují po jednom nebo ve skupinkách do výstavního kruhu, kde je čeká celá řada více či méně těžkých úkolů. Většina rozhodčích požaduje, aby jim mladý vystavovatel svého psa představil. Chtějí vědět, o jaké plemeno se jedná, do které FCI skupiny patří, jak je starý a zda se jedná o psa či fenku. U starších dětí padají i otázky daleko těžší, např. kolik má pes zubů, co žere, jaké zkoušky právě toto plemeno dělá nebo co znamená modrá stužka na výstavě. Povídání ale je jen malou částí soutěže. Hovoří se přece o handlingu, tedy o manipulaci nebo zacházení a rozhodčí chce vidět, jak mladý vystavovatel umí svého psa předvést. Aby to nebylo příliš jednoduché, jsou předepsány určité figury, které musí dvojice ukázat. Soutěž Mladých vystavovatelů tak trochu připomíná krasobruslení nebo ještě více gymnastiku. I tam jsou povinné cviky s jasnými pravidly.

Jaké figury bývají v Junior Handlingu požadovány?

V podstatě jsou čtyři a jejich názvy připomínají to, co známe ze školních lavic. Hovoří se o písmeni L, T, trojúhelníku a vedení psa po obvodu kruhu. Všechny čtyři figury předvádí mladý vystavovatel v pohybu. Jednoduše řečeno vede svého psa tak, jako by psal uvedená písmena, rýsoval trojúhelník nebo, podle toho jak výstavní kruh vypadá, maloval elipsu či kružnici. Správná gymnastka se, než začíná nějaký cvik, postaví do pozoru a zvednutou rukou dává najevo, že je připravena cvik předvést. Mladý vystavovatel postaví psa do výstavního postoje a na pokyn rozhodčího, předvede požadovanou figuru. Rychlost, s jakou ji ukazuje, záleží na předváděném psovi nebo spíše plemeni, ke kterému přísluší. Jezevčík má přece jen kratší běhy nebo chcete-li nožičky než ohař. Pes by měl klusat a pohyb dvojice by měl být sladěný a přirozený. Pes by neměl na vodítku táhnout mladého vystavovatele a mladý vystavovatel by neměl táhnout svého psa. Prostě je nutné vidět, kdo že je tady byť malý pán a že vystavovatel svého psa ovládá.

Bez důkladného tréninku to nepůjde

Není vůbec jednoduché např. „téčko“ správně napsat a využít při tom co největší prostor výstavního kruhu a přitom ještě myslet na to, abych nezakopl, co dělá pes a zda jej mám u té správné nohy. Oni totiž rozhodčí chtějí vždycky dobře vidět na psa a nepřejí si, aby jim tento výhled byl něčím, a to ani vystavovatelem, zakrýván. V praxi to znamená, že se na rozdíl od zkoušek a běžného života, nevodí pes vždy jen u levé nohy, ale že nastane okamžik, kdy si jej mladý vystavovatel musí přesunout k noze pravé. Tiskací T nebo L prostě tak, aby byl pes u levé nohy a vždy blíže k rozhodčímu, napsat nelze. Podobná situace nastane i v okamžiku, kdy děti předvádějí psy po obvodu kruhu a rozhodčí ze středu kruhu přejde na jeho okraj. Převedení psa od levé nohy k pravé není úplně jednoduché. Leckterý pes se diví, co že jeho vystavovatel vlastně chce a leckterý vystavovatel o svého psa klopýtne či zakopne a body jdou dolů. Vše je proto třeba předem natrénovat.

Rozhodčí bývají nároční…

Chtějí znalosti, chtějí krásně předvedené psy a většinou také chtějí, aby děti předvedly zuby svého psa. U plemen, která se posuzují na stole, mohou chtít i předvedení psa na stole. Často dojde i na výměnu psů a není vůbec jednoduché zvládnout cizího čtyřnohého kamaráda. Junior Handling nemohou posuzovat všichni rozhodčí, ale jen ti, kteří prošli speciálním školením. V něm se vysvětlují nejen pravidla soutěže, ale prostor mají i rady psychologa. U neúspěšných dětí někdy dojde i na slzičky. Rozhodčí si musí uvědomovat, že v prvé řadě nejde o ty, kdo budou stát na stupních vítězů. Znalosti teoretické i praktické jsou nutné, ale ocenit je třeba vztah dítěte a psa a neznechutit dítěti vystavování psů jako takové. Bohužel někdy rady psychologa potřebují i rozhodčí kvůli sobě. Nekritičtí rodičové nebo prarodičové umí být velmi nepříjemní.

Je to soutěž jako každá jiná

Tak jako v gymnastice i v Soutěži mladých vystavovatelů se jednotlivé discipliny nebo spíše figury bodují. Ti nejlepší pak startují v závěrečném finále. Na závěr roku se sčítají umístění z národních a mezinárodních výstav a ti nejlepší jedou Českou republiku reprezentovat na Cruftovu výstavu, na Světovou výstavu a na Evropskou výstavu.

Je to soutěž, takže jsou vítězové a jsou i poražení. Dobrý výsledek určitě potěší. Potěší i to, že okolo výstavních kruhů můžeme najít celou řadu nových dvou i čtyřnohých kamarádů. Největší radost mladému vystavovateli ale určitě udělá zjištění, že svého psa umí krásně na výstavně předvést a že to umí udělat tak, aby to těšilo nejenom vystavovatele, diváky, ale i psa samotného. On si to přece zaslouží.

Bc. Vladimíra Tichá

Foto: Jan Tichý. Tereza Šubertová