Knírač je nejlepší pes na světě!

Proč vznikl nový klub? Má vůbec šanci na přežití? Co vše se kolem Českého klubu velkých kníračů děje, se dozvíte právě teď...

O kníračích jsme si povídali celý minulý měsíc. Jenže jeden velmi zajímavý rozhovor jsme nestihli a nyní je zde! Proto si opět otevřeme tu velkou knihu kníračskou a podíváme se na to, proč vznikl Český klub velkých kníračů. Na naše otázky nám bude odpovídat prezidentka ČKVK Jana Krouman.

Mám tu čest být prezidentkou Českého klubu velkých kníračů, ačkoli moje kynologická historie je prozatím docela krátká. Pokud jde o sport s kníračem, tak jsem ve srovnání s členy našeho klubu prakticky začátečníkem, sotva dvakrát jsem se účastnila Mistrovství republiky ve výkonu kníračů a moje složené zkoušky IPO3 by se daly spočítat na prstech jedné ruky.

Většina členů Českého klubu velkých kníračů má historii v Klubu chovatelů kníračů (a zůstávají také členy KCHK). Řada z nich v průběhu let narazila „ve starém klubu“ na zarytou praxi, která se prostě nedala změnit. Samozřejmě, mnoho lidí, mnoho názorů, ale pokud chybí komunikace, pak to nemůže vést k ničemu dobrému. Podle mého názoru se ve vývoji Klubu chovatelů kníračů ukázalo jako nepřekonatelný problém to, že se jedná o složitě organizovaný klub (systém více než deseti poboček a „hlavního klubu“ pochází z dob, kdy měl Klub chovatelů kníračů přes dva tisíce členů, a telefonovalo se z budky). Složitý organismus, který není schopen reagovat na svůj vlastní vývoj – zejména pak na úbytek členů po roce 1989. Ale jsou zde i další témata. Například není přípustné, aby se řadový člen KCHK zúčastnil schůze předsednictva Klubu chovatelů kníračů, ať už jako pozorovatel, nebo když např. chce cokoli prezentovat předsednictvu, které pak o návrhu rozhoduje. Pro mě nepochopitelné. Nehledě na financování, kdy řadový člen neměl tušení, jak se hospodaří s penězi na úrovni hlavního klubu. Pak samozřejmě řada různých názorů, které plynuly z toho, že Klub chovatelů kníračů sdružuje tři velikostní rázy, přičemž malý a střední knírač jsou společenskými plemeny a velký knírač je plemenem pracovním. Od toho se odvíjí jiná očekávání členů klubu, v čem bude podpora klubu spočívat a kam se bude klub jako celek ubírat. Nakonec to vyvrcholilo prohlášením KCHK v zápisu z předsednictva (dříve prezidia), že KCHK nebude pořádat Mistrovství světa kníračů v roce 2022. To už pro mě osobně bylo poslední tečkou, takže jsem obvolávala odvážlivce, kdo by to se mnou založil. Myšlenka samostatného klubu velkých kníračů nebyla originálně moje, byla v KCHK dříve, než jsem tam vůbec vstoupila já (2012), ale nikdy to nenabylo tak konkrétní podoby jako právě v srpnu 2018, kdy byl Český klub velkých kníračů založen.

Děkujeme. Odvážné to je. Musím říci, že stále mají někteří obavy o to, jak budou vnímání ze strany KCHK, a nejsem bohužel sama, kdo zažil docela nepěkné invektivy ze strany KCHK právě z důvodu členství v Českém klubu velkých kníračů. Doufám, že se časem dostaneme na úroveň rovných partnerů, kteří se vzájemně respektují.

Ano, tak peníze jsou pochopitelně oříškem. Zatím nejsme členové ČKS, takže nemáme nárok na dotace na činnost. Členové hradí členské příspěvky, sháníme sponzory a ucházíme se o dotace.

Pokud jde o rozpočet Českého klubu velkých kníračů, máme odhlasovanou jeho strukturu, tedy kolik peněz jde na akce pro všechny členy a kolik procent na reprezentaci. Mám za to, že rozpočet je postaven tak, aby podpořil členskou základnu, protože možná i mezi začátečníky může být budoucí mistr světa. Pořádáme klubové akce jako otevřené i pro nečleny klubu, což ČKVK nějakou tu korunku přinese. Pokud jde o reprezentaci, nebylo cílem založit klub „sponzorů členů reprezentace“. Proto hledíme podporovat i ty, kteří složí BH-VT a je to jejich životní úspěch. A my jsme také pyšní! Na druhou stranu, v celkovém rozpočtu, kolik to každého stojí za ty roky, než máte psa na mistrovství světa, je příspěvek klubu nakonec jen symbolický. Ale makáme na tom!

Velký knírač jako plemeno má dvě barevné variety uznané FCI – černou a pepř a sůl, variantou doposud neuznanou FCI je knírač velký černostříbřitý. S ohledem na to, že pracovně využitelní jsou převážně černí knírači, pokud vím, naši členové mají jen černé knírače, ale není to diskriminace. ČKVK má nyní čtyřicet sedm členů, několik členů čekajících na přijetí a velký fanklub, za což moc děkujeme!

Ano, tak přijetí klubu pod ČKS to je téma. Hlavně ti, kteří nám nefandí, říkají: „To nejde, nepůjde, to se ti nepodaří…“. Já mám jedno takové motto: „Neříkej, že to nejde, pak se najde nějaký blbec, který to nevěděl, a udělá to.“

To asi mluví za vše.

ČKVK má namísto výboru Radu a její členky jsou tři, kromě mne je to ještě Renáta Sakmarová a Michaela Pencáková. Řekla bych, že každá v ní máme svoje místo, i když se neshodneme na všem, nakonec to vždy dotáhneme, za což jsem velmi ráda, a děvčatům děkuji. Osobně si myslím, že se docela doplňujeme. Míša má tu představu, jak naše záměry prezentovat, aby byly správně vyjádřeny a pochopeny. Renáta mě střídavě krotí nebo povzbuzuje do další práce, a to podle toho, zda jsem zrovna v euforii nebo mám depku. (Doufám, že budeme spolupracovat i po tom, co si to obě přečtou.).

Musím však také zmínit Karolínu Škubalovou, která sice není v Radě, ale dělá tu neviditelnou práci – posílá e-maily členům, aby byli informovaní, aktualizuje web, a připomíná mi, na co bych třeba jinak zapomněla.

Členský poplatek je 600 Kč. Přihláška je ke stažení na stránkách klubu https://ckvk.webnode.cz/prihlaska/ a buď ji pošlete e-mailem, nebo poštou s ověřeným podpisem. Přihláška s ověřeným podpisem má tu výhodu, že člen pak může hlasovat také per rollam, tedy v případech, kdy se nesvolává členská schůze, ale hlasujeme online. Jedna ze základních hodnot ČKVK je, že je to klub pro členy. Členové mají možnost se vyjadřovat ke všemu, podávat návrhy apod. O některých otázkách se hlasuje online.

Myslím, že nejprve se vymyslí akce a její náplň a pak se hledá vhodné místo. Např. stopařský víkend, který proběhl v březnu, se uskutečnil v okolí Třebechovic pod Orebem, protože tam jsme byli schopni zajistit terény – resp. Míša Pencáková a Jarda Vidrna, kteří to odborně zaštítili, tyto terény zajistili, a to včetně super ubytování.

Nebo v lednu se konala schůze ČKVK spolu s tréninkem obran, tak tam to bylo určeno nabídkou naší členky, Leony Sosnové, kdy jsme měli možnost využít prostory ZKO Sadská.

V termínu 14. – 16. 6. 2019 se bude konat obranářský víkend v ZKO Letohrad. Figurovat budou Pavel Soukop, Jarda Vidrna a Lukáš Slowioczek. Akce je určena pro všechny bez ohledu na pokročilost. Primárně je pro členy ČKVK, ale neodmítneme nikoho, kdo přijíždí s úmyslem posunout se ve sportovní kynologii o krůček dál. Jestli má takový člověk velkého knírače, pak je to skvělé, jestli nemá, stačí, když bude znát heslo: Knírač je nejlepší pes na světě!

Další akce se bude konat v Újezdě u Brna, konkrétně hned v termínu 21. – 23. 6. 2019. Tato akce je naopak určena pokročilým a velmi pokročilým, tj. těm, kteří hodlají závodit na velkých akcích. Primárně jde o přípravu na Mistrovství světa kníračů, které se bude konat v roce 2019 v Maďarsku, proto na tuto akci zveme maďarské figuranty. Budeme trénovat na ozvučeném fotbalovém hřišti.

Víte, podle mě je opravdu knírač v mnoha ohledech nejlepší pes na světě, takže jestli s ním kdokoli pracuje, a brání se tak vlastním tělem neúprosnému tlaku na to, že i velký knírač bude profesionální gaučový povaleč, já všem těmto lidem fandím, ať jsou členem ČKVK nebo KCHK. Jestli se tito lidé a psi navíc stanou i našimi členy – snad můžu mluvit za členy stávající – budeme se snažit podpořit je dobrou radou, milým slovem, přivítáme je bez předsudků a politikaření na klubových akcích. Velkým kníračům zdar!

Foto: Petr Krouman