Krátkosrstá kolie – aristokrat, který umí i zabrat!

Nejste vyznavači dlouhých chlupů a raději byste něco méně náročného na údržbu? A měl by to být větší pes, se kterým se lze věnovat i nejrůznějším kynologickým aktivitám? Tak co třeba krátkosrstá kolie? Pojďme se s ní tedy blíže seznámit!

Chcete slyšet delší nebo kratší příběh? Dobře, tak já vynechám Římany, kteří s sebou ASI přivezli své psy do Británie, také Pikty a Skoty, kteří je oloupili o dobytek a ASI také o jejich psy, Kelty, a spoustu jiných účinkujících. Ostatně nic z toho nelze doložit a zastánci jednotlivých teorií tvoří tolik názorových skupin, kolik je hvězd na nebi. A každý z nich má svůj kus pravdy. Poskočme ale v čase a vydejme se za skotskými horaly a jejich pomocníky…

Přesný původ halí hustá mlha…

Plemeno, dříve známé pod označením skotský ovčák, se zrodilo v na pohled romantickém, avšak nesmírně drsném Skotsku. Jeho přesný původ je, stejně jako skotská vřesoviště, zahalen hustou mlhou. Ačkoliv dnes máme k dispozici genetické testy mapující DNA různých psích předků, nejsme odhalení pravdy o nic blíže, než bez nich. Kolie krátkosrstá, stejně jako její sesterské plemeno kolie dlouhosrstá, vznikala nejpravděpodobněji křížením lokálních psů s povahou a schopnostmi, které farmáři potřebovali. Představte si to si tak, že Malcolm se v hospodě doslechne, že ve vedlejším údolí má jistý Donald psa, který dokáže najít i zatoulané jehně a tím ušetří Donaldovi hromadu peněz. Malcolm je také chovatel ovcí a každé ztracené jehně ho finančně bolí. Inu, vezme svou fenku Betty a vyrazí se k Donaldovi podívat. Za dva měsíce už Malcolm počítá doma štěňata. Nechá si celý vrh, protože víc šikovných psů znamená menší ztráty. Za rok se u něho staví přítel Lachlan, uchvátí ho práce mladých psů a rovnou si od něj jednoho koupí. Celý příběh se opakuje. Tím se šíří genetická vloha pro práci se stádem, nikoliv však jednotný exteriér. Mohu vám zaručit, že farmáře Malcolma, Donalda ani Lachlana nezajímalo, zda má jejich pracovní pes ucho klopené, oko mandlové a ocas nesený v linii hřbetu. Co se týká délky srsti, jediným kritériem bylo, aby pes v zimě neumrznul. Prvořadá byla zkrátka funkčnost psa.

Posuňme se do viktoriánské éry…

Na dobových malbách najdeme vyobrazené ovčácké psy vykazující rysy typické pro dnešní kolii a to včetně blue merle zbarvení. Ovšem písemné záznamy o jakémkoliv cíleném chovu úplně chybí. Jejich osobitému kouzlu podlehla i samotná královna Victorie a několik kolií takzvaně rustikálního typu zakoupila do svého psince na panství Balmoral.

Začíná se psát moderní historie plemene

Vzhled kolie, jak ho známe dnes, je úzce spjat se vznikem psích výstav. Řekněme si to upřímně, kolie zkrátka „byla u toho“, když se rozdávala první výstavní ocenění. V roce 1860 se konala historicky první výstava otevřená pro sportovní (lovecké) i jiné psy. Tehdy se ještě v souhrnné kategorii „ovčáčtí psi dlouhosrstí, krátkosrstí a krátkoocasí“ předvedli první fešáci ze skotských hor. Bohužel záznamy jsou mizivé, takže se musíte spokojit s vědomím, že vyhrála fenka pana Wakefielda.

S tím, jak rostla obliba výstav, rostl i zájem o jednotlivá plemena. V roce 1873 zakládá pan Sewallis Shirley britský Kennel club (první kynologickou organizaci na světě) a současně je zpracován první standard kolie. Začíná se psát moderní historie plemene. První oficiální chovatelé registrují své psy a vzniká první plemenná kniha. Do té je zlatým písmem zapsán první registrovaný plemeník  TREFOIL, kterého má v rodokmenu každá dnes žijící kolie.

V roce 1885 Kennel club uznává krátkosrstou a dlouhosrstou varietu plemene kolie. Pak už to šlo ráz na ráz.

Chovatelská vášeň se šíří jako lavina a v roce 1911 vzniká v Belgii FCI (první mezinárodní kynologická organizace). Přebírá standard od Kennel clubu a později rozděluje variety do dvou samostatných plemen – kolie krátkosrstá dostává číslo standardu 296.

Počátky chovu u nás nebyly jednoduché

Athos Mon-Gil

Mohlo by se zdát, že krátkosrstá kolie je v Čechách relativně novinkou. Omyl. Díky zapáleným chovatelům dlouhosrsté kolie se podařilo dovézt prvního jedince už v roce 1972 z Německa. Milada Cermanová (CHS Od stříbrné zátoky) představila toto plemeno v podobě zlatého psa jménem Uhland vom Ihlpol. Pejsek tu však neměl žádnou krátkosrstou nevěstu a tak dostal souhlas krýt dlouhosrsté fenky. Problém byl v tom, že sám Uhland byl ze spojení dlouhosrsté a krátkosrsté kolie, takže dal jen jediné krátkosrsté štěně, a tím byl pes Athos Mon-Gil.

Bohužel ani Athos neměl koho krýt. Nabízí se samozřejmě otázka, proč si někdo nekoupil také fenku? Musíme si však uvědomit, že se psala sedmdesátá léta a u nás probíhala tvrdá normalizace. To, co je dnes otázkou několika e-mailů, znamenalo tehdy několikaletou „podezřelou“ korespondenci se západem, znalost cizí řeči a ohromnou sumu peněz.

Dlouhých osmnáct let se tu žádná krátkosrstá kolie neobjevila. Ovšem další dění v českém chovu je spletité jak brazilská telenovela. Po revoluci se v roce 1990 podařilo chovatelce Aleně Levové (CHS Alkami) přivézt z Finska blue merle fenku jménem Pihatuvan Rebekka. Tu si určitě zapamatujte, ta je velmi důležitá. O rok později přijíždí trikolorní pes z Finska Dallimatas Disco Dream (Mimochodem chovatelská stanice Dalimattas stále existuje, poslední vrh měli v roce 2017.)

A teď pozor, začne to být dobrodružné!

V roce 1994 sedá paní Levová do auta a vydává se na příšerně dlouhou cestu do Estonska. Zde si Rebekku přebírá Dina Korna (CHS Scandyline – i tato stanice je stále „živá“) a kryje ji finským psem. Rebekka porodí štěňátka v Estonsku a tam je vrh i zapsán. Do Čech se s Rebekkou vrací blue merle dcera Scandyline Become a Dream. Poetické jméno, že? Pořád stíháte?

V mezičase přivezla paní Levová ještě zlatou fenku Scandyline Amber Dream, na tu ale klidně zapomeňte. Nikdy neměla štěňátka. Pokud se ptáte proč, tak vážně nevím.

První vrh se v ČR narodil 14. 8. 1995 v chovatelské stanici Alkami. A teď se podržte, protože matkou nebyla Rebekka, ale dlouhosrstá kolie Marbles X-tra Blue. To je zvrat, co? Já to říkala, jak brazilská telenovela. V Alkami se narodilo celkem čtrnáct krátkosrstých  štěňat ve dvou vrzích po dvou fenkách. Potomky z obou vrhů najdeme v mnoha českých rodokmenech. Mé sentimentální já se právě dojalo.

V roce 1998 se kruh uzavírá importem manželů Ouředníkových. Do chovatelské stanice Krásná louka se z Německa přistěhovala zlatá fenka Celine vom Ihlpol. Tak a jsme přesně tam, kde paní Cermanová v roce 1972 začala. Bože, já už se zase dojímám.

Následovaly další importy, další vrhy a spousta dobře odvedené práce českých chovatelů a majitelů. Já jsem se mezi ně zařadila v roce 2004, když jsem importovala fenku Mighty’s Spring Meadow Alfa Arien. V té době existovaly jen dvě aktivní chovatelské stanice – Krásná louka a Nirreterrit. Každá se ubírala jiným směrem a bylo zajímavé, že se krásně rozdělily i barevně – Krásná louka dlouho chovala výhradně zlaté, zatímco Nirreterrit blue merle a trikolorní.

Od té doby uplynulo mnoho vody pod mostem a z České republiky se stala v chovu krátkosrstých kolií evropská velmoc. Nejen co do počtu odchovaných vrhů, ale především kvalitou. Tleskám nám všem!

Kraťanda osloví milovníky barev a vzorů

Kolii považuji v mnoha ohledech za plemeno „tak akorát“. Středně velká, to znamená, že ji nezašlápnete, ale zároveň nemá ani žena problém ji uzvednout. Fenky mívají v kohoutku 51 – 56 cm, psi maximálně 61 cm. Váha krátkosrsté kolie se značně liší v závislosti na tělesné konstituci jedince, množství zkonzumovaných piškotů a vaší schopnosti odolat jejímu žebravému pohledu.

Celkově vzato jde o psa atletické postavy, na první pohled ušlechtilého a elegantního vzhledu bez sebemenší známky těžkopádnosti. Každého upoutá hlava kolie s mírným, laskavým výrazem, tmavýma očima mandlového tvaru a legračně klopeným uchem. Hlava má být klínovitá, přechod mezi čumákem a hlavou je dobře znatelný, délka nosní partie perfektně odpovídá hloubce kelímku od velkého jogurtu.

Srst krátkosrstých kolií má dvě vrstvy. Krásnou, lesklou přiléhavou krycí srst a hustou, hebkou podsadu. Krycí srst má dvě základní funkce – jednak chránit psa před deštěm a větrem skotské vysočiny, a potom také se nemilosrdně zapichovat do čalouněného nábytku a oblečení.

Podsada funguje jako termo prádlo, díky němuž kolie neumrzne. Což by stejně většině kolií nehrozilo, protože sychravé dny tráví obtočené kolem radiátorů či elegantně uložené před krbem. Každopádně kvalitní podsada je vysoce žádoucím znakem.

Krátkosrstá kolie osloví také milovníky barev a vzorů. Vybrat si můžete zlatou, trikolorní a pro extravagantní rebely je tu blue merle. K této barvě se váže i modré oko a to buď celé, nebo částečně modré.  

Něco jako typická povaha krátkosrsté kolie v podstatě neexistuje…

Jen soubor vlastností, z nichž některé určitě budou pasovat právě na tu vaši. Každopádně i tak můžete natrefit na atypického jedince. Vím to, protože jsem sama některé odchovala. Pojďme si ale říct, co na devadesát procent můžete očekávat.

Ohromnou lásku k majiteli a rodině (i k širší rodině), schopnost pochopit vše „na první dobrou“ (že se to některým nechce udělat, je už jiná), ochotu spolupracovat a touhu zavděčit se, nadšení pro hru, a co rozhodně nesmím zapomenout, EMPATII.

Krátkosrstá kolie dokáže neuvěřitelně dobře vycítit vaši náladu, duševní rozpoložení a dokonce i nemoc. Díky téhle vlastnosti se z nich stávají výteční canisterapeuti a signální psi (ti upozorňují majitele na blížící se epileptický záchvat nebo například diabetiky na hypoglykémii – signální fenka Mighty’s  Spring Meadow Coral Bloom žije se svým majitelem na Slovensku.

Rozhodně stojí za zmínku i hlasové projevy kolií. Řeknu vám to takhle, kolie není němá. Doma si „povídá“ s hračkou, někdy brblá, když se ukládá ke spánku, hlasitě zívá, když se budí, komentuje domácí dění a na zahradě si ráda zaštěká u plotu. Na to, jak je to velký pes má překvapivě vysoký, nesnesitelný, pronikavý štěkot. Je vhodné ji v této kratochvíli nepodporovat a naučit ji, aby zmlkla na povel.

Jednu vlastnost mají úplně všechny kolie společnou. Zbožňují pohodlí, polštář pod hlavou a teplo.

Co se v mládí naučíš…

Pokud o krátkosrsté kolii přemýšlíte, uvědomte si, že jde o vysoce inteligentní plemeno, což nemusí být vždycky výhrou. Jestliže se jí nebudete během prvního roku věnovat, zabaví se sama. Snadno může získat zlozvyky, se kterými se budete později potýkat. Podceněná socializace může vést k tomu, že místo prima parťáka budete mít uštěkaného neurotika.

Ukažte své kolii, že svět je pestrý, hlučný ve městě, tichý v lese. Vezměte ji do kavárny i na hřiště, na běžky, na procházku náročným terénem. Seznamujte ji s různými situacemi. Nemusíte to dělat denně, jak jsem psala, kolie chápe rychle. Nedá to velkou práci a získáte nejlepšího kamaráda na cokoliv.

Výchovu kolie zvládne i rozumné odrostlejší dítě. Stačí mít elementární znalosti o psím chování a vychováte ji jako nic. Není třeba být přehnaně přísný. Ke korekci nevhodného chování obvykle stačí zvýšit hlas. V případě, že kolii za něco plácnete, věřte mi, nezhroutí se. Je sice citlivá, ale ne labilní. Jediné, co opravdu těžce nese, je nespravedlivý trest. Nehubujte ji, když nevíte jistě, jestli tu lumpárnu opravdu provedla. Dosáhli byste pouze toho, že se uzavře a nebude se s vámi bavit.

Rozhodně byste neměli zanedbat základní výcvik. Ač je kolie milá, vlídná a přátelská, tak nevychovaná  je opravdu otravná. Naučte ji pár základních povelů a budete všichni šťastní.

Kolie zadarmo nepracuje!

Krátkosrstá kolie budí dojem, že se hodí úplně na cokoliv. Upřímně řečeno, mnoho neználků tenhle blud také s vážnou tváří šíří. Kdo však měl někdy krátkosrstku „v ruce“, ví, že tak snadné to zdaleka není. Díky vysoké inteligenci si kolie umí spočítat, co se jí vyplatí dělat a co ne. Klíčem ke všemu je správná motivace. Občas narazíte na mimořádně práce chtivého jedince, který bude makat do roztrhání těla, ale drtivá většina kolií nenávidí rutinní opakování, dril a příliš velký tlak ze strany majitele. A opakuji, kolie zadarmo nepracuje!

Pokud máte vysoké sportovní ambice, bude rozumnější se poohlédnout po jiném plemeni.

S krátkosrstou kolií dojdete nejdále po dobrém. Naučte se ji správně motivovat a bude se vám dařit v nejrůznějších disciplínách. Určitě se vyplatí zajet si za dobrým trenérem, aby vám ukázal jak na to. Když budete mít dobrý základ, pokroky uvidíte celkem rychle.

Krátkosrsté kolie najdete téměř u všech druhů sportu, vyjma sportovní kynologie (zejména obrany) na vysoké úrovni. Pro tento druh činnosti nemají potřebnou razanci a spolehlivost v zákusech. Na rekreační úroveň to stačí, ale na „mistrák“ to nebude. Poslušnost i stopy zvládají dobře a můžete v nich se správným jedincem excelovat, ale opět nezapomeňte – rutinní dril je zabijákem vašeho úspěchu.

Čím dál více majitelů zkouší s krátkosrstými koliemi pást. Ačkoliv je to jejich původní určení, dávno už neplatí, že co kolie, to vloha pro pasení. Možná je právě váš pes pověstný nebroušený diamant a půjde vám to skvěle, anebo ho pobyt na pastvině znechutí natolik, že se odejde sám odložit do auta (případ mé feny Liiry).

Mimo sportoviště najdete krátkosrsté kolie i v praxi. Několik se jich v ČR i na Slovensku věnuje záchranářskému výcviku. Fenka Ayla Ayla Leneli majitelky Terezy Janovské byla několikrát nasazena při ostrém zásahu. Pes Hollywood Bila Kaífa majitelky Lucky Frisové (SK) je aktivním členem hasičské záchranné brigády se specializací na vyhledávání osob.

Několik krátkosrstých kolií bylo vybráno i pro výcvik slepeckých vodících psů. Do praxe se ale nakonec dostala jen hrstka z nich.

Péče? To je brnkačka!

Co se týká péče o krátkosrstou kolii, je to doslova brnkačka. Stačí občas vyčesat, sem tam vykoupat. V době línání kartáčujte kolii venku, jinak bude váš příbytek vypadat jak po sněhové bouři. Můj soukromý tip, jak přežít línání a nezbláznit se – vykoupejte. Jakmile uvidíte ze srsti vylézat chuchvalce podsady, dopřejte své kolii pořádnou koupel, promočte ji až na kůži, vyšamponujte a nechte uschnout přes noc. Druhý den si udělejte vy, kolie a kartáč mejdan na zahradě a garantuji, že zkrátíte dobu línání na půlku.

Výstavní úprava kolie vyžaduje přesně dvě věci. Přelíznout ji vlhčeným ubrouskem a nasadit jí výstavní vodítko.

Plemeno je zdravé a vitální!

Když se podíváte na množství testů, které chovatelé a majitelé dělají, musíte nutně dojít k závěru, že krátkosrstá kolie trpí kde čím. Nic však nemůže být vzdálenější pravdě. Krátkosrstka rozhodně patří mezi zdravá, vitální plemena. Přirozeně se kryje i rodí, vrhy mívají šest až devět štěňat, matky se dobře starají o štěňátka a nemívají problémy s kojením. Dožívají se kolem dvanácti let, ale znám i čtrnáctileté dědoušky.

Preventivně se sledují dědičné choroby očí a to povinně klinicky do sedmého týdne věku štěňat, nepovinně pak geneticky. Většina chovatelů dělá dále testy na MDR1 (citlivost vůči některým lékům), DM (degenerativní myelopatie – následkem může být ochrnutí ve vyšším věku). Při výběru štěněte se vždy ptejte na vyšetření jak rodičů, tak i štěňat. Nechte si vše vysvětlit a nestyďte se se zeptat, když si nebudete jistí, co výsledky testů znamenají. V případě, že vaše vytoužené štěňátko nemá ve všech kolonkách +/+, nepanikařte, neznamená to, že je nemocné nebo, že mu hrozí nějaké nebezpečí. Chovatel vám ve všem poradí.

V menší míře se u kolií můžete setkat s alergií na nějakou složku potravy, citlivým zažíváním (bez přítomnosti alergie) a s epilepsií. Poslední zmíněná nemoc je bohužel daň za málopočetnost plemene. Omezená genetická variabilita jde s epilepsií ruku v ruce. Zkušenější chovatelé jsou si rizika vědomí a určité linie záměrně nespojují. Ovšem ani to není stoprocentní zárukou. Každopádně pokud chcete informace, ptejte se, ptejte se, ptejte se. Ať už jako majitel, začínající chovatel nebo majitel krycího psa.

Za náš současný chov se stydět nemusíme!

V současné době u nás chov kolií zastřešují dva kluby. Nejstarším a dodnes fungujícím je Klub chovatelů colií a sheltií (založen 1947), dále pak Moravskoslezský klub chovatelů colií a sheltií. K uchovnění krátkosrsté kolie stačí absolvovat výstavu se známkou alespoň VELMI DOBRÁ (typ výstavy si určuje každý klub zvlášť) a bonitaci.

Díky tomu, že se chovu krátkosrstých kolií od samého začátku ujali svědomití chovatelé s rozhledem a možnostmi, máme dnes v Čechách vynikající chovnou základnu. Řada importovaných psů a zahraničních krytí přinesla to nejlepší z mnoha špičkových linií. Díky všem, kteří jste svou prací přispěli k opravdu vysoké úrovni chovu v České republice.

Je dokonalým zrcadlem svého pána…

Krátkosrstá kolie má jednu opravdu mimořádnou vlastnost. Je dokonalým zrcadlem svého pána. Jste-li aktivní sportovec, bude vaše kolie nadšeně vybíhat v pět ráno s vámi do lesa, jestli si raději poležíte, kolie si schrupne s vámi. Krátkosrstka se dokonale přizpůsobí tempu rodiny, jejím zvyklostem a životnímu stylu.

Ke komu se nehodí? K lidem hodně vznětlivým, k těm co vyžadují strojovou poslušnost, k lidem silně autoritativním, nervózním, přecitlivělým nebo melancholickým. Nepatří do ruky ani lidem toužícím po velké sportovní kariéře. Tohle všechno totiž kolie doslova „nedává“ a vaše soužití bude utrpením pro obě strany. Buďte tedy k sobě nemilosrdně upřímní a zvažte, jestli je kolie pro vás tou pravou.  

CHS Bila Kaífa

http://bila-kaifa.com

Foto: archiv Dity Ungerové, Linda Toivonen, Suvi Lehto

Chtěli byste se blíže seznámit s krátkosrstou kolií? Máte možnost!

Klubová výstava Kladno 23. 11. 2019

Rozhodčí Anna Kochan

Předpokládá se vysoká účast krátkosrstých kolií!

www.collie-sheltie-club.cz