Křest knihy Egon: Děsná psina

Novou knížku Egon: Děsná psina představila její autorka Petra Baďurová čtenářům poprvé 1. října 2019 na pražské Novoměstské radnici. Protagonistou i vypravěčem je jeden obyčejný pes s neobyčejným pohledem. A jak to celé probíhalo?

Autorka knihy, vystupující v příběhu v roli Egonovy přepečlivé paničky zvané panda, psy i komunitu kolem nich dobře zná – je pejskařkou už půl století. Je odpůrkyní polidšťování psů a v příběhu vtipně zúročila své kynologické znalosti a zkušenosti, své úspěchy i nezdary ústící v poznání, že „pejskařina je čirý masochismus“. Umí s notnou dávkou sebekritiky, nadsázky, ironie a humoru trefovat do vlastních řad. Knížku vydalo pražské Nakladatelství Titanic v grafické úpravě Martina Hůly ze studia Carton Clan, který provedl sazbu, jak také jinak, písmem Baskerville.

Úvodní slovo na knižních křtinách přednesla nakladatelka a editorka knihy Yvonna Fričová, pak pohovořila i sama autorka. Místo šampaňského knížku pokřtily sliny německého ovčáka Harta Jipo-Me ze Záchranné brigády kynologů Praha, který se se svou majitelkou věnuje sportovní kynologii a záchranařině a předvedl divákům perfektní aport jednoho výtisku. Mezi kmotry knihy patří známý pražský veterinář, ortoped Lukáš Duchek, majitel kliniky Vetcentrum, kterému přirostl pes Egon pro jeho povahu k srdci: „Egon je nezapomenutelný, málokterý německý ovčák je taková povaha, jako byl on. Budu si ho pamatovat navždy,“ řekl při symbolickém přípitku. Mezi hosty byly i další známé osobnosti (např. herec Jiří Macháček, fotografové Miroslav Zajíc a Jiří Heller, hudebník Štěpán Markovič, výtvarnice Lucie Lomová či architektka Radomíra Sedláková), ale především spousta těch, kdo si bez psa neumějí představit svůj život a volný čas.

Na programu byly psí kousky dobrmanky Karin Antis, která se svou paničkou, několikanásobnou mistryní ČR v dogdancingu Šimonou Drábkovou získala vloni titul Champion of Dogdancing. Následovaly ukázky práce psovodů Ostrahy letiště Václava Havla s belgickými ovčáky malinois Dracem a Exem. Předvedli výcvik obrany v různých fázích přípravy, například cvičné zákusy do ochranného rukávu s různými zastrašujícími vlivy, trénink vyštěkání figuranta nebo jak pes dokáže ochránit svého psovoda před nečekaným napadením. Figurant se psům snažil práci všemožně ztížit, takže se nakonec na nádvoří i střílelo z poplašného revolveru.

„Kde jinde, než na Novoměstské radnici, kde mnoho let pracuji a mám to tam moc ráda, bych měla křest své první knížky udělat,“ říká autorka. „A ještě navíc se můj Egon narodil ve stejný den, 14. května, jako zakladatel radnice a Nového Města pražského král Karel IV.,“ dodává s úsměvem. „A nejen to,“ pokračuje: „Slavný vladař byl na svou dobu vysoký, mírně nahrbený a hlavu držel k jedné straně kvůli svým četným zraněním. Měl prý výrazný nos a velké podmanivé oči. Uměl číst a psát, což nebylo v té době u panovníků zrovna běžné. Založil nejen Nové Město pražské nebo hladovou zeď na Petříně, ale také hrad Karlštejn, kde coby náruživý lovec choval početnou smečku loveckých psů. Stejnou zálibu v honech i loveckých psech zdědil i jeho syn Václav IV., který je dokonce nechával spát ve své ložnici. Podle starých kronik jeden pes dokonce zardousil jeho mladičkou manželku Johanu Bavorskou, když v noci vstala a rámusila s nočníkem... Tohle by Egon neudělal, i když naši ložnici také miloval, ale jinak vidím samé podobnosti,“ směje se Petra Baďurová. „Na německého ovčáka byl hodně vysoký a po mnohých úrazech trochu pokulhával. Měl výraznou mordu a neodolatelný pohled. A psal si deník. Měl rád lesy v podhradí Karlštejna a jako správný Pražák se rád procházel po Karlově mostě, po Petříně i v parku na největším českém náměstí vedle Novoměstské radnice, nyní Karlově, ale kdysi nazývaném

Dobytčí trh. A dobytek, na vesnických loukách, to bylo jeho! Ale nejvíc miloval labutě a venčení na smíchovské náplavce proti staroslavnému Vyšehradu. Na labutě si sice netroufl, ale jinak byl zdatný lovec krtků, myší, rejsků, čmeláků nebo chroustů. I jinak byl velkým gurmánem – stejně jako písař dvorní kuchyně Karla IV. Jindřich Náz, kterému ve 14. století patřila usedlost na králových vinicích v Košířích, později nazvaná Cibulka. Poblíž ní Egon dvanáct let bydlel a v tamním lesoparku proháněl psí slečny.“