Krok za krokem mantrailingem – 3. díl

Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak zpočátku pracovat se štěnětem při nácviku trailů? Na volno anebo na stopovačce? Co je lepší? To je téma, které budeme podrobněji rozebírat v dalším dílu seriálu z pera Luboše Satory. Tak si ho nenechte ujít!

V minulém díle jsme si popsali jeden ze způsobů, jak přejít od firetrailů na viděnou k práci přímo od pachového předmětu. Někteří psi to nepotřebují takto postupně vysvětlovat a zvládají přechod k práci přímo od pachovky. Naopak jiní potřebují vypracovat více firetrailů, kde vidí kladeče pouze odběhnout za překážku a pak se musí spolehnout pouze na svůj nos. Tento delší postup většinou potřebují honácká plemena, která byla šlechtěna nejenom k tomu, aby pracovala nosem, ale také potřebovala pro svou práci oči. Těch se nechtějí vzdát a někdy tvrdošíjně trvají na tom, že by je chtěli používat.

Proto je potřeba pracovat na přechodu ke startu od pachovky individuálně, trpělivě a pomalu. Nedoporučuji pomáhat si metodami, které používají sportovní stopaři, protože tak učíme psa, aby si z pachového spektra vybíral jinou součást, která bude pro něj tou hlavní. Pro pochopení proč, doporučuji přečíst si kapitoly pojednávající o teorii pachu v souvislosti s mantrailingem, například v knize „Základy mantrailingu“.

Je třeba dát štěněti prostor

Malý hAzzard už více jak měsíc startuje pouze od pachového předmětu. Doposud všechny traily běhal na volno. Ani v této fázi není zatím nutné, abychom řešili způsob vypracování pachové stopy, toto je potřeba vše ponechat na vůli a snaze štěněte. Pořád řešíme hlavně motivaci. Někdy mi psovodi argumentují, že jejich pes běhá tyto traily velmi rychle, přebíhá lomy a změny směru. Tím se dostává mimo pachovou stopu, kde se ztrácí a musí pak pach znovu vyhledávat. Pokud se to stává jenom sem tam někdy, není potřeba toto opět řešit, protože se tím štěně učí při ztrátě pachové stopy ji opět vyhledat. Do této situace se bude dostávat v budoucnu dost často a i tímto způsobem se naučí trpělivě pachovou stopu opět nacházet. Stává-li se to často, pravděpodobně do tréninku zařazujete příliš tvarově složité stopy. Může se také stávat, že štěně schází z pachové stopy, přestože je tvarově jednoduchá. Tato situace nastává tehdy, pokud je sice štěně motivované k práci, ale neumí se ještě dostatečně soustředit, anebo pracujete v prostoru, který je více zapachovaný cizími pachy. Opět je rada velmi jednoduchá, krátké jednoduché traily v co nejčistším prostředí, klidně s oporou, například příkop, hrana keřů, plot, hrana vysoké a nízké trávy apod.

Proč hAzzard zatím běhá všechny traily na volno?

Mantrailing je založený na samostatné práci psa a způsob vypracování pachové stopy si pes musí řešit sám. Toho dosáhnete pouze tehdy, pokud budete věřit sobě, že v tréninku postupujete správně a hlavně, pokud postupně upevňujete ve štěněti motivaci k práci a koncentraci na jednu pachovou stopu. Klidně i v této fázi můžete připravovat traily nejen metodou Single Blind, tedy, kdy instruktor ví, kudy kladeč šel, ale i jako Double Blind, kdy s kladečem dohodnete pouze vzdálenost, event. tvar stopy a pak už jenom sledujete, kudy vás štěně ke kladeči dovede. Pracujeme tedy bez ovlivnění psa psovodem. Před třemi týdny jsme s hAzzardem pracovali na Slovensku, šel vypracovat pachovou stopu hned ráno, kolem 9.00 hodiny a kladeč šel stopu skoro ve tvaru písmene „U“. Pachový předmět byl u paty svahu, stopa směřovala kolmo do svahu a pak po vrstevnici doprava. Trail byl připravený jako Single Blind, kudy šel kladeč, věděl pouze kameraman. Na přiloženém videu pak vidíte, jakým způsobem pachovou stopu hAzzard vypracoval. Hned od startu se vydal doprava a pak prakticky přímo došel ke kladeči. Důvod byl jednoduchý. Ráno se vzduchové vrstvy mírným větrem stahovaly do údolí a štěně pak pracovalo v pachové oblasti a směřovalo tak přímo ke kladeči. Když jsem se zeptal všech psovodů, co se přišli podívat, jak by oni vyhodnotili tuto situaci, kdyby měli psa na stopovačce, tak mi všichni řekli, že by se snažili přesvědčit štěně, aby postupovalo ve směru, kudy odešel kladeč. Bohužel by v tomto případě došlo k nevhodnému ovlivnění práce psa a my bychom mu nedovolili vypracovat si tuto pachovou stopu samostatně a správně.

Nejlepší je, kdy psovod „neví“

K těmto situacím také velmi často dochází i v případech, kdy psovod vypracovává stopy, kde zná jejich průběh, tedy na stopách známých. V mnoha podobných situacích, kdy psovod pracuje se psem na stopovačce, tak psovod ovlivňuje štěně nejenom vědomě, ale hlavně nevědomky. Snažíme-li se vodit štěně po stopě, kudy chce psovod, jsme na nejlepší cestě všechno pokazit. Zamezíme štěněti, aby se učilo pracovat samostatně, a to pak rezignuje a nabyde dojmu, že psovod vždycky ví, kudy pachová stopa vede, přestane samostatně pracovat a spolehne se na to, že ho psovod ke kladeči vždycky dovede sám.

Nespěchat, nespěchat a zase nespěchat!

Zpočátku dobře motivované štěně skutečně ve velké euforii nestíhá někdy pachovou stopu sledovat, přebíhá lomy, snaží se pachovou stopu opět nalézat, někdy se může stát, že přeskočí na nějakou cizí stopu. Stává-li se to často, opět jste v tréninku pravděpodobně postupovali příliš rychle a připravujete zbytečně těžké traily. Zkrácením vzdálenosti a zjednodušením tvaru trailu se vše opět vrátí do správné polohy a co hlavně, štěně zjistí, že se přebíháním zbytečně vysiluje a postupně zpomalí, zpřesní práci na pachové stopě a bude pracovat koncentrovaněji. V každém případě je lepší raději trail prodloužit, než ho dělat tvarově složitý. Mějte neustále v hlavě, že počáteční výcvik v této fázi je o rozvoji motivace a koncentrace a proto se při vyhodnocení každého trailu zaměřte na to, jestli štěně skutečně pouze sledovalo pachovou stopu anebo mělo ještě čas na sledování cizích pachů, různých vzruchů a vyrušení. Změnu směru trailu připravujte postupně. Tedy napřed velký oblouk, který postupně zužujete, pak tvar písmene „S“ anebo „U“. Oblouky nejprve velké a postupně je můžete dělat ostřejší. Můžete pak vyzkoušet i tral v mírně zapachovaném prostředí, kde se zaměříte na jeho koncentraci na pachovou stopu. Myslíte, že na to nemáte dostatek času?

hAzzard má k dnešnímu dni vypracovaných 94 trailů, což považuji skoro za maximum, co dokáže zvládnout a hlavně, kdy ho práce na pachové stopě pořád baví. V tomto množství je pak dostatek příležitostí si zkoušet různé tvary, změny prostředí – les, louka, někdy i zapachovanější prostory. Jakmile by začal být unavený, popř. na něm bylo vidět, že se na práci netěší, je nutné okamžitě zvolnit.

Nezapomínejte ani na socializaci   

Vedle vlastní práce na pachové stopě je důležité se neustále věnovat socializaci, určité zátěži a hlavně přizpůsobení se životnímu a pracovnímu prostředí. Musí se naučit spaní v autě, delším přejezdům, odpočinku v autě, rytmu víkendových tréninků apod. hAzzard má tu výhodu, že každý víkend trénuje někde jinde, neustále mění kladeče a prostředí, má za sebou dlouhou cestu na seminář v Itálii, kde se nejen dobře socializoval, ale také ukazoval, jak zvládá výcvik.

Co se v mládí naučíš…

Asi jste si všimli na některých videích, že neběhá pouze s obojkem, ale na něm za sebou táhne krátké vodítko. Zvyká si tím na to, že v budoucnu bude voděný na stopovačce. Dalším prvkem pak je postupné zavádění předstartovních rituálů a práce ve stopovacím postroji. Protože štěně roste, nemusíme mít strach tyto postroje měnit, ani vybírat nějaké zbytečně drahé, popř. extra padnoucí. Z každého postroje štěně rychle vyroste a i proto si v naší IBHA akademii postroje půjčujeme. Původnímu majiteli pes z postroje taky vyrostl a my mu ho za měsíc stejně vrátíme, protože bude zase malý.

Přechod k práci na stopovačce by měl být postupný

Když toto vše pes zvládá, můžeme pomalu přejít k práci na stopovací šňůře. Ne vždycky, opět je vhodné střídat práci na volno s prací na stopovací šňůře. Abyste toto všechno v pohodě zvládali, pracujte také na potřebné ovladatelnosti psa, kde základem je přivolání. Socializace je neustálým procesem a proto se hAzzard byl o státním svátku seznámit v oboře Holedná s divokými prasaty a daňky a pak v parku Lužánky a na Moravském náměstí se šel projít mezi velkým množstvím lidí a cizích psů. Na rybníku jej chtěli vyrušit drzé kachny, ale nechalo ho to ledově klidným.

Luboš Satora

Foto: archiv Luboše Satory

www.pohresujeme.cz