Lvíček bezmezně miluje a chce být milován!

Lákají vás dlouhosrstá plemena, ale hledáte přitom psa, který by nebyl jen pouhou ozdobou vašeho gauče, ale i parťákem do přírody nebo na nějaký sport? A měl by být spíš menšího vzrůstu? Pak by se vám mohl líbit lvíček!

Lvíček je malý, inteligentní a velmi přizpůsobivý pejsek s opravdu extrémně silnou vazbou na svého pána. Budete-li ho milovat, udělá pro vás cokoliv. Jste aktivní a rádi sportujete? Paráda! Získáte v něm věrného a neúnavného parťáka na výlety do přírody, běhání nebo pro nejrůznější kynologické disciplíny. Jste naopak spíš klidnější nátury a stáli byste hlavně o prima rodinného společníka na krátké prochajdy a gaučing? To je také bezva! Prostě zde víc než kde jinde platí staré známé: „Jaký pán, takový pes!“

To jste možná nevěděli…

Lvíček je malým společenským plemenem z rodiny bišonků, do které také patří maltézský psík – maltézáček, boloňský psík - boloňáček, Coton de Tulear – bavlníkový pes z Madagaskaru, havanský psík a samozřejmě Bichon a poil frisé – bišonek. Na rozdíl od nich vzhledem k odlišné tělesné stavbě, což se týká především delších končetin, je lvíček předurčen k větší pohyblivosti a vytrvalosti. Může ovšem žít bez problémů jak v městském bytě, tak i někde na venkově v domku se zahrádkou.

Co nám praví historie?

Když se lvíček v roce 1960 objevil v Guinnessově knize rekordů jako nejvzácnější plemeno psů na světě, málokdo věděl, jak vlastně takový pejsek vypadá. Je to velmi zvláštní, protože v dobách své největší slávy byl jedním z nejpopulárnějších společenských psíků. Lvíčci, nebo jim hodně podobní psi byli velmi oblíbenými mazlíčky vysoké šlechty po několik století. Vlastnila jej například princezna Kateřina von Mecklenburg z Německa, ale také italská velmi zámožná a mocná rodina Medicejů. Můžeme je dodnes sledovat v uměleckých dílech po celé Evropě, a to již od 13. století. Na svých obrazech je ztvárnili takoví velikáni, jako byli například Eyck, Tiziano, Cranach, Mostaert, Coques a hlavně Dürer a Goya. Právě na jednom z nejznámějších Goyových obrazů „Vévodkyně z Alby“ je vyobrazen lvíček. Lvíček je tedy bezpochyby velmi starým plemenem.

V knihách a encyklopediích se lvíček objevuje již od roku 1555. Francouzský přírodovědec Buffon ho pojmenoval Bichon de Petit Chien de Lion (malý lví bišonek) a Francouzi se od té doby považují za zemi původu. Dnes je oficiálním názvem plemene Petit Chien Lion, ale mnohem více se na celém světě používá z němčiny převzatý Löwchen, nebo Lowchen pro anglicky mluvící země.

Proč tedy kdysi tak oblíbený lvíček na počátku 20. století málem vyhynul?

Pravděpodobně s klesajícím významem tradiční šlechty klesala i obliba jejich miláčků. Všichni dnešní milovníci tohoto krásného plemene mohou děkovat jisté madam Bennertové z Bruselu, která se zasloužila o znovuvzkříšení lvíčků. Po druhé světové válce, když byli lvíčci z jediné chovatelské stanice na světě doslova vyhozeni na ulici, posbírala typově odpovídající jedince a díky trpělivé chovatelské práci se jí naštěstí podařilo zastavit zdánlivě neodvratný konec tohoto kouzelného plemene. V současnosti tito psíci však stále patří k málopočetným a poměrně vzácným plemenům.

Kde se vzal, tu se vzal u nás v Československu?

Chov lvíčků v bývalém Československu začíná až v roce 1991, kdy se v chovatelské stanici Bílá zátoka paní Ireny Šedivé z Písku narodil vůbec první vrh. V sedmdesátých letech se sice povedlo do naší republiky dovézt dvě fenky a jednoho pejska, ke vší smůle se ale zjistilo, že je pejsek neplodný a majitelce tehdy nebylo dovoleno vycestovat na krytí do zahraničí, a tak všichni tři první lvíčci u nás zůstali bohužel bez potomků.

Krása jde ruku v ruce s elegancí

Lvíček je rozhodně pes, za kterým se otočíte. Jeho krásná, hustá a hedvábná srst totiž lahodí nejen oku, ale je velmi příjemná i na dotek. Nemá podsadu a dá se označit jako tzv. vlasy, to znamená, že sezónně ani nelíná, jak tomu bývá u většiny ostatních dlouhosrstých společenských plemen. Majitel samozřejmě musí počítat s tím, že je třeba ji dvakrát až třikrát do týdne pročesat, a pokud by se chtěl zúčastňovat i výstav, je předepsaný tzv. lví střih. Přesto běžná údržba není až zas tak náročná, jak by se na první pohled mohlo zdát a při troše dobré vůle ji zvládne určitě každý.

Zajímavostí je rozhodně zbarvení tohoto plemene. Povolené jsou totiž všechny barvy a jejich kombinace, které se ovšem v průběhu života psa mění snad jen s výjimkou bílé a černé bez znaků. Jak tedy bude vypadat vaše štěňátko v dospělosti, se budete muset nechat překvapit!

Jaký je to pes?

Každý majitel jistě ocení, že i přes svůj temperament je tento psík velmi dobře ovladatelný. Ovšem jeho úžasnou rychlost, hravost a teatrálnost lze velmi dobře využít při závodech agility, dogdancingu, flyballu apod. Bude s vámi, pokud o to budete stát, nadšeně absolvovat dlouhé pěší túry, ale zrovna tak se bude v pohodě a moc rád povalovat na gauči. Svou elegancí, hrdým postojem a zájmem udělat svému pánovi radost za všech okolností se výborně prezentuje na psích výstavách.

Je velmi společenský a skvěle vychází s lidmi všech věkových kategorií. Jeho držení má jen jednu jedinou podmínku – potřebuje lásku svých majitelů. Bez ní se tento ušlechtilý tvor opravdu neobejde, proto to také není pejsek pro každého. Pokud ho milujete, udělá pro vás cokoli, co vám na očích uvidí.

Zdraví nade vše

Lvíček je poměrně zdravým plemenem, které se při dobré péči většinou dožívá průměrně čtrnácti let, ale výjimkou nejsou ani jedinci dožívající se osmnácti let. Netrpí na žádné specifické nemoci, kterými by bylo plemeno plošně zatíženo. Pro chov je však doporučováno vyšetření na luxaci patelly a pravidelné vyšetření očí na PRA.

Současný chov

V dnešní době je u nás chov lvíčků zastřešen jedním chovatelským klubem, a tím je Lvíček klub ČR (https://lvicekklub.webnode.cz/), který byl založen v roce 1993. V České republice momentálně evidujeme asi čtyři aktivní chovatelské stanice, ve kterých se každým rokem narodí přibližně dva až pět vrhů s průměrným počtem tří až čtyř štěňat v každém z nich. Psi poměrně bez problémů kryjí, fenky většinou dobře zabřezávají, následně v pohodě rodí a o své potomky skvěle starají. Co více si tedy přát?

Zamilovali jste se?

To jsme moc rádi. Tak neváhejte a přijďte mezi nás, nadšené a spokojené chovatele a majitele toho nejúžasnějšího plemene pod sluncem! Určitě nebudete litovat!

Foto: archiv Pavly Pavlíčkové