Lvíček prostě nelíná!

Zalíbil se vám lvíček a zvažujete jeho pořízení, ale máte tak trochu obavy z péče o jeho dlouhou srst? Pokud vás tedy zajímá, co všechno to obnáší, a jak je to náročné, určitě tedy pokračujte ve čtení!

Jana Ekrová se svou dcerou Pavlou Pavlíčkovou, autorkou portrétu plemene, lvíčky nejen řadu let vystavuje a chová, ale také se ve svém salonu krásy stará o jejich přenádhernou srst. S péčí o ni však pomáhá nejen majitelům svých odchovů, ale třeba i těm dalším, kteří to prostě potřebují a sami si ještě netroufají. A právě na hedvábnou lví srst je zaměřen náš moc pěkný společný rozhovor

Mě osobně na lvíčcích od začátku, co je chováme, nejvíc fascinuje jejich inteligence. Velmi rychle se učí, většinou nový povel po krátké chvilce pochopí a nezapomínají. Dále jsou to jejich povahové rysy, které mi absolutně vyhovují. Celý život tíhnu k malým společenským plemenům a lvíček je pro mě ztělesněním všech vlastností, které by podle mě společenské plemeno mělo mít. A ještě abych nezapomněla, jejich velkým bonusem je fakt, že nemají podsadu a tudíž nelínají.

Tak jako se my lidé koupeme a myjeme si vlasy, tak je nutné se podobným způsobem starat i o naše psí kamarády. Samozřejmě každé plemeno potřebuje péči jinou s ohledem na to, jestli má srst dlouhou nebo krátkou, hedvábnou, nebo hrubou apod., a jestli žije s námi v domácnosti, nebo venku. Každý typ srsti potřebuje jinou kosmetiku a rozdíly jsou také v tom, jak často se o ten který typ musíme starat. Alarmující skutečností by pro každého majitele pejska měla být srst zacuchaná, špinavá a matná, případně zarudlá místa na kůži, lupy, boláky apod.

U lvíčka je nespornou výhodou oproti ostatním dlouhosrstým plemenům, že pečujete o srst zhruba jen na polovině těla. On ten ostříhaný zadek je prostě výhodnou a praktickou věcí a to nejen z hlediska česání. Jinak lvíčka musíte česat jako každé jiné dlouhosrsté plemeno. Střihová úprava složitá není, i když nepopírám, že vyžaduje alespoň základní odborné znalosti.

Myslíte-li rozdíl mezi péčí o výstavní a nevýstavní jedince, tak rozdíly budou zejména závislé na zvoleném střihu. U výstavních lvíčků se do dlouhé srsti zasahovat nůžkami vůbec nesmí, naopak u nevýstavních jedinců můžeme zvolit v podstatě jakýkoliv střih dle přání majitele, vždy také s ohledem na věk a další provozované aktivity.

Pokud chceme lvíčka udržovat ve lvím střihu, pak je střihová úprava nutná každých šest až osm týdnů. Výstavní jedince koupeme každý týden s použitím velmi kvalitní kosmetiky, ve výstavní sezoně je stříháme před každou výstavou, i kdyby to bylo týden po sobě.

Sportovní aktivity, ani procházky se s výstavní kariérou nevylučují. Samozřejmě pokud budeme chtít opravdu exkluzivní výstavní srst, tak procházky po lese, ani brodění se bahnem bych moc nedoporučovala. Skloubit jde při dostatku času všechno, ale většinou je dobré si uvědomit, co je prioritou. Jsou-li to výstavy, upřednostním procházky v terénu, kde srst nebude tolik trpět a stejně tak si vyberu psí sport. Jsou-li to sporty a aktivity v různých terénech, pak se musím smířit s tím, že srst asi nebude v úplně top kondici.

Pokud je majitel sportovec a chce se lvíčkem běhat po lesích a má v plánu dlouhé procházky za každého počasí, tak si kratším střihem zcela jistě ušetří dost práce s vyčesáváním. Koupání a fénování v takovém případě také nezabere tolik času jako u výstavních jedinců.
Lvíčci obecně preferují čistou kůži a srst, a proto doporučuji je koupat zhruba jednou za dva týdny. Nesmíme však zapomenout na použití kvalitní kosmetiky včetně balzámu.

U lvíčků nemusíme na vousy dávat až zas tak extrémní pozor, protože ani u výstavních jedinců nemusí být nijak zvlášť dlouhé. Pravidelné česání a koupání většinou k dobré kondici postačí.

Srst na tlapkách se vyholuje podobně jako u pudlů, to znamená i zespodu mezi polštářky. V zimě se budeme řídit podle toho, kam s pejskem chodíme, tohle samozřejmě platí pro všechna plemena. Pokud chodíme po prosolených chodnících, je nutné tlapky ošetřovat a po každé procházce je opláchnout vodou. Přes zimu na jejich ochranu doporučuji používat speciální balzám na tlapky. Nesmíme též zapomínat na pravidelné zkracování drápků, protože přerostlé drápky u psa jsou pro něj stejně nepohodlné jako pro vás malé boty.

Výběr antiparazitik bych nechala v rukách veterinárních lékařů, jediné, na co bych chtěla upozornit, je použávání antiparazitárních obojků. Ty jsou pro dlouhou srst absolutně nevhodné.

Pokud majitel chodí se lvíčkem na delší procházky v sychravém počasí, tak jsou pláštěnka nebo obleček jistě vhodné. Stejně tak i v případě, když je venku mokrý sníh. Při kratších procházkách, kdy je pejsek v neustálém pohybu, jej oblékat není nutné. Je však potřeba počítat s tím, že po návratu domů je potřeba srst dobře vysušit. Jinak se dá říct, že lvíček je plemenem celkem otužilým a pokud napadne sníh, má z něj vždycky obrovskou radost. Tím ovšem nechci říci, že je lvíček plemenem, které se dá chovat ve venkovních podmínkách. To v žádném případě!

Běžnou péči o srst, což je česání, koupání a fénování by měl zvládnout i běžný majitel. Pokud jde o začátečníky, mělo by být samozřejmostí, že je s touto péčí podrobně seznámí chovatel. Střihovou úpravu bych každopádně přenechala odborníkům.

Všem lvíčkům bych ráda popřála to, aby se všichni dostali k milujícím majitelům, protože lvíček je především plemenem, které se bez lásky svých majitelů neobejde.

Moc vám děkuji za rozhovor.

Foto: archiv Jany Ekrové a Pavly Pavlíčkové