Malý vzrůstem, velký srdcem – to je dánsko-švédský farmářský pes!

Uvítali byste po svém boku menšího hladkosrstého psa, se kterým se dá nejenom lenošit na pohovce u televize, ale zvládne i delší procházky a celou řadu psích sportů a aktivit, ale netroufáte si například na některého z teriérů? Možná by vás tedy za srdce mohl chytit právě u nás zatím málo známý dánsko-švédský farmářský pes. Pojďme se s ním tedy společně více seznámit…

Dánsko-švédský farmářský pes je severským národním plemenem, o kterém jste dosud nejspíš ani neslyšeli, natož abyste ho viděli někde naživo. A není divu. U nás se totiž chová poměrně krátce, a to teprve od roku 2018. Nejvíce dánů pohromadě byste asi mohli v současnosti vidět na některé větší výstavě. Nejspíš by vás ale první pohled upoutali svou veselou a nekonfliktní povahou, přítulností a výborným vztahem k dětem, k rodině, ale i k ostatním domácím zvířatům. Jsou to prostě parťáci do pohody i nepohody a my jsme moc rádi, že vám je můžeme na stránkách našeho kynologického magazínu blíže představit.

Pod rouškou tajemství…

Původ tohoto starého plemene je celkem nejasný. Ve vikingských pohřebištích však byly vedle dogovitých psů nalezeny i kostry podobné právě typu dnešních farmářů. Zemí původu je Dánsko, ale plemeno se postupně dostalo i do Švédska, a to pod názvem skandinávský teriér nebo dánský foxteriér. Postupem času se jména měnila např.  na dánský kuřecí pes nebo dánsko-švédský selský pes. Nejprve byli tito psi chováni na malých farmách po celé Skandinávii hlavně kvůli vymýcení krys a potkanů, kteří tehdejší farmy sužovali. Vlivem industrializace, která způsobila mimo jiné i zánik malých hospodářství, začalo plemeno pomalu mizet a vymírat. Během sedmdesátých let a hlavně v letech osmdesátých se těch několik málo chovatelů rozhodlo toto národní plemeno zachránit. Spojené úsilí dánského a švédského klubu a jejich obrovská snaha zachovat plemeno přineslo úspěch. V roce 2008 ho FCI předběžně zapsalo a uznalo. Bylo zařazeno do II. FCI skupiny do sekce I. – pinčové. V roce 2019 nastal přelom a s ním přišla i obrovská radost, protože dánsko-švédský farmářský pes byl pod číslem 356 FCI oficiálně uznaný. 

Náhoda neexistuje, náhoda je nepoznanou nutností…

Celý život, a vlastně už jako malá holka jsem milovala psy a koně. Ze psů to byla především plemena ovčácká a film „Lassie se vrací“ byl poslední tečkou mé touhy. Jediným důvodem, proč mi naši nechtěli koupit psa, byl náš byt v pátém patře, ale nakonec se to povedlo a dostala jsem Astu – krásnou trikolorku. Vyrůstali jsme spolu a pak přišlo studium na VŠ a Asta se s našimi přestěhovala na chalupu. Později přišel německý a belgický ovčák a na stará kolena jsem si poříídila bílého ledního medvídka, tenkrát ještě americko-kanadského bílého ovčáka, který je dnešním bílým švýcarským ovčákem. Nikdy jsem neuvažovala o malém plemeni a po zkušenostech s hlídáním, byť jen desetidenním Jack Russela nebo uřvané čivavy, bych v té době malé plemeno ani nechtěla.

Náhodou jsem však jela se svou bílou princeznou na krytí do Německa. Vše se povedlo a při odpolední kávě mi skočilo do náruče malé tříbarevné stvoření a na uvítanou mi vrazilo obrovskou pusu. Renomovaná chovatelská stanice a oni mají malého voříška (to jsem si myslela) asi z útulku? Malá Armani se pohybovala mezi bělouši jako doma a všichni k ní byli velice přátelští. Zvědavost mi nedala: „To máte tu malou z útulku? To jste ale hodní...“ Kdyby oči paní Manuely mohly vraždit, tak jsem asi mrtvá... „To je čistokrevná fena s rodokmenem, je to dánsko-švédský farmářský pes...“ Zůstala jsem trochu v šoku. Hodně jsme v té době jezdili po výstavách, ale v živote jsem za těch patnáct let toto plemeno neviděla ani v katalogu, natož naživo…

Kterak malí dáni do Čech přišli…

Nicméně mi učarovala, a když jsem viděla i tu symbiózu s ovčáky, tak jsem nezaváhala a objednala si z dalšího vrhu fenečku. V říjnu mi přišla od Manuely zpráva, že Armani sice porodila, ale má čtyři pejsky. Tak co,  vždyť je to jedno a vzala jsem si malého Billieho. Úžasný pejsek. Docela terorizoval moji bílou smečku, kousal je do uší, vyrážel na ně ze zálohy, prostě takový malý štěněcí nezbeda. Nakonec si ho vzala na paškál zkušená tříletá Bilow, která si dala asi za úkol vychovat ho, což se jí opravdu povedlo.

Pak přišli známí a Tommy, jak jsme malému říkali, se jim moc líbil a hned se ptali na štěňátko. Tak jsem začala pátrat – nejdřív u nás, protože jsme potřebovali někam patřit. Nakonec se nás ujal Klub málopočetných plemen psů a pan předseda Rudolf nám tenkrát moc pomohl vše nahlásit a zaregistrovat na ČMKU. Vše se povedlo, Tommy dostal číslo  v plemenné knize a bylo to.

Začátky nebyly jednoduché

Očistec ale začal až poté, kdy jsem se rozhodla si z Dánska nebo ze Švédska pořídit fenečku. Máme ve Skandinávii bohužel hroznou pověst, takže odpověď na žádost o štěňátko byla taková, že do české množírny své zvíře neprodají. Někteří chovatelé mi ani neodepsali, na e-maily nereagovali nebo mi rovnou napsali, že ne.

Byla jsem velice zklamaná, ale kupodivu mi pomohl můj krycí pes Xeno. Bylo to překrásné zviře, tak jsem se ani nedivila, že i z dalekého Švédska k nám chtějí přijet na krytí. Erik a Helen se Sally dorazili  v  březnu  a hned mezi dveřmi je jako první uvítal Tommy. „Jéé, ty máš farmáře, to je hezké“, divili se i oni. Protože přijeli dříve, tak jsme čekali, jak to dopadne. Mezitím jsem se jim svěřila se svým problémem s budoucí fenečkou a div se světe, vše klaplo. Erik zavolal do chovatelské stanice Dobgun´s paní Tině Strandberg, vysvětlil moji situaci a bylo to. Z nejbližšího vrhu dostanu fenečku. „Fífa“ Fedora Forli opravdu přiletěla a tak jsme měli v Čechách první pár.  Pak přišly výstavy,  kde jsme pochopitelně budili pozornost, bonitace a 25. 2. 2018 se u nás narodilo prvních pět štěňátek, čtyři kluci a jedna fenečka.

A šel čas…

Postupně se moje smečka začala rozrůstat. Přiletěl Louie i Kathrin z CHS Dobgun´s a abychom měli plemennou variabilitu, přicestoval ještě nepříbuzný Frekles z Anglarnasu a o rok později Jaime z Kabokasu, podařilo se koupit Follow me z Německa a bílou holčičku se zlatými znaky Hjordis vom Katthulthof. Mezitím jsme zaznamenaly i řadu výstavních úspěchů – Colly Star z Ranče Montara  majitelky Aleny Kadlecové obsadila v soutěži PES ROKU krásné druhé místo, Louie, Kathrin i Fifa si „zadělali“ na Interšampiony, ale co je důležitější, že se naše odchovy těší vynikajícímu zdraví. Drtivá většina rentgenovaných pejsků má HD A, a pouze dva, z toho jeden import mají HD B. V roce 2023 se konal i Kongres DSFP v Dánsku a náš chov byl hodnocený velice pozitivně, nejen po povahové a exteriérové stránce, ale hlavně z hlediska  zdraví. Dožívají se v průměru třinácti až patnácti let.

Exteriérem upoutá na první pohled         

Je to malý, kompaktní a veselý pejsek, který dle standardu nesmí být „elegantní". Pejsci mají v kohoutku cca 37 cm a fenky 36 cm s toleranci +- 2 cm. Barevných rázů existuje hned několik, ale vždy musí převládat bílá barva. Nejvíce zastoupení jsou trikoloři, ale máme u nás v chovu i jedince játrové, černé, čokoládové nebo ve vzácné bílé se zlatými znaky. Není bez zajímavosti, že se toto plemeno vyznačuje i několika typy ocásků. Pes nemá buď žádný, či ho má kratičký, medium, anebo naopak dlouhý. Uši jsou buď přilehlé, nebo růžicovité. Důležitý je i správný nůžkový skus, chybět mohou maximálně čtyři zuby kromě řezáků.

Podmínky chovnosti

Plemeno u nás v současné době zastřešuje Klub málopočetných plemen psů (https://www.kchmpp.cz). Do chovu jsou psi i feny zařazováni na základě bonitace a jedné výstavy pořádané klubem v jakékoliv třídě (kromě dorostu) s výslednou známkou výborná nebo velmi dobrá od patnácti měsíců věku (u psů neomezeně, u fen končí chovnost po dovršení osmi let). Jedinci musí splňovat předepsanou výšku a psi musí mít obě varlata sestouplá v šourku. K uchovnění je třeba povinně absolvovat vyšetření na luxaci patelly a RTG DKK s výsledkem max. C (2/2). Při sestavování chovných párů je nutné, aby minimálně jeden z rodičů měl DKK A (0/0). Chovná fena smí mít v jednom kalendářním roce jeden vrh.

Já jsem malý, ale šikovný

Dánsko-švédský farmářský pes je vynikajícím společníkem a dalo by se říci, že i univerzálním plemenem. Je velice učenlivý, šikovný  a také přizpůsobivý. Bude se svým majitelem rád trávit spoustu času doma na gauči, ale na druhou stranu se hodí i na celou řadu psích sportů, jako jsou pasení, agility, dogdancing, obedience, záchranařina a další. Mají vynikající čich a zvládnou tedy i stopařské disciplíny, nosework nebo by se mohli uplatnit i při vyhledávání drog apod. Jediné, při čem si je neumím představit, jsou vzhledem k jejich výšce obranářské disciplíny. I přes svůj malý vzrůst jsou však schopni bránit svoji smečku. Když naše Fifa objevila nevítaného hosta na zahradě, doslova a do písmene ho tak poštípala, že to muselo i pěkně bolet.

Štípance byly směřovány hlavně na zadní stranu lýtek a zadnici. No, neměl u nás co dělat... Jinak je lze charakterizovat jako psy vítací, milující děti, rodinu, ale i další domácí zvířata (kočky, koně, kozy). Jejich úhlavním nepřítelem jsou však hlodavci - krysy, potkani, myši, hraboši a spol. Tak dlouho na ně číhají, až je nakonec dostanou. Zlámou jim vaz mezi čtvrtým a pátým obratlem a nechají je být nebo takový úlovek donesou ukázat. Vše se odehrává bez kapky krve, aby se neinfikovali. Když u nás televizní reportér viděl Tommyho při této akci, tak v reportáži zaznělo, že kdyby si hlavní město Praha pořídilo sto těchto pejsků a pustilo je do pražských stok a kanálů, tak má naše metropole za několik měsíců po problému...

Dánsko- švédský farmářský pes se hodí téměř do každé rozumné rodiny, která ho přijme jako svého právoplatného člena, bude ho milovat a alespoň občas zaměstná i jeho chytrou hlavičku. Pokud vás toto plemeno zaujalo, neváhejte a přijďte mezi nás.

Dagmar Žáková

Foto: archiv Dagmar Žákové, Sandra Rudolfová, Alena Kadlecová

https://kennelrancemontara.wixsite.com/my-site

Portrét plemene Dánsko-švédský farmářský pes

Originální název	Danish-Swedish Farmdog
Zkratka plemene
Země původu	Dánsko, Švédsko
Číslo standardu	356
FCI skupina	II. - Pinčové a knírači
Přesná velikost	32 až 37 cm
Druh srsti	krátká
Vhodnost	pro začátečníky pro zkušené pro aktivní lidi pro seniory a děti
Umístění	do bytu na zahradu
Využití	sport dlouhé tratě

---

Celkový vzhled:

Dánsko-švédský selský pes je spíše malé psí plemeno s kompaktním tělem a lehkou, ale dobře osvalenou konstrukcí. Srst, která pokrývá celé tělo, je krátká, přiléhavá, na dotek spíše hrubá a s podsadou. Je bez zápachu a zbarvení bývá bílé s hnědými, černými, červenými nebo oranžovými znaky. Ideální kohoutková výška dospělých jedinců je 32 až 37 cm, hmotnost se pohybuje mezi 7 a 12 kg.

Barva:

Bílá s hnědými/černými/červenými znaky

Hmotnost:

7 až 12 kg

---