Mantrailing – první stopy od pachovky 3. díl

Rozumíte slovům Firetrail nebo třeba produkční stopa? A víte, jak důležitá je v mantrailingu správná motivace psa, ale také koncentrace a emoce psovoda? Nebo třeba úvodní rituál před zahájením samotné práce? Tím vším se budeme zabývat v tomto dílu našeho seriálu…

Odbíhané stopy – „Firetraily“, kdy hlavním motivátorem je kladeč, kterého vidí pes odběhnout, mají jenom jeden cíl. Naladit správnou míru emocí psa a názorně mu ukázat co po něm budeme chtít  – tady si k něčemu čichni, sleduj to, a když najdeš, na konci bude zasloužená odměna. Pozitivní emoci tak předává psovi hlavně kladeč stopy, který musí umět upoutat jeho pozornost na sebe, čímž jej motivuje ke svému nalezení.

Firetraily bývají rozmanité

Příprava psovoda před startem je velmi důležitá.

Pracuje se v co nejčistším prostředí, kde se nenachází velké množství dalších pachů a vyrušení, čímž se zase posiluje schopnost psa koncentrovat se na jeden jediný hledaný pach. Firetraily nemusí být dlouhé, kladeč může měnit směr běhu a místa úkrytů. Psy tato hra většinou neuvěřitelně baví, obzvláště pokud jim umožníme volný pohyb a lov kladeče na volno, bez omezení stopovačkou. Přestože se může „díky“ přemotivování pes dostat i mimo pachový tunel, který se za kladečem vždycky vytváří, učí se ji následně opět najít a kladeče dohledat. Velmi důležitým momentem pak v této počáteční fázi je postupné odebírání všech pomocných „berliček“, které pomáhají psovi pochopit, co po něm chceme.

Fází máme několik

Jeden z našich nejmenších stopařů

Každý pes je jiný a u každého je potřeba správně vyhodnotit, které fáze je možné přeskočit a které pes vůbec nepotřebuje absolvovat. Protože jsou ale i psi velmi těžce motivovatelní, anebo si tuto zábavu chtějí vyzkoušet i majitelé psů, kteří vlastní plemena, která zrovna nemají stopování v krvi, je potřeba popsat, pokud možno, všechny fáze tak, jak mohou za sebou postupně následovat:

1. Pes není zvyklý na cizí lidi, má z nich obavy, nebo strach – kladečem by měla být osoba pro psa známá.
2. Pes má obavu z cizích lidí – kladečem může být i osoba cizí, ale před trailem by si měl kladeč se psem navázat dobrý kontakt, třeba hrou, pamlskem, pomazlením.
3. Pes není motivovaný – vybrat kladeče, kterého má pes nejraději (mimo svého majitele), nebo na kterého bude pes pozitivně reagovat.
4. Kladeč musí najít formu motivace, kterou pes akceptuje a díky které dokáže na sebe upoutat pozornost. (hračka, pamlsek, forma pohybu, zajímavý pachový předmět, intonace hlasu). Instruktor by měl vybrat kladeče tak, aby psovi vyhovoval. Někteří psi například mají rádi jenom ženy a ne chlapy, nebo děti apod.
5. Někteří psi nejsou zvyklí třeba chodit v mokré trávě, ve vyšším porostu, vadí jim konkrétní podklad apod. Na všechno toto je potřeba také brát zřetel a vyvarovat se tomu.
6. Kladeč na prvním trailu může být vidět po celou dobu a nemusí se na konci schovávat.
7. Kladeč se schová pouze na konci trailu.
8. Vzdálenost, kdy pes vidí, kudy kladeč běží, se zkracuje až do fáze, kdy pes vidí kladeče pouze v momentu, kdy odhazuje pachovku a mizí za nějakou zástěnou (plot, keře, terénní zlom apod.)
9. Pes vypracuje klasický krátký motivační firetrail na viděnou a zatímco si s ním pak psovod hraje, kladeč rychle odhodí pachovku v čistém terénu a schová se na krátkou vzdálenost. Psovod využije emocí, které pes má z předchozího trailu a uvádí ho ihned znovu k pachovému předmětu, kde už pes kladeče nevidí. Tady je potřebná velká trpělivost. Pes, který poprvé vidí jenom pachovku, si nemusí hned uvědomit, co má dál udělat, když neviděl kladeče odběhnout. Někdy mu to déle trvá, než pochopí, že po přičichnutí má sledovat pach z pachovky a kladeče najít. Tyto traily musí být krátké, aby pes rychle dosáhl kýženého výsledku a princip pochopil.
10. Na psa, který je již oblečený v postroji a připravený odejít na start, kladeč jenom zavolá jménem a odchází na místo startu, kam už pes nevidí.
11. Psovod si vypracovává systém předstartovních rituálů, které v psovi vyvolávají ten správný pocit, že se půjde stopovat a bude velká zábava.
12. Psovod si musí vypracovat schéma svého chování, kterým dokáže psa motivovat k práci.
13. Pomocnou berličkou může být i trail našlápnutý podél nějaké opory. (plot, řada keřů, hrana lesa apod.)

Každý pes je jiný

Firetrail na volno, pes vidí kladeče jenom na startu.

Pokud se vám všechno toto zdá zbytečné, a váš pes reaguje bez jakýchkoliv problémů tak, že si čichne do pachovky a hned sleduje požadovaný pach, máte vyhráno. V naší praxi se ale setkáváme s množstvím psů, kteří musí projít všemi těmito fázemi a někdy to trvá i několik měsíců, než si pes vytvoří ty správné vzorce činností. Všechno je třeba upravit a postupně vyzkoušet podle charakteru plemene a nátury konkrétního psa. Tyto postupy jsme se museli naučit realizovat a někdy i improvizovat. I díky tomu jsme v naší akademii naučili stopovat takové rarity, jako jsou například čivava, krysařík, mopslík, chrti, nebo z velkých plemen barzoj, akita-inu, novofoundland a mnoho dalších plemen. 

Je důležité co nejrychleji přejít od odbíhaných stop ke startu přímo od pachovky tak, aniž by pes viděl odcházejícího kladeče. Pokud se to psovi nedaří, je možné se k odbíhaným firetrailům vrátit, ale pouze na samém začátku výcviku. Tento postup od odbíhaných firetrailů je velmi důležitý a trvá různě dlouho. Aktivní psi a dobře motivovatelní toto zvládnou třeba i za víkend, některým to trvá týdny, někdy i měsíce.

K čemu slouží produkční stopy?

Pes by měl mít aktivní zájem si pachový předmět sám najít.

Pokud už pes pochopí princip – čichnu si, sleduju a najdu, na další posilování motivace už později nevyužíváme odbíhané firetraily, ale tzv. produkční stopy. Produkční stopy se využívají k podpoře motivace nejenom na začátku, ale po celou dobu výcviku. O co jde? V terénu se využije nějaká přirozená překážka, třeba hrana lesa, řada keřů, příkop, nebo naopak val, je možné využívat i ploty apod. Kladeč po položení pachového předmětu jde podél překážky velmi pomalu, a kde je to možné, sahá na větvičky, nebo trávu, kmeny stromů, převážně ve výši hlavy psa, může pro posílení zvednout například větvičku, nebo kámen, chvíli je držet v ruce a potom hodit pod nohy. Tímto postupem se vytvoří prostor, kde je velké množství pachových částic a pach je zde velmi intenzivní. Pokud ještě dokážete využít vítr, kdy budou pachové částice naváty na překážku a nebudou rozptýleny v prostoru, bude to skvělé. Protože hlavní složkou, kterou pes sleduje, je individuální pach, nedoporučujeme šoupat nohama tak, aby došlo k velkému narušení vegetace, nebo půdy. Důvodem je, že se v takto tvořené stopě zvýší podíl pachového spektra, které nesouvisí s individuálním pachem, což je v této fázi kontraproduktivní. Správně připravené produkční stopy jsou velmi dobré a posilující jak pro psy málo motivované, pohodlné až líné, tak i naopak pro psy hyperaktivní až zbrklé.

Alfou a omegou je správná motivace!

Někdy je potřeba psovi pachovku ukázat.

Naladění správné míry motivace psa u trailů, kde pes odchází jenom od pachovky, aniž by viděl, kam kladeč odešel, teď musí řešit psovod. U firetrailů to má kladeč poněkud jednodušší. Na zvýšení motivace a koncentrace na svou osobu má více možností, může skákat před psem, ukazovat mu pamlsek, mávat hračkou apod. Psovod to má složitější. Formy, jak optimalizovat úroveň emocí psa před sumováním, jsou trochu omezené, ale přesto existují. V každém případě je potřeba nejprve si uvědomit, že vodítko je neuvěřitelným telefonem mezi psovodem a psem. Pes velmi silně reaguje na nálady psovoda, jeho momentální rozpoložení a jeho emoce. Nemotivovaný psovod nemá na psa co přenést. Naopak, pokud se psovod před tréninkem pohádá se ženou, rozčílí se s nadřízeným, v obchodě ho vytočí prodavačka a jde na trénink vybít svoje negativní emoce, vězte, že pes, místo toho, aby stopoval, bude nervózní z vás a bude přemýšlet, co se vám stalo. Psovod, který neumí zvládat své emoce, nezvládne správně motivovat svého psa. I proto jde s nadsázkou napsat, že mantrailing je taková dobrá forma terapie nejenom pro psa, ale i pro psovoda. Ovládnout svoje emoce, na tréninku všechno kolem hodit za hlavu a věnovat se pouze psovi a práci na trailu je jednou z věcí která velmi dobře funguje.

Svou roli hraje i zaběhnutý rituál!

Pachovka je jediným předmětem, který psa zaujme.

Psovod může motivovat psa před startem třeba aktivním pohybem k pachovce, nebo hlasem, pohlazením, hlavní ale je skutečně vytvořit soubor předstartovních rituálů, které psa do práce připraví. Důležitá je také činnost psovoda, když se blíží se psem k pachovce. V každém případ je nejlepší, když si pes sám všimne, že v trávě leží něco, co tam nepatří a jeho přirozená zvědavost ho nutí si k tomu čichnout. Pokud s tím má pes problém, může psovod rukou vedle hlavy zvířete na pachovku ukázat. V úplně kritické situaci, kdy si pes do pachovky nechce čichnout, je možné na pachovku položit pamlsek. Toto opatření je nutné skutečně velmi zřídka a doporučujeme jej použít pouze až v tom nejkrajnějším případě, když se vyčerpají všechny ostatní možnosti, jak udělat pachovku pro psa atraktivní.

Jakmile dosáhneme stavu, že se pes na práci těší už od auta, když se mu nasazuje postroj a postupně se dodržují předstartovní rituály, je možné postupně řešit na stopě různé změny směrů, lomy, oblouky, prodlužovat délku a schovávat kladeče na různá místa. Je třeba dbát na to, aby předstartovní rituály už byly pořád stejné a pes by na ně měl pozitivně reagovat. Aby se pes už nezdržoval před pachovkou nasazováním postroje, což většinou způsobí ztrátu motivace, klidně do postroje psa můžete obléknout hned u auta. Na místo startu pak dovedete psa na obojku a teprve před pachovkou jej pouze přepnete na postroj. Tím se pes naučí, že nasazením postroje začíná příprava, přepnutím na postroj se startuje.

Je potřeba si uvědomit, že celý počáteční výcvik není o stopování, ale o rozvoji motivace a koncentrace!

Odbíhaný trail, kde pes stojí za překážkou.

V této fázi je zbytečné enormně prodlužovat délku trailů, nebo připravovat tvarově složité stopy. Je potřeba si uvědomit, že celý počáteční výcvik není o stopování, ale o rozvoji motivace a koncentrace. I proto by činnosti měly na sebe plynule navazovat, pes by se nad pachovkou neměl zdržovat, do pachovky se vracet apod. V této fázi mohou psi ještě běhat na volno, nebo za sebou táhnout vodítko, později stopovačku a pak i psovoda. Rozvíjíme motivaci a tak se může za psem klidně běhat. Zapomeňte na dril, toto je jenom zábava a radost.

Foto: archiv Richarda Novotného