Mantrailing v kostce – 1. díl

Pokud také patříte mezi pravidelné čtenáře našeho kynologického magazínu, pak jistě víte, že o mantrailingu toho už nejen u nás bylo napsáno celkem dost. Nicméně, jak se říká, opakování je matkou moudrosti a možná by se tedy někomu mohlo hodit takové všeobecné shrnutí a základní informace. Co je tedy cílem MT jako takového a specializovaných organizací IBHA a RESDOGS? Na to se nyní společně podíváme a zodpovíme si i nejčastější otázky…

Zjednodušeně by se asi dalo říci, že mantrailing patří mezi jednu z metod záchranného stopovaní. A ti, kteří se více zajímají nebo už i třeba sami trénují, si jistě moc dobře všimli, že jedním z jeho nejpovolanějších a asi i nejznámějších propagátorů u nás není nikdo jiný než Lubomír Satora. A právě jeho jsme si dovolili požádat o takový malý souhrn nebo spíš průřez tím vším pro někoho, kdo by si v tom celém chtěl pro sebe udělat „pořádek“, či získat všeobecnou povědomost a nechce třeba hned číst některý z našich seriálů.

Mantrailing je metodou pachové práce služebních psů, jejímž cílem je nalezení hledané osoby. Je založená na rozvoji přirozených schopností psa sledovat pachovou stopu takového člověka, s důrazem na samostatnou práci psa, bez „dalších“ lidských požadavků. Nemá oproti ostatním, jak sportovním, tak i záchranářským disciplínám žádné limitující podmínky nebo pravidla, které stanoví člověk proto, aby dosáhl svých potřeb, nebo podmínek pro splnění daných kritérií. Mantrailing, oproti všem ostatním disciplínám, má jediné hodnotící kritérium – našel, nebo nenašel hledanou osobu.

Organizace IBHA (International Bloodhound Academy) byla založena jako škola, jejímž cílem a posláním je výcvik, výuka, atestace a propagace metody pachové práce, která se nazývá mantrailing. Soustředí se pouze na tuto metodu pachové práce. Založena byla v roce 2012, ale zakládající členové z řad policie, záchranných organizací v Německu a USA, se mantrailingu věnují více jak 20 let. Více zde: https://www.ibha.eu/

Organizace RESDOGS byla založena v roce 2013 a jejím posláním je využití psů cvičených metodou mantrailingu při praktických pátráních. Spolupracuje s policií a záchrannými brigádami při pátrání po pohřešovaných, ztracených a hledaných osobách. Více zde: https://www.pohresujeme.cz/

Nejprve si každý člověk musí odpovědět na základní otázku: Co a čeho chci dosáhnout? Mantrailing totiž může pomoci splnit potřeby a požadavky, které mohou být u každého člověka, který chce se psem pracovat, různé. Například:

1. Chci svého psa zabavit nějakou aktivní činností, která ho bude bavit.
2. Chci řešit problémové chování svého psa.
3. Mě a mého psa nebaví chodit na cvičák, nebaví nás požadavky, které jsou nutné k plnění jiných kynologických disciplín. Chceme pohodovou aktivitu v přírodě a hledat jiný vztah se svým psem.
4. Můj pes už nezvládá fyzicky a psychicky náročné kynologické disciplíny a chci, abychom spolu i nadále aktivně pracovali.
5. Chci vycvičit svého psa k pátrání po osobách.

Prakticky každý, kdo přijde za námi s tím, že se chce mantrailingu věnovat, tuto otázku dostane hned na prvním setkání. Musím ale říct, že skoro každého tato otázka překvapí a není schopen na ni okamžitě odpovědět. Je to ale nutné proto, aby se mohl pro každého nastavit správný postup výcviku.  

Jednoduše řečeno, pro všechny. Jenom je důležité, abychom dostali právě jasnou odpověď na otázku: „Čeho chci mantrailingem dosáhnout“? Pokud je požadavkem a potřebou majitele psa bod 1. – 4., tak skutečně nejsou prakticky žádná omezení. Nezáleží na plemeni, velikosti a věku psa, úrovni zkušeností a vědomostí psovoda. Základy zvládne každý. V naší IBHA akademii jsme cvičili a cvičíme skoro všechna plemena psů, včetně voříšků, hluché psy, slepé psy. Mnoho i světových cvičitelů doporučuje mantrailing jako možnou terapii pro problémové psy. Protože je mantrailing založený pouze na rozvoji přirozených schopností psů, je jenom otázkou zkušeností instruktora, jak tyto schopnosti rozvinout.

Primárně je nutné ale jasně zdůraznit, že toto neplatí pro bod 5. Možná bychom tady mohli pro pochopení definovat dva pojmy. Všechno, co jsem tady zatím popsal, bychom mohli označit termínem „Hobby mantrailing“. Vedle toho je ve světě často používaný termín „Operativní mantrailing“, což je metodou pachové práce služebních psů, kteří jsou využívání k pátrání po pohřešovaných, ztracených a hledaných osobách. Operativní mantrailing je právě to, čím se chce IBHA akademie primárně zabývat.

Literatury je ve světě poměrně dost, je spíše problém s její dostupností a kvalitou informací. Na website www.ibha.eu a www.pohresujeme.cz jsou k dispozici základní informace o mantrailingu a činnosti našich organizací, k dispozici je kniha „Základy mantrailingu“, kterou vydalo nakladatelství GRADA. Dále je možné získat mnoho informací v internetovém časopisu eCanis.cz (www.ecanis.cz), se kterým velmi úzce spolupracujeme a kde vychází seriály článků o výcviku mantrailových psů. IBHA akademie má svá výcviková střediska prakticky po celé ČR a je možné se spojit s jejich instruktory. Pravidelně organizujeme besedy a přednášky na téma mantrailingu. Úplně nedoporučuji informace ze sociálních sítí. I podle průzkumu majitele FB je zde až 75% informací nepravdivých a někteří kynologové jsou na tom stejně jako rybáři.

Doporučil bych kontaktovat nejbližší tréninkovou skupinu IBHA, kde vám instruktoři pomohou a poradí s výcvikem. Pokud chcete začít sami, tak právě na webu www.ecanis.cz najdete seriál článků o výcviku začátků mantrailingu, včetně instruktážních videí.

Určitě můžete, jako „hobby“ je mantrailing vhodný pro všechny. Snad jediným problémem je, že k tomu potřebujete někoho, kdo vám našlápne pachovou stopu, mantrailing nejde dělat doma, nebo na cvičáku, ale ve volné přírodě. Nosework je také skvělou disciplínou pro rozvoj čichových schopností psa. Takže, opět jako „hobby“ disciplína to nemá chybu. Jenom bych rád upřesnil, že nosework není stopování, ale detekce a klidně ji můžete provozovat i doma, neovlivňuje vás například nedobré počasí.

Jsou kynologové, kteří tvrdí (a mohou mít do určité míry i částečnou pravdu), že kombinovat jde všechno. Já s tím ale nesouhlasím. Co se týká myslivosti, tak psa zjednodušeně učím, aby sledoval zvířecí stopu a neměl by si všímat stop lidských. U mantrailingu je to obráceně. Pokud to někdo umí psovi vysvětlit, proč ne. Ale obecně se to kombinovat nedá. Pokud psovod vycvičí svého psa na sportovních stopách a přejde k mantrailingu, většinou s tím problém není. Obráceně to jde velmi těžko a nedoporučil bych to. Úroveň, na jakou se lze dostat je velmi individuální a závislá na mnoha faktorech. Vysoké úrovně se většinou dosahuje, pokud jsou splněna hlavní a podstatná kritéria dané disciplíny a tady bych zdůraznil zaměření se na jeden cíl.

Podle toho, jak já chápu jednotlivé stopařské metody a disciplíny, jsou kladeny na psa a psovoda jak v záchranářské, tak i policejní činnosti určité požadavky, které člověk vyžaduje, a pes je splnil. Ne vždy jsou to podmínky a kritéria pro psa přirozené, pes se je musí naučit tak, aby splnil očekávání, které daná metoda požaduje. Je nutné to ale chápat tak, že je to potřebné a správné, pro splnění daného cíle. Pak lze také tato kritéria hodnotit, bodovat a porovnávat mezi sebou, což je cílem každého sportu. Oproti tomu mantrailing má jediné hodnotící kritérium – našel, nebo nenašel hledanou osobu s důrazem na samostatnou práci psa. I z toho vychází rozdílnost přístupu k výcviku. U výcviku záchranných a policejních psů je to zaměření na splnění kritérií, daných pravidly metody, u mantrailingu je to zaměření na samostatnou práci psa.

Mantrailing je možné využívat i jako určitou formu terapie pro problémové psy. Opět ale musím zdůraznit, že primárně je hlavním cílem mantrailingu pátrání po osobách, tedy výcvik psů použitelných v záchranných kynologických brigádách, bezpečnostních složkách (policie, armáda) apod.

Ano, hlavně v hobby mantrailingu s tím není žádný problém.

Příště si povíme něco o mně a mých začátcích (smích), o tom jak hledat kvalitního trenéra, o tréninku samotném a také něco o ostrých zásazích. Úplně všechno ale neprozradím, alespoň se všichni budete o to víc těšit (smích).

Luboši, zatím moc děkuji a těším se zhruba za měsíc opět „na čtenou“.

Michaela Weidnerová

Foto: archiv Luboše Satory, yascha design,

www.pohresujeme.cz

https://www.ibha.eu/