MS IFR 2024 znáte rozhodčí?

Mistrovství světa rotvajlerů se bude letos v říjnu (2024) konat u našich sousedů na Slovensku. A my pro vás nyní máme krátké povídání s některými z rozhodčích, kteří jsou na tuto prestižní soutěž nominovaní. Určitě tedy neuškodí si je trochu blíže představit.

Srdcařka Draha Mašková opět v akci vyzpovídala některé z nominovaných rozhodčí na letošní mistrovství. Pojďme se společně podívat na to jak zvídavé otázky jim položila co nejen na sebe tito zkušení kynologové prozradí. Povídat si bude s trojicí zkušených kynologů z tří různých kategorií. Tak pojďme na to…

Peter Friedrich
– rozhodčí stop MS IFR 2024 v kategorii IGP3

Spolu s manželkou Heide žijeme nedaleko mého rodného města Mainz. Je mi 65 let a pracuji jako profesor na policejní univerzitě. S kynologií jsem začal, když mi bylo dvanáct let. Mé začátky s rottweilery se datují do roku 1974, kdy jsem cvičil psy kamarádům z klubu. V roce 1980 jsme ve spolupráci s pár přáteli založili pobočku „Mainz und Umgebung“ pod ADRK. Existuje doposud. Po několik dekád jsem byl jejím hlavním výcvikářem a také jsem tuto funkci zastával i v širší oblasti v rámci „Landesgruppe Pfalz“. Nejradši jsem měl figurování, obranám jsem se jako figurant věnoval skoro každý den téměř třicet let. Naše první štěně, Osko vom Haus Winter, jsme si s manželkou pořídili v roce 1983. Složili jsme mnoho IGP a FH zkoušek a vyhráli celou řadu titulů v ADRK. Mým nejlepším výsledkem v IGP3 je celkových 297 bodů a v FH2 je to celých 100 bodů. Nyní máme s manželkou, vzhledem k jejím dočasným zdravotním problémům, doma sloughi a greyhoundy. Samozřejmě ale zůstávám v těsném kontaktu s rottweilery a celým klubem. Rottweilery jsem choval jako člen chovatelské stanice „vom Sternbogen“, kam patřím doposud. Jiné plemeno jsem nikdy nechoval. Moje manželka vlastní chovatelskou stanici „Tahuara's“, s mou aktivní podporou se věnuje chovu sloughi a greyhoundů. Také nikdy nechovala jiná plemena psů. Nejčastěji jsem vystavoval rottweilery, německé ovčáky, stafordšírské bulteriéry, sloughi a greyhoundy. Jsem mezinárodním rozhodčím ve výkonu a „Körmeister“ ADRK.

Zatím jsem IFR mistrovství světa posuzoval dvakrát. Poprvé při 100. výročí ADRK v Rottweilu v Německu v roce 2007, podruhé v roce 2021 ve městě Jakabszállás v Maďarsku. Být delegován na mistrovství světa IFR znamená velkou odpovědnost – pro každého psovoda je tato akce velmi důležitá a také je více než žádoucí, aby celé mistrovství v rámci IFR proběhlo hladce a bez problémů.

Jako rozhodčí vnímám všechny tři disciplíny stejně. Z pohledu psovoda je pro mě nejpřitažlivější oddíl A, tedy stopy. S několika rottweilery jsem složil více než padesát stopařských zkoušek (s jednotlivými psy). Stopařina je pro téměř každého psa činností, která je mu přirozená, kterou bude vykonávat se zjevným zápalem, pokud je stopa správně naučena pomocí správných tréninkových metod. Mrzí mě, že v porovnání s minulými dekádami ubývá psovodů, kteří se věnovali stopám tak nějak opravdově, nadšeně, přitom v uvolněné atmosféře.

Myslím, že třeba toto jsou dobré příklady. Co vidím rád: 1) Vysoká motivace psa a jeho zájem o vypracování stopy, 2) schopnost psa vyřešit si sám problém, když sejde ze stopy a 3) pes zvládá různé typy terénů. Co nerad vídám na stopách: 1) Relativně výrazné stresové chování psa při práci, 2) nedostatečná nebo kolísající intenzita práce psa během stopování a 3) nedostatečná fyzická kondice.

Podle mého názoru jsou chov psů, jejich výcvik a vystavování spojenými nádobami. Vyvážený vztah mezi těmito třemi oblastmi je z dlouhodobého hlediska prospěšný. Zaměřit se na něco jen jednostranně může být spojeno s vážnými riziky pro vývoj plemene.

Rottweileři v sobě spojují sílu, odvahu, motivaci, dynamiku a určitou samostatnost. Proto mě okouzlili. Také mi přijdou jako přirození a relativně zdraví psi. Extrémně molossoidní plemena s přebytkem volné kůže nebo nízkým drivem jsou pro mne osobně absolutně nepřijatelná.

Jako vždy se na Slovensko těším a mám proč. Zatím mám s touto zemí i lidmi tam jen skvělé zkušenosti a zážitky.

Děkuji za rozhovor

VILIAM RUŽIČKA
– rozhodčí pro dlouhodobé odložení a FH1

Volám sa Viliam Ružička a mám 59 rokov. Kynológii sa venujem od roku 1976. Naša rodina je „kynologická“, pretekala manželka, mladšia dcéra a momentálne preteká staršia dcéra Martina Škriečková – viackrát sa zúčastnila majstrovstiev sveta. V súčasnosti žijem v Chocholnej pri Trenčíne a som predsedom KK EXCEL Trenčín. V roku 1976 som dostal od rodičov svoju prvú sučku NO bez PP. Od tohto obdobia som mal psov rôznych plemien, s ktorými som skladal skúšky podľa Národného skúšobného poriadku, SP IPO a IGP. Zúčastňoval som sa kvalifikačných pretekov a MSR podľa SVV3 a IGP3. Môj pes briard sa stal najúspešnejším psom plemena briard v ČSFR a mal som s ním zložené skúšky SVV3 a IPO3. So sučkou plemena boxer som získal titul majstra SR. So sučkou BOM som sa v roku 2022 zúčastnil MS FMBB. V súčasnosti pracujem s dvomi psami NO podľa SVV3 a pripravujem sučku BOM z vlastného chovu na skúšky podľa SVV a IGP. 25 rokov som pracoval ako profesionálny psovod v štátnej službe. Počas tohto obdobia som mal aj 2 psov rotvajlerov, ktorý mali zaujímavú povahu. V súčasnosti som na výsluhovom dôchodku a venujem sa športovej kynológii.

Ako rozhodca som aktívny už od roku 1982, postupne pre SP SVV a IGP. Posudzoval som niekoľkokrát kvalifikačné preteky, MSR IGP a SVV3, ako aj MSR polície SR a ZVJS SR. Vážim si možnosť posudzovať pachové práce IFH1 na týchto MS IFR. Zúčastním sa ich prvýkrát a na posudzovanie sa teším.

Rád posudzujem pachové práce a poslušnosti.

Často posudzujem rôzne skúšky a preteky, ale mám možnosť vidieť veľa psov v tréningovom procese.

Výkon pachových prác je veľmi individuálny a závisí od aktuálneho stavu terénov, počasia a psovod aj pes potrebujú aj trochu toho šťastia pri práci na stope. Pri vypracovaní stôp sa sústredím na presvedčivú a samostatnú prácu psa na úsekoch, ale aj pri označovaní predmetov. Ak pes bude pracovať precízne a všetky požadované parametre budú splnené, je možné aj na majstrovstvách zadať 100 bodov, ktoré som už párkrát v praxi udelil.

Mojim koníčkom bola vždy športová kynológia. Okrem něj sa venujem rodine.

Posudzoval som 4x bonitáciu psov plemena RTW v SR a môžem týmto spôsobom sledovať vývoj tohto plemena v súčasnosti. Z vlastnej skúsenosti z výcviku rotvajlerov som presvedčený, že psi tohto plemena sú schopní dosahovať výborné výkony vo všetkých disciplínach týchto majstrovstiev. Vzhľadom k vývoju športovej kynológie sa dnes kladie dôraz na veľmi presné vykonávanie cvikov vo všetkých disciplínach, výrazné nasadenie, na ochotu a radosť zo spolupráce so psovodom.

Děkuji za rozhovor.

Jozef Adamuščin
– rozhodčí obran IGP3, hlavní rozhodčí MS IFR 2024

Narodil som sa v Bardejove, kde som ako 14ročný aj začínal s kynológiou. Od roku 2014 žijem pri Trenčíne. Som trojnásobný majster sveta FCI, vicemajster sveta WUSV, druhý vicemajster sveta Universalsieger WUSV, niekoľkonásobný majster Slovenska. Som členom prezídia Zväzu športovej kynológie, členom výcvikovej komisie ZŠK a hlavný výcvikar Slovenskej únie chovateľov nemeckých ovčiakov. Vyše 30 rokov som majiteľom chovateľskej stanice BARNERO. Chovám pracovnú líniu nemeckých ovčiakov. Tento rok budem mať 56 rokov.

Na Slovensku som majstrovstvá RTW posudzoval, tuším, iba raz.

Bude to pre mňa opäť nová skúsenosť a som rád za každú možnosť posudzovať vrcholové kynologické podujatie. Ako rozhodca aj ako pretekár mám najradšej obrany.

Podľa mňa môže byť špičkovým rozhodcom iba ten, ktorý sám aktívne pretekal. Iba ten sa dokáže vžiť do jednotlivých časti každého cviku, do podstaty cviku ako takého a ohodnotiť nadstavbu v podobe prepracovaných detailov, nadpriemerného prejavu psa a profesionálneho predvedenia psovodom. Keďže sám aktívne pretekám a hlavne trénujem, viem, aké ťažké je pripraviť psa, ktorý pracuje s veľkým nasadením, na jednotlivé detaily v danej disciplíne. Preto sa aj pri svojom hodnotení snažím vyzdvihnúť psov s výborným prejavom a ovládateľnosťou pred psami s technicky čistým prevedením cvikov avšak so slabým prejavom, prípadne pracujúcich pod tlakom. Poviem to takto: pre mňa by mal mať dominantný pes s výborným nasadením a prevedením cvikov, ale s jednou hrubou chybou, stále šancu byť ohodnotený vyššími bodmi ako pes, ktorý vykoná všetky cviky, avšak bez dostatočného nasadenia a prepracovanosti celého cviku. Na ploche sa snažím neposudzovať podľa mená a predchádzajúcich úspechov, ale podľa toho, čo dvojica v danej chvíli predviedla (samozrejme v súlade so skúšobným poriadkom). Vážim si každé kynologické priateľstvo, ale na placi sú pre mňa všetci „iba“ pretekári. A hlavne si vážim každého pretekára, ktorý sa svojím psom postaví na štart a predvedie pekný športový výkon. Hoci aj s chybami, ale bez tlaku a v duchu fair play. Pri hodnotení v prvom rade okomentujem každú chybičku, aby pretekár presne vedel, za čo bol penalizovaný. Nesnažím sa alibisticky vyzdvihovať každý výkon a následne zadať body, ktoré nezodpovedajú môjmu komentáru. Na veľké preteky sa samozrejme pripravujem viac, ale aj pri obyčajných skúškach zablúdim do skúšobného poriadku a niektoré veci si zopakujem. Pred Majstrovstvami sveta FCI som si napríklad obodoval snáď 200 videí.

Pravdu povediac nemám o rottwajleroch až taký prehľad. Ale páčil sa mi napríklad minuloročný majster Českej republiky. S predvedeným výkonom by rozhodne zaujal aj na MS FCI.

Osobne si myslím, že 100 bodov je pri prísnom posudzovaní asi nereálnych. Sám som mal na jednych majstrovstvách sveta 99, ale stále to nie je 100. A dokonca som kedysi dávno obdržal na M SR stovku, ale som natoľko súdny, že sa s tým radšej nikde nechválim. Ja sám som 100 bodov nikdy nezadal ani na skúškach. Ale bodaj by sa to podarilo práve na Majstrovstvách sveta rottwajlerov tento rok. Preferujem psov dominantných, s výborným nasadením, plným zákusom, pevným strážením a dobrou ovládateľnosťou.

Pri výcviku je najdôležitejší dobrý pes. Vycvičiť na určitú úroveň sa dá skoro každý pes, ale špičkový výkon podá iba nadpriemerné zviera. K tomu treba samozrejme aj dobrého tréningového figuranta. To je prvý predpoklad. Ale potom na preteku treba ešte kopec šťastia a hlavne dobré načasovanie. To je u dominantných psov veľmi dôležité. Takže tu je najdôležitejší pretekár.

To je večná téma. Na škodu veci je, že sa v poslednej dobe akosi často upravuje skúšobný poriadok. Na druhej strane chápem, že niečo prináša aj táto nezmyselná doba, kopec tupých aktivistov a rôznych pseudoochranárov.

Ak by to bolo na mne, tak určite viac zjednoduším a rozlíšim v obtiažnosti prvý, druhý a tretí stupeň. Ale trojku by som v zásade menil iba minimálne. A najmä pre rozhodcov začiatočníkov by som oveľa detailnejšie a prehľadnejšie popísal jednotlivé cviky, chyby a zrážky za nich. Ale je aj tak zbytočne sa o tom baviť, pokiaľ nemáme možnosť to ovplyvniť. A tú rozhodne nemáme...

Momentálne nemám psa prichystaného na preteky. Takže v tomto roku budem pôsobiť iba na poli rozhodcovskom.

Děkuji za rozhovor.

Draha Mašková

Foto: archiv pořadatele soutěže

 https://www.ifr2024.sk/ odkaza banner