Náš společný život se strakáčci je pestrý a o hodně chlupů bohatší!

Zajímalo by vás, co vše je potřeba k tomu, abychom mohli českého strakatého psa uchovnit, či jaká zdravotní vyšetření jsou k tomu nutná ještě nechat udělat? A přemýšleli jste někdy nad tím, co vše lze s tímto naším národním plemenem podnikat? Máme pro vás odpovědi nejen na výše jmenované, ale také na odlehčenější témata, jako jsou třeba výstavy nebo akce pro majitele pořádané pod záštitou klubu…

Ing. Iveta Chrenková je nadšenou majitelkou, ale také velmi zodpovědnou chovatelkou českého strakatého psa (CHS Veselé Tornádo). Patří mezi skupinu lidí, která si své plemeno opravdu poctivě vybírá, shání informace klidně i několik let předem, než se definitivně rozhodne. Osobně to považuji za velice zodpovědné. Paní Iveta byla tak hodná a podělila se s námi o své bohaté osobní zkušenosti právě s těmito báječnými psy.

Dá se říct, že mé začátky s kynologií sahají do období mého středoškolského studia (nooo, je to už pěkně dávno, něco přes 25 let). Tehdy jsem snila o tom, že budu jednou psovodem u policie. Svého parťáka čistě černého německého ovčáka Indyho jsem cvičila na cvičáku pod vedením zkušených kynologů. Byl to ale zcela jiný výcvik, než jak lze sledovat v dnešní době. Nebyl tolik kladený důraz na pozitivní metody motivace psa, jak je tomu nyní. S Indym jsme každopádně byli parťáci, dělali jsme spolu poslušnost, obranu, stopy, vyhledávání osob a šlo nám to. Dokonce o něj projevila zájem i policie jako o služebního psa. K tomu ale nedošlo a my jsme brali kynologii jako krásný společný koníček. Indy se dožil na NO hezkých patnácti let a v mnohém obohatil můj život.

Ano, je to tak, vlastním dvě fenky českého strakatého psa a máme chovatelskou stanici uznanou ČMKU Veselé Tornádo. Se strakáčem jsem se prvně osobně setkala ve své práci, kam s ním chodil můj kolega. Tohoto pejska jsem si moc oblíbila, měl výbornou přátelskou povahu, krásný exteriér s trikolórním zbarvením, svalnaté a hezké tělo s předpokladem být společníkem v aktivní rodině a střední velikost těla, což je super i pro cestování společně s rodinou. O plemeni jsem se pak snažila zjistit víc z internetu, webových stránek Spolku českého strakatého psa atd. Cca po dvou letech pozorování a sbírání informací jsem si byla naprosto jistá, že český strakatý pes je tím správným plemenem pro naši sportovně založenou rodinu a je správný čas pořídit si ho i domů. V tom čase měly naše dvounohé holky šest a osm let a my měli prostor pro to, abychom nabídli nový domov a potřebnou starostlivost a péči malému strakáčkovi.

Ano, máme tedy dvě fenky českého strakatého psa. První se jmenuje Aranka (volací jméno Deli) a pochází z chovatelské stanice Strakatá packa a je jí sedm let. Delinka je reprezentantem černo-žluto-bílé krátkosrsté variace ČSP. Je to moc šikovná a krásná psí holka, velmi emotivní a i náš vztah je v jiné, řekla bych, ještě v hlubší rovině než s předešlým pejskem NO Indym. S Delinkou jsme společně započaly výcvik, ale už za pomoci pozitivních metod a musím říct, že je to velký rozdíl. Pejsek i vy si toho daleko víc užíváte. Delinka ještě víc prohloubila mé vědomosti o psech jako takových a nastavila mi zrcadlo i ke mně samotné… Pejsek obecně je velmi vnímavým tvorem a jeho chování není ničím jiným než odrazem toho, v jakém prostředí žije a v jaké pohodě či nepohodě je jeho pán.

Druhá fenka ČSP Alea je dcerkou naší Delinky z „A“ vrhu naší chovatelské stanice Veselé Tornádo. Už před narozením štěňátek jsme uvažovali o tom, že si jedno z nich ponecháme doma. Delince se v prvním vrhu v roce 2019 narodilo šest štěňátek (5 fenek a 1 pejsek). Rozhodovali jsme se mezi pejskem Amuletem nebo fenkou Aleou. Alea byla ze všech nejmenší, taková myšička s porodní váhou 130 g a my měli velkou obavu, jestli vůbec přežije. A tak padlo rozhodnutí, že si ponecháme ji a vypipláme si ji doma. Je to hnědo-žluto-bílá krátkosrstá a dnes už čtyřletá fenečka. Je veselé povahy, ráda se učí novým věcem a do naší rodiny skvěle zapadá. Navzdory tomu, že je poměrně mladá, přirozeně krásně komunikuje se psy. Pro mě je tohle další podnět k hlubšímu pozorování a uvědomění si psího bytí.

Kromě jiných aktivit se věnujeme i vystavování a to s Delinkou (Aranka Strakatá packa), která je dle standardu typickým reprezentantem plemene český strakatý pes. Našim největším úspěchem je dosažení titulu Český šampion krásy udělený Českomoravskou kynologickou unii, který je podmíněný čtverým získáním čekatelství CAC, minimálně ve dvou výstavních sezónách. S Delinkou dále aspirujeme na ocenění Klubový šampion spolku ČSP, jehož získání není vůbec snadné a doposud tento titul nese jenom šest strakáčů. K udělení titulu Klubový šampion spolku ČSP je za potřebí získat ocenění 1x Klubový vítěz nebo Nejlepší pes/fena klubové výstavy Spolku ČSP a 2x CAC získaný na klubové výstavě Spolku nebo speciální výstavě; v případě uplatnění klubového vítěze / nejlepšího jedince se z té samé výstavy CAC nezapočítává. Dle mých informací Delinka splnila podmínky pro získání tohoto titulu a jeho potvrzení by mělo proběhnout na nejbližší schůzi spolku ČSP, která se každoročně koná koncem listopadu.

Prozradila jste nám, že se věnujete i jiným aktivitám. Které to jsou?

Ano, s Delinkou jako s prvním naším strakáčem jsme toho spolu zkusily více, kupříkladu agility, dogtrekking, nebo canicross, ale bez vyšších cílů, jen tak pro radost. S oběma našimi fenkami provozujeme velmi různorodé a pestré aktivity, z nichž nejvíce převažuje společná turistika po horách, čmuchací hry, cvičení pro regeneraci a udržení dobré kondice za pomoci balančních a jiných pomůcek. Nově nás hodně zaujal sport rally obedience, který je určený pro všechny kategorie lidí i psů s různými dispozicemi a chtěli bychom se mu více věnovat. A samozřejmě domácí canisterapie a gaučink, bez toho by to nešlo.

Deli v roce 2018 odběhla s manželem dog maraton Českého strakatého psa (trasa 42 km) a umístili se spolu ve své kategorii na prvním místě. Každoročně se účastníme s Deli i Aleou canicrossu ČSP. Naše psí holky moc rády cvičí. Dá se říci, že dělají s chutí cokoliv, co pro ně vymyslíme, když je správná motivace. Někdy se dokonce předhání, která bude cvičit dřív. Všechno ale s mírou. Stejně jako lidi, i ony mají dny, kdy nemá cenu něco podnikat. Já to na nich vidím a cítím a nejlepší je prostě je jen tak nechat v klidu odpočívat. Vím, že je to pro ně důležité a plně to akceptuji. Nejvíc nás těší společné putování, poznávání a turistika po horách s překrásnými výhledy. A úplně nejvíc nás baví náš společný život, který je pestrý a o hodně chlupů bohatší.

Chov českého strakatého psa zastřešuje Spolek českého strakatého psa jako jediný klub v České republice. Aby byl český strakatý pes s průkazem původu uchovněný, je potřeba, aby splnil současně vícero podmínek. Je to účast alespoň na jedné klubem pořádané výstavě, výstavu tedy musí pořádat Spolek ČSP, zvíře musí získat ocenění výborný nebo velmi dobrý a tento výsledek musí být zapsaný v průkazu původu. Další podmínkou je vyšetření DKK (kyčlí) a LP (kolen), ale až po dosažení věku 12 měsíců. Posouzení DKK a LP může provést pouze atestovaný veterinář, který je tímto pověřený od Spolku ČSP. Do chovu může být zařazený pouze jedinec s výsledky DKK maximálně do stupně 3, LP maximálně do stupně 2, o provedeném posouzení musí veterinář provést zápis do průkazu původu. Kromě uvedeného povinného vyšetření je doporučeno i vyšetření srdce. Majitel zvířete by měl být členem v chovatelském klubu nebo je zastřešení chovu řešeno prostřednictvím smlouvy s nečlenem. Poslední podmínkou je účast na bonitaci po dosažení patnácti měsíců věku zvířete a přeregistrace v plemenné knize. Jedná se o důkladné posouzení jedince bonitační komisi. Výsledek bonitace zaznamenaný v podobě bonitačního protokolu slouží jako zdroj informací pro budoucí chov.

Na tuto otázku by asi nejlíp odpověděla poradkyně chovu českého strakatého psa Zdeňka Vaňourková, která figuruje i v chovatelském kolegiu ČSP a která sleduje vývoj chovné základny více v detailu. Aktuálně registruje přibližně 112 chovných psů a 108 chovných fen. Výběr chovného páru rozhodně snadný není. Tuto úlohu zastřešuje chovatelské kolegium ČSP, které bere v potaz mnoho faktorů, jako jsou například příbuznost chovných jedinců, jejich stáří i vzhledem k možnému výskytu dědičných chorob v pozdějším věku, výsledky vyšetření kloubů a patel, počet již odchovaných potomků, variace barvy a délky srsti, případně další kritéria a dostupné informace o zdravotním stavu obou jedinců a jedinců z jejich linie. Z posouzení chovatelským kolegiem vzejde cca deset psů – doporučených jedinců pro spojení s jednou chovnou fenou, ze kterých si pak její majitel vybere dva až tři plemeníky a požádá kolegium o kontakt na jejich majitele kvůli další domluvě podmínek ohledně krytí. Po vzájemné dohodě obou majitelů žádá chovatel o vystavení krycího listu, na kterém budou uvedeni jím vybraní plemeníci.

Nejdůležitější výstavy pro ČSP jsou výstavy klubové pořádané Spolkem ČSP, které jsou samostatné pro plemeno Českého strakatého psa a na kterých probíhá i již dříve zmiňovaná bonitace jako poslední krok k uchovnění daného jedince. Spolek ČSP pořádá ročně tři klubové výstavy spojené s bonitací. Důležité jsou ale i výstavy národní, mezinárodní či zahraniční, kde hrdě reprezentujeme plemeno českého strakatého psa jako národní plemeno České republiky.

Mezi další akce pořádané pod záštitou Spolku ČSP patří setkání, která se konají každoročně ve vybraných kempech a svým obsahem jsou zaměřené na konkrétní cílové skupiny majitelů strakáčů. Na těchto setkáních se pojí příjemné s užitečným a účastníci si vždy odtud odnesou nejen skvělý pocit s příjemně stráveného víkendu mezi svými, ale také nové poznatky k různým tématům. Takováto setkání organizujeme tři a to „Štěňata strakatá“ určená pro majitele mladých psů, chovatele a majitele krycích psů, dále setkání „Staří, ale dobří“ určené pro majitele pejsků starších sedmi let a pak je to „Velké setkání strakáčů“ určené všem majitelům a chovatelům strakáčů. Spolek ČSP pořádá také výcvikové tábory, odborné semináře, závody, roční soutěže, jako jsou třeba „Strakatá turistika“, „Pracovní strakáč“ či „Pes roku“, dále organizuje společné vycházky a různé další akce. Je toho celkem hodně a za to všechno patří Spolku ČSP velké díky.  

Chovu Českého strakatého psa bych popřála, aby měl vždy dostatek kvalitních, zdravých a standardu plemene odpovídajících chovných jedinců pro udržení plemene a jeho další rozvoj. Stejně tak přeji i nadále hodně zdaru a sil Spolku českého strakatého psa, který chov tohoto úžasného plemene zastřešuje, podporuje, pomáhá, pořádá různorodé aktivity a sjednocuje strakatou rodinu.   

Děkuji vám za rozhovor

Iveta Panýrková

Foto: archiv Ing. Ivety Chrenkové