Nástrahy jara

Sluníčko to rozjelo naplno a letošní jaro vypadá jako obzvláště vydařené. Se zvyšující se teplotou se čím dál tím více zdržujeme s našimi čtyřnožci venku. Stejně jako první jarní paprsky může být také pobyt v přírodě poněkud záludný.

Většina pejskařů to zná. Jakmile se trochu oteplí, jsme jako utržení z řetězu. Leze na nás jaro a snažíme se vynahradit našim psům to, o co byli ochuzeni během třeskutých mrazů v zimě. Naše kratší vycházky se mění v celodenní výlety. A ty mohou nést i jistá rizika.

Černí pasažéři

V jarním období na nás nevykukují pouze sluneční paprsky zpoza mraků, ale i naši “oblíbení” parazité z vysoké trávy a keřů. Že se takovým místům vyhýbáte? Klíště nebo piják může oblažit svou přítomností kožich vašeho psa i doma na zahradě nebo v městské zástavbě. Možností, jak se jim bránit, máme hned několik. Ať už používáte tablety, pipety, obojky nebo postřiky komerční, či dáváte přednost přírodním repelentům, je určitě vhodné po vycházce raději zkontrolovat srst, zda se tam nějaký černý pasažér přesto neukrývá. Háček na klíšťata nebo pinzeta a malé balení dezinfekce mnoho místa nezaberou a téměř nic neváží. Na delším výletu se mohou hodit. Kromě boreliózy, anaplasmozy a babeziózy můžete předejít i ehrlichióze nebo klíšťové paralýze.

Všechno lítá, co má peří…

Ač se může stát, že na miniaturní plemena sem tam nějaký dravý pták zaútočí, řeč je spíše o letcích nepernatých. Kromě komárů, na které myslí výrobci antiparazitik také, mohou bodnout našeho psa také včely, vosy nebo jiný létající či lezoucí hmyz. Šťastlivci to ani nepostřehnou, ti méně šťastní jsou obdařeni pupínkem, otokem nebo rovnou silnou alergickou reakcí. Nejste-li si jistí, do které skupiny patří váš pes, proberte možnosti první pomoci v takových případech s vaším veterinářem. Stejně jako v případě klíšťat, také první pomoc při alergii se ve vaší lékárničce ani neztratí, ani nepronese. Zejména v případě, kdy čtyřnohý dobrodruh rozhrabe v lese hnízdo divokých včel nebo svého drahouška odložíte při výcviku na vchod do mraveniště (jako se to jednou povedlo mě).

Vodní hrátky

Kromě nachlazení citlivějších jedinců si může plavecký šampion od vody donést také tzv. syndrom mrtvého ocasu. Jedná se o velmi bolestivý stav, kdy po koupání nebo zmoknutí pes prochladne. Může tak vzniknout zánět měkkých tkání a nervů nejčastěji v oblasti kořene ocasu. Jak mrtvý ocásek poznáte? Prostě jen tak visí. Pes nevrtí, bolestivé je i sezení nebo vyprazdňování. První pomocí je klid a suché teplo. V žádném případě nemasírujte ani s ocasem jinak nemanipulujte. Většinou příznaky do pár dní odezní samy. Pokud se stav nelepší nebo naopak zhoršuje, upalujte k veterináři.

Velikonoční zajíčci

A nejen zajíčci. Jaro je obdobím rození mláďat. Přestože vašemu psu od matky zaječice nebo srny žádné nebezpečí nehrozí, myslivecká stráž tak shovívavá není. Buďte, prosím, ohleduplní a mějte svého psa vždy pod dozorem. Pokud je vaší Achillovou patou ovladatelnost psa na volno, vodítko není žádnou ostudou nejen v tomto období, kdy se to omladinou v lese a na polích jen hemží. Více bezpečné volnosti zajistí stopovačka nebo samonavíjecí vodítko.

Kateřina Smětáková

Foto: autorka, Pixabay