Nenápadní hrdinové, kteří vrací své pány zpět do života - 1. díl

Stává se vám také, že jdete po ulici a potkáte psa, který je označený třeba jako asistenční? Říkáte si, co má asi tak za úkol? Rozhodně to není to, co dělá pes vodící – to přeci víme všichni. Jenže vážení... mnohdy nám vůbec nedochází, že tito psi jsou pro své pány doslova životně důležitými pomocníky. Pojďme se tedy podívat na některé jejich příběhy.

Kynologický magazín eCanis je již řadu let mediálním partnerem prestižní psí ankety Statečné psí srdce, kterou pořádá organizace ANIMAL EYE, z. s., ve spolupráci se záchranářským magazínem Rescue report. Letos se bude vyhlašovat už její 14. ročník. A my jsme se rozhodli, že vám právě ve spolupráci s organizací Animal Eye přineseme skutečné příběhy těch, kteří sice v anketě nezvítězili, ale to neznamená, že jejich činy nebo přínos pro společnost je zanedbatelný. Nakonec posuďte sami...

Je třeba uznat, že každý z těchto pomáhajících psů je opravdovým hrdinou. Pro každého je důležité pomoci a žít hlavně pro svého pána, pro kterého je nenahraditelný. Nyní vás seznámíme se dvěma příběhy z loňské ankety, jejíž hlavní hrdinové sice nezvítězili, ale pro své majitelky jsou v jejich srdcích velkými vítězi. Cena v každé kategorii je jen jedna, a tak není zrovna snadné vybrat, komu ji porota nakonec udělí. Tito asistenční psi byli nominováni v kategorii Pomáhající srdce.

Vrátil ji zpět do života...

Dojemný příběh asistenčního psa Tobyho a Emy Prudilové

Toby je dvouletý zlatý retrívr, který pomáhá jako asistenční průvodcovský pes s výcvikem zaměřeným na posttraumatickou stresovou poruchu. Je velkým pomocníkem pro dvacetiletou Emu, která trpí mnoha závažnými psychickými problémy, kvůli kterým musela být často hospitalizována. A díky paralyzujícím panickým atakám musela také přerušit studium na střední škole. Tato mladá a krásná dívka byla dříve jako tělo bez duše. Měla prázdný pohled a nevnímala svět kolem sebe. Strach z lidí ji uvěznil doma. Jediné, co dokázala, bylo chodit ke koním, kde se cítila bezpečně. Na poštu či úřady ji musela doprovázet sociální pracovnice z Péče o duševní zdraví. Postupně tato křehká dívka ztratila kontakt s přáteli, zájem o svoje koníčky, chuť k jídlu, zadrhávala se v řeči a trpěla sebevražednými myšlenkami.

Jedinou nadějí, ke které se upínala, byl asistenční pes od Helppes. Ema přiznala, že když bojovala s těmi nejhoršími myšlenkami, tak si neustále opakovala, že musí vydržet a dát šanci tomu pejskovi, aby jí pomohl.

V červenci 2022 proběhlo v Helppesu první setkání Emy s Tobíkem. Jiskra mezi nimi okamžitě přeskočila a bylo jasné, že se našel onen ztracený kousek chuti do života, který sympatické slečně scházel. S každým dalším setkáním se v ní utvrzoval pocit, že život stojí za to, a že spolu vše zvládnou. Absolutním úspěchem bylo, když Ema zvládla za Tobym sama přijet do Prahy, což v té době byl naprosto neuvěřitelný výkon. Díky němu se začala jakoby zázračně posouvat vpřed. A když s ní Tobík začal bydlel, tak jak sama říká, se jí vrátil skutečný život. Najednou měla důvod ráno vstát z postele. Získala motivaci jíst, aby měla sílu na procházky. Výrazně se zlepšila řeč. Díky Tobíkovi dostala odvahu jít do obchodu a zvládá veškerá lékařská vyšetření bez doprovodu maminky.

Toby Emě úplně změnil život. Po několika letech, kdy potřebovala téměř neustálý dozor, může být najednou sama se svým čtyřnohým přítelem. Může jezdit na víkendové kurzy, vzdělávat se. A dokonce jela v létě do Chorvatska s kamarádkou. I rodině se vrátil život. Nemusí se o Emu již tolik bát, protože Toby jim dává jistotu, že s ní neustále někdo je. V případě úzkosti nebo panické ataky se o ni postará. V takové chvíli ji pomůže najít východ z budovy nebo lavičku, když se jí zrychlí dech, vyskočí na ni a přinutí ji, aby si sedla. Pak zalehne u nohy a tím se jí sníží tep. Když se Ema začne bít do hlavy, on jí v tom zabrání. Když záchvat odezní, vytáhne ji za madlo zpět na nohy. Od doby, co je Tobík po jejím boku, jsou záchvaty méně časté. Pomáhá jim totiž předcházet. Například tím, že v davu lidí začne Emu obcházet do kola a vytváří jí tak potřebný prostor. Jak Ema sama přiznává, tak už jen to, že jí Toby všude doprovází, je obrovskou pomocí. Soustředí se na něj a to ji rozptyluje od spouštěče záchvatů úzkosti. Společně již zvládli celou řadu těžkých věcí a výzev, které by dříve Emu dostali do záchvatů a opět k další hospitalizaci. Toby dal Emě svobodu, samostatnost a přiblížil ji k dospělému životu. Díky němu přestala přežívat, ale začala žít.

Toby a Ema Prudilová

Nenahraditelný Zack

Krásný příběh flata Zacka a paní Věry Janošikové

Další z nominovaných asistenčních psů, který loni (2023) nezvítězil, je flat Zack. Opět se jedná o pejska z organizace Helppes. Paní Věra Janošiková skončila po těžkém úrazu na invalidním vozíku. Zack je jejím každodenním pomocníkem. Jsou spolu již tři roky. I když je Zack vycvičený na podávání a asistenci, nejvíce pomáhá asi psychicky, protože také paní Věra trpí psychickým onemocněním. I její lékařka uznala, že co má doma Zacka, do ordinace vchází krásná, veselá a usměvavá žena. Čtyřnohý asistent vrátil paní Věru do běžného života, jsou spolu neustále, chodí s ní do práce, do klubu vozíčkářů, k lékařům a celou dobu ji dává velkou psychickou podporu a pomoc. Jako správný asistenční pes ale dělá i další úkony, jako jsou podávání předmětů, svlékání oblečení, otevírání a zavírání dveří, podávání věci ze skřínky apod. Přinese také zvonící telefon. Takový pes jako je Zack, je pro člověka s postižením nenahraditelným nejen pomocníkem, ale především přítelem. Všichni si zaslouží opravdový obdiv.

Zack a Věra Janošiková

NOMINUJTE SVÉ ČTYŘNOHÉ HRDINY DO ANKETY STATEČNÉ PSÍ SRDCE 2023!

Sledujete s námi každoročně vyhlašování ankety Statečné psí srdce a říkáte si, že ...

17.1.2024PR článkyTam nesmíte chybět

Text a foto: organizace ANIMAL EYE, z. s