Neohrožený strážce, který za vás bez váhání položí život!

Ačkoliv doba nepřeje všemu „ruskému“, my v redakci jsme se rozhodli jít tak trochu proti proudu a podpořit ruské národní plemeno. Psi za to přece nemohou a bylo by neodpustitelnou chybou, kdyby chov jakéhokoliv plemene trpěl kvůli politické situaci. Seznamte se s moskevským strážním psem!

Patří mezi velká plemena a když ho potkáte na ulici, vzbuzuje obrovský respekt. Nejen svou velikostí a mohutností, ale i celkovým vystupováním. Je to zkrátka „pan pes“, kterému na ego rozhodně nesahejte! Jeho původní využití bylo čistě pro armádní účely a do rukou civilistů se zpočátku dostával jen velmi obtížně. Dnes patří mezi velmi oblíbená plemena, ale rozhodně platí, že nepatří k nezkušeným majitelům. Při správné výchově z něj vyroste miláček dětí, při nesprávném přístupu to bude odjištěná zbraň. Moskevák milovaný i zatracovaný, pes, který za vás položí i život.

Střípky z historie

Po skončení Velké vlastenecké války, během těžkého povalečného období, postrádal Sovětský Svaz velké strážní psy. Početný stav služebních psů byl během války ztracený. Ministerstvo obrany SSSR svým nařízením uložilo Ústřední škole vojenského chovu služebních psů „Rudá Hvězda“ („Красная звезда“) strategický úkol obnovení stavu služebních psů a zabezpečení poptávky národního hospodářství. Koncem čtyřicátých let 20. století zahájila chovatelská stanice „Rudá Hvězda“ křížení ras (plemen) psů, které byly jednak k tomuto účelu vhodné, a také, aby byly vůbec k dispozici.

Po 2. světové válce byla všechna plemena psů, převážně dovezená z Německa, zastoupená jednotlivými „kusy“. K exotům v té době patřili bernardýn a novofundlandský pes, rotvajler a velký knírač. Při vývoji nových plemen byli použiti i pastevečtí psi – německý a kavkazský, dále ruští lovečtí psi, jako např. strakatý honič.

Těžká a důkladná práce vyžadovala rozsáhlých zootechnických znalostí a sotva by byla zvladatelná pro kynology-amatéry. Pouze armádní zařízení disponující vedoucími kynology-specialisty mající možnost nelítostné nekompromisní selekce psů, mohlo dosáhnout úspěchů v dosažení vytyčených cílů.

Pod vedením profesora N. Iljina (Н. Ильин) a velitele Ústřední školy vojenského chovu služebních psů „Rudá Hvězda“ gen.-mjr. G. Mědvěděva zahájil velitel chovatelské stanice N. Bortnikov mezirasové křížení a selekci. Požadované vlastnosti pro nově vytvářené plemeno MSP byly následující: velký, robustní a pohyblivý pes drsného typu a vzhledu, uzpůsobený ke strážní, hlídkové a ochranné službě, vhodný k výcviku, nenáročný v chovu.

Z důvodu nedostatku chovného materiálu a nutnosti současného vývoje několika nových plemen psů – MSP, moskevský teriér, moskevský potápěč (jako variace novofundlandského psa), moskevská doga – byl specialisty-kynology použitý tzv. inbreeding, tj. křížení blízkých příbuzných. Jednotlivci, jež prošli selekcí dle exteriéru, byli podrobeni dále povinnému výcviku a selekci dle služebních kvalit.

Roky 1947 - 1950 – k šlechtění MSP byli použiti kříženci bernardýna a ruského strakatého honiče, které dále prošli křížením s východoevropským pasteveckým psem. Jejich potomci byli dále kříženi s kavkazským ovčákem.

Rok 1953  -  chovatelská stanice „Rudá Hvězda“ představila třináct jedinců MSP, z nich – deset samců a tři feny.

Roky 1980 – 1985  - byly podniknuty rozhodující kroky k nastolení pořádku v poválečném vývoji nových plemen psů. Byly ukončeny práce ve vývoji moskevské dogy a moskevské varianty novofundlandského psa. Zůstaly jenom dvě nová plemena – černý teriér a MSP. Koncem roku 1985 dostal MSP status plemene, čímž byly razantně ukončeny a zakázány jakékoliv experimenty v přimíchávání původních ras. K další selekci byli připuštěni pouze takoví jedinci, kteří aspoň ve třech generacích neměli blízké příbuzné z původních plemen.

Rok 1992 – další důležitou etapou byla příprava nového standardu plemene MSP. Po pečlivém prozkoumaní, popisu a proměření 92 jedinců byl připravený a schválený nový standard plemene MSP.

Moskevský strážní pes v Československu

V České republice (Československu) se moskevští strážní psi začali objevovat po rozpadu Sovětského svazu.

Chov moskevských strážních psů je v naší republice velmi nepřehledný a nejednotný. V současné době chov tohoto plemene zastřešují tři různé kluby/organizace, přičemž každá z nich má jiné podmínky pro uchovnění a rozdílné požadavky na zdravotní stav chovných jedinců.

1. ČMKU – Českomoravská kynologická unie (www.cmku.cz). Zastupuje u nás a řídí se zásadami FCI (Fédération Cynologique Internationale). Chovatelským klubem ČMKU, který zastřešuje chov MSP (KAO, SAO, JRO) je Klub ruských a asijských ovčáckých psů – KRAOP (www.kraop.cz)

Pro uchovnění psa/feny v tomto klubu je povinné dokládat vyhodnocení RTG na dysplazii kyčelního a loketního kloubu.

2. ČKF – Českomoravská Kynologická Federace (https://ckf.proweb.cz) je dobrovolnou zájmovou organizací sdružující různé kynologické kluby zabývající se chovem a výcvikem psů v souladu s předpisy United kennel Clubs International – UCI (http://www.u-c-i.de). UCI je mezinárodní, nepolitickou organizací zastřešující kynologické kluby asi patnácti států včetně USA a Kanady.

Pro uchovnění psa/feny jsou od roku 2021 povinná zdravotní vyšetření – RTG kyčlí.

3. KOSD – Kynologická organizace SECURITY DOGS (www.kosd.cz), prezentuje se jako zapsaný spolek sdružující plemena: kavkazský ovčák, moskevský strážní pes, středoasijský pastevecký pes, jihoruský ovčák. Spolek není mezinárodně zastřešený již žádnou další organizací. Zde si psy posuzují sami, vedou plemennou knihu a vydávají PP.

Pro uchovnění psa/feny zde není povinné žádné zdravotní vyšetření.

Z výše uvedeného je vidět, že situace s organizací chovu MSP u nás není jednoduchá. Problémem plemene je především roztříštěnost chovu, kdy si výše uvedené organizace vzájemně neuznávají chovnost jednotlivých psů/fen (problematická je i účast na výstavách jednotlivých organizací). Důsledkem (ke škodě plemene) je nedostatek chovných jedinců (především samců), které každé plemeno k udržení životaschopnosti nutně potřebuje. Dalším problémem je velká příbuznost mezi psy narozenými v ČR (úděl málopočetných plemen).

Rada: Pokud si pořizujete štěňátko, vždy chtějte vědět, jaká organizace mu vydala rodokmen, chovatelé velmi často tuto informaci v inzerci neuvádějí.

MSP v zemi původu

V zemi původu – Rusku a ani nikde jinde ve světě se oficiálně MSP již nevyužívá jako služební pes. Důvodem jsou zřejmě ekonomické důvody, kdy menší plemena (než MSP) zastanou službu také výborně, ale za podstatně menší náklady na stravu a veterinární péči. Dalším důvodem jistě bude i vysoká úroveň zabezpečovacích technologií, které dokáží ve většině případů plně nahradit služební psy.

V Rusku se dodnes nedělají u chovných jedinců MSP povinné zdravotní testy – zejména RTG kloubů. Tato skutečnost mnoho lidí odrazuje od pořízení importovaného štěněte ze země původu nebo dalších zemí bývalého SSSR. Naštěstí se najdou i lidé, kteří takové riziko podstoupí a štěně dovezou. Pak už jen s napětím čekají do osmnácti měsíců věku psa (od 18 měsíců lze u obřích plemen oficiálně vyhodnotit DKK a DLK), zda je importovaný jedinec zdravý. Pro chov MSP v ČR a SK je import nové krve zásadní, protože jako každé málopočetné plemeno se potýká s velkou příbuzností psů chovaných v ČR. Aktuální politická situace ve světě (válka na Ukrajině a sankce proti Rusku) velmi ztížila situaci s importem štěňat z Ruska. Také jsme velmi zvědaví, jak v létě (2022) rozhodne FCI o setrvání či vyloučení RKF. Pokud dojde k vyloučení, obávám se, že na to chov MSP velmi tvrdě doplatí.

Plemeno se těší velké oblibě zejména v zemích střední a východní Evropy – ČR, SK, PL, HU, RO, SRB. Oproti tomu v zemích západní Evropy se MSP vyskytuje spíše sporadicky, což je ovlivněno zejména tím, že je moskevák zařazený na tzv. černou listinu psích plemen (nebezpečných), nebo prostě jen plemeno v těchto zemích není zastřešeno žádným klubem a tudíž ho nelze zařadit do chovu s rodokmenem, ani se s ním účastnit výstav.

Moskevák – rodinný pes nebo nebezpečný zabiják?

Toto plemeno provází mnoho fám i pomluv, které se velmi často nezakládají na pravdě. Je třeba ale přiznat, že jsou tím nezřídka vinni sami majitelé a chovatelé MSP.

Určitě je tedy třeba mít na paměti a nepodceňovat fakt, o jaké plemeno se jedná a k jakému účelu bylo vyšlechtěno. Armáda v bývalém SSSR ho vyšlechtila k strážení objektů zvláštního určení a k ostraze osob. A to si milí moskeváci s sebou nesou po celé generace v genech. Nelze od nich tedy očekávat, že to bude pes mírný jako beránek, kterého kam postavíte, tam ho najdete. Na to rovnou zapomeňte. Dovolím si citovat ze standardu plemene:

POVAHA/TEMPERAMENT: Poslušný, sebevědomý, vyrovnaný, inteligentní s výrazným ochranářským a hlídacím instinktem, nezávislý a přátelský, oddaný majiteli a rodině, nikdy nevykazuje bezdůvodnou agresivitu. Snadno se cvičí, může být také doprovodným, ochranným a strážním psem.

VYUŽITÍ: Způsob využití plemene je vyjádřen v samotném jeho názvu – strážní pes a společník. Snadno se přizpůsobí životu jak v bytě, tak v domě či na pozemku, přizpůsobivý vůči klimatickým podmínkám a nenáročný na údržbu. Je to poslušný, vyrovnaný pes s dědičným ochranářským instinktem.

Jak je ze standardu plemen zřejmé, plemenným znakem je sebevědomí a silný ochranářský instinkt. Typické pro jedince tohoto plemene je také to, že si jednotlivé situace vyhodnocují sami a sami se je snaží i řešit. Je až neuvěřitelné, jak se tyto vlastnosti projevují již od ranného štěněčího věku. Hlídají skvěle majetek i svoji rodinu, je to zkrátka jejich přirozenost.

Výchova MSP není složitá. Jedná se o velmi inteligentní a učenlivé plemeno, které není zbytečně agresivní. Jen je třeba nastavit v životě psa pevná pravidla a mantinely. Správně vychovaný MSP bude nadevše milovat svoji lidskou rodinu a bude ochotný v případě potřeby, za ni položit i život. Psychická závislost na milovaných pánech je u MSP pověstná. Není to pes, který umí žít dlouhodobě izolován od své lidské rodiny. Je pro něj životně důležitý fyzický kontakt se „svými lidmi“. Pokud je mu tento kontakt odepřen, propadá do smutku a depresí.

Výchova na ostří nože?

Velmi často se setkávám s dotazem, zda je těžké vychovat a vycvičit moskevského strážního psa. A já odpovídám, že to není žádná věda. Váš pes bude takový, jakého si ho „uděláte”, chce to jen důslednost a pevnou ruku. V osmi týdnech dostanete štěně, které je jako nepopsaný list (nyní schválně opomenu ta štěňata, která neprošla u chovatele základní socializací, téma nepoctivých chovatelů si necháme na jindy). Je jen a jen na vás, co na tento nepopsaný list napíšete. Mějte na paměti, že to, co vtisknete svému pejskovi v prvním roce života, tam zůstane již napořád. Čím starší pes, tím hůře se učí a odnaučuje zlozvyky, u MSP to platí dvojnásob. Proto se základní poslušností lze začít hned, jakmile se štěňátko aklimatizuje a rozkouká v novém domově. Výchova a výcvik musí být samozřejmě úměrné věku pejska. Přetěžováním můžete hodně pokazit. Moskeváci jsou velmi učenliví a vnímaví, nicméně dovedou být i svéhlaví a když si postaví hlavu, „nejede přes to vlak”. Formou hry a používáním pamlsků však lze dosáhnout mnohého.

Plemeno MSP nelze srovnávat s jinými hojně rozšířenými plemeny, to jistě ne. Jeho výcvik má svá specifika.  Při základním výcviku a učení mladého moskeváčka však platí vesměs to samé, jako pro všechna ostatní plemena. Protože poslušnost a ovladatelnost psa je pro všechny stejná bez rozdílu pohlaví, velikosti a příslušnosti k plemeni. Je logické, že pokud svého pejska nenaučíte poslušnosti a ovladatelnosti, je další výcvik velmi ztížený. Jak chcete cvičit psa, který vás neposlouchá a nerespektuje? Jak chcete vy pracovat se psem, u kterého jste nezvládl základní výchovu v raném věku? Vše, co váš pejsek bude nebo nebude dělat, je jen na vás. Můžete ho skvěle vychovat a vycvičit, nebo úplně zkazit. Každopádně výsledek je jen ve vašich rukou. Vy jste pánem a vy určujete pravidla. Váš pes je tím, kdo je dodržuje. Ne naopak, jak to v mnoha případech bývá. A nevychovaný nebo nezvládnutý moskevák je jako odjištěná zbraň, u které nikdy nevíte, kdy vystřelí. Může vážně zranit nebo zabít. Proto je opravdu velmi důležité dbát na správnou výchovu a socializaci svých psů. Bude se lépe žít vám, vašemu psovi i lidem ve vašem okolí.

Jeho strážní a obranné vlastnosti můžete rozvíjet a zdokonalovat výcvikem, zejména při práci s figurantem. Jen je třeba pečlivě vybírat výcvikáře, aby byl znalý specifik plemene MSP.

Vrcholový sportovec z něj nebude

Moskevský strážní pes je velmi chytrým a učenlivým plemenem. Jeho inteligence mnohé překvapí. Nečekejte však, že bude při výcviku dělat to, na co jste zvyklí u běžných služebních plemen. Základní poslušnost je samozřejmostí (sedni, lehni, dej pac, chůze na vodítku, odložení aj.), ale určitě nebude na dálku zadržovat pachatele, aportovat atd. Znám sice několik vzácných výjimek, kteří mají dokonce složené zkoušky dle zkušebního řádu, ale je to u tohoto plemene opravdu vzácností. MSP byl vyšlechtěný k ostraze, proto je velmi teritoriální a skvěle hlídá svěřený majetek. Tam je doma – strážení má v krvi. Skvělý je i na obranu svého majitele a jeho rodiny. Výcvik s figurantem – obrany jsou proto pro moskeváka velmi vhodné. Pes se naučí rozeznávat jednotlivé situace, kdy je třeba použít sílu a agresi a kdy naopak být v klidu. Jen je potřeba mít výcvikáře – figuranta, který plemeni rozumí a má s ním zkušenosti. Nesprávným přístupem a neznalostí můžete u psa hodně pokazit, takže pak budete mít doma místo neohroženého hlídače, nevyrovnaného a bojácného psa.

Zdraví a nemoci u MSP

Moskeváci se svojí konstitucí a váhou řadí mezi obří plemena. A tak i oni mají sklony ke zdravotním problémům, zejména zmíním onemocnění pohybového aparátu. Velmi často trpí dysplazií kyčelních (DKK) a loketních kloubů (DLK). Problémům lze předejít svědomitým výběrem štěněte po zdravotně prověřených rodičích a správnou péčí o štěně v růstu. Pokud jsou rodiče a prarodiče zdraví, rapidně se tím snižuje riziko postižení DKK a DLK u potomků.

Správná výživa, podávání kloubní výživy, nepřetěžování pohybem a nadváhou, jsou u štěněte také důležité aspekty pro zdravý vývoj jeho pohybového aparátu. Těžké stupně dysplazie kloubů psa omezují po celý život v pohybu a neumožní mu žít plnohodnotný a šťastný život bez bolesti.

Průměrná délka života u moskevských strážních psů je pouhých osm let a neodlišuje tak se od jiných obřích plemen (bernardýn, kavkazák, cane corso aj.).

Bez chlupů by to nešlo

Péče o srst plemene MSP není nikterak složitá nebo náročná. Jde spíše o pravidelnost péče. Moskeváci mají srst s podsadou, bývá také nazývána dvojitou nebo patrovou srstí. Tento typ srsti však vyžaduje pravidelnou údržbu, aby nedocházelo k jejímu plstnatění nebo tvorbě hot-spotů na kůži. Moskevský strážní pes líná dvakrát do roka – na jaře a na podzim. Tedy mělo by to tak být. Poslední roky se majitelé setkávají s línáním v neobvyklých ročních obdobích, což je pravděpodobně způsobeno počasím – globálním oteplováním. Nezřídka se tedy setkáte s tím, že váš pes začne línat uprostřed zimy. Psy s podsadou nikdy nestříháme ani nevyholujeme! Podsada má svoji funkci po celý rok, v zimě chrání před chladem a v létě před slunečními paprsky a horkem. Pokud z moskeváka na léto uděláte naháče, vážně ohrožujete jeho zdraví i život. Tím, že ho zbavíte srsti, mu opravdu neulevíte. Narušíte termoregulaci a pes se velmi rychle přehřeje a hrozí i spáleniny kůže od přímého slunečního svitu.

U MSP se dá říci, že mají „samočistící“ srst. Pokud se umaže a to i opravdu hodně (např. bláto), po několika hodinách srst uschne a nečistoty ze psa samy opadají, pak stačí srst jen vykartáčovat a pes je opět bez poskvrny.

Pokud žije MSP v bytě, jeho srst se interiérovým podmínkám přizpůsobí a srst mu neroste tak hustá a bohatá, jako ji mají psi žijící venku. I přesto je nutné počítat s tím, že z obřího a chlupatého psa budete mít doma všude dost chlupů… a když píši všude, tak opravdu všude. Eliminovat to lze pouze pravidelným česáním a odebíráním vylínané srsti.

Nadšený zahradník

Pokud máte v plánu si pořídit moskeváčka, rovnou zapomeňte na krásnou a upravenou zahradu. MSP jsou pověstní tím, že rádi hrabou. Takže tam, kde nyní máte úhledný trávník a záhony, moskevák s kreativitou a vytrvalostí jemu vlastní, vytvoří umělecké dílo ve formě kráterů různých typů a velikostí. Ale i měsíční krajina má své originální kouzlo, uznejte, zelený trávník a úhledné záhony má skoro každý.

U chlapečků je samozřejmě třeba počítat s tím, že značkují stylem „čím výš a dál“ tím lepší pocit mají. Bohužel moč spálí rostliny i keře, a tak většinou pravidelné psí značkování nepřežijí.

Majitelé moskeváka si určitě musí přivyknout na hlášky okolí… např.: „Dobrý den, máte krásného bernardýna“. Zpočátku vás bude bavit to lidem vysvětlovat, později už ani ne.

Ruský pes v nouzi

Již několik let existuje spolek SOS RUSKÝ PES, z. s, který jsem založila a který je zaměřený na pomoc psům v nouzi, zejména však plemenům moskevský strážní pes, kavkazský ovčák, středoasijský pastevecký pes a jejich křížencům. Spolek samozřejmě pomáhá všem pejskům, když je potřeba, ale specializuje se právě na již zmíněné rasy, protože jejich povaha, velikost a konstituce jsou natolik specifické, že se jim obtížně hledají nové domovy. Většinou mají tito psi „díky“ špatné nebo nezvládnuté výchově problémové chování, což je dalším aspektem, který stěžuje jejich umístění u nového majitele. Kdo tato plemena zná, ví že jsou to skvělí psi, jen potřebují jiný přístup, než je u ostatních běžných plemen obvyklé. A při problémovém chování je třeba hodně trpělivosti a zejména zkušeností. Není to jednoduchý úkol, nebudu lhát – o takové psy moc lidí zájem nemá, a pokud ano, většinou zájemci chybí zkušenosti nebo zázemí. I přesto se spolku povedlo docela dost nešťastných psích duší zachránit a pejskové dnes žijí spokojený život v nových domovech. Jsme vděční každému člověku, který poskytne domov a lásku takovému „problémovému velkému zabijákovi“. On se mu za to po zbytek života odvděčuje naprostou oddaností a láskou.

A na závěr...

Moskevský strážní pes je úžasným plemenem. Jen je třeba předem zvážit, zda máte dostatek času, prostředků, prostoru a zkušeností pro jeho chov. A pokud už moskeváka máte a nevíte si s něčím rady, není ostudou obrátit se na zkušenější, kteří vám budou umět s problémem pomoci. Obrátit se můžete na ověřené výcvikáře, kteří mají s MSP praktické zkušenosti, nebo na poradce chovu jednotlivých klubů. Jen je důležité řešit problémy včas, kdy je to ještě možné v klidu. Bohužel dost lidí nezvládne svého psa a nechá jeho problémové chování dojít až do krajnosti. Takové případy pak končí pro psa velmi smutně – v útulku nebo utracením.

„Oddanost psů je vzácným darem. Člověk, jemuž je ten dar určený, přebírá zároveň i rozsáhlé povinnosti a odpovědnost za svého svěřence. Na tuto skutečnost by se měl pamatovat každý, kdo má v úmyslu si pořídit MSP (moskevského strážního psa).“

Kateřina Čiperová

www.ruskypes.cz, www.ruskypes.eu

Foto: Kateřina Čiperová

Použité zdroje:

1/ Tutubalina, N.V.: Moskevský strážný pes. Zaopatřovaní a výchova. ꟷ Rostov n. D., Fenix, 2006

2/ Standard plemene MSP

Portrét plemene Moskevský strážní pes

Originální název	Moskovskaja Storoževaja Sobaka
Zkratka plemene	MSP
Země původu	Rusko
Číslo standardu	0
FCI skupina	N - FCI neuznaná plemena
Přesná velikost	Psi 77 – 78 cm, ne méně než 68 cm. Feny 72 – 73 cm, ne méně než 66 cm.
Vhodnost	pro zkušené
Umístění	na zahradu

---

Celkový vzhled:

Moskevský strážní pes je mohutný pes nadprůměrné výšky, harmonický, robusního typu a pevné konstituce s mírně prodlouženým tělesným rámcem. Je to dobře osvalený pes, pohyblivý a velice aktivní. Pohlavní výraz je jasně definován, psi jsou viditelně mohutnější než feny.

Barva:

Strakatá, skvrnitá. Bílá s červenou, červeno-černá, červené nebo načernalé skvrny.

Hmotnost:

Psi od 55 kg.
Feny od 45 kg.

---