Organizace a selekce v chovu psů – řízení chovu

A je zde další díl nabitý cennými informacemi a zkušenostmi o chovu psů z pera Ing. Luďka Nováka. Ačkoliv je toto téma velmi dlouhé, budeme se tentokrát věnovat řízení chovu a podíváme se na poradce a chovatelské kolegium. Další části jako bonitace, výběr partnerů atd. na vás budou čekat příště.

Z minulých dílů jsme získali mnoho zajímavých informací z témat organizace a řízení chovu, genetiky, selekce chovu nebo plemenitby. Tentokrát se posuneme zase o krůček dál a hlouběji si rozebereme  řízení chovu jako takové. A začneme nejprve s poradci chovu.

Do systému řízení chovu můžeme zařadit tyto prvky:

1. poradci chovu
2. bonitace
3. výběr partnerů
4. kontrola vrhů
5. svod mladých

Kdo jsou to poradci chovu?

Poradci chovu jsou nejdůležitějším prvkem celého systému chovu psů. Jde o lidský faktor zásadně ovlivňující výsledky práce, na kterém stojí a padá celý tento systém. Jinými slovy žádné předpisy a žádná nařízení nemohou nahradit tvůrčí práci poradce chovu (to jen některé kluby zastírají neschopnost svých lidí ve vedení přemírou nařízení). Do těchto funkcí by měli být jmenovaní (nikoliv voleni) ti nejschopnější chovatelé z klubu. A pokud jich klub nemá dostatek, je lépe požádat o spolupráci raději někoho mimo klub, než nechat ve funkci působit ambiciózního diletanta.

„ Seznamy poradců chovu naleznete vždy na webových stránkách příslušného chovatelského klubu. “

Poradce chovu by měl být erudovaný znalec problematiky, nekonfliktní, komunikativní se schopností vysvětlovat chovatelům nutnost spojení zájmu chovatele se zájmy klubu ve prospěch rozvoje daného plemene psů. Poradce by měl být řídící autoritou a nikoliv úředníkem, uchylujícím se jen k administrativě. S určitou nadsázkou měl by to být tvůrčí element.

Ten nejlepší ze všech oblastních poradců chovu (OPCH) by měl být jmenován hlavním poradcem chovu (HPCH) v daném klubu.

Chovatelské kolegium (ChK)

Jde o útvar, který přímo řídí, ale také zodpovídá za chov plemene. Chovatelské kolegium je poradním orgánem výboru klubu!!! Předkládá návrhy na úpravy klubových norem z pohledu chovatelství. Pokud by návrh na úpravu chovatelských norem vzešel z iniciativy i jiného orgánu klubu, či jeho členů, měl by být vždy přednostně posouzen v ChK. Předkládá návrh chovatelského cíle na určité období. Zajišťuje styk s chovateli, radí jim a vede náležitou evidenci. Pravidelně předkládá výboru zprávu o své činnosti doplněnou o statistické přehledy. Chovatelské kolegium je tvořeno hlavními a oblastními poradci chovu. Počet poradců a jejich teritoriální rozmístění záleží na četnosti populace.

Ideální situací je působení jednoho OPCH v centru oblasti cca v hranicích bývalých krajů (pět v Čechách a dva na Moravě). Při dostatečném počtu chovných jedinců v teritoriu má poradce možnost si v chovu sám organizovat jakousi „subpopulaci“ samozřejmě přísně podle zásad uplatňovaných v klubu. Podpoří se tak odbornostní růst poradce s pozitivním přínosem pro chov.

Jak celý systém funguje? 

Poradce ve své oblasti především zodpovídá za výběr partnerů do chovu ve smyslu centrálních zásad a provádí kontroly vrhů, o jejichž výsledcích vede evidenci a informuje ChK. Vzhledem k systémové práci je nesmyslné, aby chovatelé měli možnost výběru OPCH (pokud by event. došlo k širší nespokojenosti s OPCH, je třeba, po prověření okolností, řešit výměnu, ale nikoliv anarchii). Z uvedených souvislostí je také naprosto hloupé umožňovat kontrolu vrhu jiné osobě než OPCH, který spojení doporučil. Když kterýkoliv prvek systému nemá možnost zpětné vazby a vyhodnocení své činnosti, je to špatně a takový prvek je v systému nefunkční.

Poradce chovu musí mít přehled!

Všichni OPCH se musí osobně zúčastňovat všech bonitací – jen tak si uchovají přehled nad úrovní populace a budou schopni plnit již popsané úkoly. To je jistě náročné jak osobně, tak i finančně z pozice klubu. Tomu jde předejít např. kumulací klubových akcí – např. klubová výstava, odpoledne schůze ChK, druhý den bonitace a svod mladých, popř. schůze výboru.

Foto: archiv redakce