Pes a proč právě on? (4. díl)

V minulém čísle jsme se zmínili o jednotlivých druzích zooterapie – tedy terapeutické metodě využívající zvířat coby léčivých prvků. Ze všech druhů zvířat je nicméně pravděpodobně nejvyužívanější pes. Není to až tak samozřejmé jak se může zdát.

Terapeutické kvality psa jsou nepopiratelné, ale je stále spousta druhů zvířat, která se mu svými terapeutickými schopnostmi vyrovnají. Nicméně pes má jednu zásadní výhodu – doprovází člověka odjakživa.

Málokdo nemá psy rád. Jsou automaticky přijímanou součástí našich životů. Již od dětství. Potkáváme je všude – ve městech i na vesnicích, na zahradách, v parcích, chodnících, v metru i MHD, narazíme na ně v nákupním centru a dokonce i v dámských kabelkách. Pes k člověku patří a na rozdíl třeba od potkana se tomu ani nikdo nepodivuje. Je tomu tak již přes deset tisíc let. Za tu dobu se stali neodmyslitelnými partnery našich domovů a životů.

Srozumitelnost v komunikaci, zaměření na nás coby pána, schopnost přizpůsobit se a vnímat naše potřeby, to všechno činí ze psa výborného pomocníka. Proto není divu, že jej využíváme ve všech možných sférách našich životů. Pes nám odpradávna pomáhá při lovu obstarávat potravu, hlídá stáda, střeží majetek, je našima rukama i smysly. Pracuje pro nás i nás baví. Je univerzálně použitelným nejlepším přítelem, na kterého je opravdu spolehnutí v každé situaci. Dokonce nás léčí.

Psí vliv na lidský organizmus je nezměrný. Od snižování stresu, přes zvyšování hladiny endorfinů, snížení cholesterolu, až po úpravu srdečního rytmu. K tomu všemu stačí psa nejen vlastnit a chodit s ním pravidelně na procházky, ale už jen samotný pohled na psa (samozřejmě v případě, že se na psa dívá pejskař a ne člověk s fóbií ze psů :-)), přivonění k jeho kožichu či zanoření prstů do jeho srsti. Mozek v té chvíli vydá příkaz k uvolnění endorfinů, hormonů lásky, které výraznou měrou pozitivně ovlivňují organizmus po všech možných stránkách. A protože tělo i mysl jedno jsou, pak tento pozitivní efekt můžeme sledovat i po stránce psychické. Člověku se okamžitě zdvihnou koutky úst, což stejně jako u psa zvednutí ocasu okamžitě zlepšuje náladu. Dojde k rozšíření zorniček - neovlivnitelný signál zájmu, který se projeví v případě, kdy se díváme na někoho, koho máme rádi, případně na nějaké mládě (včetně lidského).

Tyto a celá spousta dalších vlivů nám pomáhají při navázání kontaktu s klienty při canisterapiích. Psa totiž není třeba představovat. Málokdy narazíme na člověka, který by jej doma někdy neměl. Jeho mimika a projevy je pro nás coby lidi snadno čitelná, i když si to mnohdy neuvědomujeme. Pes navozuje důvěrnou atmosféru a zdomácňuje prostředí, které je mnohdy v ústavech sterilní. S tímto čtyřnohým parťákem po boku máte otevřeny brány k lidským srdcím. Ostatně, v mnoha romantických filmech je to právě pes, který stojí za seznámením filmového páru. A je tomu tak i ve skutečnosti. Se psem není člověk nikdy sám a klienti to vědí.

Přivést psa do zařízení sociální péče je jako závan letního, teplého větru. Vytržení ze smutné reality, návrat do dětství či do chvil, kdy byl člověk šťastný. Dech se prohloubí a myšlení na chvilku vyjasní. Člověk projeví čilý zájem, stejný, jaký projevuje zvíře o něj. Snaha psa nakrmit, obdarovat ho něčím příjemným a stvrdit tím přátelství ve chvíli, kdy nám přináší svou přítomností radost, je dobrým motivem k procvičení jemné motoriky. Chůze se psem na vodítku, společný nácvik lezení, skákání, prolézání a další legrácky mohou posloužit jako nenásilné procvičení motoriky hrubé. Celá řada her s chlupatým kamarádem nabourá hraniční situace a umožní prožít chvíle ve skupině bez šikany. Stejně tak snadno se naváže debata na jakékoli vyhraněné téma probírané v dnešní společnosti. Handicapy, omezení, barva kůže, věk či pohlaví, nic z toho není pro psa důležité. A klienti, velcí i malí, se od něj učí toleranci.

V čem je ale pes natolik úžasný, že je právě on tím nejlepším zvířetem pro zooterapie?

Nejsilnější psí stránkou je jeho univerzálnost. Je schopen pomoci celkově. V podstatě nemá omezení. Je dobře ovladatelný, skladný a snadno přenosný. Je čistý i čistotný, bez parazitů, bez nemocí, kterých bychom se museli obávat. Je schopen pracovat sám i ve skupině. Je schopen se věnovat člověku jednomu i více lidem. Je ochoten pracovat tak dlouho, jak je potřeba. Snadno se učí a výborně spolupracuje. Lze jej povahově prověřit a málokdy je nevyzpytatelný. Je samostatný a velice záhy chápe co je jeho prací. Sám se aktivně na klienty naváže a nabídne to správné chování. Ale zejména – je na člověka natolik zaměřen, že je ochoten pomáhat a dokonce má z této práce radost.

Pes je zkrátka dokonalý tvor. Alespoň z hlediska terapeutického. Práce s ním je snadná a lehce obměnitelná. Pokud má člověk otevřené srdce a ochotu věnovat svůj čas potřebným, pak nejlepší parťák pro začátek je právě tenhle čtyřnožec. Jde to s ním totiž opravdu samo.

Zdenka Prošková

předsedkyně spolku

Pes A Člověk

www.pac.mypage.cz