Pět nezbytných věcí pro úspěch vašeho psa nejen v tréninku – 24. díl

Také už se nemůžete dočkat další porce rad, zkušeností a tipů na prima soužití s vaším psem ve všech možných oblastech společného života? Tak je to právě tady! Míša Drábková se v tomto pokračování svého seriálu věnuje především tréninku a všemu co s tím souvisí tak, aby to pro všechny zúčastněné bylo hlavně na pohodu.

V ČR cvičí se psem více než devadesát pět procent lidí. Kromě tréninku poslušnosti, jsou pejsci připravovaní každý rok na různé zkoušky, soutěže, hry či akce. Někteří pejskaři trénují vrcholově, jiní jen pro zábavu. Někteří se věnují pouze procházkám a výchově. Důležité je, že člověk a pes mají společnou aktivitu, která je baví a sbližuje. I člověk i pejsek jsou soutěživé bytosti. Přejeme si být nejlepší, nejrychlejší, nejšikovnější, nej… Další nej si doplňte sami podle toho, co je právě pro vás tím nej.

K dosažení vašeho cíle může směřovat mnoho cest.  Chcete-li, aby se vašemu pejskovi dařilo ještě lépe, zkontrolujte následujících pět nezbytných věcí a zahrňte je do vašeho každodenního života a trénování. 

1. Kondice fyzická

Trénink je fyzickou aktivitou, při které jedinec používá nejen svaly, ale také mozek. To, že pejsek potřebuje mít určitou kondici svalů a být fit pro zvládání různých disciplín, to věřím, že se dozvíte vždy od trenéra nebo si přečtete v dostupné literatuře. Vždy před každou aktivitou zvažte, zda-li je pro pejska v jeho kondici vhodná nebo ne. Berte v úvahu jeho skutečný stav a dostatečnou přípravu, ne to, jak to vidíte vy. Věty typu „však to by měl vydržet” nebo „však to není tak vysoké” vyslovujte až poté, když dobře zhodnotíte, zda-li byste byli vy schopni to provést, když se vžijete do jeho „kůže” a situace, ve které se nachází. I pejskovi v dobré kondici nemusí být dobře, což není navenek vidět, ale může ho to velmi ovlivňovat. K tomuto je potřeba při zohledňování fyzického výkonu také přihlédnout.

Mnohdy se stává, že nepřipravený a přetížený organismus se dostává do oslabení, nemoci či déle regeneruje. Pokud regeneraci nedodáme vhodnou podporu, což je např. dostatečná výživa, dostatečný odpočinek nebo postupný rozumný trénink, tak nelze předpokládat, že se pejskovi bude z dlouhodobého hlediska dařit. Bude více unavený, rychleji unavený, což z hlediska aktivního pravidelného tréninku znamená, že nebude tak výkonný, jak chceme nebo potřebujeme. Nebo, ještě hůř, si daleko rychleji užene nějaké zranění nebo nemoc. Rozumný člověk podpoří svého pejska v postupném zdokonalování se v disciplíně hlavně bez - i budoucích - následků.

2. Kondice mozku

Věřím, že velké množství z vás, kteří čtete tyto řádky, má vstřícný přístup k pejskovi a děláte společné aktivity pro radostnou spolupráci. Zohledňujete jeho stav a nepatříte mezi ty, kteří si „honí ego” na úkor svého psa. Také věřím, že zajišťujete pejskovi maximální péči a podmínky pro to, aby se mu dařilo. Co možná ale nevíte je, že na fyzický výkon psa má velký vliv stav jeho mozku. Věděli jste, že jeho psychická pohoda, zvládání situací, učení se novému či „pozitivní posilování” to vše velmi úzce souvisí s kondicí jeho mozku? Pokud mozek nemá k dispozici z výživy dostatek důležitých látek, tak jeho fungování je omezené. To samozřejmě má vliv na pozornost, poslušnost, paměť a tudíž i na výcvik nebo i jenom na schopnost fungování v obyčejném každodenním životě.

Vědecké studie prokazují, že nejdůležitějším prvkem pro správné fungování mozku jsou omega3 mastné kyseliny. Mozek funguje správně, když je dostatečně „obalený” tukem. Omega3 (DHA, EPA) jsou přírodní látky, které si tělo nedokáže v potřebné míře zajistit z vlastních zdrojů, a proto je potřebuje získat z krmení. O vlivu omega3 na růst, vývoj štěněte i výkon psal již např. Journal of the American Veterinary Medical Association v roce 2016. Štěňata krmená dietou obohacenou o dostatečnou hladinu omega3 měla statisticky významně lepší výsledky v různých úkolech učení, rozlišování vizuálního kontrastu, trénovatelnosti a psychomotorické výkonnosti než štěňata, kterým byla nabídnuta strava obsahující pouze nízké nebo střední hodnoty. Z dostupnosti odborných zdrojů vyplývá, že má-li mozek dostatečnou míru omega3, tak funguje daleko lépe a pomáhá pejskovi uspět v tom, co si přejeme. Její doplnění na jednotlivci potřebnou úroveň má extrémní vliv také na regeneraci po sportovním výkonu, na fungování svalů bez křečí, na vytrvalost, ale také na skryté záněty způsobené sportováním, které jsou původci nemocí či zhoršení stavu psa. Produktů s omega3 je nespočet, ale je důležité si umět vybrat množství, čistotu, kvalitu a efektivitu v působení. Ne všechny dostupné na trhu, jsou účinné tak, jak bychom si pro svého pejska přáli. Máte-li chuť se dozvědět více i na toto téma, napište mi.

3. Člověk jako průvodce

Když jsem byla dítě, hodně jsem sportovala a jezdila po závodech. Mnohem lépe fungoval vědomý trénink podle věty mého průvodce „těžce na cvičišti – lehce na bojišti”. (Pozn. autora: „těžce" vyjadřuje složitost úkonů v postupu ke zlepšení, nikoliv přetrénování a dril). Při soutěžích ve spolupráci se zvířetem poté platí, že „spolupráce je nadřazená egu”. To se mi hodně potvrdilo při parkurových závodech. Byla jsem vedena ke sportu jako „musíš vyhrát”. Toto ke společnému lepšímu výsledku ve sportu se zvířetem nevedlo, ba naopak bylo velmi psychicky náročné pro nás oba. Jakmile jsem „zmoudřela” do stavu, kdy jsme závodili společně a zvíře povýšilo z pozice „prostředku k výhře” na úroveň parťáka, tak se nám o mnoho lépe a klidněji začalo dařit.

Sdílím s vámi toto poznání právě proto, abyste měli možnost se podívat na své partnerství. Prozkoumejte, jak to máte společně vy? Já byla v závodění vedena od začátku metodou „cukr, bič”, kterou jsem opustila ihned, jakmile jsem zjistila, že příjemnější způsob postavený na spolupráci a respektu k živému tvorovi je mnohem prospěšnější a dokonce úspěšnější než to, kam mě směrovali mí trenéři. Jsem vděčná svým zvířecím průvodcům za toto obohacení a otevření očí. Sladěná spolupráce, kdy fungujete dva jako jeden, je tím nejlepším, co vám zajistí úspěch. Je to o poznání toho, co vám a vašemu pejskovi vyhovuje a hlavně o srozumitelné a jednoduché komunikaci člověka tak, aby tomu pejsek rozuměl. Pak vás bude následovat kdykoliv a kamkoliv v příjemné energii.

4. Dohoda prospěšnější než povel

Člověk používá povely proto, aby jej pejsek poslouchal. Známé jsou např. „sedni”, “lehni”, „zůstaň”, ale také „ne”, „neskákej” atd. My lidé vyslovujeme slova většinou jako příkazy a zákazy, protože máme naši pozornost zaměřenou na situace, kdy pejsek nedělá věci, které si přejeme. Pokud se děje pro pejska něco, co mu je nebezpečné, tak udělejte vše proto, aby byl on i vy v bezpečí. Pokud ale není situace nebezpečná, promyslete, jak vám způsob vytváření dohod může být prospěšnější. Naši pozorností posilujeme tyto situace, které nejsou vhodné. Zaměříme-li se na vysvětlení „společného fungování” pomocí dohod, tak brzy zjistíte, že vás pejsek následuje/poslouchá o dost lépe a rychleji. Jak se dohoda liší od povelu? Povel je slovo, které používáme, když chceme, aby pes poslechl. Dohoda je společně naučená aktivita, kterou děláme pořád stejně a je nám oběma srozumitelná, protože jsme se ji společně naučili. U dohody používáme nejen slovo, které právě popisuje aktivitu, ale také představu, která pomáhá pejskovi žádané provést. Hlavně i mimo trénink definuje jakoukoliv společnou aktivitu během dne např. „doma”, „vana”, „spinkej” atd., kdy si přejeme psa usměrnit v aktivitě, která mu bude příjemná. I dohody je nutné se společně naučit a používat stejně ve stejnou chvíli. Proč povely mnohdy člověku nefungují? Protože je:

• nevysvětlíme/nenaučíme se společně slovem popsat to, co chceme, protože máme pocit, že je to přeci jasné, např. kytky na zahradě, co je doma, v restauraci se sedí pod stolem atd.
• naše emoční rozpoložení nenapovídá ke spolupráci, např. jsme nervózní, rozčilení, ve stresu atd.
• v situaci si vymýšlíme to, co tam není a tudíž tyto naše katastrofické předpoklady brání pejskovi udělat to, co po něm vlastně chceme. Jsou ve většině případů extrémně překážející, aby se dělo to, co chceme.

Přejete-li si odhalit, proč vaše povely nefungují, knížka „Znaková řeč pro psy“ vám pomůže odhalit místa nejasností, které pejskovi překáží v poslušnosti.

5. Zvládání sebe, psa i okolí

Jakákoliv minulá zkušenost (zvláště ta nepříjemná), nezvládnutá situace, nedůvěra vůči sobě, pejskovi či okolí, neúspěch, strach z neznámého nebo z budoucího, to vše přitěžuje tomu, abychom se psem zvládli situace, které potřebujeme. Tyto věci a také naše nejistota ve vědění, co přesně chci a jak to společně uděláme, nám velmi překáží v tom, abychom si porozuměli. A zvláště pak přitěžují v situacích, kdy skutečně potřebujeme něco zvládnout, tedy zvládnout to ve spolupráci, a ne v rozčilení, panice a s křičením, kdy již šíříme svoji negativní energii do okolí. I předměty z vnějšího prostředí (např. kolemjdoucí pes na volno, auto, dítě, běžci, atd.) vytvářejí překážku, která brání jednodušší komunikaci od člověka směrem k pejskovi, a tedy brání také psovi porozumět, co vlastně páníček žádá. Není ji vidět, ale tvoří mnohdy skoro až „zeď”, kde se naše přání zastaví a pes nemá vůbec možnost ho nasnímat, natož ho ještě poslechnout. Zvládání okolí a umění přesně vědět, co chci a doručit toto mé přání na druhou stranu až k pejskovi bez překážek, je tím, co podpoří jeho poslušnost v náročných situacích. O tom, co je k tomu potřeba, si můžeme napsat v některém z dalších článků. Pro tuto chvíli je důležité vědět, co vás podpoří ve společném fungování. To je umět:

• „odfiltrovat” překážky z okolí, aby vám netvořily překážku/zeď v komunikaci
• dávat pozornost přítomnému okamžiku bez emočních nebo myšlenkových nánosů minulých zkušeností
• znovu nalézt důvěru v sebe, psa i vaše partnerství

Ing. Michaela Drábková, Ph.D.

Foto a ilustrační foto: archiv Michaely Drábkové, Michaela Weidnerová, Alena Vanžurová, Barbora Tomczyk, Jitka Metličková

http://www.pespartak.cz/ 

http://www.znakovarecpropsy.cz/

https://www.facebook.com/pespartak/