Píle přináší první ovoce!

Trénujete už nějakou dobu svou dogdancingovou sestavu, docela vám to jde a rádi byste zkusili své štěstí na nějakých závodech? Kdy je ale vlastně vhodná doba někam se přihlásit? Co vás tam čeká a zvládnete to vůbec? A jaká jsou pravidla? Vše rozklíčovat vám pomůže Markéta Kuncková v dalším pokračování oblíbeného seriálu.

Tentokrát se zaměříme na první výsledky naší píle a poctivého tréninku s pejskem, a tím je právě účast na prvních společných závodech – většinou neoficiálních.

Jděte nejdřív na „čumendo“!

Po nějaké době usilovného tréninku byste jistě chtěli vědět, jak si ve srovnání s ostatními stojíte a měli byste také chuť nějak zúročit svou pilnou práci – tedy celého týmu, jak člověka, tak i psa. Pokud vaše tréninky probíhají pod dozorem trenéra, tak ten vám jistě řekne, kdy nastal ten správný čas postoupit zase o krůček dál a také vás na to připraví. Pokud trénujete sami, doporučuji se nejdřív zajít podívat na nějaké dogdancingové závody, abyste věděli, co vás čeká. Pokud ovšem navštívíte rovnou mistrovství republiky, může se vám i stát, že upadnete „do deprese“ z toho, že tohle nikdy nedokážete a ujišťuji vás, že to je asi normální. Proto je pro začátek lepší zvolit nějaké neoficiální závody, kterých bývá poměrně hodně.

Až dozraje čas…

Poměrně častou otázkou také je, kdy to má být, tedy v jakém věku pejska. V závodním a zkušebním řádu DDCCR je uvedeno, že minimální věk psa na závodech v nesoutěžní kategorii FUN nebo na zkouškách 1. stupně je deset měsíců, u závodních kategorií a zkoušek 2. a 3. stupně je to pak dvanáct měsíců. To ovšem neznamená, že úderem daného věku musíte jít nutně závodit. Každý pejsek je jedinečnou individualitou, každý se jinak učí, vyvíjí a soustředí. Rozhodně nic neuspěchejte, dejte si načas a až si budete opravdu jistí, že už k tomu dozrál čas, tak s chutí do toho. Možná si tak ušetříte i zklamání, pokud by účast byla předčasná. Oproti tomu věk psovoda není nijak omezen. Kromě přípravy sestavy – tedy choreografie, hudby a kostýmu je nutné se seznámit s pravidly takového závodu.

Závodit mohou všichni psi, ale…

Závodu se můžou zúčastnit všichni psi, tedy jak s PP, tak bez PP, výjimku tvoří psi s kupírovanýma ušima, psi očividně nemocní nebo psi agresivní a dále fenky v druhé půlce březosti a kojící fenky. U oficiálních závodů musí být možnost ověřit identitu psa dle čipu či tetování a zkontrolovat s výkonnostním průkazem, popřípadě s PP. Kříženci bez PP musí být zapsaní v registru psů bez prokázaného původu a toto musí být také podchyceno ve výkonnostní knížce (dále jen VK) a ověřeno oficiálním rozhodčím DDCCR. U neoficiálních závodů není nutné mít VK. Háravé fenky se smí závodů účastnit, nastupují však až jako poslední a budou mít možnost se i rozcvičit. Stejně jako u jiných kynologických akcí, i tady platí pro účast na závodech běžné veterinární podmínky, pes musí mít očkovací průkaz s platným očkováním a nesmí vykazovat známky nemoci.

Neméně důležitá je i taneční plocha…

Většinou se jedná o ohraničený obdélník o rozměrech 10 m x 12 m až 15 m x 20 m, s neklouzavým umělým nebo přírodním povrchem, z jehož jedné strany posuzují rozhodčí, a který má jasně označený vchod. Taneční plocha musí být bez překážek dobře přehledná, osvětlená a ozvučená. Během sestavy pes ani psovod nesmí tuto taneční plochu opustit a žádný jiný pes, by se neměl v její blízkosti vyskytovat, aby nerušil závodící dvojici. Během sestavy je povoleno používat rekvizity, je však nutné opravdu všechny tyto předměty do sestavy zakomponovat, aby nemohlo dojít k mýlce, že se jedná o motivační pomůcky. U oficiálních závodů se na taneční plochu nesmí vnášet ani při tréninku, ani při samotném závodu pamlsky, hračky či jiné motivační pomůcky (např. klikr). Výjimku tvoří kategorie FUN, kdy je toto povoleno, avšak nesmí se pamlsky kontaminovat taneční plocha pro následující kategorie. U neoficiálních závodů je povoleno používat všechny tyto propriety.

Divize, kategorie aneb Jak to chodí?

Každý závod je rozdělen do dvou divizí. Heelwork to Music a Freestyle. Tyto termíny jsou nám už známy z předcházejících dílů seriálu, a tak si jenom připomeneme, že  Heelwork je zjednodušeně řečeno práce u nohy v deseti základních heel pozicích, kdy pes se během sestavy od nás nesmí vzdálit na víc než dva metry. Oproti tomu Freestyle je opravdu volnou disciplínou s vlastním příběhem, kdy pes může pracovat jak v blízkosti psovoda, tak na dálku. Dále bývají neoficiální závody rozděleny ještě na kategorie Beginners – začátečníci a Advanced – pokročilí. U oficiálních závodů se tyto kategorie nerozlišují, ale zase bývá vyhlášena již zmiňovaná kategorie FUN. U neoficiálních závodů je v podstatě na vůli pořadatele, jaké další kategorie ještě zvolí – např. rozdělení na děti a dospělé, mladší děti, starší děti, senioři apod.

∼Psovod může na jedné akci startovat s více psy nebo může startovat s jedním psem v obou divizích, avšak pes nemůže být na závod přihlášen z více psovody.∼

Psovod může na jedné akci startovat s více psy nebo může startovat s jedním psem v obou divizích, avšak pes nemůže být na závod přihlášen z více psovody. Pro zajímavost jsou občas vyhlašovány neoficiálně další kategorie, kdy např. psovod může závodit s dvěma či více pejsky v jedné sestavě, nebo v této sestavě závodí dvě dvojice se psy, případně jsem zažila velmi zajímavou akci – family , kdy v jedné sestavě byl libovolný počet rodinných příslušníků s libovolným počtem psů. Běžně se s tím nesetkáváme, nicméně je to určité zpestření programu.

Pohoda je to hlavní

Jinak je asi samozřejmostí, že psovod během celého závodu plně odpovídá za svého psa a musí ho mít pod kontrolou. Při sestavě musí dbát na to, aby se vyvaroval cviků, které by mohly být pro pejska nebezpečné či by pro něj mohly být očividně stresující. I před nastoupením k závodu by měl psovod udržovat pejska v pohodě a před nástupem na taneční plochu by měl být pes vyvenčený. Psovod je povinen se na závod dostavit včas, s předstihem na trénink a případnou kontrolu totožnosti psa a setrvat na akci až do jejího skončení a vyhlášení výsledků. Každý závodící by se měl předem seznámit se zkušebním a závodním řádem dogdancingu, který je volně ke stažení na stránkách klubu DDCCR.

Co se smí a co je tabu?

Před každým závodem musí psovod předat pořadateli flash disk či jiný nosič s příslušnou hudbou v požadovaném formátu. Je povinností psovoda si hlídat pořadí v dané divizi dle vyhlašované startovní listiny a zbytečně nezdržovat průběh závodu. Zahájení sestavy určuje psovod mávnutím ruky směrem k rozhodčím a je mu puštěna připravená hudba. V případě, že by z nějakého nepředvídatelného důvodu (technické potíže, vniknutí cizího psa na taneční plochu apod.) byla sestava přerušena, může si psovod vybrat, zda chce v sestavě pokračovat nebo zda si přeje celou sestavu zopakovat. Při oficiálních závodech pes nastupuje k závodu na rozdíl od psovoda v kostýmu téměř „nahý“, tj. smí mít na sobě pouze zdobný obojek či šátek kolem krku, jinak je toto důvodem k diskvalifikaci týmu. Dalšími důvody pro diskvalifikaci týmu je vyvenčení psa na taneční ploše, opuštění taneční plochy během sestavy (oficiální závody), hrubé chování psovoda ke psu či rozhodčím, neuposlechnutí pokynů rozhodčích, agresivita psa apod. Je zakázáno používání střelných zbraní či pomůcek napodobujících jejich zvuk a dále se nesmí používat živé rekvizity. Během sestavy jsou povoleny vzájemné dotyky psa a psovoda pokud jsou součástí cviku, jinak však nesmí být se psem manipulováno. Štěkání psa během sestavy, pokud není očividně úmyslnou součástí sestavy, je penalizováno.

Žádný učený z nebe nespadl

Je mi jasné, že všechno toto vypadá pro začátečníka hrozně složitě a náročně, ale to je naštěstí jenom zdání, ve skutečnosti si během pár závodů vy i váš pejsek rychle zvyknete a budete dělat tyto věci už úplně automaticky. Důležité je nestresovat zbytečně sebe a nepřenášet to pak na svého psa. Tréma, nejistota a obavy, zda to všechno zvládnete, může samozřejmě udělat své, ale vždycky pamatujte na známé pořekadlo, že „žádný učený z nebe nespadl“. Buďte ke svému pejskovi laskaví, pomozte mu a berte to alespoň ze začátku určitě jako hru. Vždyť od toho jsou neoficiální závody či kategorie FUN, abyste si jako tým prostě zvykli. Když si vzpomenu na dogdancingové začátky svojí dcery s její první fenkou….neustále jí utíkala z taneční plochy, přerušovala sestavy a po pěti letech práce se holky letos spolu staly Mistryněmi republiky juniorů v kategorii Freestyle. Hlavně si člověk nesmí nechat zkazit radost z dogdancingu a nenechat se neúspěchem odradit, stejně jako v jiných sportech. A věřte, že pak ty medaile a poháry přijdou a přestože jsou časem lapačem prachu, vždycky vás zahřejí u srdíčka a budete vzpomínat.

Takže choďte si nacvičovat závody třeba pořád dokola, dokud nezískáte pocit pohody a jistoty a až budete připraveni, tak se spolu v dalším díle vydáme na první zkoušky.

Foto: Martina Irglová