Pomáhám lidem najít společnou řeč s jejich psem!

Hledáte nějakou zajímavou a neotřelou činnost pro sebe a svého psa? Což takhle využít jeho skvělého čichu a vyzkoušet si třeba hersenwerk nebo nosework? Že už jste o obou těchto disciplínách někdy slyšeli, jen nevíte, kam se obrátit o radu a jak začít? Pak je následující rozhovor určený právě pro vás!

Každý zodpovědný majitel psa se snaží svého čtyřnohého kamaráda nejen výborně vychovat, ale také ho nějakým vhodným způsobem zaměstnat, či jinak zabavit. A ne každý má zrovna ambice a chuť běhat po cvičáku, skládat zkoušky z výkonu nebo jezdit pravidelně na závody, přesto však hledá něco, co by mohlo oba dva hodně bavit. Mezi takové prima aktivity se řadí třeba hersenwerk nebo nosework, při kterých si pes celkem slušně zaměstná hlavu a navíc se učí se i soustředit na práci a celkově se zklidnit. Ale o tom všem si už budeme povídat s usměvavou Lenkou Ležalovou, která se se svými dvěma parsony obojímu nejen aktivně věnuje, ale rovněž pomáhá s přípravou i ostatním. A na závěr se navíc dozvíte, co jsme pro vás s Lenkou na příštích pár měsíců společně „upekly“…

Psi mne v rodině provázeli odmalička. Kynologii v pravém slova smyslu jsem se začala věnovat v roce 2009 s pořízením svého prvního psa, parsonky Igi. Učila jsem se jak učit, jak vzájemně komunikovat, začala jsem se spoustou aktivit. Od výstav a klikr tréninku k dogdancingu, agility, dogtrekkingu, obediencie a coursingu.  Zakrátko přibyla ještě druhá fenka, parsonka Jasmína. Naučila jsem se opravdu mnoho o psím chování, o důslednosti a o metodách výcviku. Spousta věcí jsem tenkrát provozovala systémem „pokus omyl“, přicházely nové metody a noví trenéři, zkoušela jsem toho opravdu mnoho. Došlo i na lovecký výcvik a chov. Jen žádná aktivita stále nebyla tou „mojí srdcovkou“…, dokud jsem v roce 2015 nepoznala nosework.

Přiznám se, že zpočátku to byl veselý kukuč, skladnost, dlouhověkost a nenáročná údržba. Parson russell teriér je velký pes v malém balení. Temperamentní, vytrvalý, odvážný, hravý. Mazel i tvrdohlavý mezek. Je to akční veselý psík, se kterým se člověk rozhodně nenudí.  Je nadšený pro každou aktivitu, kterou mu nabídnete. Až časem jsem pochopila, že parson je svým založením opravdu lovec a je hodně svůj. A to je potřeba akceptovat. Když pochopíte povahu parsona a nabídnete mu dostatek vyžití, odměnou je milující a oddaný parťák.

Aktuálně mám doma dva parsony. Seniorku Jasmínu (12 let) a Desmonda (5 let). Jasmína byla odmalička rozpustilým pytlem blech, samostatnou jednotkou, zdrhačem a vymýšlečem neustále prověřujícím mou pozornost. Jako štěně na pohled sladké bílé klubíčko, ve skutečnosti rozpustilý čertík a neřízená střela. Nic jí nesmělo utéct. Naučila mě opravdu mnohé o komunikaci, důslednosti, psím chování, přivedla mě k mnoha aktivitám. Také odchovala dva vrhy štěňat a byla tou nejbáječnější psí mámou. Chvíli nám trvalo, než jsme si k sobě našly cestu, ale podařilo se. Teď jsme parťačky a nevyměnila bych ji za nic na světě. Jasmína je stále velmi aktivní a čilá, připravená vždy jít do akce. Desmond přišel tak trochu jako velká voda. Neplánovaně. Zato je to velký splněný sen, srdcovka. Krásně zapadl do naší domácnosti i k Jasmíně. Můj seberozvoj a obzory se dále rozšiřují. Desmond potřebuje přímočarou komunikaci, buď je to černé nebo bílé, nic mezitím. Také je srdcem hlavně lovcem, a pokud se mu něco nechce, tak to prostě dělat nebude. Zatímco Jasmína je nadšená pro jakoukoliv aktivitu, u Desmonda se musím snažit, aby měl dobrou motivaci. A také neustále vymýšlet nové a nové věci. Zato doma je velký mazel a můj „suchý zip“.

Mojí srdcovkou se stal nosework, tedy vyhledávání specifického pachu. A baví to i moje psy. Tomu se věnujeme nejvíc. S Jasmínou jsem skládala i zkoušky. Nyní se noseworku věnuji víc jako zábavné aktivitě, cestě k poznání a pochopení. To mi vyhovuje mnohem víc. Ráda využívám také hersenwerk a velmi jsem si oblíbila i pevné hlavolamy. Hrajeme různé hry, které podporují dovednosti pro společný život. Klikáme triky. Chodíme na výlety a užíváme si. Když na to přijde, rádi se poválíme spolu i na gauči (ano, po letech si už i toto s teriéry můžu dovolit).

Ano, určitě. Nosework i hersenwerk jsou založené primárně na využití čichu. Čich je pro psy nejpřirozenějším a nejrozvinutějším smyslem. Psi milují čichání. Velkou výhodou je také obrovská variabilita. Obě aktivity se dají krásně přizpůsobit na míru každému. Každému psu, ale i každému týmu – pes a člověk. Zabaví psa a upevní vzájemný vztah s majitelem. Nezáleží, zda je pes mladý nebo starší, zda je rychlejší či pomalejší, zda se snáší s ostatními psy nebo nikoliv. Dokonce se těmto aktivitám mohou věnovat i psi, kteří mají nějaké fyzické omezení. Dalším plusem je, že není potřeba žádný složitý předchozí výcvik, psi čichat umí.

V noseworku pes hledá specifický pach v různých prostředích. Lze se mu tedy věnovat téměř kdykoliv a kdekoliv – doma, na procházce, při čekání na různých místech (já například trénovala na veterině nebo na nádraží).

V hersenwerku pes hledá pamlsky. Je to ideální zábava na doma, kde pejskovi můžete vybrat klidné místo, kde ho nebude nic rušit. Klid a bezpečí zde hrají velkou roli.

Výborná otázka! Nosework je potřeba chápat jako společnou zábavu. Nejde o to, že „schovám psovi vzorek a on ho najde“. Je potřeba se psem spolupracovat, i majitel zde má svoji roli – číst chování psa, navést ho do míst, kde může pach cítit, podpořit ho, když je potřeba – ale zase mu do hledání nesmí zbytečně „kecat“. To bývá nejtěžší částí pro psovody.

Hersenwerk je rovněž společnou aktivitou, i když zde jsme víc v roli pozorovatele. Pro lidi pak bývá nejtěžší naučit se dobře pozorovat psa, vnímat jeho drobné signály a uzpůsobovat hlavolam tak, aby si pejsek skutečně odpočinul. A hlavně zachovat klid – nemluvit, nekorigovat, nechválit, necvičit, nezaměřovat se na to, zda pes najde všechno a jak rychle. Zkrátka se psem jen být, nacítit se do něho, pomoct jen když je to potřeba a reagovat na jeho signály klidně, ideálně beze slov.

Ano, velmi zjednodušeně jsou to hlavolamy pro psy. Ale takové, které si vytváříme sami z věcí, které jsou kolem nás (ručníky, kartony, oblečení…). Vytváříme je každému psu a v každé situaci na míru. V hersenwerku nejde o to, jak rychle se pes dostane ke všem pamlskům, nejde o výkon ani o čas. Cílem je nastavit vše tak, aby řešení hlavolamu bylo činností zejména pro psa, aby se uvolnil a zrelaxoval. Do hersenwerku se u nás v ČR například neřadí pevné hlavolamy, které můžete koupit v obchodě. Ty mají často předurčené řešení a nedají se úplně dobře modifikovat k tomu, co pes v danou chvíli potřebuje.

Já vidím v obou činnostech velký potenciál, protože se jim mohou věnovat všichni bez rozdílu. Nenapadá mě typ psa, pro kterého by se nehodily. Často uslyšíte, že tyto aktivity se hodí pro štěňata, mladé psy a puberťáky, dospěláky i seniory. Pro psy rychlejší i pomalejší. Pro psy zdravé i ty se zdravotním omezením. Čichání jako takové může být uklidňující aktivitou, která psy příjemně unaví. Pes se přitom učí lépe se soustředit. Spoléhá se na vlastní nos a zároveň má kladný vztah k budování důvěry.

Projekt Čuchej.cz vznikl na začátku mojí praxe instruktora noseworku a poradce hersenwerku s cílem zabavit psy i lidi, najít klíč ke vzájemnému poznávání a komunikaci. Postupně se rozrůstá a překlápí se i do dalších rovin, jako jsou seberozvoj, aromaterapie nebo podpora dovedností, které psi i lidi potřebují pro vzájemné pochopení, dobrou komunikaci a lepší vztah. Za to jsem vděčná svým mentorkám, zejména Kateřině Michálkové – odbornici na vztah člověk-pes, se kterou velmi úzce spolupracuji.

Jednoznačným impulsem byl nosework. Tato aktivita mě velmi pohltila, s Jasmínou jsem se mu věnovala téměř každou volnou chvíli. Studovala jsem, učila jsem se, schovávala vzorky pachu, učila se o šíření pachu, pozorovala, zkoumala, chodila na zkoušky. Tato činnost nás obě velmi bavila, přispívala ke zlepšení našeho vzájemného vztahu. Logicky chtěli s noseworkem pomoct i někteří moji přátelé. A tak vlastně začala moje trenérská cesta. Trénování ostatních mě vedlo k tomu absolvovat certifikovaný kurz pro instruktory noseworku, kurzy pro poradce hersenwerku a certifikovaného UK kurzu pro trenéry ProDogTrainer. A tak se ze mě stal instruktor. Protože všechno souvisí se vším, během lekcí řeším i další věci, jako jsou například práce s pozorností, schopnost odpoutat se, přepínání mezi excitací a klidem, nežádoucí chování, nejasná komunikace atd. Jsem díky tomu na cestě velkého seberozvoje, protože trénovaní ostatních je nejen o práci se psy, ale hlavně o práci s lidmi i vlastním nastavením.

Nepovažuji se tak úplně za trenéra psů, protože často řešíme i věci, které se jen tréninkem zvládnout nedají. Nezřídka ode mě uslyšíte větu „jenom cviky nestačí“. Pomáhám lidem najít společnou řeč s jejich psem. A to pomocí aktivit, jako jsou nosework, hersenwerk, pevné hlavolamy či koncepty (dovednosti pro život).  Na individuálních konzultacích řešíme různá nežádoucí chování, stagnace v tréninku, nepochopení ve vzájemné komunikaci apod. Vše tak, aby řešení vyhovovalo jak psu, tak i člověku. Aktivity, kterým se věnuji, velmi rozvíjejí vztah a pochopení mezi člověkem a jeho psem. Snažím se, aby u mě lidé spolu se psem našli cestu k zábavě i poznání. Nejen pes se učí nové dovednosti. Nejčastěji využívám metody pozitivního posilování v kombinaci s koncepty – tedy soubor her k rozvoji dovedností psa pro fungování v běžném životě i sportu.

Už se moc těším, jak se budu s vašimi čtenáři potkávat při seriálu o hersenwerku. Vysvětlíme si, co tohle prapodivné slovíčko za sebou skrývá, co je jeho cílem, jaké má benefity, na co je potřeba dbát, co nám říká pes a ukážeme si i praktické tipy pro hraní. S oblibou říkám, že hersenwerk je balzámem pro duši – pro tu psí i pro tu naši.

Moc děkuji za prima povídání a už se sama těším na první díl.

Michaela Weidnerová

Foto: archiv Lenky Ležalové

www.cuchej.cz