Preventivní očkování k životu se psem prostě patří!

I vy patříte mezi ty majitele psů, kteří se neustále zabývají otázkou, zda očkovat nebo neočkovat svého psa a případně na která onemocnění? A věděli jste, že mohou vzniknout třeba i nežádoucí reakce? Hodně záleží i na tom, kdy svého miláčka na tento nezbytný úkon přivedete. Více nám už o tom ale poví MVDr. Dagmar Minaříková…

Ano, je to tak. Preventivní očkování je skutečně součástí pravidelné péče o psa, ale i o další domácí zvířata, a proto by měl být každý majitel dokonale obeznámen se vším, co k tomu patří. Pojďme se tedy na celou problematiku společně podívat…

Proč očkovat?

Stejně jako u dětí i u zvířat lidé řeší, zda očkovat nebo neočkovat. Případně proti jakým nemocem. Ze zákona je povinné očkovat psy proti vzteklině (u koček tato povinnost není). Díky mnohaletému systematickému očkování proti vzteklině se na našem území toto onemocnění vůbec nevyskytuje. Což někdy v majitelích vyvolává pocit, že je očkování proti vzteklině zbytečné. Nicméně je ale povinné při cestování do zahraničí, na výstavách a různých sportovních akcích, kde se vyskytuje větší počet psů.

Očkování proti ostatním infekčním chorobám je dobrovolné a veterináři ho většinou doporučují, protože na rozdíl od vztekliny se u nás parvoviróza, leptospiróza a další nemoci bohužel vyskytují.

Jak vakcinace probíhá?

Před samotným očkováním je důležité provést kompletní vyšetření zdravotního stavu pacienta. Pacient by minimálně týden až deset dní před plánovanou vakcinací neměl vykazovat známky narušení celkového zdravotního stavu (např. trávicí či respirační obtíže, zvýšená teplota atd.). Feny by neměly být vakcinovány v období hárání či těsně po něm. Očkování a odčervení sice někteří výrobci léčiv v průběhu březosti nevylučují, nicméně je vhodnější absolvovat tyto preventivní zákroky v období před graviditou. Stejné podmínky platí samozřejmě i pro kočky.

Jak často očkovat?      

Interval očkování záleží na druhu vakcíny. Výrobci většinou uvádějí na základě odborných studií hladiny protilátek a doporučenou dobu revakcinace. V případě nedodržení doporučeného intervalu revakcinace nenese výrobce zodpovědnost za případné onemocnění zvířete. V případě, že majitel nedodrží doporučený termín přeočkování, je potřeba aplikovat vakcínu dvakrát po sobě v doporučeném intervalu (většinou tři až čtyři týdny).

Někteří majitelé a veterináři zastávají názor, že se zvířata očkují příliš často. V tomto případě je možné odebrat zvířeti krev na stanovení hladiny protilátek proti jednotlivým onemocněním a na základě výsledku testu provést očkování. Výsledky serologických testů a následná doporučení vakcinačního schématu se většinou o moc neliší od doporučení od výrobce.

Očkovací schéma štěňat a koťat

Primovakcinaci je vhodné provést vždy vakcínami od jednoho výrobce. Primovakcinací se rozumí první dvě až tři očkovací dávky na sebe navazující (rozmezí mezi dávkami bývá cca tři až čtyři týdny, vždy se interval odvíjí od doporučení výrobce), a to od ukončeného šestého až sedmého týdne věku u štěňat a od osmého týdne věku u koťat. Takto očkujeme komplex infekčních chorob.

Očkování proti vzteklině doporučujeme aplikovat nejdříve po ukončení dvanáctého týdne věku (v závislosti na druhu vakcíny). Ideálně s mírným odstupem od poslední dávky infekčních chorob v rámci primovakcinace. Na trhu již momentálně jsou k dispozici i víceleté vakcíny proti vzteklině.

Nadstandartní/nepovinná očkování

Kromě „povinně nepovinného“ očkování proti nejběžnějším infekčním nemocem a očkování proti vzteklině je možné očkovat např. proti borelióze (zvířata, která žijí v místě s velkým výskytem klíšťat, lovečtí psi, kteří jsou často při práci v lese), tetanu (častý výskyt v místě, kde žijí hospodářská zvířata, resp. koně; záchranářští psi, kteří se pohybují v sutinách), psincovému kašli (doporučuje se, pokud pes chodí na místa, kde bývá velká koncentrace psů -  cvičáky, tréninky obran, výstavy, sportovní akce), herpes viru (březí feny).

Nežádoucí reakce

Očkování může a nemusí způsobit přehnanou reakci imunitního systému a to i u zcela zdravého jedince. Proto se doporučuje klidový režim jeden až dva dny po očkování. Reakce na očkování mohou být různé. Od bouličky a bolestivosti v místě vpichu, nevolnosti či únavy přes zvracení, průjem, horečku až po akutní alergickou reakci (rychle nastupující otok nejčastěji v obličejové části a horních cestách dýchacích, může se objevit i „kopřivka“ po celém těle) a anafylaktický šok. Proto je důležité, aby zvíře bylo před očkováním zdravé (v případě nemoci očkování odložit), a tím se snížila možnost výskytu nežádoucí reakce.

Foto: archiv MVDr. Dagmar Minaříkové, Hana Matějková
http://veterina-jinocany.cz/