Proč pes na naše povely ne vždy reaguje? 8. díl

Máte také občas pocit, že ve vaší vzájemné komunikaci se psem něco nefunguje nebo vám váš čtyřnohý kamarád úplně „nerozumí“? Může to být i tím, že naopak vy nerozumíte jemu. Jak z toho ven? Možná vám pomůže další díl seriálu z pera Míši Drábkové zaměřený právě na toto téma!

Svého prvního pejska, německého špice Aidu u babičky, jsem učila povely. Takové ty klasické, jako jsou „sedni“, „lehni“, „pac“ atd. Učila jsem jí je tak, jak bylo obecně známé. Byla jsem takový přirozený samouk, kde nám všechno, co jsme potřebovaly zvládnout, šlo pěkně přirozeně. Byla jsem na základní škole a nikde v okolí nebyl žádný cvičák, nikam jsme na tréninky nechodily. Aida uměla nakonec vše, co bylo pro normální život potřebné, a rozuměla všemu, co se po ní chtělo. Vyrostla z ní úžasná fenka a parťák pro moji babičku.

Já a moji „američani“          

Před skončením základní školy přišel do naší rodiny můj první americký kokršpaněl. Podle světového posuzovatele mezinárodních soutěží jsem měla nejkrásnějšího psa, kterého kdy viděl. Měl tatínka polského šampióna a maminku psí hvězdu německých výstav. Bohužel se žádné výstavy, kde by mohl být oficiálně posuzován, nedožil. Odešel v roce a půl na psinku, protože dostal nedostatečnou dávku vakcíny při očkování. Bohužel jsem tehdy nevěděla o možnostech podpory zdraví pejsků to, co vím dnes. Člověk se prostě učí pořád.

Několik let poté si mě „našel“ úžasný psí parťák a učitel Falco. Byl se mnou dalších sedmnáct let, tedy více než polovinu mého života. Společně jsme vyrostli. Každý pejsek je jiný, svojí osobností, má jiné vlastnosti, schopnosti i možnosti. Každý je jedinečný. Stejně tak jako my lidé. Z tohoto důvodu je potřebné ke každému chlupatému stvoření přistupovat jako k jedinečné bytosti. Proto obecné rady, pravidla a metody nemusí nutně fungovat v každém partnerství. Je podstatné důležité najít si tu nejvhodnější společnou řeč. Způsob komunikace, který je srozumitelný, příjemný a vhodný pro vás oba tak, abyste si co nejlépe porozuměli.

Každý nějak začíná…

Někdo má přirozeně v sobě komunikaci, které pejsek rozumí. Někdo se potřebuje učit více, aby přišel na způsob, který v partnerství funguje. Porozumění a způsob komunikace je vždy o obou parťácích, kteří se na vztahu podílí, tzn. já i můj pes. Přístup obou hraje ve výsledném porozumění a sladění našeho konání velkou roli.

Člověk je ten, který dokáže pejska od začátku provést potřebným porozuměním, co je možné a co je již nebezpečné. Od prvního společného dne jsme psovi průvodcem, který ví a zná, protože rozumí nebezpečím našeho lidského světa. Věřím, že každý z nás, když si pořídí pejska, dělá maximum pro to, aby společné soužití bylo co nejlepší. Věřím, že každý majitel má ideální sen, že ho pejsek následuje, vzhlíží ke svému člověku, nespustí z něj oči a společně zažívají pohodové společné dny.

Chce to být přirozený          

Člověk proto začne hledat dostupné informace, jak psa vychovat, vycvičit a trénovat. Bohužel již tady děláme většinou velkou chybu. Setkávám se s ní velmi často na individuálních lekcích. Učíme se totiž většinou obecné informace nebo metody, které jsou postavené na obecných pravidlech. Mnohdy se stává, že omezují naši přirozenost a tudíž se učíme být někým jiným, než kým ve skutečnosti jsme, nebo reagovat jinak, než by nám bylo přirozené. Pokud napsaná informace nebo to, co se naučíme, je v rozporu s naším přirozeným přístupem nebo to s námi neladí, tak na nás pes nebude reagovat tak, jak si přejeme. Smutné je, že se přebíráním různých metod dokonce dokážeme naučit být i někým jiným a úplně potlačit svou přirozenost. Co dokáže způsobit takto nevinně převzatý způsob odměňování, výchovy a tréninku?  To se dozvíte v příběhu o agresivitě v minisérii „Jak udělat z neposlušného chlupáče psího andílka”.

Vztah založený na povelech naučených podle toho, že někomu fungují, nemusí nutně být příjemný pro vás oba. Zaměřte se na výběr toho, co do vašeho partnerství přinášíte. Mnoho popisů a pomůcek je dobře míněných. To, co funguje jednomu člověku, ale jinému se psem nemusí nutně fungovat. Učíte-li se něco, musí to s vámi ladit, souznít. Vybírejte si. Vám vyhovující obecné informace převeďte do praxe tak, aby neovlivňovaly vaši přirozenost a byly pro vás proveditelné. Jinak si ihned zakládáte na vznik překážek, které snižují srozumitelnost povelu pro vašeho psa. Váš požadavek v tomto případě může vést nechtíc ke zvýšení nátlaku, být provázen neklidem a i nevědomou manipulací.

Proč tedy povel nemusí v partnerství fungovat?

Podívejme se na to společně. Já osobně vnímám povel pro komunikaci v partnerství jako nedostatečný. Povel již z podstaty svého významu slova je slovo, které nese negativní energii spojenou s „musíš”. Jde většinou o jednostranný požadavek, který má být druhou stranou vykonán. Většinou je založen na předání slova. V partnerství nám velmi nevědomě brání v rychlejším úspěchu. Vhodnější je nahradit povel dohodou.

Dohoda je oboustranně odsouhlaseným způsobem komunikace založeným na porozumění, přijetí zodpovědnosti za jeho vykonání od obou stran. Stojí na společné akci, která vede k bezpečí. Dohoda se od povelu liší také tím, že člověk přesně do největšího detailu ví, co si přeje a své „požadavky”(přání) sděluje v situacích, kdy jsou skutečně potřebné. Nejdůležitější je pejskovi povel/dohodu nejdříve vysvětlit, prověřit, že ji pochopil a dokáže ji následovat v momentech, ve kterých je to potřebné. V každém případě, jakmile se snažíme o komunikaci se psem, jde o budování vztahu založeného na vzájemné důvěře, respektování potřeb a láskyplném přístupu k parťákovi.

Jak zajistit, aby váš povel „fungoval” ještě lépe?

Úspěch předání informace čistě a srozumitelně k parťákovi záleží na:

1. Uvědomění, že víme, proč se dohoda má odehrávat – přeháníme-li trénink či povelování pejska při výchově, děláme z něj cvičenou „opici”. Toto není nutné, protože to, co pes pochopí přesně a jasně, dokáže následovat a také je schopen převzít odpovědnost za své další konání.
2. Komunikaci právě v tom správném okamžiku – my lidé máme proti reakcím a rychlosti komunikace pejska značné zpoždění. Proto potřebujeme zlepšit naši rychlost reakcí, což dosáhneme plným zaměřením naší pozornosti na právě probíhající situaci bez vlivu minulosti nebo budoucnosti.
3. Klidném rozpoložení, to znamená na omezení emocí, které se situací nijak nesouvisí. Zlepšíme-li své umění zvládnout naše emoce a myšlenky, které se mnohdy mísí i nechtíc do vzájmené komunikace a zbytečně vyvolávají rozpory (u pejska se to projevuje neposlušnostmi), zlepšíme také reakce našeho psího parťáka.

Jak to udělat, abychom dosáhli pejskova porozumění a lepší „čitelnosti” našich požadavků ke správnému provedení?

Inspiraci najdete v knížce „Znaková řeč pro psy“ (www.znakovarecpropsy.cz). Je průvodcem k poznání a odstranění nedorozumění, která mohou vytvářet budoucí překážky. Je pracovním sešitem, který vám pomůže odhalit, kde ve své komunikaci při „požadavku” na provedení povelu nejste srozumitelní. Mnoho knížek sdílí příběhy a informace o metodách, které používáte a snažíte se je převést do své praxe. Tisíce partnerství, se kterými jsme se setkali, potvrzují, že každý vztah, každá komunikace je jiná. Možná mají základní rysy obdobné, ale mnohdy je nedokážeme vhodně použít právě pro to naše soužití. Proto je na knížce nejhodnotnější právě to, že vás i vaše partnerství provede přirozeně k většímu porozumění a osvojení si důležitých „sdělení”, které v komunikaci se psy nesmí chybět. Svoji nejvhodnější a nejefektivnější dohodu/povel provádíte také „znakem”, který psovi pomáhá v lepším porozumění toho, co si přejeme. Protože jen vy víte, jak a co je pro vás nejpříjemnější a nejpřirozenější, tento praktický sešit vás provede objevením právě pro vás vhodné dohody. Začínajícím pejskařům předává knížka podstatné informace k tomu, aby ihned od počátku dokázali komunikovat se svým chlupáčem bez nedorozumění. Zkušení pejskaři či majitelé již několikátého pejska mohou odhalit ve své komunikaci/povelech místa, kterým pejsek nerozumí.

Přejeme-li si, aby pejsek dělal věci, které jsou vhodné pro jeho a dokonce i naše společné bezpečí, tak je potřebné, abychom my = člověk byli srozumitelní a čitelní. Přejete si nahlédnout do obsahu knížky nebo objevit proč vám váš povel nefunguje?  Pošlete svůj dotaz přes www.pespartak.cz.

Ing. Michaela Drábková, Ph.D.

Foto: archiv Michaely Drábkové, Martina Irglová, Barbora Tomczik, Veronika Staniová

Za některé použité fotografie děkujeme i našim milým čtenářům. 

http://www.pespartak.cz/

http://www.znakovarecpropsy.cz/

https://www.facebook.com/pespartak/