S laekenoisem je to tak trochu jiný svět!

Víte, jak vypadá málopočetný belgický ovčák laekenois? Pak věřte, že si ho na ulici bez problémů spletete s „vořechem“ nebo s drátěnkou. My vás ale v následujícím rozhovoru přesvědčíme, že je to výjimečný pes, který určitě stojí za pozornost.

První z řady rozhovorů o belgických ovčácích bude věnovaný tomu, který je ze všech čtyřech nejméně známý. O tom, jehož vrhy jsou většinou několik let dopředu rozebrané, protože je štěňat celkově opravdu velmi málo. A je to přesně ten, kterého neznalí lidé jen tak lehce nepoznají. Řeč je samozřejmě o hrubosrsté varietě laekenois. Ta učarovala i sympatickému Vítu Horáčkoví, při jehož povídání se určitě nudit nebudete…

Od malička jsem chtěl mít psa. A mým snem byl dobrman nebo belgický ovčák. Bydleli jsme v paneláku, a tak rodiče usoudili, že to prostě nejde. Chodil jsem se se psy mazlit a hrát ke kamarádům, kteří ho doma měli. Sen jsem si nakonec splnil a z ničeho nic jsme měli doma hnědého dobrmánka Artura. A říkáte si jak? No, prostě jsem mamče vrazil štěně do ruky řkouce: „Mami to je můj kámoš Arthur a bude u nás bydlet!“ Byl to risk, že se budu pakovat i se psem, ale prošlo to. Osud však měl s Arturem jiné plány a nakonec jsme o něj kvůli rakovině přišli. Dlouho jsme se z toho vzpamatovávali.

No, a pak přišla fenka belgického ovčáka malinois. Jmenuje se Nishka. A od ní už vede cesta ke kudrnáčovi. Jednou jsme s ní byli na výstavě, kde jsme před maliňáky poprvé v kruhu uviděli nějakou „ovečku“. No, a jaké to překvapení, když se z ovečky vyklubal laekenois. Od manželky jsem dostal za úkol o laekenách vše nastudovat a nejlépe i sehnat štěně. To jsem ale netušil, jakou jsem to dostal zapeklitou úlohu. Informací bylo málo a už vůbec jsem neměl potuchy, kde hledat štěňata. Malin, tervíků i groenů je poměrně dost, ale laekenois? Zavolal jsem tedy Zuzce Mrňákové a ta mne nasměrovala. Měli jsme štěstí, že se po čtyřech letech v Čechách narodil zase jeden vrh. Zuzka nám pak pomohla vybrat i štěně. Teď máme dva laekenois – holčičku Artemis Bella Regio z českého chovu a před půl rokem jsme dostali už tříletého psa Bobu du Chateau de Montmirail z vrhu v Maďarsku. 

Ano. Moje ArtůDýtů, jak jí říkám, měla hárat až v říjnu. Rozhodla se však jinak, začala o měsíc dříve, těsně před dovolenou. I když to bylo peklo hlídat roztouženého Mártyho a Artemis, nakonec jsem tomu rád. Později by byl problém se vůbec do zahraničí dostat. Krytí jsme totiž měli domluvené v Belgii již více než rok a půl se psem From Laeken Paradis LYON (Ch. Be+Lu, IGP 3, IGP SpH/ChP2, Selectie 2019 účastník FMBB 2018 v IGP + Best in Show). Lyon je stejně jako všechny ostatní Laeki jeho majitelky prostě úžasný. Brigitte je skvělá chovatelka a také člověk a všichni její psi jsou odrazem její duše. Vrh očekáváme v druhé polovině listopadu. Jsem poměrně mile překvapen, že zájemkyni z Anglie která chce laekenois na specifickou práci, a na kterou se u Bridgitte bohužel nedostalo, doporučován spíše než podobně očekávaný vrh ze spojení Lyona v Německu. Vrh ArtůDýtů byl rozebraný už rok před plánovaným krytím, aniž byl zájemcům známý krycí pes.

JCh. PO+ CZ, Ch. ČMKÚ, SK, RO Artemis Bella Regio (alias ArtůDýtů) je fenka belgického ovčáka laekenois, tedy nejvzácnější a hrubosrsté variety belgického ovčáka. Narodila se 10. 4. 2018 v Čechách v chovatelské stanici Bella Regio chovatelky Evy Kaninové. Matkou je ARSA Baranela (ZZO, ZOP, BH, ZVOP, RH FLE, RH TE, světový vítěz mladých, národní i klubový vítěz a mnoho dalších ocenění), otcem Artemis je pak Galdra's Mind A BLUES BROTHER (Junior Champion 2015, Champion i Club Champion Švýcarska 2016). Nějak nám s Artů ale nepřálo štěstí se zkouškami, prostě nám je zrušili. Ostatně každý pejskař ví, že prostě tento rok to žádná hitparáda není. Co se týká její povahy, je úžasná. Je nesmírně pracovitá a při práci soustředěná. Trochu tvrdohlavá. Je to výzva ji cvičit. Nevyhledává konflikty, ale na druhou stranu by nás bránila do roztrhání těla.

Ne. Jen tak každému ne! Se zájemcem vždy probereme, co chce s Laeki dělat, co od Laeki očekává, jaké má zkušenosti, a do jakého prostředí by štěndo šlo. Hlavně je vždy nejtěžší lidem vysvětlit, že to prostě není malina, že jsou jiní, ale že je to pořád belgický ovčák. Jeden zájemce z Rakouska, bývalý majitel pracáka malinois, nelenil a přijel na víkend za námi do Děčína. Strávili jsme se psy krásné dva dny. Měl šanci je poznat u nás doma, ukázali jsme mu, jak pracují s námi, byli jsme na dlouhém výletě. 

Navíc si mohl práci s ním v reálu osahat. Odjel nadšený a za ty dva dny jsou z nás navíc velmi dobří přátelé. Zájem o štěnda je zejména od lidí, kteří se přímo zabývají nebo se chtějí zabývat záchranařinou, zájem je i od členů ozbrojených složek nebo hasičů ze zahraničí na detekci a pachové práce, někteří je ale prostě chtějí jako domácího psa. Komunita majitelů laekenois je, řekl bych, uzavřenější. Pokud do ní proniknete a přijme vás, je překvapivě vstřícná a nekonfliktní. A kupodivu se chovatelé navzájem doporučují, jsou schopni doporučit více vhodného psa ke krytí než toho svého. Respektují se, i když mohou mít jiné názory a respektují další variety belgičáků. Prostě takový jiný svět. Každý z majitelů nebo chovatelů velmi dobře ví, jakou má vzácnost. Navíc se rádi vidíme. Být v komunitě laekenois je pro mne i školou jako pro člověka.

Ano, věnujeme se záchranářskému výcviku. Zkoušeli jsme IGP, super zkušenost, ale nějak mne to nenaplňovalo. Pořád jsem po záchranařině pokukoval. Současně jsme jezdili s ArtůDýtů k naší kamarádce Hance Böhme cvičit detekci. Oba jsme byli zvědaví, jak to Laeki půjde. Ta mne nakonec i nakontaktovala na Středočeskou záchrannou brigádu kynologů. No, a tam jsme zakotvili.

Naplňuje nás to. Přijde mi to smysluplné a Laeki jsou pro to jako stvoření. Jsou tam fajn lidé a jsem šťastný, když vidím, jak si to užívá i moje smečka. Pro psy je to různorodá práce. Různé terény, různá místa, spousta prima lidí. Protože většina Laeken cvičí záchranařinu, děláme tu a tam při výcviku sraz Laeken, Jeden byl ve Chbanech u Žatce, druhý na Poldovce v Kladně. A chystáme další. Zvali jsme i kolegy s laekenois ze zahraničí, ale bohužel doba takovému setkání nepřeje. Ona doba nepřeje ani zkouškám, které jsme měli naplánované.

"Je několik verzí, kde se vlastně vzali Laekenois. Jednou z nich je, že se na zámku Laeken prostě vynořila z balíku slámy."

Tak v první řadě Laeki není malina (mám obě). A nikdy nebude. Nejsou to úplně psi na výběráky v IGP, i když by se asi nějaký našel. Víc mu bude sedět kreativnější práce, jako je nároďák nebo mondioring, záchranařina, pachové práce, pasení, dogdancing (omlouvám se, jestli jsem na něco, nebo někoho zapomenul). Jsou to inteligentní a zaplať pánbůh nezkažené upřímné a jemné až dětské duše se srdcem jako Václavák. Jsou něžní, ale umí být i nesmlouvavě tvrdí.  Když jde za cílem a usoudí, že je potřeba převrátit tank, tak převrátí tank.

Prostě ještě experimenty neponičený belgičák. Umí pracovat stejně tvrdě jako malina, ale je vyrovnanější a klidnější. Jsou velmi učenliví a ochotní ke spolupráci. Umí odpočívat. Je u nich nepotlačená schopnost k pasení a spolupráci s psovodem si užívají. Obecně má tento pes pozitivní vztah lidem i k dětem. Jsou kontaktní a mazliví, ale „neotravují“. Je to skvělý hlídač. Otře-li se někdo o plot, budete to vědět. Zároveň jsou tvrdohlaví a po zlém, nebo nátlakem s nimi nic nezmůžete. Je hodně fixovaný na svou rodinu. Jakmile k vám ale ztratí důvěru, hodně dlouho ji budete získávat zpět. Co k smrti nesnese, je křivda. Srst je hrubá, má samočistící schopnost a  pravidelně se trimuje (2x ročně jaro/podzim). Tím se srst zkvalitňuje a je hrubší a hrubší. Trimováním odstraňujete mrtvé chlupy a jeho odstranění dostává folikul informaci, že má začít růst srst nová. Kdy trimovat se pozná poměrně jednoduše. Když mu pro jedete srst a chlupy vám zůstanou v ruce. A hned odpovídám na nevyřčenou otázku. Ne skutečně je to nebolí a jsou za to rádi. 

Belgický typ laeken je vyšší a subtilnější. Holandský typ je nižší a udělanější.

Existují dva typy – před a poválečný. Pak belgické typy laeken, ty jsou vyšší a subtilnější, a holandské typy, které jsou nižší a takové udělanější. Pak i Laeki mají svou „working line“. Pak jsou chovatelské stanice, které ani neinzerují a jejich vrhy jsou rozebrány dlouho dopředu. Hodně Laeken se věnuje pachovým pracím, pasou, v Holandsku s nimi hodně dělají nároďák. Jsou takové univerzální, používají se ke kde čemu. Například rád sleduju Finy, ti s nimi dělají úplné kejkle. Pokud chcete Laeki, dobře si rozmyslete, co s ní chcete dělat, a podle toho si vybírejte spojení. A není to, věřte mi, legrace.

Tak to máme stejné. ArtůDýtů mají za voříška z útulku, nalezence od popelnice, štěně vlkodava nebo ovečku...

Pořád je to belgičák! A je důležité nepodcenit socializaci a důslednou výchovu. Pak se chovají super k ostatním psům, komunikují, jsou ochotní přizpůsobit chováni druhému psu, a pak jsou odolní i vůči stresu z okolí.

Spolupracujeme, sdělujeme si zkušenosti, pomáháme si na výstavách, poradíme si při problémech se psy nebo s vrhy. Já třeba malinois nekryji pod svou chovatelskou stanicí. A tak…

Ano. Zrovna z našeho očekávaného vrhu si doma necháme jednu holčičku. Chceme zůstat věrní a věnovat se laekenois. Zaslouží si to.

Laekenám přeji hlavně, aby byly zdravé, aby se vždy dostaly k lidem, kteří si je zaslouží a aby prostě zůstaly takové, jaké nyní jsou. Něžné, milé, pracovité a komunikativní, ale při tom dostatečně tvrdé, když je to potřeba.

Děkuji za rozhovor a přeji hlavně mnoho štěstí do nadcházejících dní...

Foto: archiv Víta Horáčka, Roman Rak, Milda Kanina, Zuzka Mrňáková