Šedesát irských teriérů

Dovedete si představit, že se na jednom místě v jeden den sejde úctyhodných šedesát jedinců zatím stále ještě u nás relativně málopočetného plemene? Tak právě takové účasti se těšila květnová Speciální výstava irských teriérů, ze které vám přinášíme krátkou reportáž i pohled na úroveň chovu v České republice.

V půvabném městě Kroměříži se 13. května 2023 konala Speciální výstava irských teriérů. Byla to první speciální výstava zaměřená jen na irské teriéry a přihlásilo se na ni neuvěřitelných šedesát psů a fen. To je číslo, které běžně nevídáme ani na vyšších typech výstav a také číslo, které poskytne určitý přehled o tom, jaká je současná situace v chovu plemene.

Něco málo o plemeni

Irský teriér se u nás chová v podstatě od začátku 20. století. Byl jedním z plemen, jehož majitelé byli zakladateli Klubu chovatelů hrubosrstých teriérů. Ten se později přejmenoval na Klub chovatelů teriérů a v roce 2024 oslaví sto let od svého založení.  Klub zastřešuje 26 teriérských plemen a irský teriér je jedním z nich.  Irský teriér má co do činění s historií naší kynologie. Představitel tohoto plemene Aero Dandy byl prvním psem českého původu, který obdržel v třicátých letech minulého století čekatelství CACIB a následně i našim prvním interšampionem.

Irský teriér nepatří mezi výrazně zastoupená plemena a možná si leckdo ani nedokáže představit, o jaké plemeno se jedná. Jak název říká, patří do FCI skupiny č. 3 a zemí jeho původu je Irsko.  Vyšlechtěný byl jako víceúčelový sedlácký pes a spektrum jeho využití bylo a je široké od hlídání stád, přes psa loveckého až po společníka člověka. V poslední době se v ČR používá nejvíce jako pes společenský a velmi stoupá zájem o jeho využití při výkonu práva myslivosti. Podle zařazení by se mohlo zdát, že jako teriér patří mezi norníky. Irčan je ale vyšší, ideální kohoutková výška je okolo 45,5 cm a do nory se určitě nevejde. Je ale výborně použitelný při dosledech zvěře. Dá se použít i na zvěř černou a vzhledem k jeho inteligenci nedochází k poranění, což se nemůže tvrdit o všech plemenech. Jako lovecký pes má jednu zajímavou vlastnost. Těžko si jej pro dosled zvěře půjčíte. On dohledá poraněný kus, ale pustí k němu jen svého majitele. Jako by si říkal: „Já to našel, nám to patří a nikomu cizímu svůj úlovek nevydám.“

Jedna soutěž navíc

Broxi Alpha Canis Majoris - V1, CAC, CC, BOB - nejlepší srst

Na speciální výstavě se posuzovalo podle Výstavního řádu ČMKU doplněného o výběr psů a fen s nejlepší hlavou, nejlepší srstí a nejlepším pohybem.  V každé třídě měl rozhodčí právo dát jedincům, kteří se mu líbili, kartičku, která je do soutěže o nejlepší hlavu, srst nebo pohyb poslala. Rozhodně zajímavá soutěž, která hodně řekne o tom, jak pro určité plemeno podstatné znaky/vlastnosti vypadají. Výsledek se samozřejmě nezapisuje do průkazu původu, ale majitelé oceněných jedinců mají být na co pyšní.

Není vždycky posvícení

Amigo Mio Irish Avalanche - V1, CAC, CC - nejlepší hlava a nejlepší pohyb

Jak to vždy na výstavách bývá, byly okamžiky radostné i smutné.  Všem se nám hodně líbil pes s oceněním výborný 1, CAC a CC z mezitřídy. Líbil se i panu rozhodčímu a obdržel výše popisované pomyslné hodnocení za nejlepší pohyb a hlavu. I pes má ale voje představy o tom, co chce a co nechce. Když nastoupil do soutěže o Vítěze speciální výstavy, tedy nejlepšího dospělého psa, se asi rozhodl, že jsou tituly, na které si ještě počká. I když se do té doby předváděl jako modelka, najednou přestal mít zájem se ukazovat a více jej přitahovaly pachy ve výstavním kruhu. V lovecké terminologii by se řeklo, že pracoval s nízkým nosem, laik by to nazval čucháním. O nejvyšší tituly „díky“ tomu přišel, ale asi se o něm a jeho přístupu bude mezi příznivci irských teriérů hodně mluvit.

Irské plemeno, irský rozhodčí

Výstavu posuzoval pan Philip O´Brien. Je to irský rozhodčí, tedy rozhodčí ze země původu plemene a posuzoval výborně. Řekl nám, že se v Irsku trochu mění pohled na irského teriéra. Např. nejsou příliš žádoucí přehnaně dlouhé a úzké hlavy a to zvláště v oblasti čelistí. Hodně dbal na pohyb psů, na pro plemeno typické vysoko nasazené ucho a také na kvalitu a zbarvení srsti. Dívat se na práci takového rozhodčího je radost a také velké poučení. Osobně mě velmi potěšilo, že se přijely podívat adeptky na rozhodčí, které Klub chovatelů teriérů na tuto funkci navrhuje.

Máme být na co pyšní

Nejlepší pár výstavy

Asi by se dalo psát o jednotlivých psech, o příjemných prostorách Pionýrské louky v Kroměříži, kde bylo dostatek místa nejen pro výstavní kruh, ale i pro hry psů a dětí. Speciální výstava irských teriérů byla moc pěkná a atmosféra na ní výborná. Okolo irských teriérů je hodně slušných lidí, a co je potěšitelné také lidí ochotných fandit a tleskat i konkurenci. Pan rozhodčí zadával nejen známky výborné, ale i hodně velmi dobrých a padla občas i nějaká dobrá. Většina irčánků pocházela z České republiky. Pokud bychom podle „kroměřížské speciálky“ měli hodnotit úroveň našeho chovu, máme být na co pyšní.

Bc. Vladimíra Tichá

Foto: Jan Tichý