Špicové jsou skvělými parťáky pro život!

Víte, že špicové jsou vlastně ideálními psy pro život? Jak se s nimi žije a co vše chov více velikostních rázů v jedné domácnosti přináší, vám nyní prozradí následující povídání s další chovatelkou tohoto plemene!

Je krásné, když je dům plný psů. Ostatně to vám potvrdí většina majitelů a chovatelů, kteří to takto mají. A jak se vůbec žije v rodině, kde bydlí kromě několika velikostních rázů špiců také dvě „zaryté“ chovatelky? To už prozradí jedna z nich – báječná Kateřina Miturová. A že to bude opravdu pestré...

V dětství byl naším prvním pejskem drsnosrstý jezevčík. Plemeno zvolili rodiče a jejich volba byla ovlivněna seriálem Arabela. Po přestěhování se do rodinného domu jsme ale potřebovali nenáročného hlídače, a protože v sousedství měli bílého špice, který dobře hlídal, rozhodli jsme se pro něj také, a to pro toho největšího, tj. vlčího špice.

Vlčí špic zcela naplnil naše představy ideálního psa, ale časem jsem zatoužila i po menším pejskovi do náruče. Na jedné z výstav jsem se zakoukala do vlkošedých trpasličích špiců, avšak sehnat tento ráz ve vlkošedé barvě bylo i tehdy dost obtížné. Oslovila jsem jednu z tehdejších chovatelek malých vlkošedých špiců a v roce 2001 jsem si domů přivezla fenku Bonssay-Charga Psíček Pantoflíček. Bony, jak jsme jí doma říkali, přerostla do středních špiců a po jejím uchovnění se stala zakladatelkou mé chovatelské stanice Karamit Nova. Bony byla výstavně velmi úspěšná a během své výstavní kariéry získala tituly Interšampion, Český šampion, Slovenský šampion a především Světový vítěz 2003 a Evropský vítěz 2003.

Odchovávám štěňátka pouze pod názvem chovatelské stanice Karamit Nova. Pod tímto názvem se věnuji chovu špiců středních, malých a pomeranianů. Chovatelská stanice Šumbarský pramen patří mé sestře Mgr. Radce Miturové, která chová vlčí špice a keeshondy, a to od roku 1992. Jak jsem již uvedla, tak prvním špicem v rodině byl vlčí špic. Všichni naši pejsci tvoří jednu smečku, staráme se o ně společně.  Je proto pro nás po všech stránkách praktičtější, když máme jedny webové stránky a prezentujeme se tam jako spoluchovatelky.

Již víte, že moje první fenka byla pořízena jako malý špic, ale v dospělosti byla na bonitaci s ohledem na svou výšku přeřazena do rázu střední špic. Její potomci byli kvalitní, ale zákonitě se v jejich vrzích vyskytovali jedinci v obou velikostních rázech. Já jsem si vlastně nevybrala, zda budu chovat malé nebo střední špice. Byla to víceméně osudová náhoda, že obě Boniny dcery, které jsem si po ní nechala do dalšího chovu, byly zařazeny do různých velikostních rázů. Bella Luna do malých špiců a Fleur do středních. Stále však ve mně zůstávala touha po trpasličím špicovi. A tak k nám jednoho dne přišla pomeranianka Barabelle Gilovam, která se stala zakladatelkou našeho malého chovu pomeranianů. 

Mým hlavním chovatelským záměrem je však chov špiců ve vlkošedém zbarvení v rázech malý a střední.

Aktuálně naši smečku tvoří osm vlčích špiců a keeshondů, dva střední špicové, osm malých špiců a sedm pomeranianů. Může se to zdát jako velké číslo, ale jedenáct z nich jsou psí důchodci ve věku osm až patnáct a půl roku.

Odpověď na tuto otázku je velmi složitá a hlavně dlouhá. Je samozřejmé, že nelze srovnávat vlčího špice s pomeranianem, jsou to prakticky dvě jiná plemena. Podobnost vidím pouze mezi malým a středním špicem. Společné tyto rázy mají to, že jsou velmi závislí na svých lidech, jsou přizpůsobiví, učenliví a všichni jsou dobrými hlídači.

Na tuto otázku jsem vlastně již odpověděla. Souhlasím s těmi, kteří na špice pějí jen a jen chválu. Myslím si, že i s ohledem na jejich pět velikostních rázů a velkou škálu barev srsti si vybere opravdu každý.

Střední a malí špicové nemívají problémy se zabřezáváním a porody. Odchovy bývají nekomplikované. Neznám statistiku průběhů porodů v jiných chovatelských stanicích, tu lze zjistit u dílčího poradce chovu. Je však známo, že u pomeranianů se lze setkat mnohem častěji s obtížemi se zabřeznutím. Feny mohou mít také problémy při porodu a častěji rodí císařským řezem.     

My naše pomeraniany upravujeme nůžkami co nejméně. Dlouhá srst je typickým znakem plemene. Bohatá podsada je důležitá i pro jeho zdraví. Naši pejsci mají zastřihávány pouze přerostlé chlupy na ušních boltcích a tlapkách. O střihu Boo bylo již napsáno mnoho. Já rozhodně nejsem příznivcem tohoto střihu.

Máme špičkový chov na světové úrovni. Naše odchovy jsou známé doslova po celém světě a i jméno chovatelské stanice Šumbarský pramen má ve světě již svůj zvuk. Každý náš zástupce tohoto rázu je pro nás velmi cenným a jsme na něj náležitě pyšní. Máme jich celkem osm, a to ve věku pět měsíců až patnáct let. 

Toto je na samostatný a dlouhý článek. My se sestrou nemáme rády vypichování odlišných názvů jednoho plemene. Neexistuje jen vlčí špic a jen keeshond. Je to stále jedno plemeno.

Rozdíly v jednotlivých typech souvisejí s historií plemene, jeho oblíbeností a s tím, že v různých částech světa preferují chovatelé trochu jiné exteriérové a povahové vlastnosti.   

My preferujeme zdravého psa, dobře vybarveného, standardního typu a především skvělé povahy. 

Výhodou špice je, že se kynologickému sportu věnovat můžu, ale také nemusím. Je to přizpůsobivý pes, proto se přizpůsobil mně, kterou sport nebaví a ani na něj z pracovních důvodů nemám čas.

Špicům bych přála, aby i nadále zůstali tím ideálním psem do každé rodiny.

Foto: archiv Kateřina Miturová

 www.karamitnova.cz

www.pomeranians.cz

www.sacredbirman.cz