Stopujeme přesně VIII. Díl

Už jste se také nemohli dočkat osmého pokračování našeho stopařského seriálu? Chcete se už rovněž v tréninku posouvat a nevíte, jak dál? Katka Houšková vás tentokrát seznámí s tím, jak na stopě postupně a efektivně zvyšovat jednotlivá kritéria a také se budeme zaobírat malými záškodníky, jakými při této sportovní disciplíně nepříjemní mravenci jistě jsou. Jdeme tedy na to!

Je to možné, že už čtete osmý díl? Jak to utíká…. A pořád ještě neumíme stopovat. Ano, je to tak, nějaká zkouška je pro nás stále na hony vzdálená a přitom dřeme každý den. Ale jak známo – trpělivost růže přináší a já vám garantuji, že když budete poctivě pracovat teď, v budoucnu budete mít spolehlivého stopaře, se kterým budete už ladit jen detaily a bodíky. Pokud byste se ale chtěli dostat do cíle zkratkou, dříve nebo později se vám to vrátí a budete stále jen opravovat a opravovat…

Konec změnám

Jsme tedy ve fázi šlapaných, plně propamlskovaných stop, resp. činek, a v podstatě nás v dohledné době žádné větší změny nečekají – budeme jen trénovat, zlepšovat techniku, zvyšovat kritéria a neustále pracovat na motivaci.

Pokud pracujete poctivě a máte na čem (v některých lokalitách to teď s terény bude na prd) a zvládnete plně propamlskovaných 250 – 300 kroků a váš pes nechybuje, je na čase začít zvyšovat kritéria. A to jak už víme a stále si to opakujeme – postupně a pomalu! A vždy zvyšujeme jen jedno kritérium obtížnosti, přičemž ostatní kritéria necháme nastavená buď stejně, nebo zlehčíme a přidáme na motivaci.

Kritérium času

Pokud jsme až doteď čuchali na pěkné ranní rose, zajdeme si na stopičku pěkně v poledne na rozpálenou louku. Při prvním takovém kroku ovšem trochu zkrátíme stopu a ponecháme standardní stáří stopy. A zvýšíme hodnotu některých pamlsků, aby pes na stopě čas od času za snadný úkol dostal jackpot a jeho motivace stále stoupala.

Kritérium stáří

Pokud naše nejoblíbenější (a nejčastější) stopa je 20 – 30 minut stará, pojďme si našlápnout hodinovku! Krátit délku stopy v tomto případě nemusíme, pokud zůstaneme u vhodných klimatických podmínek a oblíbeného terénu, měla by to být pro našeho přesného stopaře „malina“. A po pár hodinovkách už můžeme dát klidně i dvě hodiny – vždyť ze čtverců a cyklických stop tohle už máme dávno zvládnuté!

Změna terénu

Sice si to stále opakujeme, že je třeba terény neustále střídat, ale teď už vážně – je to NUTNÉ! I když v současné době nám příroda a zemědělci moc na výběr nedávají… pořád máme kam jít a kam se posouvat. Víte, kde nikdy není tráva do pasu? V městském parku anebo na fotbalovém hřišti. Že je to těžké? Že je to silně zapachovaný terén? Ano, to je. Ale my máme doma přesného stopaře, a kdy jindy začít s takovou obtížností, než ve fázi plně propamlskovaných stop? Zachováme naše oblíbené podmínky (čas a stáří stopy) a opět přidáme pár těch jackpotů a uvidíte, jak vám to půjde!

Počasí

Už jsme mluvili o počasí teplém, ale pojďme šlapat stopu v dešti! Anebo ve vichřici! Teď několik takových bylo…  Já vím, že se vám nechce. Ale až budete několik měsíců připravovat psa na velký závod, který vám potom pokazí bouřka, vzpomenete si na mě. A to by byla velká škoda, vždyť o nic nejde, jen o to, že se vám nechce. Psovi je to jedno, on s vámi půjde na stopu kdykoliv – ale musíte ho takové morálce naučit a především připravit ho na různé povětrnostní a klimatické podmínky, protože jinak nebude umět stopu v takovém počasí vyřešit.

Délka stopy

Tady záleží především na věku psa a kondici. Pokud jsme začínali s malým štěňátkem čtverečkovat a postupujeme se seriálem, není našemu „miminu“ ještě ani rok a není nutné mu nakládat příliš. Ale pokud máme dospělého jedince, tak vesele můžeme začít přidávat a během následujícího měsíce se dostat klidně na dvojnásobek, tj. cca 500 -600 kroků. Opět – když budeme razantně prodlužovat, zachováme všechna ostatní kritéria.

Pořád mluvíme o tom, jak zvyšovat a nezvyšovat kritéria – ale kdy to všechno spojíme? Kdy konečně budeme moct jít na tříhodinovou a kilometrovou stopu za plného slunce? Odpověď je snadná – až zvýšení každého jednoho kritéria nebude představovat pro psa žádný problém a bude mít takové podmínky pevně zažité. A to znamená, že času máme opravdu ještě dost.

Při zvyšování jednotlivých kritérií zároveň platí, že zvyšovat můžeme pouze tehdy, když to jde! A pokud by se stalo, že to pes nezvládne, potom je jasné, že jsme postupovali příliš rychle. A je třeba se vrátit zase o kousek zpátky. Proto by zvyšování všech kritérií mělo být postupné, abychom nedělali příliš velké skoky. Pokud totiž máme svého psa dobře motivovat, potom musí stále vítězit. Po sérii neúspěchů by váš pes byl velmi brzy demotivovaný a mohli bychom si pokazit vše, na čem už osm měsíců pilně pracujeme.

Mravenci v kredenci (anebo hůř – na stopě!)

Venku je téměř léto a začíná nám sezóna našich největších stopařských nepřátel – mravenců! Už jste si určitě všimli, jak se tihle pilní tvorečkové zajímají o vaše granule a to není vůbec příjemné. Především to tedy není příjemné pro vašeho psa. Staří kynologové jistě namítnou – však má hlad, tři dny nežral, tak ho nějaký mravenec nemůže rozhodit. Ale může! A rozhodí. Už vás někdy kousnul mravenec? Mravenci produkují jed a jejich kousnutí je velmi nepříjemná a především bolestivá záležitost. Známé jsou dokonce i alergické reakce podobné reakcím například na včelí bodnutí. A teď si představte, že na granuli sedí několik desítek mravenců, kteří si brání svou kořist tím, že psa opakovaně kousnou do čumáku, do jazyka, případně do pysku, což jsou všechno velmi citlivá místa. Na to nemusí být pes žádná měkota, aby ho to pěkně zabolelo a během chvíle, kdy se bolest rozjede naplno, nechtěl místo stopy radši pryč. S takovou zkušeností už si příště možná pamlsek ze stopy nevezme, nebo hůř – nebude chtít na stopu ani jít. Proto je třeba na tyto tvory myslet a pokusit se je maximálně eliminovat.

Pojďme se tedy na ty darebáky podívat zblízka a řekněme si, jak na ně můžeme alespoň částečně vyzrát. Všechny moje typy vycházejí z praxe, ale stoprocentně samozřejmě nefunguje nikdy nic….

• A kdy je jich naopak nejvíc? Pořád! Pracují usilovně od úsvitu do soumraku na shánění potravy a na znepříjemnění vaší stopy.
• Kdy mravenci nejsou? Když prší a v noci.

• Kde jich je nejvíc? Všude! Na loukách, v lese… obývají celou zeměkouli a číhají na stopaře.
• Kde mravenci nejsou? Na často obdělávaném poli

• Co nežerou? Česnek, některé bylinky a mořskou tresku
• Co milují? Všechno, co položíte do trávy! Hlavně maso a výrobky z něj (granule)

A co teď s tím?

Na pole se teď asi nedostanete, a pokud se nechystáte na stopu v noci s čelovkou a nebo nehodláte čekat na déšť, pak je nutné se vybavit kvalitními pamlsky, které mravenci nebudou chtít. Nebo při nejmenším – které nevyčenichají tak rychle, aby do pěti minut po položení stopy nebyly všechny pamlsky obsypané tímto kousavým hmyzem.

Co pomůže u granulí:

• Do krabičky s granulemi dát nakrájený česnek

granule se trochu napachují a pro některé mravence budou nepříjemné

• Do krabičky s granulemi dát nakrájený česnek a krabičku dát do mrazáku

vyplatí se zejména u starších stop, kdy na stopu položíme granuli mraženou a než jdeme stopu zvednout tak akorát roztaje, takže mravencům nezačne příliš vonět

Jaké další pamlsky můžeme dávat:

• Canvit antiparasitic

firma Canvit vyrábí pamlsky, které jsou určené na odpuzení parazitů, a osvědčilo se mi, že je mravenci opravdu nechtějí. Ale jsou velmi malé, dají se použít jen do čtverců.

•  Vlastní pamlsky

a to se mi osvědčilo ze všech možností úplně nejvíc, upéct (resp. spíš v troubě usušit) si vlastní pamlsky, které peču podobně jako oblíbené játrovky – ale místo jater dávám mletou mořskou tresku a přidám česnek a kopr. To je po léta osvědčené, nevím proč, ale mravencům tahle kombinace prostě nechutná. Mouka dle libosti (ideálně raději drcené vločky) a nějaké to vejce a trošku oleje na spojení ingrediencí.

Můžete vyzkoušet vlastní recepty, a nebo jiné pamlsky či granule a testovat přímo na mravencích! Osobně doporučuji najít si na zahradě nějaké menší mraveniště a kolem něho vždy rozházet pár pamlsků. A uvidíte, zda pamlsek berou mravenci útokem nebo ho zdaleka obcházejí. Takový pamlsek potom dejte do stopy! Vyvarujte se tedy především masa, na syrové a vařené maso totiž kromě mravenců jdou i vosy, a máte riziko rázem dvojí.

                                                                                                                Stopám zdar!

www.katcinasmecka.cz
Foto: Katka Houšková, Michaela Palcová – Fra Rode
         Tarnet