Studénka – to je závod dělaný srdcem!

Závodní sezóna vrcholí a stejně tak je tomu i v řadách ozbrojených složek. Tak jako každý rok již po dobu osmadvaceti let se touto dobou již tradičně koná oblíbený, ale těžký závod nejen pro profesionály – Obranářský speciál SKP Ostrava. A my jsme byli letos opět u toho!

Také letos přijala redakce našeho časopisu pozvání na tento velice pěkný závod. Musím přiznat, že nevím, zda slovo pěkný jej vystihuje zcela správně. Protože pěkné je dívat se na to, jak pejsek tančí, předvádí triky nebo třeba skáče agility. Ale dívat se na psy, kteří řeší tak zapeklité situace, jaké pro ně ve Studénce každý rok připravují, je minimálně dosti napínavé a samozřejmě velmi zajímavé. A pak sledujete momenty, ve kterých i služební psi ozbrojených sil mají někdy co dělat. Řeknu to jinak – opět to byla úchvatná podívaná.

Možná až příliš osobní...

Ano, možná bude tento článek až příliš osobní. Jenže ono to asi ani jinak nejde. Nemám ráda reportáže typu: „Dne 14. – 15. 10.  se ve Studénce konal závod...“ atd. To ode mne opravdu nečekejte. Nejen ten závod, ale také lidé, kteří za jeho pořádáním stojí, si zaslouží něco více... Osobně do Ostravy cestuji až ze severu, respektive od Žatce. Je to dost dlouhá a daleká cesta. Na druhou stranu je to jediná akce, na kterou jezdím vlakem a protože v něm sedím několik hodin, mám čas přemýšlet, pracovat a psát. Ostatně i tyto řádky jsem napsala právě cestou ze Studénky domů a je to tak asi nejlepší, protože jsem stále plná emocí...

Nejsem jediná, kdo cestuje z takové dálky, je celkem dobrým zvykem, že se na startovní listině objeví závodníci například ze Slovenska. Ovšem letos mě velice potěšilo, když jsem viděla na startovní listině také závodníky z Prahy. Už nějaký ten pátek se snažím psovody od nás, tedy ty, které znám, nalákat právě do Studénky. Moc se mi to nedaří a je to velká škoda, protože ten závod je opravdu hodně tvrdý, pěkný a prověří, jak skvěle funguje nejen váš pes, ale hlavně vy dva jako dvojice. Snad se mi podaří napřesrok ty kluky ze severu přeci jenom nějak zlákat.

Malé připomenutí

Možná tento článek budou číst i lidé, kteří tento závod ještě vůbec neznají (i když si to nemyslím), tak si to stručně shrneme. Jak jsem zmínila hned v úvodu, Obranářský speciál se letos pořádal již jako 28. ročník. Soutěží se ve dvou kategoriích – hlavní a pak Junior cup, kde startují mladí psi do tří let. A ti mají prakticky stejné disciplíny, jen se vynechávají revíry a není na ně vyvíjený tak velký tlak při obranách. Přeci jen jde o mladá zvířata, která je dobré v práci podpořit a ne zlomit. Soutěž probíhá v poslušnosti dle zkoušky ZVV1 a v osmi disciplínách obrany. Obrany jsou postaveny tak, aby co nejvíce prověřili psa, tudíž zde nemůžete čekat takové to běžné kousáníčko na rukáv. Vše se provádí na ringový oblek.

Již tradiční scénář

Samotný start závodu začíná vždy v pátek. Letos bylo slavnostní zahájení naplánováno na 18.15 hod., avšak trochu se to pozdrželo. Bohužel se čekalo na jednoho ze startujících, který neměl ani tolik slušnosti, že by se ze startu omluvil. Tohle mě mrzí a bytostně to nesnáším. Navíc to měl být jediný civilní závodník na startu. Do hlavní kategorie nastoupilo celkem sedmnáct týmů z řad Policie, Vězeňské služby, Městské Policie a dokonce i Armády. Takže po slavnostním zahájení, rozlosování a rozdělení do skupin se šlo hned na věc.

Jako první startovali junioři. Na startovní listině byli jen čtyři a tak to šlo celkem rychle, i když v pátek v noci probíhají hned dvě disciplíny. První je hladké noční zadržení a poté následuje zadržení osoby, která se snaží vyhnout střetu. Vypadalo to tak, že všichni čtyři splnili první disciplínu a hned šli na druhou. Tato čtveřice byla celkem vyvážená, protože v ní startovali dva muži a dvě ženy. Nejlépe z této čtyřky si vedla Nicol Hladíková se svým maliňákem, která získala za noční hladké plný počet bodů a za vyhýbačky ztratila pouhé dva.

V hlavní kategorii byl již na psy vyvinutý větší tlak. Ale není se čemu divit, pokud má pes ve službě zakročit, pachatel se s ním také nebude mazat... Nutno říci, že hladké noční zadržení přineslo i jednu nulu a někteří psi ztratili při práci orientaci a tím pádem i nějaké ty body. Jenže u zadržení osoby, která se snaží vyhnout, to už tak snadné nebylo. Tam již několik nul padlo. Pes měl celkem tři pokusy na to, aby pachatele zadržel. Figurant byl velmi fyzicky zdatný a psy dobře odhadnul. A tak v této kategorii docházelo ke ztrátám bodů, ale nulu si zapsal jen jediný pes. Nejlépe si vedl Daniel Mičulka, který se získal plný počet bodů (50). Tím byly noční práce ukončené, a kdo chtěl, šel se bavit, kdo ne, tak šel spát, protože ráno na všechny čekaly další disciplíny.

Poslušnosti probíhaly na „základně“

Ráno po snídani se všichni účastníci rozjeli dle svých skupin na jednotlivá stanoviště. Musím podotknout, že tento systém velice dobře funguje. Na samotné základně ZKO se dělaly zatím jen poslušnosti a začínalo se juniory. V této kategorii měla suverénně nejpěknější poslušnost psovodka Vězeňské služby Mírov paní Lýdie Šnevajsová, která do závodu nastoupila se svou novou mladou parťačkou Ezirou Tomanland. Holky si vysloužily 92,5 bodů. Z hlavní kategorie předvedl nejlepší poslušnost psovod Zboru Väzenskej a Justičnej stráže SR pan Maroš Odrejka se svým maliňákem Astonem Fantasaurus. Jejich bodový zisk byl 97 bodů a o skvělé spolupráci mezi psovodem a psem asi není třeba mluvit. Krásná práce!

Padla i řada nul!

V sobotu dopoledne většinou probíhají soutěže i mimo areál. Závodníci se rozjedou například na revíry. Letos ale disciplína „Revír v objektu“ skoro všem až na jednoho soutěžícího zlomila vaz. Ono je pravdou, že revíry jsou v rámci závodu každý rok opravdu velice náročné. Letos museli psi prozkoumávat objekt a jít postupně místnost po místnosti. Figurant byl schovaný v úplné tmě za mříží a nebyl vůbec vidět. Mnoho psů jej tak přešlo a psovodi označili prostor za čistý – a ejhle, bylo tomu jinak. Vypadalo to opravdu špatně, protože žádný pes jej nenašel. Až přišla na start poslední dvojice ve složení Daniel Mičulka a jeho německý ovčák Cerberus Broval. Dle bodového ohodnocení také s revírem bojovali, ale do limitu tří minut se vešli a pachatele našli. Sláva jim. Figurantem na objektech byl Michal Olbrecht a celé to posuzoval Roman Vala. Dalším revírem je ten v terénu. Není o moc lehčí, ale pro soutěžící trochu šťastnější. Nejlepší revír v terénu předvedla dvojice Radek Urban a jeho Doby Tomanland, kteří si vyhledali rovných 40 bodů. I zde ale padaly nuly a těch bylo rovnou devět, což je více jak polovina startovního pole... V terénu jsme mohli vidět dva figuranty - Vladimíra Macečka a Daniel a Vičana. Disciplínu posuzoval Josef Šesták a pomáhal mu Alois Jílek.

Přepad při pochůzce

Další disciplínou mimo areál SKP Ostrava byl přepad při pochůzce, který posuzoval Dalibor Klement. Musím říci, že tohle byla hezká podívaná. Někdy i vtipná, když například psovod střežil více než pes, který se spíše procházel a koukal úplně někam jinam. Jo, jo z pozice diváka se to samozřejmě snadno říká... Ale nervy musí psovodům opravdu hrát. Jako figurant se nám představil David Polzer.

Tělem i duší...

Po revírech, přepadu a poslušnosti proběhlo první kolo losování tomboly. Ta se nakonec losovala na tři kola. Ve Studénce jde o již tradiční záležitost. Cen bylo opravdu hodně, ale to není v tuto chvíli podstatné. Důležité je, že výtěžek z této tomboly je určený pro dobrou věc a poputuje k „Nadaci policistů a hasičů“ (www.nadacepah.cz). Organizátoři tento nápad realizují již čtrnáctým rokem. Určitě patří velký dík všem zúčastněným za skvělých 18 345 Kč. Za tento počin je před pořadateli nutno obrovsky smeknout.

Divácky nejatraktivnější disciplíny

Po losování prvního kola tomboly jsme se přesunuli před hlavní budovu areálu, kde již bylo připravené prostředí pro likvidaci výtržnosti. Divácky velice oblíbená disciplína, ovšem pro psy a psovody nelehká. Letos tam bylo velké množství „účinkujících“, zametajících a řvoucích lidí, kteří dokonale připoutali oči a mozek psa na sebe. Jenže figurant je člověk záludný a útočil zpoza auta, tedy z boku na psa. Nebylo snadné se rychle přepnout a mnohdy byl figurant dost rychlý na to, aby se lehce přesunul velice blízko k psovodovi se psem. Nejlépe si zde vedli Jindřich Šulc s Dastym, kteří získali 47 bodů. Jako figurant se nám zde opět představil Michal Řehoř a na posuzování se podíleli hlavní rozhodčí závodu Jiří Ščučka a pak Josef Šesták s Romanem Valou.

Závěr byl nejdramatičtější

To bezesporu! Závěrečné disciplíny patří již tradičně k těm nejtěžším. Nejenže na psy čekají dvě po sobě jdoucí fyzicky i psychicky náročné disciplíny, jako je zadržení prchající osoby, která odhazuje směrem ke psu předmět, a poté kontrolní výkon s protiútokem, ale hlavně toho mají psi po dvoudenním maratonu už opravdu dost. Jako první se opět představili junioři, kde to všechny čtyři týmy zvládly. Ovšem jasně nejlepší výkon předvedl Chuligán de Alphaville Bohemia Nikoly Hladíkové. Pak přišla na řadu hlavní kategorie. V prvním kole se snažili chytit prchajícího Davida Polzera, který na poslední chvíli odhazoval předmět. Na cestě za ním měli postavenou překážku v podobě dvou řad na sobě postavených balíků sena. Někdo volil skok, jiný to oběhl. Na bodování to nemělo žádný vliv. Nejlépe si při tom vedl Daniel Mičulka s Cerberem Broval, kteří si vybojovali 49 bodů z padesáti možných. V druhé disciplíně, kdy šlo o kontrolní výkon s protiútokem, jsme mohli vidět figuranta Libora Kosteru. No, a zde tedy začalo peklo. Protiútok byl opravdu tvrdý a ne každý pes jej unesl. Bilance vypadá strašlivě, protože ze startovního pole osmnácti psů dostalo hned pět nulu. Ale hlavně to byli psi, kteří celé kolo začínali. I když to mnohdy vypadalo hrozivě, nikomu se nic nestalo a psi vždy odcházeli jako vítězové. V posuzovaní jsme měli možnost vidět oblíbené trio Ščučka, Šesták, Vala.

Sláva vítězům, velká čest poraženým

Krásné motto, které sem rozhodně patří. Myslím si, že ze Studénky neodchází žádní poražení, protože projít takovým závodem je ctí, kterou nezažije každý. Pojďme si ale říci, jak to celé dopadlo.

Junior Cup

1. místo Nicol Hladíková, Chuligán de Alphaville Bohemia
2. místo Karel Dušek, Lebenswolf Air Max
3. místo Igor Trnovec, Bravo

Obranářský speciál SKP Ostrava

1. místo Radek Urban, Doby Tomanland
2. místo Maroš Ondrejka, Aston Fantasaurus
3. místo Dušan Kochwasser, Cedrik Tomanland

Soutěž družstev vyhrávají

Jan Srb s Čertem (MP Jaroměř) a Martin Janírek s Bojarem (Centrum vojenské kynologie Chotyně). 

Inu, zazvonil zvonec a speciálu je konec

Každý příběh jednou končí a i ten ze soutěže ve Studénce. Byla jsem svědkem mnoha pěkných výkonů. Přiznávám se, že mé srdce zaplesalo, když jsem viděla práci německých ovčáků, protože vlkošeďáky prostě miluji. Velmi mne potěšilo, že se na startu objevilo i jiné plemeno, než jen NO a BOM a tím byl holandský ovčák Erhard de Alphaville Bohemia Martina Weeise. Měla jsem radost, že jsem se po letech opět viděla s mými přáteli ze Studénky, a že jsem poznala mnoho nových lidí. Ale tři dny utekly jako voda a tak nastal čas jet zase zpátky domů.

Speciální cena pro...

Protože nejsme hosty na Obranářském speciálu poprvé, rozhodli jsme se s děvčaty v redakci, že bychom letos mohly přivézt do Studénky i jednu cenu my. Cenu pro někoho, kdo nás zaujme svým výkonem, chováním nebo prostě něčím výjimečným bez ohledu na body. Pečlivě jsem sledovala výkony soutěžících  a vybrala jsem hned několik favoritů. Jako příklad uvedu třeba Lydii Šnevajsovou, která poprvé startovala se svou novou parťačkou a také jedinou fenou v závodním poli. S fenou, která je mladá. Není snadné otevřít srdce novému parťákovi. Ale holky si vedly skvěle a věřím, že v budoucnu o nich na této soutěži ještě uslyšíme. Další, kdo mě zaujal, byl třeba německý ovčák Nero Tomáše Poláška a Cerberus Daniela Mičulky, kteří předváděli velmi pěkné obrany. Dalším mým favoritem se v samém závěru soutěže stal maliňák Heracles Pavla Hartmana a to hlavně protože, a teď se omlouvám, sestřelil Libora Kosteru při kontroláku naprosto skvělým způsobem a vrátil mu tak vše za ty psy s nulou. Vím, je to soutěž a Libor neudělal nic špatného, ani nechci, aby to tak vyznělo, ale prostě to bylo skvělé, že ho Heracles pokořil. Díky, Heracle!

No, jenže jak se rozhodnout? A pak to přišlo. Věřte mi, že práci redaktorky dělám od roku 2009. Vím, není to dlouho, ale díky ní jsem dostala možnost být na mnoha závodech jako pozorovatel. V minulosti jsem byla také závodnicí a se svou skvělou fenou jsem také několik tvrdých soutěží objela. A vím a měla jsem možnost vidět i práci kolem pořádání akcí. A tak jsem se nakonec rozhodla, že speciální cenu redakce kynologického magazínu eCanis dostane Mgr. Petr Kozák a jeho tým v SKP Ostrava za to, že tomuto závodu dali kus svého srdce. Na snímku chybí Pavlína Kozáková, která pro tento závod doslova dýchá. I když bohužel do poslední chvíle pracovala na jeho přípravách, nakonec, jak se říká, odpadla kvůli nemoci. A tak bych ji ráda také jmenovala, protože vím, že jí to udělá radost. A také vím, že ji muselo jistě zamrzet, že na fotografii není. Takže Pavlí, i tobě patří velký dík za tento závod. A ať jsi brzy fit! Vím, je to maličkost, ale děkuji za všechny lidi, kteří se sem rádi vracejí.

Věřím, že se za rok opět potakáme ve Studénce. Tak na shledanou, uteče to jako voda!

Iveta Panýrková

Foto: Iveta Panýrková, Michaela Uchálová, David Klement (www.dk-cyklosport.cz)