Tajemství o výchově psa aneb Nevychovatelný pes neexistuje – 28. díl

Zkoušeli jste se někdy zamýšlet nad tím, proč si se svým psem až zas tak dobře nerozumíte, i když jste pro jeho výchovu udělali ze svého pohledu maximum? A z jakého důvodu on mnohdy nechápe, co po něm vlastně chcete a kde to celé prostě „drhne“? Návod k zamyšlení a také tip jak z toho všeho jednoduše ven vám nabízí další díl našeho oblíbeného seriálu.

Pozorovali jste někdy lidi s pejsky? V parcích, v kempech i ve městě? Potkáváme spoustu zajímavých párů i reakcí pejska na povely svých páníčků. Někteří jsou v klidu, někteří se chovají náročně. Někteří neslyší, někteří utíkají, někteří hrají s páníčkem hru na přetahovanou, jiní zase na „schovku“. Nevím, jak je to ve vašem okolí, ale pěkně fungující spolupracujících pejsků bohužel až tak moc nevídám. 

Ojedinělé je, když vidím člověka v klidu a nad věcí. Většinou je člověk buď ve stresu, nervózní, v závěsu za svým pejskem, rozčilený nebo zoufalý. Kolik lidí ve vašem okolí je úplně v pohodě a kolik ve výše popsané nepříjemné situaci?  Troufám si z praxe tvrdit, že více jak osmdesát procent pejskařů, i když vychovávají svého pejska, tak nejsou úplně spokojení s tím, jak funguje v každodenním životě.

Zkuste pozorovat a přemýšlet…

Nahlédněme proto společně hlouběji do partnerství se psem tak, jak ho vnímám já. Vezměte tento můj vhled jako myšlenku k zamyšlení. Nevěřte mi. Nemusíte ani souhlasit. Ale pozorujte. Jen přemýšlejte. Vyzkoušejte si to. A pak mi napište přes www.pespartak.cz, co jste vypozorovali, a ke které skupině chcete patřit. 

Pro účely tohoto článku jen upřesním, že pejskař je každý člověk, který vlastní pejska, sdílí chlupaté stvoření s ostatními členy rodiny nebo se o něj alespoň i jen krátkodobě stará.

Když se člověku nedaří, může to mít těchto pět zásadních důvodů:

• Učí se něco (metody na cvičáku, různé postupy práce, sportu, atd.), v čem se sám necítí. 
• Důvěra ve vztahu je omezena nezvládnutou minulou situací nebo nejistotou.
• Zatím ještě nenašli tu „společnou řeč“ – komunikaci vyhovující právě jemu a jeho pejskovi.
• Jeho okolí velmi ovlivňuje jeho rozhodování (informace, metody, přístupy, názory lidí...).
• Hledá vně místo uvnitř – volí cestu výchovy a trénování psa místo vhledu do skutečného partnerství.

Kdo patří mezi ty pejskaře, kterým se nedaří?  

Takový člověk většinou již má nějaký problém. Tito lidé pořád hledají zlepšení. Něco jim nezafungovalo, něco není tak, jak by si přáli nebo si jen přejí mít se s pejskem dobře. Velmi vás – pejskaře s ochotou hledat a zlepšovat/zlepšovat se – obdivuji za píli, protože hledáte řešení a jste na cestě k úspěchu mít s pejskem pro oba příjemný život.

Jak to běžně chodí?

Někteří pejskaři mají pejska vychovaného – poslouchá jako hodinky. Věřím, že si všichni přejeme, aby výsledek tréninku a výchovy směroval k tomu, že náš pes dělá to, co chceme. Ale tito pejskaři se mohou velmi lišit i v tom, jak poslušnosti u svého parťáka dosáhli. Níže si pro zjednodušení vysvětlení dovolím značné zobecnění postupu různých přístupů. Vím, že nic není jen černé a jen bílé, ale pro porozumění mého sdělení věřím, že to splní účel.

První skupina jsou lidé, kteří si myslí, že čím budou tvrdší, tím pejsek lépe pochopí, co po něm chtějí. A bude to dělat. Používají zavedené metody výchovy a tréninku ke zvýšení poslušnosti.  Jsou „alfa-samci“ a tudíž je pes „bude poslouchat“. Poslušnost v jejich pojetí znamená moc. Nastavují hranice chování jednostranně a někdy na můj vkus i dost tvrdě. Tito lidé si přeji psa ovládat, aby ho zvládli, a většinou k tomu používají různé pomůcky. 

Druhou skupinou jsou lidé, kteří používají metod pozitivní motivace pamlskem k dosažení poslušnosti. Pejsek je poslouchá, protože pamlsek je velkým lákadlem. Velmi rychle se naučí práci pro pamlsek. V mnoha případech již člověk ani neví, který pamlsek má vybrat jen, aby zvýšil motivaci ke zvýšení výkonu. Základem této práce je motivace na „živočišné úrovni“. Pamlsek vnímám jako dobrou odměnu. Tato skupina lidí se snaží pejskovi vyhovět, aby poslouchal. Pejsek si pamlsek určitě zaslouží, ale bohužel a z mé praxe se jeví, že v 98% případů není používaná pro podporu poslušnosti správným způsobem. 

Chcete společně fungovat?

Obě tyto skupiny používají prostředky k tomu, aby druhý dělal to, co chtějí. Každá skupina – plně věřím, že dle svých nejlepších možností a schopností – dělá maximum pro to, aby vedla psa k poslušnosti. A určitě to může fungovat. Bezpečnost pejska tím, že poslouchá, je mnohem větší. A sem chceme směřovat to, abychom ho ochránili od zbytečných a náročných situací či incidentů. Otázkou je jen, zda-li se oba v takovém partnerství cítí úplně v pohodě a příjemně. A také, zda-li a na jaké úrovni funguje jejich vzájemný vztah. Záleží na tom, jak chceme společně fungovat. 

Člověk se většinou zaměřuje na nápravu, výchovu a trénink svého okolí. Jen velmi málo z nás se zaměřuje na umění být pro své okolí VZOREM, tím přirozeným vůdcem (já člověku říkám „přirozený průvodce pejska do bezpečí“, protože toto vnímám jako roli člověka v partnerství se psem. 

Kdy nám bude pes opravdu rozumět?

Jen pokud člověk dělá věci, kde přesně ví, co chce a jak to bude vypadat, tak dokáže psovi „doručit“ svůj požadavek bez překážek. Překážkou komunikace je mnoho věcí, které ani nemusíme vnímat, že v přítomném okamžiku existují. Např. vnější prostředí a vnitřní brzdy = emoce, minulé situace, nezkušenost, necelistvé vnímání stavu psa a mnoho dalších. Protože pes nás vnímá z mnohem hlubší úrovně než vůbec mnoho z nás tuší, tak pozná i to, co nevyslovíme. Naučíme-li se naši lidskou komunikaci posunout do umění „celistvé komunikace“ spojené s uměním být přirozený, ale srozumitelný, pevný a klidný ve svých rozhodnutích, tak tím zajistíme, že pes nám bude rozumět. A tím ho podpoříme ke spolupráci a případně i ke změně chování.

Pokud chceme pak pejskovi udělat radost pamlskem, tak je to vhodné až po ukončené správně vedené komunikaci, která posiluje vztah mezi člověkem a jím samotným. Potom totiž zjistíte, že můžete fungovat bez pamlsků a mnohdy i bez jakýchkoliv pomůcek. 

Ruku na srdce a upřímně si odpovězte: „Do které skupiny patříte?“ Chcete to tak, nebo si přejete budovat vztah pro vás oba mnohem příjemnější, klidnější, pohodový a s lehkostí v každodenním životě?

Spokojené partnerství začíná u člověka

Pokud si přejete, aby vám vztah fungoval s mnohem větším přesahem do spolupráce, kterou dnes možná ještě ani neznáte, umění komunikace najdete pod značkou „Pes Parťák“ (www.pespartak.cz). Inspirujte se příběhy ze života, protože i své partnerství s pejskem můžete kdykoliv zlepšit. Nevychovatelný pes totiž neexistuje. Spokojené partnerství začíná u člověka. A když budete umět právě tu vhodnou komunikaci, která nám lidem není vlastní, tak se posunete extrémně kupředu ve společných úspěších. Ale pozor – toto umění hledají pouze lidé, kteří si přejí vědět, umět a určitě nemusí být pro každého. Chcete-li prověřit, zda-li touto cestou nastane u vás zlepšení a je to cesta právě pro vás a vašeho pejska, neváhejte a kontaktujte mě. Budu se moc těšit.

V případě, že již víte a chcete se zdokonalovat v umění komunikace, najděte si akci, která vás podpoří v partnerství s psím parťákem od stresu k větší pohodě. Přihlášení na https://form.simpleshop.cz/YYWl/.

Ing. Michaela Drábková, Ph.D.

Foto a ilustrační foto: archiv Michaely Drábkové, Alena Vanžurová, Pixabay

http://www.pespartak.cz/

http://www.znakovarecpropsy.cz/

https://www.facebook.com/pespartak/