TREIBBALL – Jak to chodí v zahraničí 3.díl

Jste zvědaví, co se ještě o treibballu dozvíte nového? Tentokrát opustíme naši malou zemičku a společně se podíváme za touto kynologickou disciplínou do zahraničí. Povíme si něco o pravidlech zahraničních soutěží a seznámíme se také s virtuálním závodem. Takže se je opět na co těšit!

Právě jste se pustili do čtení třetího dílu našeho seriálu o treibballu. Jak již víte, budeme se zabývat závoděním v zahraničí a seznámíme se i s virtuální soutěží. Že nevíte, o co jde? A je to vůbec možné? Odpověď zní překvapivě ano. Ale nepředbíhejme…

Někde se můžeme opřít o praktickou zkušenost, jinde vycházíme z textu pravidel. V současné době máme k dispozici český překlad a podrobnou analýzu dvou variant německých pravidel, ale také nizozemských a polských pravidel. Polská pravidla i nová italská pravidla vycházejí z pravidel Americké treibballové asociace, proto jsme se zaměřili i na jejich analýzu.

Uvedená pravidla v české verzi jsou k dispozici ZDE

Do USA sice s nejvyšší pravděpodobností závodit nepoletíme, ale s ohledem na velké vzdálenosti tam existují i závody virtuální. Jedněch se již účastníme a další plánujeme. Během překladů a analýzy pravidel jsme byli v kontaktu s jejich autory, což byla také velmi zajímavá zkušenost. Někteří z nich český treibball již delší dobu se zájmem sledují, jiní byli jeho úrovní překvapeni. S většinou z nich jsme zůstali v trvalém kontaktu, jezdíme na jejich závody a oni jezdí naopak na naše, plánujeme těsnější spolupráci v rámci evropské integrace.

„Výlet“ do každé země zahájíme stručnou charakteristikou historie a současného stavu treibballu v dané zemi a dále budeme sledovat stejné okruhy, na které byl zaměřen 2. díl, věnovaný našim pravidlům, aby bylo snadné jejich porovnání. Na závěr třetího dílu uvedeme shrnutí hlavních dnešních treibballových směrů formou tabulky, která může být užitečnou pomůckou pro účast našich závodníků na zahraničních akcích i pro harmonizaci našich pravidel s pravidly zahraničními. Pokusíme se nastínit možné směry vývoje českého treibballu v evropském i celosvětovém kontextu a zmíníme se o plánované účasti našich týmů na zahraničních závodech.

Německo – kolébka treibballu

Německo je kolébkou treibballu a právě proto zde má treibball nejdelší tradici. Zakladatel treibballu Jan Nijboer je sice Nizozemec, ale již dlouho žije a působí v Německu, kde s tímto sportem také začínal. Některé německé týmy již trénují treibball deset let a z jejich starších videí je zřejmé, že v roce 2013, kdy u nás treibball teprve začínal, již byly na velmi vysoké úrovni a vítězily nejen na evropských závodech, ale i v zaoceánské virtuální Světové treibballové lize (WorldTreibballLeague). Je logické, že po tolika letech přestal původní koncept jednokolových závodů zaměřených jen na ťukání do míčů uspořádaných do pyramidy stačit. V letech 2016 a 2017 probíhala v Německu intenzivní jednání o nových pravidlech pro dvoukolové závody. Cílem bylo kromě zpestření závodů i vyrovnání šancí rychlejších a pomalejších (ale zpravidla přesnějších) psů na vítězství. Jednání byla složitá, různé skupiny měly natolik různé představy, že se nakonec nepodařilo dospět ke konsenzu. V Německu se nyní závodí podle několika různých pravidel, z nichž nejdůležitější jsou pravidla dvoje. Závody podle obou variant jsme si v minulém roce vyzkoušeli, takže je můžeme ilustrovat formou fotografií a videí.

 Treibball Deutschland

(Pravidla z roku 2017)

Tento obrázek z naší přípravy na závody podle nových pravidel Treibball Deutschland, které se konaly koncem října 2017 v Dachau, je celkem výstižný, protože „hlavní roli“ zde hrají číslované míče.

Počet, charakteristika a hodnocení jednotlivých kol 

Závody jsou dvoukolové a v obou kolech se používají číslované míče. V prvním kole jsou sestaveny do tvaru klasické pyramidy. Vrcholový míč musí být dopraven do brány jako první, další podle čísel. Důvodem pro číslování míčů i v prvním kole byla snaha o vyrovnání šancí rychlejších a pomalejších, ale přesnějších psů. Ve druhém kole z číslovaných míčů rozhodčí postaví různé útvary, které jsou ráno v den konání závodů představeny všem účastníkům. Výsledky obou kol se sčítají.

 Třídy a kategorie

Výkonnostní třídy jsou tři, závodí i začátečníci. Zajímavé je rozdělení psů do kategorií podle velikosti. Zatímco většina pravidel dělí psy podle velikosti do dvou kategorií (do 40 cm včetně a nad 40 cm), zde jsou kategorie tři (mini do 30 cm, medi 31 – 45 cm a maxi nad 40 cm). Dělení do tří kategorií bylo podloženo rozsáhlými testy konanými na osmdesáti psech různé velikosti a analýzami videí. Snahou bylo dosáhnout toho, aby všichni psi vykonali na trati přibližně stejnou práci (stejný počet kroků/skoků) a aby tak šance byly vyrovnané. U jednotlivých kategorií se liší délka trati a velikost míčů.

Hřiště

Hranice hřiště je vymezena síťovaným plotem, pokud se pes nebo míč plotu dotknou, je tým penalizován.

Brána a brankoviště

Brána je vzadu otevřená a pomocník odklízí míče dovalené do brány, takže psovod nemusí dávat pozor na to, aby se míče z brány nedostaly zpět na hřiště. Na bránu navazují boční ohraničení ze zástěn zabraňující tomu, aby pes musel míč pracně dolovat z prostoru kolem brány nebo za ní, pokud se netrefí. Pokud se ale pes nebo míč zástěn dotknou, je tým penalizován. Brankoviště je stejné pro všechny třídy a kategorie.

Míče

Pořadatel nabízí tři velikosti míčů: 30 cm pro kategorii mini, 45 cm pro kategorii medi a 65 cm pro kategorii maxi. Psovod může zvolit v rámci nabízených velikostí i jinou velikost míče než tu, která je určena pro kategorii jeho psa, velikost ale nesmí být menší než kohoutková výška psa minus 5 cm. Vlastní míče nejsou povoleny, výjimku tvoří velcí psi s kohoutkovou výškou nad 70 cm.

Začátek práce

V obou kolech musí pes zaujmout startovní pozici za prvním míčem a čekat na povolení rozhodčího k ťukání. Počet povelů, které smí psovod použít pro vyslání psa, jeho srovnání ve startovní pozici a zahájení ťukání není ani u prvního míče omezen.

Přestupy a kvalifikace

Při prvním startu na závodech pořádaných podle pravidel si tým může zvolit třídu, ve které bude startovat. U zahraničních týmů by měla odpovídat třídě, ve které tým startuje ve vlastní zemi. Přestup zpět do nižší třídy není možný (s výjimkou věku a hendikepu). 1. – 3. místo jsou dotovány body (1. místo – 3 body, 2. Místo – 2 body a 3. Místo – 1 bod). Body slouží ke kvalifikaci na Mistrovství Německa. Kvalifikuje se pět nejlepších týmů v každé třídě/kategorii. Po nasbírání určitého počtu bodů v dané třídě musí tým přestoupit do vyšší třídy.

Průřezové video ilustrující průběh závodů:

(Pravidla z roku 2017)

Jak napovídá název Treibball Freestyle, jedná se o závody velmi pestré a nápadité.

Počet, charakteristika a hodnocení jednotlivých kol

Závody jsou dvoukolové. V prvním kole jsou míče vyskládané do tvaru klasické pyramidy. Vrcholový míč musí být dopraven do brány jako první, další v libovolném pořadí. Druhé kolo je vždy zcela jiné – volné. Pro určení pořadí se používají barevné míče, které jsou sestavovány do různých útvarů. Velký důraz je kladen na dálkovou ovladatelnost psa, kromě dopravení míčů do brány bývá zařazováno obíhání míčů a práce s dalšími prvky (targety, kužely atd.) Každé kolo je hodnoceno zvlášť.

Třídy a kategorie

Výkonnostní třídy jsou tři. Začátečníci nezávodí, ale mají možnost předvést rozhodčím své dovednosti a získat ústní i písemné hodnocení a doporučení pro další práci. Kategorie podle velikosti jsou dvě (mini do 40 cm včetně a standard nad 40 cm). Pokud jsou do třídy/kategorie přihlášeni méně než tři psi, jsou hodnoceni dohromady a dělení podle kategorií se neuplatňuje.

Hřiště

Hranice hřiště je vymezena nastříkanou čarou, pokud ji míč nebo pes překročí, je tým penalizován.

Brána a brankoviště 

Brána je vzadu uzavřená, a pokud se míč, který již byl v bráně, dostane znovu na hřiště, musí ho pes znovu dopravit do brány. Brána stojí v hřišti samostatně bez postranních zástěn, a pokud se pes netrefí, musí vydolovat míč z prostoru kolem brány nebo za ní. Brankoviště je stejné pro všechny třídy a kategorie.

Míče

Pořadatel zpravidla nabízí tři velikosti míčů: 45, 55 a 65 cm. Vlastní míče jsou povoleny pouze tehdy, pokud velikost míčů potřebná pro psa není v nabídce.

Začátek práce

V prvním kole musí pes začít práci vrcholovým míčem, ale nemusí se za ním zastavit. Počet povelů, které smí psovod použít pro vyslání psa a zahájení ťukání, není ani u prvního míče omezen. Ve druhém kole může práce začínat i jinými úkoly než ťukáním do míčů.

Přestupy a kvalifikace

Při prvním startu na závodech pořádaných podle pravidel si tým může zvolit třídu, ve které bude startovat. U zahraničních týmů by měla odpovídat třídě, ve které tým startuje ve vlastní zemi. Tým, který se na závodech umístil alespoň jednou na 1. – 3. místě, může na příštích závodech startovat ve vyšší třídě. Pokud se tým na třech různých závodech umístil na 1. – 3. místě, musí na příštích závodech startovat ve vyšší třídě. Pokud již pes není schopen splnit požadavky vysoké třídy (např. s ohledem na vysoký věk nebo jiný hendikep), může požádat o přeřazení do nižší třídy.

Průřezové video ilustrující průběh závodů:

Anja Jakob je velkou zastánkyní a propagátorkou treibballu jako pestrého sportu nejen na závodech, ale i ve svých online kurzech. Nejznámějším z nich je Treibball Challenge. V minulém roce jsme tento kurz s oběma fenkami úspěšně absolvovali, a protože nám velmi pomohl vylepšit dálkovou ovladatelnost, pokračujeme dále v letošním kurzu. Treibball Challenge nabízí opravdu pestré úkoly a hodně se zaměřuje na dálkovou ovladatelnost a sebeovládání psa (ne vždy smí hned ťukat do míče).

Treibball podle Anji Jakob lze provozovat nejen na rovném hřišti s krátce střiženým trávníkem, ale i v obtížnějším kopcovitém terénu.

Nizozemsko

Na internetu nalezneme videa velmi pokročilých nizozemských týmů již z roku 2007, ale sport se zde nerozvinul do té míry jako v sousedním Německu, což je s ohledem na velikost obou zemí pochopitelné. I v Nizozemsku existuje více pravidel, za hlavní jsou ale pokládána pravidla připravená nizozemským treibballovým klubem Treibball Nederland.

    (Pravidla z roku 2017)

Zakladatelem treibballu je Nizozemec Jan Nijboer. I když žil a působil v Německu, vliv jeho původních pravidel je dnes ze všech nových pravidel patrný v pravidlech nizozemských. Je zde zřejmý trend harmonizace s pravidly TreibballDeutschland.

Počet, charakteristika a hodnocení jednotlivých kol

Závody jsou dvoukolové a v obou kolech jsou míče sestaveny do tvaru pyramidy. V prvním kole musí být vrcholový míč dopraven do brány jako první, další v libovolném pořadí. Ve druhém kole musí být všechny míče dopraveny do brány v předem určeném pořadí. Výsledky obou kol se sčítají.

Třídy a kategorie

Výkonnostní třídy jsou čtyři, závodí i začátečníci. Psi se kromě výkonnosti dále dělí do čtyř skupin. Do dělení se promítá kromě kohoutkové výšky psa i předpokládaná plemenná predispozice pro sport, proto je vyčleněna skupina FCI 1 (ovčáčtí, pastevečtí a honáčtí psi). Skupina 1: všechna plemena zařazená do FCI 1 (ovčáčtí, pastevečtí a honáčtí psi) s kohoutkovou výškou nad 40 cm a kříženci, jejichž OBA rodiče patří do skupiny 1 (např. border kolie x holandský ovčák). Skupina 2: všechna plemena zařazená do FCI 1 (ovčáčtí, pastevečtí a honáčtí psi) s kohoutkovou výškou do nebo včetně 40 cm a kříženci, jejichž OBA rodiče patří do skupiny 1 (např. border kolie x holandský ovčák)

Skupina 3: všechna plemena a jejich kříženci, která nepatří do skupiny 1 s kohoutkovou výškou nad 40 cm. Skupina 4: všechna plemena a jejich kříženci, která nepatří do skupiny 1 s kohoutkovou výškou do nebo včetně 40 cm

 Hřiště

Hranice hřiště je vymezena síťovaným plotem, pokud se pes nebo míč plotu dotknou, je tým penalizován.

Brána a brankoviště

Podobně jako u Nijboera nenavazuje na bránu brankoviště, ale na rozdíl od Nijboerovy samostatně stojící brány na ni navazují boční ohraničení ze zástěn zabraňující tomu, aby pes musel míč pracně dolovat z prostoru kolem brány nebo za ní, pokud se netrefí. Pokud se ale pes nebo míč zástěn dotknou, je tým penalizován.

Míče

Pořadatel nabízí dvě velikosti míčů: pro skupiny 1 a 3 se povinně používají míče o velikosti 65 cm a pro skupiny 2 a 4 míče o velikosti 45 cm.

Začátek práce

V obou kolech musí pes zaujmout startovní pozici za prvním míčem a čekat na povolení rozhodčího k ťukání. Počet povelů, které smí psovod použít pro vyslání psa, jeho srovnání ve startovní pozici a zahájení ťukání je omezen na tři.

Přestupy a kvalifikace

Při prvním startu na závodech pořádaných podle pravidel si tým může zvolit třídu, ve které bude startovat. U zahraničních týmů by měla odpovídat třídě, ve které tým startuje ve vlastní zemi. Přestup zpět do nižší třídy není možný (s výjimkou věku a hendikepu). 1. – 3. místo jsou dotovány body (1. místo – 3 body, 2. místo – 2 body a 3. místo – 1 bod). Body slouží ke kvalifikaci na Mistrovství Nizozemska. Kvalifikuje se pět nejlepších týmů v každé třídě/kategorii. Po nasbírání určitého počtu bodů v dané třídě musí tým přestoupit do vyšší třídy. Body získané na závodech organizovaných TreibballNederland nebo sdruženými kluby v Německu nebo Belgii se sčítají pro hodnocení nebo kvalifikaci na otevřené Národní mistrovství nebo Mistrovství Evropy.

Polsko

Treibball se v Polsku začal rozvíjet zhruba ve stejné době jako u nás a na začátku byl pro polský treibball a první polská pravidla velkou inspirací treibball český. Při přípravě nových polských pravidel se jejich tvůrci poohlédli za oceán a využili (s určitými modifikacemi) pravidla Americké treibballové asociace (ATA).

    (Pravidla z roku 2017)

Počet, charakteristika a hodnocení jednotlivých kol

Závody jsou dvoukolové. První kolo vychází z pravidel ATA, ale jsou zde značné modifikace. V nižších třídách mohou být míče dopraveny do brány v libovolném pořadí, v nejvyšších třídách v předem určeném pořadí – podle barev. Ve vyšších třídách jsou v hřišti rozestavěny tzv. královské míče, kterých se pes ani jiný míč nesmí dotknout.

Ve druhém kole staví rozhodčí trať z 25 schválených a nadefinovaných prvků. Pro každou třídu jsou definovány povinné prvky, použití dalších prvků je v kompetenci organizátora závodů. Psovod se smí pohybovat po hřišti. Každé kolo se hodnotí zvlášť.

Třídy a kategorie

Výkonnostních tříd je pět, závodí i začátečníci. Kategorie podle velikosti jsou dvě (kategorie 1 do 40 cm, kategorie 2 od 40 cm včetně).

Hřiště

Hřiště musí být zřetelně a jednoznačně označeno a musí pro ně být zvoleno takové místo, aby nebylo ohroženo zdraví psů.

Brána a brankoviště

Brána stojí v hřišti samostatně bez postranních zástěn. U nižších tříd navazuje na bránu brankoviště různé velikosti, v nejvyšších třídách brankoviště chybí.

Míče

Pro závody se používají míče o velikosti 30 – 90 cm. Pořadatel poskytne pro každou třídu a kategorii míče stejné velikosti a barev. Je povoleno použít vlastní míče.

Začátek práce

Pes nemusí začít práci vrcholovým míčem. Počet povelů není omezen.

Přestupy, kvalifikace, tituly

Při prvním startu musí tým startovat v nejnižší třídě a postupně se musí kvalifikovat do vyšších tříd. Podmínkou kvalifikace na vyšší úroveň jsou tři úspěšné starty na třech různých závodech (dokončení závodů ve stávající třídě v souladu s pravidly). Pro start na vyšší úrovni musí psovod předložit výkonnostní knížku se záznamy o dosažené kvalifikaci. Pes, který třikrát na třech závodech úspěšně dokončí závod v nejvyšší třídě, získá certifikát Mistr treibballu. Toto je nejvyšší ocenění potvrzující soulad týmu a jedinečnou kvalitu práce.

USA

V USA má treibball dlouhou tradici, dobrou organizaci a velmi kvalitní pravidla. S ohledem na velké vzdálenosti se treibball v USA vyvinul jinak než v Evropě.  První (a zatím jedinou nonprofitní) organizací v USA, která pořádá fyzické závody a má pevně stanovená pravidla a systém titulů, je American Treibball Association (ATA). V USA existují další dvě významné organizace zabývající se treibballem: National Associationof Treibball Enthusiasts (NATE) a World Treibball League (WTL), které pořádají pouze virtuální hry a udělují tituly virtuálně na základě vyhodnocení zaslaných videí. I ATA umožňuje virtuální získávání titulů. Kvalifikace do vyšších tříd a získávání titulů mají v USA větší význam než vlastní fyzické závody, protože s ohledem na velké vzdálenosti některé týmy vůbec nemají možnost na závody dorazit nebo jen velmi zřídka. Závody bývají vícedenní a hlavním cílem je splnit povinný počet čistých kvalifikačních běhů pro posun na vyšší úroveň.

Podrobněji se zde zaměříme na pravidla ATA. Jsou to zřejmě nejpropracovanější světová pravidla a v poslední době je převzaly (s určitými modifikacemi) i dvě evropské země – Polsko a nyní zcela nově Itálie. Zmíníme se i o WTL, které jsme se letos zúčastnili.

  (Pravidla z roku 2016)

Počet, charakteristika a hodnocení jednotlivých kol
Závody nemají pevný počet kol. Pro každou třídu je předepsán povinný počet bezchybných kvalifikačních běhů. Počet povinných běhů je ve vyšších třídách vyšší. Ve všech třídách se používá osm míčů, liší se vzdálenost a počet povinných kvalifikačních běhů. Používají se pouze míče, vrcholový míč musí být vždy dopraven jako první. U dalších míčů je v nižších třídách pořadí libovolné. Ve vyšších třídách je přesně dané, pro určení pořadí se používají především barvy, ale je možné použít i jiné označení. Ve starších pravidlech byly kromě míčů ve vyšších třídách využívány i bariéry, které mohl rozhodčí libovolně rozestavět v prostoru hřiště. Právě zde jsme čerpali inspiraci pro své „schované míče“.

V nových pravidlech již bariéry nejsou. Důvodem pro jejich odstranění byla snaha o maximální sjednocení běhů a srovnatelné hodnocení na různých místech. Závody se tím ale staly zejména v nejvyšších třídách málo zajímavými, takže v příští verzi pravidel se bariéry opět vrátí, ale pouze do nejvyšší třídy a bude omezen jejich počet.

Třídy a kategorie

Výkonnostních tříd je pět, závodí i začátečníci.  Kategorie podle velikosti jsou dvě (teacup do 40,6 cm včetně a kategorie standard nad 40,6 cm).

Hřiště

Pořádání závodů (i virtuálních) vyžaduje hřiště o šířce 15 m a délce 23 m. Hranice hřiště by měly být uzavřeny plotem nebo zdí. Oplocení by mělo být dostatečně vysoké na to, aby udrželo míče, a pevné natolik, aby vydrželo nárazy míčů.

Brána a brankoviště

Brána stojí v hřišti samostatně bez postranních zástěn. Na bránu navazuje brankoviště, jehož velikost je pro všechny třídy stejná.

Míče

Míče by měly mít velikost vhodnou pro psa. Měly by mít průměr minimálně odpovídající kohoutkové výšce psa. (Na základě rozhodnutí psovoda mohou být větší). Výjimku lze udělat u obřích plemen, kde je třeba použít míče co nejbližší velikosti, kterou potřebují. Psovodi jsou informování o skutečnosti, že pořadatel není povinen zajistit všechny velikosti míčů. Psovod by měl uvést preferovanou velikost míčů v přihlášce a počítat s tím, že pokud pořadatel nenabízí požadovanou velikost míčů, bude si muset přivézt vlastní míče.

Začátek práce

Začátek práce se od evropských závodů zásadně liší. Pes startuje ze startovního prostoru pro psa, který je umístěn v levé části hřiště.

    Psovod před začátkem závodu odvede psa do tohoto prostoru a sám odejde do prostoru brankoviště, odkud vydá psovi povel ke startu za vrcholový míč. Pes musí doběhnout za vrcholový míč po směru hodinových ručiček, nesmí překřížit při cestě za vrcholový míč prostor mezi míči a psovodem. Počet povelů pro zahájení práce s vrcholovým míčem není omezen.

Přestupy, kvalifikace, tituly

Při prvním startu musí tým startovat v nejnižší třídě a postupně se musí kvalifikovat do vyšších tříd. Systém kvalifikací, přestupů a udělování titulů je dokonale propracován, protože je hlavním smyslem závodů. Charakter i povinný počet kvalifikačních běhů pro jednotlivé třídy jsou přesně definovány. Po úspěšném splnění podmínek pro nejvyšší třídu udělí ATA týmu titul Šampion. S ohledem na velké vzdálenosti v USA je možná i virtuální kvalifikace na základě zaslaných videí, která posoudí rozhodčí ATA. Podmínky pro pořízení videa jsou ale poměrně přísné – musí být evidentní, že hřiště má požadované rozměry, vše musí být jasně vyznačeno a natočeno tak, aby posouzení bylo snadné a jednoznačné. V ATA zatím nemají zkušenosti s kvalifikací zahraničních týmů. Zahájili jsme s vedením ATA jednání o možnosti „prošlápnutí cesty“ pro zahraniční účastníky a jsme zvědaví na jejich výsledek.

World Treibball League (WTL)

https://worldtreibballleague.com

WTL nabízí virtuální turnaj i kvalifikaci a tituly. Virtuální turnaj probíhá formou jednotlivých zápasů (Matchů), kterých je celkem osm. Po vystavení zápasu musí všechny týmy splnit úkol (zaslat video) do dvou týdnů. Je možné závodit ve dvou kategoriích. Všichni dostanou podobný úkol, trať je přesně předepsána, liší se vzdálenost a někdy počet zahrnutých prvků a počet kol. Začátečníci pracují na vzdálenost několika metrů a psovod se může pohybovat po hřišti. Na nejvyšší úrovni stojí psovod mimo hřiště a pes provádí mnohdy velmi náročné úkoly na vzdálenost až 25 m. Závod je náročný i na paměť a orientaci psovoda v prostoru – bývá předepsán plynulý pohyb po přesně vymezené trati. Většina zápasů byla letos orientována na dálkovou ovladatelnost psa,

ale nechyběl ani zápas zaměřený na rychlost. Vždy šlo o týmovou práci, v tomto zápasu byla testována nejen rychlost a přesné míření psa, ale i přesné míření a odhad vzdálenosti při kopání  na straně psovoda. Jednalo se o strategický zápas – psovod mohl zvolit vzdálenost míčů, za delší vzdálenost bylo více bodů, za menší méně bodů, časový limit byl 80 s, míče dopravené k psovodovi nad tento časový limit nebyly započteny.

WTL bývá někdy nazývána neoficiálním mistrovstvím světa a turnaj nelze pořádat jinak než virtuálně, protože se zde utkávají týmy z různých kontinentů. Nejvíce účastníků bylo z USA, početná a velmi vyspělá byla letos evropská skupina, vynikající výkony předvedly týmy z Austrálie. Letošní treibballové ligy se zúčastnil na zkoušku manžel s naší starší a zkušenější fenkou Barnie a hned obsadili v nejvyšší kategorii druhé místo, takže se ve světě neztratili.

Kromě virtuálních turnajů nabízí WTL i možnost virtuálních kvalifikací a získání titulů ZDE.

Podobně jako u ATA je nutné postupovat od začátku a kvalifikovat se postupně a požadavky na dosažení jednotlivých úrovní jsou přesně popsány. Hodnocení probíhá podle zaslaných videí. Náplň je ale úplně jiná. Je mnohem pestřejší, s větším akcentem na dálkovou ovladatelnost, a celkově náročnější. K získání nejvyššího titulu WorldPusher je nutná vysoká úroveň dálkové ovladatelnosti a týmové práce. Zkušenosti se zahraničními účastníky ve WTL již mají.

Závěr: Jak u nás dál?

V nejbližší budoucnosti čekají náš treibball dvě zásadní změny: revize pravidel a větší zapojení do mezinárodního treibballu. Jsou to vlastně spojené nádoby. Máme řadu dobrých týmů, které jsou schopné být rovnocennými soupeři pro zahraniční týmy. Potřebují ale získat více mezinárodních zkušeností. Ty lze získat jen výjezdy do zahraničí a účastí v zahraničních virtuálních závodech a kvalifikacích. Všechny tyto akce ale stojí dost peněz. Existuje i levnější cesta – pokud budou zahraniční závodníci jezdit rádi k nám. Naše výjezdy do zahraničí i účast zahraničních závodníků u nás ale komplikují naše pravidla, která se od těch zahraničních dosti liší, což názorně dokumentuje srovnávací tabulka ZDE.

Při účasti na zahraničních závodech není až tak podstatné, zda jsou na hřišti barevné nebo číslované míče, zda jsou míče sestaveny do tvaru pyramidy nebo jinak, zda je pes jenom valí do brány, nebo je obíhá, čeká za nimi atd. Podstatné není ani to, zda na hřišti jsou/nejsou kromě míčů i další prvky (kužely, překážky, zástěny atd.). Největší komplikací jsou zdánlivé banality: tvar brankoviště, kdy začíná/končí měření času, to, zda pes musí vrcholovým míčem jen začít, nebo zda ho musí jako první i dopravit do brány, počet povelů, zda se o míče již dopravené do brány postarají vzadu pomocníci, nebo zda musí psovod dávat pozor na to, aby se nevrátily do hry atd. Sami jsme v zahraničí kvůli těmto diferencím ledacos našim psům v závodě pokazili a naopak zahraniční účastníci měli značné problémy s některými specifiky našich pravidel. Při pohledu do tabulky je harmonizace evropských pravidel v tomto směru a odlišnost našich pravidel zřejmá.

Pravidla

Zatímco harmonizace formálních záležitostí může být poměrně rychlá, příprava druhého kola závodů bude asi „během na delší trať“. Úplně na začátku bude nutné si položit a zodpovědět otázku, kam má náš treibball v budoucnu směřovat. Chceme jít cestou kvalifikací a titulů uznaných střešními kynologickými organizacemi, které bude možné zapsat do oficiálních dokumentů psů? Pak musí být i druhé kolo vždy víceméně stejné nebo velmi podobné, aby byly výsledky různých závodů srovnatelné a bylo možné je sčítat. Nebo chceme druhé kolo pestré a variabilní s tím, že na výše uvedené rezignujeme? Nebo půjdeme nějakou „střední cestou“, po které se začaly ubírat harmonizační snahy Německa, Nizozemska a Belgie? Určitě bude existovat široká škála názorů a diskuse na toto téma budou dlouhé a náročné. Bude se jednat o závažné rozhodnutí, které nelze uspěchat.

Zahraniční výjezdy a kvalifikace

V příštím roce se opět chystáme na závody do Německa a možná do Nizozemska. Máme radost z toho, že již zřejmě nepojedeme sami a že česká výprava bude početnější. Věříme, že tento příspěvek pomůže všem českým týmům, které se do zahraničí příští rok chystají, jako první rozcestník pro rozhodování, kam vyjet a kam ne. Dále už je nutné nastudovat pravidla pro vybranou destinaci.

Po nepříliš zábavném, ale v současné situaci nutném, rozboru zahraničních pravidel se ve 4. dílu budeme věnovat mnohem zábavnějším treibballovým hrám a pak (s nástupem jara) se pustíme do slibovaného online kurzu.

Foto: Bohdana Stoklasová