TREIBBALL - Treibballové hry 4. díl

Ve čtvrtém dílu seriálu se tentokrát podíváme na treibballové hry. Povíme si, jaké hry mohou být, kdy se hrají, a uvidíme několik příkladů. Tento poslední díl je psán opět velice poutavě a nudit se rozhodně nebudete. Provázet vás budou nejen krásné fotografie a kresby, ale také videa. Takže je opět na co se těšit!

V předchozích dílech seriálu o treibballu jsme se seznámili s charakteristikou tohoto sportu, jeho vznikem a vývojem a přiblížili jsme si i pravidla, podle nichž probíhá hlavní část závodů u nás i v zahraničí. Čtvrtý (a závěrečný) díl našeho seriálu budeme věnovat treibballovým hrám.

Treibballové hry jsou doplňkem hlavního závodu. Na rozdíl od hlavního závodu, který musí proběhnout přesně podle platných pravidel, jsou tyto hry většinou zcela volné a jejich počet i náplň záleží na fantazii pořadatele. Jedinou podmínkou, kterou musí pořadatel splnit, je bezpečnost her pro závodící psy i psovody.

Vzhledem k tomu, že pořadatelé závodů mají při navrhování her „volnou ruku“, jsou hry velmi pestré. Některé jsou čistě zábavné, nevyžadují od účastníků závodů žádnou speciální přípravu a bývají vyhlášeny jako překvapení až v den závodů. Jiné hry vyžadují zvládnutí určitých základních dovedností a pak již není velká příprava potřeba. Další kategorii tvoří hry, u kterých je nutná delší příprava. Ty bývají zveřejněny společně s detailním popisem a někdy i instruktážními videy dokumentujícími proveditelnost i způsob provedení v jednotlivých třídách. Pro ilustraci vybereme několik her z každé kategorie, ale jejich škála je samozřejmě mnohem pestřejší.

Čistě zábavné hry nevyžadující přípravu

Kuželky

Mezi čistě zábavné hry patří hra „Kuželky“ (Bowling), která byla v minulosti několikrát zařazena na program našich závodů. Vítězí tým, kterému se podaří shodit nejvíce kuželek. Výsledek závisí do určité míry na schopnosti psa mířit míčem přímo na psovoda a na tom, kam se psovod při hře postaví, ale velkou roli zde hraje i náhoda.

Duel

Do kategorie čistě zábavných her patří i hry, kde část trati absolvuje s míčem pes a část psovod. Hezkým příkladem je hra „Duel“ použitá na závodech v Radíkově. V první části dopravil míč do brány pes, ve druhé musel nastoupit psovod otočený zády k bráně.

Štafeta

Zajímavé jsou i týmové hry. Na našich závodech měl tento typ her premiéru v pražském Pesoparku, kde se v týmové hře „Štafeta“ utkala tři družstva: border kolie, entlebuši a smíšená štafeta složená z různých plemen. Každý pes se musel nejprve zastavit na targetu/targetech a pak doťukat do brány míč ze vzdálenosti odpovídající jeho výkonnostní třídě.

S typem zábavných her nevyžadujících speciální nácvik jsme se setkali i na závodech v Německu.

Lavička

Hra „Lavička“ byla stejně jako celé závody v Dachau ve znamení číslovaných míčů. Psovod si vylosoval číslo míče, který musel pes dopravit k lavičce, ze které se psovod v průběhu celé hry nesměl zvednout.

Okruh her

„Okruh her“ byl zařazen na závodech v Lautertalu a byla to hra, u které se všichni účastníci opravdu výborně bavili. Každý závodník musel absolvovat dva okruhy, přičemž si mohl vybrat z nabídky tří prvků, s nimiž bude pes pracovat: Míč částečně naplněný vodou, který se při ťukání vracel, míč umístěný v bazénku s vodou a nekulatý míč – „burák“. Vzdálenost míčů od brány se lišila podle třídy. Na cestě k míčům a zpět do brány musel pes opakovaně míjet dvě misky s párky, které směl sníst až po dokončení práce.

Parkúry zaměřené na schopnost míření

Parkúry jsou zaměřené hlavně na prověření schopnosti psa mířit (musí trefit míč do uličky široké pouze 1 – 1,2 m) a jeho samostatné práce s míčem. Skládají se z několika různě sestavených překážek. V nižších třídách se smí psovod pohybovat kdekoli na hřišti a smí procházet překážkami (brankami, uličkami) a smí pasivně zastavovat míč, ve vyšších třídách se smí psovod pohybovat kdekoli na hřišti, ale nesmí vstupovat do prostoru překážek (mezi zástěny či tyčky) ani zastavovat míč.

Na Brněnských psích dnech v roce 2016 byly parkúry dvoukolové, a kromě zástěn a tyček zde byly využity i další prvky. Psovod i ve vyšších třídách ještě směl procházet uličkami, ale trefení míče do kruhu bylo v nejvyšších třídách, kde psovod nesměl zastavit míč, tvrdým oříškem pro všechny účastníky.

Na Brněnských psích dnech v roce 2017 byly parkúry opět dvoukolové. Trať byla v každém kole jiná (měla tvar různých písmen) a na její stavbu byly využity pouze zástěny a tyčky. Psovod ve vyšších třídách již nesměl procházet uličkami.

Na Mistrovství ČR v treibballuv roce 2017 byla kromě parkúrů zařazena ještě hra zaměřená na dálkovou ovladatelnost, proto zde byl parkúr pouze jednokolový. Úspěšně si ho zde vyzkoušeli i zahraniční účastníci závodů.

Různé hry zaměřené na dálkovou ovladatelnost

Hry zaměřené na dálkovou ovladatelnost byly zařazeny v roce 2017 dvakrát na závodech v Pesoparku a také na Mistrovství ČR. Vzhledem k nutnosti nácviku byly tyto hry oznámeny dva měsíce před konáním závodů, byly velmi podrobně popsány a popis obsahoval i přesné nákresy a videa dokumentující proveditelnost i způsob provedení v jednotlivých třídách.

Schované míče

Podrobný popis včetně videí: ZDE

Hra byla zařazena na jarních závodech v Pesoparku. Jejím cílem bylo dopravit do brány míče ukryté za zástěnami v předem určeném pořadí s tím, že jediný viditelný, a proto lákavý míč na konci řady musel být dopraven jako poslední. Podle výkonnostní třídy se lišil počet zástěn a míčů, a tím i vzdálenost.

Kolotoč

Podrobný popis včetně videí: ZDE

Tato hra byla zařazena na program Mistrovství ČR v roce 2017. „Kolotoč“ byla hra zaměřená na dálkovou ovladatelnost psa a jeho schopnost pracovat nejen s míči, ale i s řadou dalších prvků (targety, překážky, kbelíky).  Prvky byly pro všechny třídy stejné, lišil se jen jejich počet, vzdálenost od psovoda a složitost obíhání.

Pastviny

Podrobný popis včetně videí: ZDE

Hra byla zařazena na podzimních závodech v Pesoparku a byla simulací pracovního dne psa na pastvě: dopravení míčů do obručí shodných barev představovalo ranní vyhnání stáda na pastvu, obíhání věder simulovalo péči o stádo během dne a dopravení míčů do brány zahnání stáda domů. Prvky byly pro všechny třídy stejné, lišil se jen jejich počet, vzdálenost od psovoda a složitost obíhání.

Závěr: Buducnost treibballových her

Na našich dřívějších závodech se střídaly rozmanité zábavné hry. V posledních letech začaly na závodech pořádaných v Brně a v Ostravě převládat parkúry a na závodech v Praze různé hry zaměřené na dálkovou ovladatelnost. Na Mistrovství ČR byly zastoupeny obě varianty. Český treibball prochází v poslední době fází, kterou prošel v minulých letech treibball v řadě evropských zemí: formou her se testují různé prvky a sestavy jako kandidáti pro druhé kolo hlavního závodu. Po podobných testech v zahraničí většinou „zůstaly ve hře“ pro druhé kolo hlavního závodu pouze míče, z nichž se sestavují různé formace a jsou dopraveny do brány v předem daném pořadí podle čísel nebo podle barev. Ostatní prvky se využívají pro trénink a hry, přičemž hry se staly opět jednoduššími a zábavnějšími. Dovednosti týmu (nejen rychlost, ale i přesnost a dálková ovladatelnost) dostatečně prověří obě kola hlavního závodu a hlavním cílem her je pobavení účastníků. Vývoj her u nás bude s nejvyšší pravděpodobností kopírovat tento trend.

Foto a obrázky: Milan a Bohdana Stoklasovi