TREIBBALL - Vznik treibballu a jeho vývoj ve světě 1.díl

A je to tu! V úterý jsme vám představili autorku našeho nového seriálu o kynologickém sportu, který zatím není až tak rozšířen v našich zeměpisných končinách. Avšak mnoho z nás již pokukuje po tom, oč vlastně v tom treibballu jde. A dnes si pro vás Bohdana Stoklasová připravila první díl, který se zabývá právě vznikem a vývojem treibballu. Avšak nebojte!!! Nudit se rozhodně nebudete, čeká na vás spousta návodných videí, fotografií a nákresů.

Treibball je mladý, stále ještě málo známý a nepříliš rozšířený sport. Základním úkolem psa je dopravit co nejrychleji šťoucháním čenichem či tělem osm gymnastických míčů do brány, ve které stojí psovod, nabízí ale širokou škálu dalších možností a úkolů. Tato sportovní disciplína velmi rozvíjí komunikaci mezi psovodem a psem a jeho ovladatelnost na dálku. Pes při něm zaměstnává nejen tělo, ale i hlavu. Nevyžaduje velké fyzické nasazení od psa ani psovoda, takže se mu mohou věnovat i psi starší nebo hendikepovaní a totéž platí pro psovody. Treibball mohou i na závodní úrovni provozovat jak děti, tak senioři, aniž by své psy svými malými zkušenostmi či sníženou mobilitou významně omezovali. Treibball lze trénovat nejen na speciálně upraveném hřišti, ale i doma na zahradě nebo kdekoli v přírodě.

Vznik treibballu

Zakladatelem treibballu je Nizozemec žijící v Německu Jan Nijboer. Zabývá se výchovou a problémovým chováním psů včetně výzkumu jeho příčin a hledání účinné terapie pro jeho nápravu a hlavně prevencí http://www.natural-dogmanship.de. Během svého studia a pozorování chování psů dospěl k závěru, že příčinou problémového chování psů je velmi často absence pro ně smysluplného zaměstnání. Zatímco dříve používali lidé psy především k práci, dnes jsou velmi často spíše „luxusním doplňkem“ a na jejich původní poslání se zapomíná. Dříve trávili ovčáčtí, pastevečtí a honáčtí psi celé dny venku při práci s dobytkem a pro tuto činnost byli „naprogramováni“. 

Dnes jejich původní práci nahradily ohrady s elektrickým proudem a psi se přestěhovali z horských salaší do domů a bytů, kde většinu dne tráví nikoli prací se svým pánem, ale čekáním na jeho návrat z práce. Absence společné smysluplné práce je tak zdrojem jejich frustrace a mnohdy i problémového chování. Jan Nijboer se dlouho zabýval myšlenkou na jednoduchou alternativu původní práce s dobytkem, kterou by bylo možné provozovat všude, jen nevěděl, čím dobytek nahradit. Pak mu pomohla náhoda – v televizním pořadu viděl dva týmy boxerů hrajících „fotbal“ s gymnastickým míčem a napadlo ho, že právě gymnastické míče by mohly dobytek nahradit.

Pravidla musí být

Treibball ale není náhradou pasení, jak se někdy chybně uvádí, je jeho alternativou, protože je zde řada diferencí. Nijboer navrhl první treibballová pravidla, podle nichž je hlavním úkolem psa dopravit v co nejkratším čase osm gymnastických míčů sestavených do tvaru pyramidy do brány. Pes by měl začít práci vrcholovým míčem a pro práci psovoda i psa uvádějí pravidla řadu podmínek, za jejichž dodržení či nedodržení dostává tým bonusové nebo mínusové body. Pravidly se budeme zabývat v příštím pokračování seriálu, ale výklad postavíme na platných českých pravidlech, nikoli na původních pravidlech Nijboerových. Naše pravidla z pravidel Nijboerových vycházejí, stejně jako většina světových pravidel, jsou zde ale určité diference.

V Nijboerově příručce Treibball für Hunde

 nalezneme i jeho schéma hřiště pro treibballové závody.

Závody na hřišti s otevřenou bránou připomínající původní Nijboerovo hřiště jsme zažili v německém Lautertalu.

Nijboer v závěru své příručky uvádí možnost obohacení treibballových závodů vložením různých překážek a dalších prvků do hřiště, schovanými míči atd., svá vlastní pravidla, ani závody ale tímto směrem nerozšířil.

Vývoj treibballu ve světě

Treibball se postupně rozšířil nejen v Německu, ale i v dalších evropských zemích, v USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandě. Všechny země vycházejí z původního Nijboerova základu, ale různě ho rozšiřují a modifikují. V zemích s dlouhou treibballovou historií – zejména v Německu a USA, kde již některé týmy trénují deset let, přestal původní úzký koncept zakotvený v Nijboerových pravidlech vyhovovat. Po řadě let přestalo psy i psovody pouhé honění míčů do brány bavit a vznikl tlak na rozšíření treibballu a hledání nových cest. Již před mnoha lety začali s obohacením treibballu experimentovat v USA. V knížce Dianny L. Stearns Getthe Ball Rolling, podle které jsme kdysi s treibballem začínali,

se objevují číslované míče, míče různých tvarů

a také překážky a schované míče.

Překážky a schované míče jsme použili v modifikované podobě v rámci doprovodných her na našich závodech v Pesoparku.

V Německu rozvíjí treibball velmi kreativním způsobem Anja Jakob. Ve své knize Treibball: Vom Spielzum Turniersport

 uvádí velké množství inspirativních příkladů pro obohacení treibballu. Do treibballu zapojuje nejrůznější prvky a širokou škálu činností, které z něj dělají skutečně pestrý sport.

Své nápady realizuje i na závodech. Její závody jsou dvoukolové. První kolo vychází z Nijboerových pravidel a je na všech závodech stejné, druhé kolo a hry jsou vždy jiné a prověřují především dálkovou ovladatelnost psa a jeho schopnost pracovat s míči různých tvarů a vlastností a dalšími prvky.

V Německu jsou velmi oblíbené i číslované míče.

Na některých závodech se lze setkat s číslovanými míči v obou kolech i v treibballových hrách. V prvním kole jsou sestaveny do „klasické“ pyramidy, v druhém potom do různých obrazců podle volby rozhodčího.

Číslované míče používají ve druhém kole i v Nizozemsku, na rozdíl od Německa jsou ale míče v obou kolech sestaveny do tvaru pyramidy.

V poslední době jsme se díky účasti ve virtuální WorldTreibballLeague.

https://worldtreibballleague.com seznámili i s prací týmů z ostatních světadílů, s nimiž nemáme možnost se fyzicky potkat na závodech. Překvapila nás zejména vysoká úroveň treibballu v daleké Austrálii.

Další díl našeho seriálu budeme věnovat českým treibballovým pravidlům. Nemusíte mít ale obavu ze „suché“ teorie, text opět oživíme řadou ilustrativních fotografií a videí.

Foto: Bohdana Stoklasová, Jan Nijboer, Dianna L Stearns, Anja Jakob, Nancy Tanner