Trestný povel „DAUN!“

Souhlasíte, že moudrost a umění „starých“ pejskařů by neměla býti zapomenuta? A jedním z takových lidí je i autor následujícího velmi zajímavého povídání o takzvaném trestném cviku nebo povelu „DAUN“. Víte, o čem je řeč?

Pan Mirko Černý je dle našeho názoru jedním z nejlepších kynologů v naší historii. Stál u mnoha důležitých mezníků v chovu a výcviku psů všech plemen. A nejen proto je pro nás v redakci ctí zveřejnit každý jeho článek. Ovšem popisovaná metoda tréninku tohoto cviku může být pro některé dnešní moderní pejskaře poněkud kontroverzní. Ale předejme už „slovo“ autorovi článku…

K čemu je to dobré?

Chtěl bych se zmínit o cviku, který považuji za dokonalý a vysoce účinný k dosažení potřebné ovladatelnosti od nás vzdáleného psa. Je totiž známo, že většinou každý pes, obzvláště v počátku výcviku, dělá občas hluchého i nevidomého a ty se milý cvičiteli třeba vztekni.

Účinnost správně nacvičeného cviku DAUN přirovnávám k účinnosti elektronického obojku, jehož použití je sice snazší a výsledky jsou při správném použití rychlejší, ale který patří do rukou jen zkušeným odborníkům – cvičitelům.

Není to nic nového ve světě kynologie

Cvik DAUN má dlouholetou tradici v lovecké kynologii, kde je základem ovladatelnosti psa pracujícího na velkou vzdálenost od svého vůdce (psovoda). Jeho použití však není výsadou jen v lovecké kynologii, ale je vhodné pro všechny směry  výcviku, kdy psi pracují na větší vzdálenost mimo dosahu psovoda.

Anglické slůvko DOWN, čteno DAUN, znamená v českém jazyce DOLŮ. V minulosti, kdy vše anglické nebylo žádoucí, používali někteří cvičitelé i autoři výcvikových knih také povel „k zemi“, který sice následnou polohu psa vystihoval, hůře se však pro neslabičnou předložku „k“ vyslovoval. Také se samozřejmě lépe řekne, že pes daunoval nežli kzemoval. Povel DAUN můžete také křiknout, až protější straně jeho účinek znásobí, nebo jej jenom výhružně psovi do ucha zašeptat.

Jak mávnutí hůlkou

Kouzelná moc tohoto trestného povelu je, že pokud jej má dobře nacvičený, ihned na povel, posunek zdviženou ruku, nebo ostrý táhlý hvizd vysoko frekvenční píšťalkou, zanechá nežádoucí činnosti a blesku rychle vyčká dalších příkazů psovoda.

Příklad použití v lovecké kynologii

Pes – ohař hledající v poli na velkou vzdálenost od vůdce a při špatném větru nevystaví, ale „vypíchne“ zajíce, kterého začne pronásledovat, čímž porušuje disciplínu (klid před zvěří srstnatou). Ihned je tedy podle vzdálenosti použit povel DAUN, nebo hvizd píšťalkou, který znamená totéž. Pokud má pes cvik dobře nacvičený a zažitý, ihned  zanechá pronásledování a bleskově zalehne s hlavou přitištěnou mezi předními nohami a poté je vyslán k dalšímu hledání. Pokud snad chce pokračovat v pronásledování, následuje další povel DAUN a v poloze je pes ponechán déle až do uklidnění. Pokud pes povel nerespektuje, je po návratu upoután na vodítko a cvik je mu důrazně připomenutý!

Příklad použití cviku DAUN ve sportovní a služební kynologii

Při průzkumu (revíru), ať již s maketami nebo v přírodě je pes vyslán do požadovaného směru. Po několika metrech jej však změní, protože ví, že figurant je až na konci. Také v tomto případě je použitý povel DAUN, na který by měl pes ihned zalehnout s hlavou přitisklou mezi předními nohami. Z této pozice je buď k psovodovi přivolán, anebo může být opravně vyslán do požadovaného směru. Pokud pes opravné vyslání opět nerespektuje, je znova „připoután“ povelem DAUN k zemi, atd. až do úplného pochopení, že je třeba psovoda respektovat. Pokud povel DAUN není psem respektován, nebyl dobře nacvičený a je třeba jej na krátkém i dlouhém vodítku nacvičit důrazněji.

K případným námitkám, že psa ze špatného směru mohu přivolat povelem „zpět“ nebo „ke mně“ podotýkám, že většinou každý pes po podobném provinění ke psovodovi nepospíchá ze zkušenosti, že pochvala nebude na pořadu. Oproti tomu při použití povelu a cviku DAUN je trest bez kontaktu s psovodem již odbytý a přivolání je pro psa radostným osvobozením z nepříjemné polohy. Přitištěná hlava mezi předními nohami totiž zdůrazňuje podřízenost psa a současně zabraňuje v možném sledování rušivých jevů, které by se mohly podílet na dalším výkonu psa.

Výcvik trestného povelu DAUN

Pokud pes umí již povel lehni, máme velkou část výcviku ušetřenou. Psa na vodítku posadíme u nohy a s povelem DAUN přinutíme známým způsobem k lehnutí. V okamžiku dolehnutí, přesuneme ruku do zátylku psa a přidržíme hlavu mezi předními nohami za stále opakovaného povelu DAUN. Po několika vteřinách tlak v zátylku uvolníme, psa posadíme a odměníme pamlskem (nepoužívat pamlsek jako hlavní podnět pro zalehnutí) pes má mít z tohoto cviku respekt a nikoliv potěšení a podle toho cvičíme. Tento postup několikrát opakujeme. Pak psa z vodítka uvolníme, bohatě pochválíme a odměníme pamlskem.

Tuto sérii cviků 3 – 5x opakujeme nejlépe dvakrát denně. Pokud pes provádí cvik DAUN v této poloze dobře, prodlužujeme zvolna dobu setrvání v poloze a postupně provádíme z chůze, kterou zrychlujeme a dbáme, aby pes prováděl cvik rychle. Tomu můžeme dopomoci tím, že vedle psa při vyslovení povelu DAUN rychle poklekneme na levé koleno a rychle trhneme vodítkem směrem k zemi. Dotvrdíme pak levou rukou polohu hlavy.

Pokud pes provádí cvik DAUN ze sedu, chůze i klusu k naší spokojenosti, velíme po zaujetí polohy „zůůůstaň“ a zvolna psa na vodítku obcházíme. Dbáme na to, abychom si ho tahem vodítka nezvedli. Ke psu se přiřazujeme po obejití odzadu, ponecháme ho ještě několik sekund v poloze a pak posadíme u nohy. Pochválíme, odměníme, necháme proběhnout.

Přidáváme kritéria...

V další etapě výcviku přidáváme za povel DAUN dlouhý, táhlý a zvolna klesající hvizd vysoce laděnou píšťalkou, jinak je postup stejný. Jakmile pes na povel DAUN a táhlý hvizd ze sedu, chůze i klusu rychle zaujímá požadovanou polohu, budeme cvičit vykonání cviku na posunek rukou.

Psa si posadíme u nohy a přistoupíme na délku vodítka s povelem „zůůůstaň“. Vodítko držíme v levé ruce. Pak důrazně zavelíme DAUN a současně vzpažíme pravou ruku, aby byla obrácená dlaní proti psovi a trhneme vodítkem směrem k zemi. Případné nepřesnosti upravujeme. Pokud pes popolézá, můžeme si pomoci půlkrokem vpřed pravou nohou. Doporučuji si tyto cvičitelské úkony předem vyzkoušet a nacvičit bez psa. Jakmile pes na povel a posunek zaujímá požadovanou polohu, opět psa obcházíme a v poloze DAUN ustalujeme: Pokud jsme i v tomto stupni výcviku spokojeni, doplňujeme posunek místo povelu DAUN signálem píšťalky a poté, povely, posunky a signály různě kombinujeme. Cvičení nesmí trvat příliš dlouho a po jeho ukončení vždy psa pochválíme, odměníme a necháme proběhnout, případně si s ním vhodnou formou pohrajeme. 

Ostatní výcvik je již jen prodlužováním vzdálenosti psovoda od psa, kterou provádíme na dlouhém vodítku, nejprve ze sedu před psovodem, později již v pohybu psa. Doporučuji cvičit v nerušeném, uzavřeném prostoru, obzvláště pak v počátcích, kdy bude pes na volno. Při jakémkoliv odmítnutí provedení cviku se vracíme podle potřeby až k prvopočátku tj. k výcviku na krátkém vodítku. Postupujeme však důrazněji.

Výcvik by se neměl přerušovat a rozhodneme-li se pro něj, měli bychom setrvat až do konce. Nesmíme zapomenout, že povel DAUN je aplikovaný za TREST za různá provinění na dálku, neměl by se zneužívat. Jeho hlavní kouzlo spočívá v tom, že pes je zastaven v nežádoucí činnosti nebo případně přílišné zbrklosti (uklidnění) a nemá žádný důvod obávat se přivolání ke psovodovi, který už ho netrestá.

Výcvik psa ve cviku DAUN je jistě náročný, ale stojí opravdu za to a ti, kteří to zkusí a hlavně dotáhnou do konce, časem poznají, že získali nad svým psem „kouzelnou moc“, která jim vynaloženou námahu bohatě navrátí a přispěje k dobré pohodě po celou dobu společného soužití.

Foto: Nikola Kolářová, Barbora Švůgrová